Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.
Podle zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace z roku 2024 bylo povodněmi a bouřemi v Evropě zasaženo přes 400 tisíc lidí. Zemřelo nejméně 335 osob a materiální škody dosáhly výše 18 miliard eur. Nejtvrdší ránu zasadila vlna záplav jihovýchodní části Španělska, především oblasti Valencie, kde v říjnu 2024 zahynulo 232 lidí a škody vyšplhaly na 16,5 miliardy eur.
Ačkoliv se ekonomika regionu díky vládním pomocem částečně zotavila, extrémní počasí zasáhlo oblast znovu již v květnu 2025. Ukazuje se, že opakované povodně mají na podniky dlouhodobý dopad – nejen přímý, ale i nepřímý. Přerušení výroby a služeb snižuje příjmy firem, ztěžuje splácení závazků a ohrožuje jejich likviditu. Nemovitosti a jiný majetek sloužící jako zástava pro banky ztrácejí hodnotu, což ohrožuje stabilitu finančního systému jako celku.
Výzkumy Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) potvrzují, že povodně mají na firmy dlouhodobý negativní vliv. Analýza událostí mezi lety 2007 a 2018 ukázala, že zasažené podniky – především výrobní – vykazovaly pokles tržeb, zaměstnanosti i hodnoty majetku. Některé firmy z trhu zcela zmizely. Dopady byly patrné i sedm let po záplavách a nejhůře dopadly ty podniky, které nebyly na časté záplavy zvyklé.
Závažné důsledky postihují zejména malé a střední podniky (SME), které jsou zranitelnější kvůli vyšším dluhům, menší diverzifikaci provozu a horšímu přístupu k financím. Výzkum financování SME v Itálii, Španělsku a Belgii mezi lety 2008 a 2019 odhalil, že povodně měly vliv na schopnost splácet úvěry až dva roky po katastrofě. Banky kvůli tomu evidovaly ztráty a začaly zohledňovat riziko záplav při nastavování podmínek nových půjček.
Půjčky do oblastí s vysokým rizikem povodní byly až o 12 % dražší. Nejdražší úvěry postihovaly malé firmy a podniky financované lokálními bankami, které mají obvykle menší geografickou diverzifikaci a jsou na lokální ekonomiku více navázány.
Po říjnových záplavách ve Španělsku odhadla tamní centrální banka celkovou expozici bank v zasažených oblastech na 20 miliard eur. Z toho 13 miliard připadalo na půjčky domácnostem a 7 miliard na podnikové úvěry – přičemž 60 % šlo právě malým a středním podnikům. Celkem bylo postiženo 23 tisíc firem a téměř půl milionu obyvatel.
Odborníci varují, že náklady způsobené změnou klimatu budou dále růst, a to jak přímé, tak nepřímé. Dopady se přitom nebudou rozdělovat rovnoměrně – některé regiony a firmy budou zasaženy výrazně více. Řešením je podle ekonomů z JRC zvýšení investic do adaptačních opatření, například do protipovodňové infrastruktury, a zároveň rozšíření dostupnosti pojištění proti klimatickým škodám.
Budoucí odolnost evropských ekonomik tak bude do velké míry záviset na kombinaci veřejného i soukromého financování, a na vytvoření mechanismů pro sdílení rizik. V opačném případě se mohou povodně stát nejen ekologickou hrozbou, ale i ekonomickou krizí.
Součástí obrovského úspěchu Leoše Mareše dlouhá léta byly i sociální sítě, což však v posledních měsících už úplně neplatí. Oblíbený moderátor se z nich totiž stáhl a zřejmě na tom nehodlá nic měnit.
Ivana Gottová v létě zklamala fanoušky svého zesnulého manžela, když oznámila, že muzeum na Bertramce se - alespoň pro tuto chvíli - neotevře. Exponáty pro expozici ale musela mít připravené. A podle nejnovějších informací se přinejmenším některé artefakty dočkají své chvíli slávy.
Tragédie se na začátku předprázdninového týdne stala na gymnáziu v Bystřici nad Pernštejnem na Vysočině. Žák tam vypadl z okna a utrpěl zranění neslučitelná se životem. Případem se zabývá policie.
