Evropa stále více pociťuje extrémní počasí. Klimatické změny dopadají na firmy i domácnosti

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 24. června 2025 11:59
Sdílej:

Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.

Podle zprávy Copernicus Climate Change Service a Světové meteorologické organizace z roku 2024 bylo povodněmi a bouřemi v Evropě zasaženo přes 400 tisíc lidí. Zemřelo nejméně 335 osob a materiální škody dosáhly výše 18 miliard eur. Nejtvrdší ránu zasadila vlna záplav jihovýchodní části Španělska, především oblasti Valencie, kde v říjnu 2024 zahynulo 232 lidí a škody vyšplhaly na 16,5 miliardy eur.

Ačkoliv se ekonomika regionu díky vládním pomocem částečně zotavila, extrémní počasí zasáhlo oblast znovu již v květnu 2025. Ukazuje se, že opakované povodně mají na podniky dlouhodobý dopad – nejen přímý, ale i nepřímý. Přerušení výroby a služeb snižuje příjmy firem, ztěžuje splácení závazků a ohrožuje jejich likviditu. Nemovitosti a jiný majetek sloužící jako zástava pro banky ztrácejí hodnotu, což ohrožuje stabilitu finančního systému jako celku.

Výzkumy Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC) potvrzují, že povodně mají na firmy dlouhodobý negativní vliv. Analýza událostí mezi lety 2007 a 2018 ukázala, že zasažené podniky – především výrobní – vykazovaly pokles tržeb, zaměstnanosti i hodnoty majetku. Některé firmy z trhu zcela zmizely. Dopady byly patrné i sedm let po záplavách a nejhůře dopadly ty podniky, které nebyly na časté záplavy zvyklé.

Závažné důsledky postihují zejména malé a střední podniky (SME), které jsou zranitelnější kvůli vyšším dluhům, menší diverzifikaci provozu a horšímu přístupu k financím. Výzkum financování SME v Itálii, Španělsku a Belgii mezi lety 2008 a 2019 odhalil, že povodně měly vliv na schopnost splácet úvěry až dva roky po katastrofě. Banky kvůli tomu evidovaly ztráty a začaly zohledňovat riziko záplav při nastavování podmínek nových půjček.

Půjčky do oblastí s vysokým rizikem povodní byly až o 12 % dražší. Nejdražší úvěry postihovaly malé firmy a podniky financované lokálními bankami, které mají obvykle menší geografickou diverzifikaci a jsou na lokální ekonomiku více navázány.

Po říjnových záplavách ve Španělsku odhadla tamní centrální banka celkovou expozici bank v zasažených oblastech na 20 miliard eur. Z toho 13 miliard připadalo na půjčky domácnostem a 7 miliard na podnikové úvěry – přičemž 60 % šlo právě malým a středním podnikům. Celkem bylo postiženo 23 tisíc firem a téměř půl milionu obyvatel.

Odborníci varují, že náklady způsobené změnou klimatu budou dále růst, a to jak přímé, tak nepřímé. Dopady se přitom nebudou rozdělovat rovnoměrně – některé regiony a firmy budou zasaženy výrazně více. Řešením je podle ekonomů z JRC zvýšení investic do adaptačních opatření, například do protipovodňové infrastruktury, a zároveň rozšíření dostupnosti pojištění proti klimatickým škodám.

Budoucí odolnost evropských ekonomik tak bude do velké míry záviset na kombinaci veřejného i soukromého financování, a na vytvoření mechanismů pro sdílení rizik. V opačném případě se mohou povodně stát nejen ekologickou hrozbou, ale i ekonomickou krizí. 

Stalo se
Novinky
Friedrich Merz

Merz míří k volebnímu debaklu. Jako první kancléř prohraje v Sasku-Anhaltsku ukazují průzkumy

Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.

Novinky
Ilustrační foto

Revoluce v xenotransplantaci: Geneticky upravená ledvina z prasete udržela muže naživu rekordních devět měsíců

Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.

Novinky
Bílý dům

Bílý dům spustil na svých webových stránkách hry. Můžete chytat migrant nebo stavět hraniční zeď

Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Kyjev a Moskvu navštíví vyjednávači USA, pokusí se ukončit válku

Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.