Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.
Podle zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace z roku 2024 bylo povodněmi a bouřemi v Evropě zasaženo přes 400 tisíc lidí. Zemřelo nejméně 335 osob a materiální škody dosáhly výše 18 miliard eur. Nejtvrdší ránu zasadila vlna záplav jihovýchodní části Španělska, především oblasti Valencie, kde v říjnu 2024 zahynulo 232 lidí a škody vyšplhaly na 16,5 miliardy eur.
Ačkoliv se ekonomika regionu díky vládním pomocem částečně zotavila, extrémní počasí zasáhlo oblast znovu již v květnu 2025. Ukazuje se, že opakované povodně mají na podniky dlouhodobý dopad – nejen přímý, ale i nepřímý. Přerušení výroby a služeb snižuje příjmy firem, ztěžuje splácení závazků a ohrožuje jejich likviditu. Nemovitosti a jiný majetek sloužící jako zástava pro banky ztrácejí hodnotu, což ohrožuje stabilitu finančního systému jako celku.
Výzkumy Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) potvrzují, že povodně mají na firmy dlouhodobý negativní vliv. Analýza událostí mezi lety 2007 a 2018 ukázala, že zasažené podniky – především výrobní – vykazovaly pokles tržeb, zaměstnanosti i hodnoty majetku. Některé firmy z trhu zcela zmizely. Dopady byly patrné i sedm let po záplavách a nejhůře dopadly ty podniky, které nebyly na časté záplavy zvyklé.
Závažné důsledky postihují zejména malé a střední podniky (SME), které jsou zranitelnější kvůli vyšším dluhům, menší diverzifikaci provozu a horšímu přístupu k financím. Výzkum financování SME v Itálii, Španělsku a Belgii mezi lety 2008 a 2019 odhalil, že povodně měly vliv na schopnost splácet úvěry až dva roky po katastrofě. Banky kvůli tomu evidovaly ztráty a začaly zohledňovat riziko záplav při nastavování podmínek nových půjček.
Půjčky do oblastí s vysokým rizikem povodní byly až o 12 % dražší. Nejdražší úvěry postihovaly malé firmy a podniky financované lokálními bankami, které mají obvykle menší geografickou diverzifikaci a jsou na lokální ekonomiku více navázány.
Po říjnových záplavách ve Španělsku odhadla tamní centrální banka celkovou expozici bank v zasažených oblastech na 20 miliard eur. Z toho 13 miliard připadalo na půjčky domácnostem a 7 miliard na podnikové úvěry – přičemž 60 % šlo právě malým a středním podnikům. Celkem bylo postiženo 23 tisíc firem a téměř půl milionu obyvatel.
Odborníci varují, že náklady způsobené změnou klimatu budou dále růst, a to jak přímé, tak nepřímé. Dopady se přitom nebudou rozdělovat rovnoměrně – některé regiony a firmy budou zasaženy výrazně více. Řešením je podle ekonomů z JRC zvýšení investic do adaptačních opatření, například do protipovodňové infrastruktury, a zároveň rozšíření dostupnosti pojištění proti klimatickým škodám.
Budoucí odolnost evropských ekonomik tak bude do velké míry záviset na kombinaci veřejného i soukromého financování, a na vytvoření mechanismů pro sdílení rizik. V opačném případě se mohou povodně stát nejen ekologickou hrozbou, ale i ekonomickou krizí.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.