Historie se na zimních olympijských hrách v Itálii nejspíš opakovat nebude. České favoritce Ester Ledecké totiž nebude umožněno účastnit se paralelního obřího slalomu na snowboardu i sjezdu lyžařek. Trojnásobná olympijská vítězka si tak bude muset vybrat.
Ledovce v pohoří Pamír ve Střední Asii patřily k těm posledním na světě, které zůstávaly stabilní, nebo dokonce rostly, zatímco jiné tají. Nová studie však naznačuje, že tato anomálie se zřejmě chýlí ke konci, což bude mít závažné důsledky pro miliony lidí závislých na vodě z ledovců v letních měsících. Střední Asie s vrcholy přesahujícími 7 000 metrů je po Arktidě a Antarktidě třetí největší zásobárnou ledu na planetě. Oblast zahrnující pohoří Pamír a Hindúkuš je proto nazývána „třetí pól“.
Ministři energetiky Evropské unie (EU) se v pondělí shodli na postupném ukončení veškerého dovozu ruského plynu do konce roku 2027. Tento krok je součástí širší strategie EU, která má blok zbavit závislosti na dodávkách energie z Ruska. Proti tomuto rozhodnutí se však vyslovily Maďarsko a Slovensko, které udržují s Kremlem bližší diplomatické vztahy a stále odebírají ruský plyn potrubím.
Za každým významným politickým lídrem často stojí žena, jejíž vliv se neprojevuje prostřednictvím oficiální funkce, nýbrž skrze schopnost působit kultivovaně, strategicky a s hlubokým porozuměním lidskému rozměru moci. Melania Trumpová, Olena Zelenská, Eleanor Rooseveltová, Brigitte Macronová a Raisa Gorbačovová představují odlišné, avšak rovnocenné podoby ženského vlivu v politice. Ukazují, že role první dámy dávno překročila rámec společenské reprezentace a stala se prostorem skutečné diplomacie, měkké síly a morální autority, která spoluutváří obraz státu i jeho hodnot.
Kroky Donalda Trumpa potvrzují obavy demonstrantů, že se chová jako král, tvrdí analýza Stephena Collinsona. Prezident Donald Trump a jeho okolí reagovali na víkendové protesty „No Kings“ výsměchem, čímž vlastně jen podpořili kritiku, která poukazuje na jeho rostoucí aroganci a přesvědčení o neomezené moci.
Navzdory dojednanému příměří v Gaze, které zprostředkoval americký prezident Donald Trump a které zastavilo dva roky trvající válku mezi Izraelem a Hamásem, se Palestinci ocitají před herkulovským úkolem obnovy. Každodenní život v Gaze je v současnosti nepředstavitelný. Bývalý softwarový inženýr Noor Abed musel například použít GPS, aby našel místo, kde dříve stála jeho čtvrť, která se proměnila v pouhé písečné duny.
Rusko si osvojilo strategii permanentní hybridní války, jejíž cílem není pouze vítězství na Ukrajině, ale především trvalé oslabení Západu. Nejnovější taktika Moskvy zahrnuje průniky dronů do Polska, přelety stíhaček v prostoru NATO, zasahování do voleb v Rumunsku a Moldavsku a nasazení „malých zelených mužíčků“ v Estonsku. Tyto akce jsou podle expertů součástí širší strategie, označované jako „Gerasimovova doktrína“ nebo „nelineární válka“.
Nejvyšší čínští představitelé se tento týden sejdou v Pekingu, aby stanovili klíčové cíle a vize země pro zbytek desetiletí. Jedná se o zasedání neboli Plénum Ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se schází přibližně jednou ročně. Závěry z tohoto týdne budou tvořit základ pro nadcházející Pětiletý plán, který bude druhá největší světová ekonomika následovat v letech 2026 až 2030.
Mnoho největších světových webových stránek a aplikací je mimo provoz kvůli výpadku postihujícímu Amazon Web Services (AWS). Infrastruktura cloudové divize Amazonu tvoří základ pro miliony webů a platforem velkých společností. Problémy zasáhly aplikace jako Snapchat, Duolingo, Zoom a Roblox, stejně jako zákazníky bank Lloyds a Halifax. AWS nyní hlásí, že „vidí značné známky oživení“ a většina aplikací by již měla fungovat, uživatelé ale nadále hlásí opak.