V amerických kongresových volbách zaznamenali demokraté nečekaný triumf, když podle projekcí ovládli Sněmovnu reprezentantů i Senát. Tento výsledek představuje významnou prohru pro politickou agendu prezidenta Donalda Trumpa v jeho závěrečných dvou letech v úřadě. Voliči tak v celostátním měřítku vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje a ekonomickou situací.
Hloubka volebního posunu se projevila v tradičně konzervativních oblastech, kde demokratičtí kandidáti získali historická křesla. Překvapivé úspěchy hlásí státy jako Texas, Kansas, Jižní Karolína, Iowa či Ohio. Tyto výsledky označili političtí analytici za seismický šok, který výrazně překonal obvyklé historické trendy během voleb v polovině mandátu.
V Texasu dosáhl historického vítězství James Talarico, jenž zajistil demokratům senátní křeslo poprvé po více než třech desítkách let. Podobně v Kansasu zvítězil Adam Hamilton, čímž ukončil téměř stoleté čekání strany na úspěch v horní komoře v tomto regionu. V Jižní Karolíně pak vyzyvatelka Annie Andrewsová překvapivě porazila republikánskou protikandidátku Darline Grahamovou.
Změny nastaly také v Maine, kde dlouho sloužící republikánská senátorka Susan Collinsová podlehla demokratickému uchazeči Troyi Jacksonovi. Jacksonova kampaň úspěšně oslovila voliče unavené rostoucími životními náklady a kritikou politického establishmentu. Naopak v Idahu si republikánský senátor Jim Risch bezpečně obhájil svůj mandát pro další období.
Významnou proměnou prošlo rovněž Ohio, kde voliči zvolili demokratického senátora a zároveň podpořili Amy Actonovou v souboji o guvernérské křeslo. V Alabamě uspěl republikán Tommy Tuberville při kandidatuře na guvernéra, zatímco v New Hampshire obhájila guvernérský úřad republikánka Kelly Ayotteová. V Tennessee se Marsha Blackburnová stala vůbec první ženou v čele státu jako nově zvolená guvernérka.
Hlavní příčinou tohoto volebního obratu byla podle odborníků silná nespokojenost občanů s rostoucími životními náklady a inflací. Voliči přičítali vinu za ekonomické potíže a dražší pohonné hmoty přímo prezidentu Trumpovi a jeho rozhodnutím. Vliv na náladu veřejnosti měly v neposlední řadě také obavy z mezinárodních konfliktů včetně situace kolem Íránu.
Prezident Donald Trump v reakci na výsledky uvedl, že konečné součty plně akceptuje, ačkoliv odmítl názor, že by porážka byla osobním zklamáním. Současně připustil, že dražší paliva a zahraniční napětí ovlivnily výsledky republikánských kandidátů. Díky ziskům v obou komorách Kongresu budou mít demokraté nově možnost blokovat prezidentskou legislativu a zahájit vlastní vyšetřování.
V Michiganu zůstávalo napětí vysoké, neboť těsný senátní souboj mezi Abdul El-Sayedem a Mikem Rogersem nebyl v noci na středu uzavřen. El-Sayed vystoupil před svými příznivci a prohlásil se za vítěze, přičemž zmínil útoky na svou osobu a víru během proběhlé kampaně. Současně si demokraté v tomto státě zajistili pokračování guvernéra v podání Jocelyn Bensonové.
V Mississippi probíhal extrémně těsný souboj o senátní křeslo mezi Cindy Hyde-Smithovou a Scottem Colomem, kde rozhodovaly pouhé desítky hlasů. Voliči ve Virginii zároveň schválili ústavní dodatek chránící manželství osob stejného pohlaví bez ohledu na federální vývoj. V Marylandu podpořila veřejnost úpravu pravidel pro přerozdělení volebních obvodů.
Uzavření posledních volebních místností na Havaji a Aljašce definitivně ukončilo letošní vlnu hlasování. Zveřejněné výsledky přinesly hlubokou restrukturalizaci moci ve Washingtonu, jejíž dopady ovlivní zbytek prezidentského mandátu. Obě strany tak nyní čelí zcela novému politickému rozvržení sil v zemi.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.