Evropská unie vyčlení 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině

Život na Ukrajině
Život na Ukrajině, foto: Facebook Володимир Зеленський
Klára Marková 29. ledna 2026 11:59
Sdílej:

Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.

Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že po více než deseti letech nepřátelství a téměř čtyřech letech plnohodnotné války prožívají lidé na Ukrajině nesmírné utrpení. Každodenní civilní oběti, rozsáhlé ničení infrastruktury a masové vysídlování obyvatel neustále zvyšují potřebu humanitární intervence. Probíhající ruské údery na energetiku navíc vystavují miliony lidí mrazivým teplotám.

Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbib uvedla, že cílem Unie je poskytnout lidem teplo, bezpečí a naději ve chvílích, kdy to nejvíce potřebují. Zdůraznila, že evropská solidarita není pouhým heslem, ale představuje spolehlivou a trvalou humanitární akci. Tato pomoc je podle jejích slov vedena výhradně reálnými potřebami, které vznikají přímo na místě.

Kreml se odmítl vyjádřit ke zprávám médií o tom, že by Rusko a Ukrajina mohly uzavřít dohodu o příměří týkající se energetické infrastruktury. Tato spekulace se objevila před druhým kolem trilaterálních rozhovorů se Spojenými státy, které jsou naplánovány na nadcházející víkend. Ruská strana se k možnosti zastavení útoků na tyto cíle nevyjádřila.

Situaci v regionu komplikuje předpověď počasí, podle které mají teploty o víkendu prudce klesnout. V Moskvě se očekávají mrazy dosahující až -20 stupňů Celsia, zatímco v Kyjevě by měly teploty klesnout k -15 stupňům Celsia. Právě extrémní mrazy zvyšují naléhavost řešení energetické bezpečnosti a distribuce humanitární pomoci zasaženým civilistům.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Nové vedení ukrajinské armády v prvním telefonátu s NATO nastínilo další postup ve válce

Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.

Novinky
Ilustrační foto

Části Kanady čelí nejhorším požárům v historii. Nepřetržitá řada nemá v dějinách obdoby, varují experti

Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.

Novinky
Ilustrační foto

Proč jsou zemětřesení v Japonsku na denním pořádku? Odpověď leží ve 40 tisíc kilometrů dlouhém pásmu sopek

Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.

Novinky
Andy Burnham

Nový britský premiér může prolomit největší překážku v britsko-unijních vztazích

Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.