Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
Například během hurikánu Katrina v roce 2005 tvořili lidé starší 60 let až 75 % všech obětí. Během extrémní vlny veder v roce 2021 v oblasti amerického severozápadu zemřelo téměř tisíc lidí – většina z nich byli senioři. V případě ničivého požáru v havajském Lahaině v roce 2023 tvořili lidé starší 60 let více než dvě třetiny ze zhruba stovky mrtvých.
Z dostupných údajů tedy vyplývá jednoznačný trend: při každé větší přírodní katastrofě či klimatickém extrému dopadají následky nejtvrději právě na starší populaci.
Podle Samira Sinhy, geriatra z Univerzitní nemocniční sítě v Torontu, jsou senioři obětí takových událostí v naprosté většině případů. A situace se podle něj bude v důsledku klimatických změn ještě zhoršovat. Studie Yaleovy školy veřejného zdraví například varuje, že kombinace stárnoucí populace a rostoucích teplot přinese výrazný nárůst úmrtí v důsledku horka i chladu.
Zpráva časopisu The Lancet z roku 2023 předpovídá, že v období let 2041–2060 by se mohly každoroční úmrtí způsobená horkem u lidí starších 65 let zvýšit až o 370 % oproti období 1995–2014, a to i v případě, že globální teploty vzrostou „jen“ o 2 °C.
Důvodem je, že starší lidé mají menší schopnost přizpůsobit se rychlým změnám. Podle geriatrického specialisty Matthewa Nelsona ze zdravotnického centra University of Rochester je u seniorů pomalejší jak vnitřní reakce těla, tak vnější reakce na prostředí.
Stárnutí totiž výrazně snižuje schopnost regulace tělesné teploty. S přibývajícím věkem klesá schopnost potit se a tělo má menší průtok krve do končetin, což komplikuje ochlazování. Současně se snižuje tělesný tuk, který jinak poskytuje izolaci proti chladu. Senioři navíc často užívají více léků, které ovlivňují oběhový systém a schopnost regulovat teplotu, a mnohdy vnímají teplo či chlad méně intenzivně než mladší lidé.
Kromě toho se s věkem zvyšuje počet chronických nemocí – od kardiovaskulárních po respirační – které mohou být extrémními podmínkami zhoršovány. Špatné ovzduší například zhoršuje dýchací potíže, zatímco horko a chlad zvyšují riziko selhání srdce nebo ztráty vědomí.
Slabší imunitní systém a kognitivní poruchy, jako je demence, pak snižují schopnost seniorů rozpoznat hrozící nebezpečí. Mohou zapomenout, že mají pít, nebo si nepamatují, jak zapnout klimatizaci. Vědecké výzkumy navíc spojují dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby.
Další komplikací je omezená pohyblivost. Mnoho starších osob se pohybuje s obtížemi, spoléhá na berle, chodítka nebo vozíky, případně již neřídí. Během povodní, bouří nebo vln veder se tak nemohou snadno dostat k lékaři či do obchodu. V případě evakuace pak často nemají žádnou možnost, jak se dostat do bezpečí.
Vnější faktory tuto zranitelnost dále prohlubují. Mnoho seniorů žije samo nebo s dalším starším člověkem, což snižuje šanci na včasnou pomoc. Omezený kontakt s okolím se během katastrof často zcela přeruší – a tím se ještě více zvyšuje riziko, že si nikdo nevšimne zhoršujícího se zdravotního stavu.
Ekonomická nejistota je další klíčový problém. Třetina starších Američanů žije pod hranicí 200 % federální úrovně chudoby. To znamená, že často nemají peníze na klimatizaci, topení nebo zaplacení účtů za elektřinu. Bez elektřiny nefungují přístroje, které někteří potřebují k dýchání, měření tlaku nebo dialýze.
Vlády a organizace se snaží těmto rizikům čelit. Například americké ministerstvo zdravotnictví provozuje program emPower, který využívá zdravotní data k identifikaci osob s vážnými zdravotními potřebami, aby je mohly úřady včas kontaktovat. V New Yorku funguje komunitní program Be a Buddy, který propojuje dobrovolníky se staršími sousedy.
V některých státech, jako je Florida, již zákon umožňuje lékárnám vydat seniorům zásoby léků na 30 dní před příchodem hurikánu. Akademické instituce jako Mount Sinai pomáhají starším lidem instalovat klimatizace či poskytují přímou pomoc.
