Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.
V reakci na tento vývoj již vznikají neformální seskupení, která testují evropskou soběstačnost. Příkladem je spolupráce Francie, Británie a Německa při řešení situace na Ukrajině nebo posilování Společné expediční síly (JEF).
Cílem je vytvořit v rámci NATO silný „evropský pilíř“, který by nebyl plně závislý na rozhodnutích Washingtonu. Mezi diplomaty se totiž šíří nejistota, zda by USA v případě krize skutečně dodržely závazek kolektivní obrany.
Napětí vyostřila také nová americká Národní bezpečnostní strategie, která otevřeně deklaruje, že Spojené státy již nebudou nést odpovědnost za světový řád. Dokument naznačuje, že bohaté státy se musí o svou bezpečnost starat samy.
Někteří evropští představitelé vnímají tyto formulace jako urážlivé a jasný signál, že na pomoc zpoza oceánu se již nelze stoprocentně spoléhat. Kancléř Friedrich Merz v této souvislosti potvrdil, že Německo musí usilovat o mnohem větší nezávislost.
Evropská unie proto hledá právní cesty, jak zajistit vzájemnou pomoc členských zemí i mimo struktury NATO. Komisař pro obranu Andrius Kubilius navrhuje konkretizovat článek 42.7 Smlouvy o EU, který se týká společné obrany.
Diskuse se soustředí na to, jaké konkrétní kroky by státy podnikly, pokud by tradiční mechanismy selhaly. Tato snaha o osamostatnění však naráží na odpor některých amerických představitelů, kteří kritizují evropskou snahu upřednostňovat vlastní zbrojní průmysl.
Přechod k plné obranné autonomii však bude pro Evropu nesmírně složitý a nákladný. Investice do vojenství by si vyžádaly drastické škrty v sociálních oblastech, což může ohrozit stabilitu jednotlivých vlád. Navíc Evropě stále chybí klíčové technologie v oblasti zpravodajství nebo strategické přepravy, které dosud zajišťovaly Spojené státy. Zaplnění těchto mezer nebude otázkou měsíců, ale mnoha let intenzivního úsilí.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.
I tlak ze strany manželky přispěl k tomu, že ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) se po pouhém dni omluvil za nevhodná slova o hokejistkách. Šéf diplomacie v pondělí uvedl, že lituje slov, která pronesl v jedné z víkendových televizních diskuzí.
Česko by brzy mělo opět mít poradce pro národní bezpečnost. Ve čtvrtek to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) na bezpečnostní konferenci Prague Security Dialogue, kterou pořádá Institut pro politiku a společnost, tedy think-tank vládního hnutí ANO.
Už i do úvodních prosincových dnů vidí meteorologové, kteří vypracovali nejnovější měsíční výhled. Upozorňují například na to, že postupem času není v noci vyloučen výraznější mráz. Přes den bude ale stále nad nulou.
