Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
Například během hurikánu Katrina v roce 2005 tvořili lidé starší 60 let až 75 % všech obětí. Během extrémní vlny veder v roce 2021 v oblasti amerického severozápadu zemřelo téměř tisíc lidí – většina z nich byli senioři. V případě ničivého požáru v havajském Lahaině v roce 2023 tvořili lidé starší 60 let více než dvě třetiny ze zhruba stovky mrtvých.
Z dostupných údajů tedy vyplývá jednoznačný trend: při každé větší přírodní katastrofě či klimatickém extrému dopadají následky nejtvrději právě na starší populaci.
Podle Samira Sinhy, geriatra z Univerzitní nemocniční sítě v Torontu, jsou senioři obětí takových událostí v naprosté většině případů. A situace se podle něj bude v důsledku klimatických změn ještě zhoršovat. Studie Yaleovy školy veřejného zdraví například varuje, že kombinace stárnoucí populace a rostoucích teplot přinese výrazný nárůst úmrtí v důsledku horka i chladu.
Zpráva časopisu The Lancet z roku 2023 předpovídá, že v období let 2041–2060 by se mohly každoroční úmrtí způsobená horkem u lidí starších 65 let zvýšit až o 370 % oproti období 1995–2014, a to i v případě, že globální teploty vzrostou „jen“ o 2 °C.
Důvodem je, že starší lidé mají menší schopnost přizpůsobit se rychlým změnám. Podle geriatrického specialisty Matthewa Nelsona ze zdravotnického centra University of Rochester je u seniorů pomalejší jak vnitřní reakce těla, tak vnější reakce na prostředí.
Stárnutí totiž výrazně snižuje schopnost regulace tělesné teploty. S přibývajícím věkem klesá schopnost potit se a tělo má menší průtok krve do končetin, což komplikuje ochlazování. Současně se snižuje tělesný tuk, který jinak poskytuje izolaci proti chladu. Senioři navíc často užívají více léků, které ovlivňují oběhový systém a schopnost regulovat teplotu, a mnohdy vnímají teplo či chlad méně intenzivně než mladší lidé.
Kromě toho se s věkem zvyšuje počet chronických nemocí – od kardiovaskulárních po respirační – které mohou být extrémními podmínkami zhoršovány. Špatné ovzduší například zhoršuje dýchací potíže, zatímco horko a chlad zvyšují riziko selhání srdce nebo ztráty vědomí.
Slabší imunitní systém a kognitivní poruchy, jako je demence, pak snižují schopnost seniorů rozpoznat hrozící nebezpečí. Mohou zapomenout, že mají pít, nebo si nepamatují, jak zapnout klimatizaci. Vědecké výzkumy navíc spojují dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby.
Další komplikací je omezená pohyblivost. Mnoho starších osob se pohybuje s obtížemi, spoléhá na berle, chodítka nebo vozíky, případně již neřídí. Během povodní, bouří nebo vln veder se tak nemohou snadno dostat k lékaři či do obchodu. V případě evakuace pak často nemají žádnou možnost, jak se dostat do bezpečí.
Vnější faktory tuto zranitelnost dále prohlubují. Mnoho seniorů žije samo nebo s dalším starším člověkem, což snižuje šanci na včasnou pomoc. Omezený kontakt s okolím se během katastrof často zcela přeruší – a tím se ještě více zvyšuje riziko, že si nikdo nevšimne zhoršujícího se zdravotního stavu.
Ekonomická nejistota je další klíčový problém. Třetina starších Američanů žije pod hranicí 200 % federální úrovně chudoby. To znamená, že často nemají peníze na klimatizaci, topení nebo zaplacení účtů za elektřinu. Bez elektřiny nefungují přístroje, které někteří potřebují k dýchání, měření tlaku nebo dialýze.
Vlády a organizace se snaží těmto rizikům čelit. Například americké ministerstvo zdravotnictví provozuje program emPower, který využívá zdravotní data k identifikaci osob s vážnými zdravotními potřebami, aby je mohly úřady včas kontaktovat. V New Yorku funguje komunitní program Be a Buddy, který propojuje dobrovolníky se staršími sousedy.
V některých státech, jako je Florida, již zákon umožňuje lékárnám vydat seniorům zásoby léků na 30 dní před příchodem hurikánu. Akademické instituce jako Mount Sinai pomáhají starším lidem instalovat klimatizace či poskytují přímou pomoc.
Přesto odborníci varují, že chybí systematické celonárodní strategie. „Měli bychom se už nyní bavit o tom, co můžeme udělat, abychom tuto zranitelnou skupinu ochránili,“ říká lékař R. Sean Morrison z Icahnovy lékařské fakulty. „Zatím se o tom téměř nemluví.“
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.