Přesto odborníci varují, že chybí systematické celonárodní strategie. „Měli bychom se už nyní bavit o tom, co můžeme udělat, abychom tuto zranitelnou skupinu ochránili,“ říká lékař R. Sean Morrison z Icahnovy lékařské fakulty. „Zatím se o tom téměř nemluví.“
Oceánský svět se ocitl na pokraji ekologického kolapsu. Podle nových údajů americké vládní organizace Coral Reef Watch došlo od ledna 2023 k bezprecedentnímu globálnímu vybělení korálových útesů, které postihlo více než 80 % útesových systémů po celém světě. Vědci varují, že planeta vstoupila do „neprobádaných vod“, co se týče dopadu rostoucích teplot oceánů.
Téměř sto let poté, co byla poprvé popsána, se vědcům konečně podařilo zachytit první potvrzené video kolosální olihně (Mesonychoteuthis hamiltoni) přímo v jejím přirozeném prostředí. Tento průlomový okamžik nastal během výzkumné expedice ve vodách u Jižních Sandwichových ostrovů, kde na hloubce zhruba 600 metrů zaznamenala podmořská kamera mládě tohoto legendárního živočicha.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře vystoupil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a označil ho za jediného člověka, který brání dosažení míru na Ukrajině. Během návštěvy Madagaskaru uvedl, že Putin neustále lže, když tvrdí, že chce ukončit válku, zatímco ruské jednotky nadále bombardují ukrajinská města.
Detekce možné biologické molekuly na exoplanetě K2-18b znovu rozvířila debatu o tom, jak by mohl vypadat život mimo Zemi. Od mikrobů v masivních oceánech pod ledovci Jupiterových měsíců až po nelátkové formy vědomí – nové poznatky ukazují, že mimozemský život může být podstatně odlišnější, než jsme si dosud dokázali představit.
Americký prezident Donald Trump veřejně apeloval na Vladimira Putina, aby ukončil smrtící útoky na ukrajinské hlavní město Kyjev, které se staly nejkrvavějšími od loňského července. V příspěvku na své sociální síti Truth Social napsal: „Vladimire, přestaň! 5000 vojáků týdně umírá. Uzavřeme mírovou dohodu!“
Více než století po potopení legendárního parníku Titanic přináší nová kniha šokující svědectví o posledních chvílích jeho kapitána Edwarda Johna Smithe. Britský autor Dan E. Parkes se ve své publikaci "Titanic Legacy: The Captain, the Daughter and the Spy" snaží očistit pověst muže, který je po generace obestřen závojem tragického tajemství.
Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
V úterý otřásl indickým spravovaným Kašmírem jeden z nejhorších útoků posledních let. V Pahalgamu, jednom z nejmalebnějších turistických míst oblasti, ozbrojenci postříleli nejméně 26 civilistů – převážně turistů, kteří si přijeli odpočinout do údolí, které indická vláda dlouhodobě prezentuje jako bezpečné a stabilizované. Tento čin byl brutální nejen svým rozsahem, ale i symbolikou – narušil obraz návratu k normálnosti, který se Indie snaží o Kašmíru vysílat do světa, píše BBC.
Stojí svět stojí na prahu nové světové války? Názory americké veřejnosti se v posledních letech výrazně proměnily a z původního odhodlání chránit evropskou bezpečnost a bránit Ukrajinu před ruskou agresí se vyvinula lhostejnost, která hraničí s rezignací. Zatímco ještě před deseti lety většina Američanů podporovala NATO a viděla v transatlantické alianci klíčový pilíř vlastní bezpečnosti, dnes se stále častěji mluví o tom, že „Evropu si ať si hlídá sama“.
Papež František zemřel. Muž, který během svého pontifikátu opakovaně cestoval do míst, kam se většina světových lídrů neodvažuje ani podívat na mapě. Nevrátí se do Karakoše, kde naslouchal příběhům lidí, kterým se rozpadl svět. Nepřejde pěšky trosky Mosulu, kde to ještě doutnalo po zvěrstvech Islámského státu. Už nevstoupí do Jižního Súdánu ani do Konga, které mír v novodobé historii prakticky ještě nezažily.
Čínský technologický gigant Contemporary Amperex Technology (CATL), který již osmý rok dominuje globálnímu trhu s bateriemi pro elektromobily, oznámil převratný průlom. Během technologického dne v Šanghaji firma představila novou generaci své supernabíjecí baterie Shenxing, která slibuje nejen mimořádný dojezd až 800 kilometrů, ale i schopnost extrémně rychlého nabití – pouhých pět minut stačí na zajištění dojezdu přes 500 kilometrů.
Napětí kolem mírových jednání mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Americký prezident Donald Trump dal zřetelně najevo, že ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského považuje za překážku na cestě k dohodě. Během dubna dokonce Zelenského obvinil ze zahájení války a při probíhajících jednáních v Londýně se od něj Spojené státy demonstrativně distancovaly, když odřekly účast svých zástupců.