Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
„Společně musíme tuto válečnou mašinerii zastavit a podpořit Ukrajinu všemi dostupnými prostředky,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius před pondělním virtuálním zasedáním Ukrajinské obranné kontaktní skupiny (UDCG), známé také jako formát Ramstein. Podle něj je prioritou „co nejrychleji posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu“.
Jen v neděli Rusko vypálilo na Ukrajinu přes 450 raket a dronů. Ukrajinské síly dokázaly zneškodnit přibližně polovinu, přesto došlo k zásahům v regionech Kyjev, Charkov a Ivano-Frankivsk. Výsledkem byly dvě oběti na životech a patnáct zraněných.
Trump na začátku července varoval Putina, že má 50 dnů na vyjednání příměří, jinak čelí tvrdým sankcím. Současně souhlasil s tím, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a předávaly je Ukrajině.
„Je čas, abychom během těchto 50 dní sami zvýšili tempo výzbroje Ukrajiny,“ vyzval britský ministr obrany John Healey během pondělního online jednání aliance.
Německo oznámilo, že uhradí 170 milionů eur na nákup munice pro protivzdušné systémy v rámci britsky vedené iniciativy. Berlín poskytne 220 tisíc nábojů ráže 35 mm pro protiletadlové systémy Gepard a zajistí i nákup dronů ukrajinské výroby s dlouhým doletem.
Evropané také pokračují v plnění nedávného slibu dodat Ukrajině pět baterií systému Patriot. Pistorius dodal, že způsob, jak tento závazek splnit, se bude koordinovat v příštích dnech s dalšími partnery, přičemž Belgii, Dánsku, Švédsku a Norsku poděkoval za jejich účast.
Jednou z hlavních možností je, že evropské země poskytnou Ukrajině své vlastní systémy, které jim následně budou nahrazeny novými objednávkami z USA.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě, generál Alexus Grynkewich, se má ve středu sejít se zástupci aliance, aby řešili další kroky.
Spojené státy už mezitím oznámily Švýcarsku, že se dodávky plánované vojenské techniky zdrží, protože Washington přesouvá prioritně své kapacity na podporu Ukrajiny, zejména v oblasti systémů Patriot. Podle The Wall Street Journal je tento krok součástí širší snahy podpořit evropské státy, které Ukrajině pomáhají ze svých zásob.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.