Evropská unie vyčlení 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině

Život na Ukrajině
Život na Ukrajině, foto: Facebook Володимир Зеленський
Klára Marková 29. ledna 2026 11:59
Sdílej:

Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.

Evropská komise ve svém prohlášení zdůraznila, že po více než deseti letech nepřátelství a téměř čtyřech letech plnohodnotné války prožívají lidé na Ukrajině nesmírné utrpení. Každodenní civilní oběti, rozsáhlé ničení infrastruktury a masové vysídlování obyvatel neustále zvyšují potřebu humanitární intervence. Probíhající ruské údery na energetiku navíc vystavují miliony lidí mrazivým teplotám.

Komisařka pro krizové řízení Hadja Lahbib uvedla, že cílem Unie je poskytnout lidem teplo, bezpečí a naději ve chvílích, kdy to nejvíce potřebují. Zdůraznila, že evropská solidarita není pouhým heslem, ale představuje spolehlivou a trvalou humanitární akci. Tato pomoc je podle jejích slov vedena výhradně reálnými potřebami, které vznikají přímo na místě.

Kreml se odmítl vyjádřit ke zprávám médií o tom, že by Rusko a Ukrajina mohly uzavřít dohodu o příměří týkající se energetické infrastruktury. Tato spekulace se objevila před druhým kolem trilaterálních rozhovorů se Spojenými státy, které jsou naplánovány na nadcházející víkend. Ruská strana se k možnosti zastavení útoků na tyto cíle nevyjádřila.

Situaci v regionu komplikuje předpověď počasí, podle které mají teploty o víkendu prudce klesnout. V Moskvě se očekávají mrazy dosahující až -20 stupňů Celsia, zatímco v Kyjevě by měly teploty klesnout k -15 stupňům Celsia. Právě extrémní mrazy zvyšují naléhavost řešení energetické bezpečnosti a distribuce humanitární pomoci zasaženým civilistům.

Stalo se
Novinky
Emmanuel Macron

Bez Britů byste mluvili francouzsky, řekl Karel III. Trumpovi. Následně se ozval Macron

Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“. 

Novinky
Sociální sítě

Meta porušuje legislativu Evropské unie. Nedokáže zabránit mladým v přístupu na sociální sítě

Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.

Novinky
Gustavo Petro

Z Kolumbie přichází vážné varování: Současný kapitalismus ohrožuje samotné přežití lidstva

Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.

Novinky
Ursula von der Leyen

Von der Leyenová: Válka v Íránu stojí Evropskou unii půl miliardy eur denně

Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.