Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Jedním z nejhlasitějších lidí, kteří tuto spekulaci rozvíjejí, je novinář Michael Wolff. Ve své známé knize Fire and Fury líčí atmosféru uvnitř Bílého domu během prvního Trumpova funkčního období, upozornil server Medium.
Podle Wolffa měl tehdejší šéf štábu Reince Priebus konstatovat, že prezident není schopen číst delší texty a že mu musely být všechny podklady předávány ve zjednodušené formě. Složitější věty nebo odborný jazyk Trump podle něj nedokázal zpracovat.
Kritika ale nezůstala pouze u Wolffa. Řada bývalých zaměstnanců Bílého domu a Trumpových spolupracovníků opakovaně naznačovala, že čtení nikdy nepatřilo mezi prezidentovy silné stránky. Mnozí tvrdí, že se mu aktivně vyhýbal, a že se raději spoléhal na vizuální a ústní přenos informací. Často prý dával přednost televizním zprávám, zatímco písemné podklady zůstávaly bez povšimnutí.
K podobnému závěru se přiklonila i Ivana Trumpová, Trumpova bývalá manželka, která pro Vanity Fair uvedla, že Donald Trump „nikdy nečetl knihy“ a že byl v podstatě „nečtenář“. Tato slova vyvolala další vlnu spekulací a opět otevřela otázku, do jaké míry je Trump schopný pracovat s psaným slovem.
Snad nejostřejší výrok však pronesl bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, který měl podle několika zdrojů prezidenta označit za „funkčně negramotného“. Tím se rozumí člověk, který sice zvládá základní čtení, ale není schopen porozumět složitějším textům a souvislostem. I další členové jeho administrativy popsali prezidenta jako podrážděného a netrpělivého, když byl konfrontován s dokumenty, které vyžadovaly pozorné čtení.
Trumpovo chování na veřejnosti navíc často podporuje pochybnosti o jeho vztahu k textu. Často je vidět s dokumenty, které drží obráceně nebo nečte vůbec. Jeho podpis připomíná neuspořádanou změť čar a jeho veřejná vystoupení jsou proslulá neobratným jazykem, zjednodušenou slovní zásobou a často i gramatickými chybami.
Zvlášť ikonickým momentem byla scéna z června 2020, kdy Trump pózoval s Biblí před kostelem sv. Jana ve Washingtonu. Kritici si tehdy všimli, že držel Bibli vzhůru nohama a bez sebemenšího povědomí o jejím obsahu. Tato událost se okamžitě stala symbolem jeho údajné negramotnosti a neschopnosti se orientovat v textech.
Trump se přitom snaží prezentovat jako silný vůdce, který vše řídí pevnou rukou. Nicméně jeho kritici tvrdí, že za touto fasádou se skrývá muž, který je závislý na svém nejbližším okolí a televizních zprávách, protože není schopen sám analyzovat složitější psané informace. To by mohlo vysvětlovat, proč během svého prezidentství často činil rozhodnutí na základě intuice nebo doporučení několika vybraných poradců.
Spekulace o jeho (ne)gramotnosti tak zůstávají součástí širší debaty o tom, jakým způsobem Donald Trump skutečně funguje jako lídr. Ačkoliv nikdy nebyly oficiálně potvrzeny, neustále se vracejí jako součást politického obrazu muže, který rozděluje Ameriku i celý svět.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
