Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.
Podle zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace z roku 2024 bylo povodněmi a bouřemi v Evropě zasaženo přes 400 tisíc lidí. Zemřelo nejméně 335 osob a materiální škody dosáhly výše 18 miliard eur. Nejtvrdší ránu zasadila vlna záplav jihovýchodní části Španělska, především oblasti Valencie, kde v říjnu 2024 zahynulo 232 lidí a škody vyšplhaly na 16,5 miliardy eur.
Ačkoliv se ekonomika regionu díky vládním pomocem částečně zotavila, extrémní počasí zasáhlo oblast znovu již v květnu 2025. Ukazuje se, že opakované povodně mají na podniky dlouhodobý dopad – nejen přímý, ale i nepřímý. Přerušení výroby a služeb snižuje příjmy firem, ztěžuje splácení závazků a ohrožuje jejich likviditu. Nemovitosti a jiný majetek sloužící jako zástava pro banky ztrácejí hodnotu, což ohrožuje stabilitu finančního systému jako celku.
Výzkumy Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) potvrzují, že povodně mají na firmy dlouhodobý negativní vliv. Analýza událostí mezi lety 2007 a 2018 ukázala, že zasažené podniky – především výrobní – vykazovaly pokles tržeb, zaměstnanosti i hodnoty majetku. Některé firmy z trhu zcela zmizely. Dopady byly patrné i sedm let po záplavách a nejhůře dopadly ty podniky, které nebyly na časté záplavy zvyklé.
Závažné důsledky postihují zejména malé a střední podniky (SME), které jsou zranitelnější kvůli vyšším dluhům, menší diverzifikaci provozu a horšímu přístupu k financím. Výzkum financování SME v Itálii, Španělsku a Belgii mezi lety 2008 a 2019 odhalil, že povodně měly vliv na schopnost splácet úvěry až dva roky po katastrofě. Banky kvůli tomu evidovaly ztráty a začaly zohledňovat riziko záplav při nastavování podmínek nových půjček.
Půjčky do oblastí s vysokým rizikem povodní byly až o 12 % dražší. Nejdražší úvěry postihovaly malé firmy a podniky financované lokálními bankami, které mají obvykle menší geografickou diverzifikaci a jsou na lokální ekonomiku více navázány.
Po říjnových záplavách ve Španělsku odhadla tamní centrální banka celkovou expozici bank v zasažených oblastech na 20 miliard eur. Z toho 13 miliard připadalo na půjčky domácnostem a 7 miliard na podnikové úvěry – přičemž 60 % šlo právě malým a středním podnikům. Celkem bylo postiženo 23 tisíc firem a téměř půl milionu obyvatel.
Odborníci varují, že náklady způsobené změnou klimatu budou dále růst, a to jak přímé, tak nepřímé. Dopady se přitom nebudou rozdělovat rovnoměrně – některé regiony a firmy budou zasaženy výrazně více. Řešením je podle ekonomů z JRC zvýšení investic do adaptačních opatření, například do protipovodňové infrastruktury, a zároveň rozšíření dostupnosti pojištění proti klimatickým škodám.
Budoucí odolnost evropských ekonomik tak bude do velké míry záviset na kombinaci veřejného i soukromého financování, a na vytvoření mechanismů pro sdílení rizik. V opačném případě se mohou povodně stát nejen ekologickou hrozbou, ale i ekonomickou krizí.
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.