Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.
Podle zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace z roku 2024 bylo povodněmi a bouřemi v Evropě zasaženo přes 400 tisíc lidí. Zemřelo nejméně 335 osob a materiální škody dosáhly výše 18 miliard eur. Nejtvrdší ránu zasadila vlna záplav jihovýchodní části Španělska, především oblasti Valencie, kde v říjnu 2024 zahynulo 232 lidí a škody vyšplhaly na 16,5 miliardy eur.
Ačkoliv se ekonomika regionu díky vládním pomocem částečně zotavila, extrémní počasí zasáhlo oblast znovu již v květnu 2025. Ukazuje se, že opakované povodně mají na podniky dlouhodobý dopad – nejen přímý, ale i nepřímý. Přerušení výroby a služeb snižuje příjmy firem, ztěžuje splácení závazků a ohrožuje jejich likviditu. Nemovitosti a jiný majetek sloužící jako zástava pro banky ztrácejí hodnotu, což ohrožuje stabilitu finančního systému jako celku.
Výzkumy Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) potvrzují, že povodně mají na firmy dlouhodobý negativní vliv. Analýza událostí mezi lety 2007 a 2018 ukázala, že zasažené podniky – především výrobní – vykazovaly pokles tržeb, zaměstnanosti i hodnoty majetku. Některé firmy z trhu zcela zmizely. Dopady byly patrné i sedm let po záplavách a nejhůře dopadly ty podniky, které nebyly na časté záplavy zvyklé.
Závažné důsledky postihují zejména malé a střední podniky (SME), které jsou zranitelnější kvůli vyšším dluhům, menší diverzifikaci provozu a horšímu přístupu k financím. Výzkum financování SME v Itálii, Španělsku a Belgii mezi lety 2008 a 2019 odhalil, že povodně měly vliv na schopnost splácet úvěry až dva roky po katastrofě. Banky kvůli tomu evidovaly ztráty a začaly zohledňovat riziko záplav při nastavování podmínek nových půjček.
Půjčky do oblastí s vysokým rizikem povodní byly až o 12 % dražší. Nejdražší úvěry postihovaly malé firmy a podniky financované lokálními bankami, které mají obvykle menší geografickou diverzifikaci a jsou na lokální ekonomiku více navázány.
Po říjnových záplavách ve Španělsku odhadla tamní centrální banka celkovou expozici bank v zasažených oblastech na 20 miliard eur. Z toho 13 miliard připadalo na půjčky domácnostem a 7 miliard na podnikové úvěry – přičemž 60 % šlo právě malým a středním podnikům. Celkem bylo postiženo 23 tisíc firem a téměř půl milionu obyvatel.
Odborníci varují, že náklady způsobené změnou klimatu budou dále růst, a to jak přímé, tak nepřímé. Dopady se přitom nebudou rozdělovat rovnoměrně – některé regiony a firmy budou zasaženy výrazně více. Řešením je podle ekonomů z JRC zvýšení investic do adaptačních opatření, například do protipovodňové infrastruktury, a zároveň rozšíření dostupnosti pojištění proti klimatickým škodám.
Budoucí odolnost evropských ekonomik tak bude do velké míry záviset na kombinaci veřejného i soukromého financování, a na vytvoření mechanismů pro sdílení rizik. V opačném případě se mohou povodně stát nejen ekologickou hrozbou, ale i ekonomickou krizí.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.