Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
„Společně musíme tuto válečnou mašinerii zastavit a podpořit Ukrajinu všemi dostupnými prostředky,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius před pondělním virtuálním zasedáním Ukrajinské obranné kontaktní skupiny (UDCG), známé také jako formát Ramstein. Podle něj je prioritou „co nejrychleji posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu“.
Jen v neděli Rusko vypálilo na Ukrajinu přes 450 raket a dronů. Ukrajinské síly dokázaly zneškodnit přibližně polovinu, přesto došlo k zásahům v regionech Kyjev, Charkov a Ivano-Frankivsk. Výsledkem byly dvě oběti na životech a patnáct zraněných.
Trump na začátku července varoval Putina, že má 50 dnů na vyjednání příměří, jinak čelí tvrdým sankcím. Současně souhlasil s tím, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a předávaly je Ukrajině.
„Je čas, abychom během těchto 50 dní sami zvýšili tempo výzbroje Ukrajiny,“ vyzval britský ministr obrany John Healey během pondělního online jednání aliance.
Německo oznámilo, že uhradí 170 milionů eur na nákup munice pro protivzdušné systémy v rámci britsky vedené iniciativy. Berlín poskytne 220 tisíc nábojů ráže 35 mm pro protiletadlové systémy Gepard a zajistí i nákup dronů ukrajinské výroby s dlouhým doletem.
Evropané také pokračují v plnění nedávného slibu dodat Ukrajině pět baterií systému Patriot. Pistorius dodal, že způsob, jak tento závazek splnit, se bude koordinovat v příštích dnech s dalšími partnery, přičemž Belgii, Dánsku, Švédsku a Norsku poděkoval za jejich účast.
Jednou z hlavních možností je, že evropské země poskytnou Ukrajině své vlastní systémy, které jim následně budou nahrazeny novými objednávkami z USA.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě, generál Alexus Grynkewich, se má ve středu sejít se zástupci aliance, aby řešili další kroky.
Spojené státy už mezitím oznámily Švýcarsku, že se dodávky plánované vojenské techniky zdrží, protože Washington přesouvá prioritně své kapacity na podporu Ukrajiny, zejména v oblasti systémů Patriot. Podle The Wall Street Journal je tento krok součástí širší snahy podpořit evropské státy, které Ukrajině pomáhají ze svých zásob.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
