Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
Například během hurikánu Katrina v roce 2005 tvořili lidé starší 60 let až 75 % všech obětí. Během extrémní vlny veder v roce 2021 v oblasti amerického severozápadu zemřelo téměř tisíc lidí – většina z nich byli senioři. V případě ničivého požáru v havajském Lahaině v roce 2023 tvořili lidé starší 60 let více než dvě třetiny ze zhruba stovky mrtvých.
Z dostupných údajů tedy vyplývá jednoznačný trend: při každé větší přírodní katastrofě či klimatickém extrému dopadají následky nejtvrději právě na starší populaci.
Podle Samira Sinhy, geriatra z Univerzitní nemocniční sítě v Torontu, jsou senioři obětí takových událostí v naprosté většině případů. A situace se podle něj bude v důsledku klimatických změn ještě zhoršovat. Studie Yaleovy školy veřejného zdraví například varuje, že kombinace stárnoucí populace a rostoucích teplot přinese výrazný nárůst úmrtí v důsledku horka i chladu.
Zpráva časopisu The Lancet z roku 2023 předpovídá, že v období let 2041–2060 by se mohly každoroční úmrtí způsobená horkem u lidí starších 65 let zvýšit až o 370 % oproti období 1995–2014, a to i v případě, že globální teploty vzrostou „jen“ o 2 °C.
Důvodem je, že starší lidé mají menší schopnost přizpůsobit se rychlým změnám. Podle geriatrického specialisty Matthewa Nelsona ze zdravotnického centra University of Rochester je u seniorů pomalejší jak vnitřní reakce těla, tak vnější reakce na prostředí.
Stárnutí totiž výrazně snižuje schopnost regulace tělesné teploty. S přibývajícím věkem klesá schopnost potit se a tělo má menší průtok krve do končetin, což komplikuje ochlazování. Současně se snižuje tělesný tuk, který jinak poskytuje izolaci proti chladu. Senioři navíc často užívají více léků, které ovlivňují oběhový systém a schopnost regulovat teplotu, a mnohdy vnímají teplo či chlad méně intenzivně než mladší lidé.
Kromě toho se s věkem zvyšuje počet chronických nemocí – od kardiovaskulárních po respirační – které mohou být extrémními podmínkami zhoršovány. Špatné ovzduší například zhoršuje dýchací potíže, zatímco horko a chlad zvyšují riziko selhání srdce nebo ztráty vědomí.
Slabší imunitní systém a kognitivní poruchy, jako je demence, pak snižují schopnost seniorů rozpoznat hrozící nebezpečí. Mohou zapomenout, že mají pít, nebo si nepamatují, jak zapnout klimatizaci. Vědecké výzkumy navíc spojují dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby.
Další komplikací je omezená pohyblivost. Mnoho starších osob se pohybuje s obtížemi, spoléhá na berle, chodítka nebo vozíky, případně již neřídí. Během povodní, bouří nebo vln veder se tak nemohou snadno dostat k lékaři či do obchodu. V případě evakuace pak často nemají žádnou možnost, jak se dostat do bezpečí.
Vnější faktory tuto zranitelnost dále prohlubují. Mnoho seniorů žije samo nebo s dalším starším člověkem, což snižuje šanci na včasnou pomoc. Omezený kontakt s okolím se během katastrof často zcela přeruší – a tím se ještě více zvyšuje riziko, že si nikdo nevšimne zhoršujícího se zdravotního stavu.
Ekonomická nejistota je další klíčový problém. Třetina starších Američanů žije pod hranicí 200 % federální úrovně chudoby. To znamená, že často nemají peníze na klimatizaci, topení nebo zaplacení účtů za elektřinu. Bez elektřiny nefungují přístroje, které někteří potřebují k dýchání, měření tlaku nebo dialýze.
Vlády a organizace se snaží těmto rizikům čelit. Například americké ministerstvo zdravotnictví provozuje program emPower, který využívá zdravotní data k identifikaci osob s vážnými zdravotními potřebami, aby je mohly úřady včas kontaktovat. V New Yorku funguje komunitní program Be a Buddy, který propojuje dobrovolníky se staršími sousedy.
V některých státech, jako je Florida, již zákon umožňuje lékárnám vydat seniorům zásoby léků na 30 dní před příchodem hurikánu. Akademické instituce jako Mount Sinai pomáhají starším lidem instalovat klimatizace či poskytují přímou pomoc.
Přesto odborníci varují, že chybí systematické celonárodní strategie. „Měli bychom se už nyní bavit o tom, co můžeme udělat, abychom tuto zranitelnou skupinu ochránili,“ říká lékař R. Sean Morrison z Icahnovy lékařské fakulty. „Zatím se o tom téměř nemluví.“
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.