Když udeří hurikány, vlny veder, povodně nebo lesní požáry, většina obětí často pochází z řad seniorů. Zkušenosti z posledních let potvrzují, že právě starší lidé nejčastěji podléhají extrémním klimatickým jevům – a to především kvůli svému zdravotnímu stavu, omezené pohyblivosti a závislosti na pomoci druhých.
Například během hurikánu Katrina v roce 2005 tvořili lidé starší 60 let až 75 % všech obětí. Během extrémní vlny veder v roce 2021 v oblasti amerického severozápadu zemřelo téměř tisíc lidí – většina z nich byli senioři. V případě ničivého požáru v havajském Lahaině v roce 2023 tvořili lidé starší 60 let více než dvě třetiny ze zhruba stovky mrtvých.
Z dostupných údajů tedy vyplývá jednoznačný trend: při každé větší přírodní katastrofě či klimatickém extrému dopadají následky nejtvrději právě na starší populaci.
Podle Samira Sinhy, geriatra z Univerzitní nemocniční sítě v Torontu, jsou senioři obětí takových událostí v naprosté většině případů. A situace se podle něj bude v důsledku klimatických změn ještě zhoršovat. Studie Yaleovy školy veřejného zdraví například varuje, že kombinace stárnoucí populace a rostoucích teplot přinese výrazný nárůst úmrtí v důsledku horka i chladu.
Zpráva časopisu The Lancet z roku 2023 předpovídá, že v období let 2041–2060 by se mohly každoroční úmrtí způsobená horkem u lidí starších 65 let zvýšit až o 370 % oproti období 1995–2014, a to i v případě, že globální teploty vzrostou „jen“ o 2 °C.
Důvodem je, že starší lidé mají menší schopnost přizpůsobit se rychlým změnám. Podle geriatrického specialisty Matthewa Nelsona ze zdravotnického centra University of Rochester je u seniorů pomalejší jak vnitřní reakce těla, tak vnější reakce na prostředí.
Stárnutí totiž výrazně snižuje schopnost regulace tělesné teploty. S přibývajícím věkem klesá schopnost potit se a tělo má menší průtok krve do končetin, což komplikuje ochlazování. Současně se snižuje tělesný tuk, který jinak poskytuje izolaci proti chladu. Senioři navíc často užívají více léků, které ovlivňují oběhový systém a schopnost regulovat teplotu, a mnohdy vnímají teplo či chlad méně intenzivně než mladší lidé.
Kromě toho se s věkem zvyšuje počet chronických nemocí – od kardiovaskulárních po respirační – které mohou být extrémními podmínkami zhoršovány. Špatné ovzduší například zhoršuje dýchací potíže, zatímco horko a chlad zvyšují riziko selhání srdce nebo ztráty vědomí.
Slabší imunitní systém a kognitivní poruchy, jako je demence, pak snižují schopnost seniorů rozpoznat hrozící nebezpečí. Mohou zapomenout, že mají pít, nebo si nepamatují, jak zapnout klimatizaci. Vědecké výzkumy navíc spojují dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší s vyšším rizikem Alzheimerovy choroby.
Další komplikací je omezená pohyblivost. Mnoho starších osob se pohybuje s obtížemi, spoléhá na berle, chodítka nebo vozíky, případně již neřídí. Během povodní, bouří nebo vln veder se tak nemohou snadno dostat k lékaři či do obchodu. V případě evakuace pak často nemají žádnou možnost, jak se dostat do bezpečí.
Vnější faktory tuto zranitelnost dále prohlubují. Mnoho seniorů žije samo nebo s dalším starším člověkem, což snižuje šanci na včasnou pomoc. Omezený kontakt s okolím se během katastrof často zcela přeruší – a tím se ještě více zvyšuje riziko, že si nikdo nevšimne zhoršujícího se zdravotního stavu.
Ekonomická nejistota je další klíčový problém. Třetina starších Američanů žije pod hranicí 200 % federální úrovně chudoby. To znamená, že často nemají peníze na klimatizaci, topení nebo zaplacení účtů za elektřinu. Bez elektřiny nefungují přístroje, které někteří potřebují k dýchání, měření tlaku nebo dialýze.
