Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
„Společně musíme tuto válečnou mašinerii zastavit a podpořit Ukrajinu všemi dostupnými prostředky,“ prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius před pondělním virtuálním zasedáním Ukrajinské obranné kontaktní skupiny (UDCG), známé také jako formát Ramstein. Podle něj je prioritou „co nejrychleji posílit ukrajinskou protivzdušnou obranu“.
Jen v neděli Rusko vypálilo na Ukrajinu přes 450 raket a dronů. Ukrajinské síly dokázaly zneškodnit přibližně polovinu, přesto došlo k zásahům v regionech Kyjev, Charkov a Ivano-Frankivsk. Výsledkem byly dvě oběti na životech a patnáct zraněných.
Trump na začátku července varoval Putina, že má 50 dnů na vyjednání příměří, jinak čelí tvrdým sankcím. Současně souhlasil s tím, aby evropské země nakupovaly americké zbraně a předávaly je Ukrajině.
„Je čas, abychom během těchto 50 dní sami zvýšili tempo výzbroje Ukrajiny,“ vyzval britský ministr obrany John Healey během pondělního online jednání aliance.
Německo oznámilo, že uhradí 170 milionů eur na nákup munice pro protivzdušné systémy v rámci britsky vedené iniciativy. Berlín poskytne 220 tisíc nábojů ráže 35 mm pro protiletadlové systémy Gepard a zajistí i nákup dronů ukrajinské výroby s dlouhým doletem.
Evropané také pokračují v plnění nedávného slibu dodat Ukrajině pět baterií systému Patriot. Pistorius dodal, že způsob, jak tento závazek splnit, se bude koordinovat v příštích dnech s dalšími partnery, přičemž Belgii, Dánsku, Švédsku a Norsku poděkoval za jejich účast.
Jednou z hlavních možností je, že evropské země poskytnou Ukrajině své vlastní systémy, které jim následně budou nahrazeny novými objednávkami z USA.
Vrchní velitel sil NATO v Evropě, generál Alexus Grynkewich, se má ve středu sejít se zástupci aliance, aby řešili další kroky.
Spojené státy už mezitím oznámily Švýcarsku, že se dodávky plánované vojenské techniky zdrží, protože Washington přesouvá prioritně své kapacity na podporu Ukrajiny, zejména v oblasti systémů Patriot. Podle The Wall Street Journal je tento krok součástí širší snahy podpořit evropské státy, které Ukrajině pomáhají ze svých zásob.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.