Vlády a organizace se snaží těmto rizikům čelit. Například americké ministerstvo zdravotnictví provozuje program emPower, který využívá zdravotní data k identifikaci osob s vážnými zdravotními potřebami, aby je mohly úřady včas kontaktovat. V New Yorku funguje komunitní program Be a Buddy, který propojuje dobrovolníky se staršími sousedy.
V některých státech, jako je Florida, již zákon umožňuje lékárnám vydat seniorům zásoby léků na 30 dní před příchodem hurikánu. Akademické instituce jako Mount Sinai pomáhají starším lidem instalovat klimatizace či poskytují přímou pomoc.
Přesto odborníci varují, že chybí systematické celonárodní strategie. „Měli bychom se už nyní bavit o tom, co můžeme udělat, abychom tuto zranitelnou skupinu ochránili,“ říká lékař R. Sean Morrison z Icahnovy lékařské fakulty. „Zatím se o tom téměř nemluví.“
Pamětníci si jistě vzpomenou na velké televizní Silvestry za účasti mnoha hvězd z řad herců a dalších umělců. Letos slibuje slavná jména na obrazovce i TV Barrandov. V jejím silvestrovském vysílání se objeví například Veronika Žilková nebo Martin Dejdar.
Poslanec Filip Turek, který je podle Motoristů i nadále kandidátem na ministra, se v pondělí, kdy budou jmenováni ostatní členové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), podrobí menšímu zákroku. V diskuzním pořadu Partie to uvedl jeho stranický kolega Matěj Gregor (Motoristé).
Ke konci se chýlí týden, který se nesl ve znamení loučení s moderátorem Patrikem Hezuckým. Poslední rozloučení proběhlo v pátek odpoledne a vdově Nikole na něm byli oporou členové rodiny. Jedna z jejích sester prozradila, že se dokonce dostali do křížku se zákonem.
Policie v neděli po šťastném konci pátrání po ztraceném dvanáctiletém chlapci odhalila, že případ prověřuje pro podezření z únosu. Podle policistů mu možná zachránili život lidé, kteří slyšeli volání o pomoc a vše nahlásili.
Blíží se Vánoce a fanoušci fotbalové reprezentace čekali, zdali se s předstihem dočkají nejlepšího možného dárku. Spekulovalo se totiž o možném angažmá trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského na lavičku národního týmu. Sešívaní to ale zatrhli. Pavel Nedvěd tak zatím ve svém největším úkolu ve funkci reprezentačního manažera selhává.
Dobrá zpráva přišla během čtvrtého dne pátrání po dvanáctiletém chlapci ze Zlínska. Policie v neděli odpoledne bez dalších podrobností informovala, že školáka našla. Strážci zákona se ale budou případem zabývat i nadále.
Tři Američané zemřeli při přepadení bojovníkem Islámského státu v Sýrii, informovala americká armáda. Dalších pět lidí utrpělo zranění, o život přišel i útočník. Washington již ústy prezidenta Donalda Trumpa přislíbil odvetu.
Změny se chystají ve zpravodajství České televize. Nejprve unikly informace o konci jedné z moderátorek v hlavní zpravodajské relaci. Do Událostí má ale zamířit nová posila. Jde o novinářku, kterou diváci znají z jiných pořadů.
Australská policie zasahuje při útoku na populární pláži Bondi v Sydney ve státě Nový Jižní Wales. Potvrzeno je přes 10 obětí, zraněni byli i nejméně dva strážci zákona. Útočili dva lidé. Jeden z pachatelů má být po smrti, druhého se podařilo zadržet. Policie již potvrdila, že cílem útoku byla místní židovská komunita.
Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.
Po výrazně mladších interpretech připravuje koncert na největším českém fotbalovém stadionu i Helena Vondráčková. Legenda československé popmusic má ještě spoustu měsíců příprav před sebou. Na velké show ale pracuje už nyní.
Česko se v pátek rozloučilo s Patrikem Hezuckým, ale lidé si oblíbeného moderátora připomenou i v lednu. Evropa 2 již oznámila benefiční koncert, na jehož organizaci se podílí především Leoš Mareš. Právě on prozradil detaily.