Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Jedním z nejhlasitějších lidí, kteří tuto spekulaci rozvíjejí, je novinář Michael Wolff. Ve své známé knize Fire and Fury líčí atmosféru uvnitř Bílého domu během prvního Trumpova funkčního období, upozornil server Medium.
Podle Wolffa měl tehdejší šéf štábu Reince Priebus konstatovat, že prezident není schopen číst delší texty a že mu musely být všechny podklady předávány ve zjednodušené formě. Složitější věty nebo odborný jazyk Trump podle něj nedokázal zpracovat.
Kritika ale nezůstala pouze u Wolffa. Řada bývalých zaměstnanců Bílého domu a Trumpových spolupracovníků opakovaně naznačovala, že čtení nikdy nepatřilo mezi prezidentovy silné stránky. Mnozí tvrdí, že se mu aktivně vyhýbal, a že se raději spoléhal na vizuální a ústní přenos informací. Často prý dával přednost televizním zprávám, zatímco písemné podklady zůstávaly bez povšimnutí.
K podobnému závěru se přiklonila i Ivana Trumpová, Trumpova bývalá manželka, která pro Vanity Fair uvedla, že Donald Trump „nikdy nečetl knihy“ a že byl v podstatě „nečtenář“. Tato slova vyvolala další vlnu spekulací a opět otevřela otázku, do jaké míry je Trump schopný pracovat s psaným slovem.
Snad nejostřejší výrok však pronesl bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, který měl podle několika zdrojů prezidenta označit za „funkčně negramotného“. Tím se rozumí člověk, který sice zvládá základní čtení, ale není schopen porozumět složitějším textům a souvislostem. I další členové jeho administrativy popsali prezidenta jako podrážděného a netrpělivého, když byl konfrontován s dokumenty, které vyžadovaly pozorné čtení.
Trumpovo chování na veřejnosti navíc často podporuje pochybnosti o jeho vztahu k textu. Často je vidět s dokumenty, které drží obráceně nebo nečte vůbec. Jeho podpis připomíná neuspořádanou změť čar a jeho veřejná vystoupení jsou proslulá neobratným jazykem, zjednodušenou slovní zásobou a často i gramatickými chybami.
Zvlášť ikonickým momentem byla scéna z června 2020, kdy Trump pózoval s Biblí před kostelem sv. Jana ve Washingtonu. Kritici si tehdy všimli, že držel Bibli vzhůru nohama a bez sebemenšího povědomí o jejím obsahu. Tato událost se okamžitě stala symbolem jeho údajné negramotnosti a neschopnosti se orientovat v textech.
Trump se přitom snaží prezentovat jako silný vůdce, který vše řídí pevnou rukou. Nicméně jeho kritici tvrdí, že za touto fasádou se skrývá muž, který je závislý na svém nejbližším okolí a televizních zprávách, protože není schopen sám analyzovat složitější psané informace. To by mohlo vysvětlovat, proč během svého prezidentství často činil rozhodnutí na základě intuice nebo doporučení několika vybraných poradců.
Spekulace o jeho (ne)gramotnosti tak zůstávají součástí širší debaty o tom, jakým způsobem Donald Trump skutečně funguje jako lídr. Ačkoliv nikdy nebyly oficiálně potvrzeny, neustále se vracejí jako součást politického obrazu muže, který rozděluje Ameriku i celý svět.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
Spojené státy americké testují, zda by bylo možné nahradit válečnou loď, jako je torpédoborec, flotilou robotických člunů. Úkolová jednotka 66 (TF66) amerického námořnictva, kterou vede kontradmirál Michael Mattis, pracuje na zjištění, jak by se nízkonákladové, komerčně dostupné bezposádkové systémy mohly hodit pro šestou flotilu námořnictva.
Pokud si ze školy pamatujete, že Země má čtyři oceány, situace je dnes o poznání jiná. National Geographic totiž v roce 2021 oficiálně uznal Jižní oceán za pátý na světě. Tímto rozhodnutím ukončil desítky let trvající debaty, které se vedly o vodách obklopujících Antarktidu.
Město Gaza, dříve plné života, je dnes místem chaosu a bezpráví, a to kvůli brutálnímu izraelskému útoku, který byl reakcí na útok hnutí Hamás. Před dvěma lety byly na trzích rušné davy, kavárny na pobřeží byly plné lidí a ze škol se ozýval dětský smích. Dnes je město zničené a bez jakékoli struktury. Stovky tisíc obyvatel se snaží přežít v rozbitých budovách a žijí v nejistotě, odkázáni sami na sebe. Jejich naděje se upíná k další várce humanitární pomoci nebo k vzácné možnosti se osprchovat.
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila v Mnichově svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, ale nyní se představilo po boku dalších koncernových modelů. Přestože detaily o výbavě a cenách zůstávají tajemstvím, víme, že cena by se měla pohybovat kolem 600 000 Kč. Sériová výroba by měla začít už příští rok.
Španělský premiér Pedro Sánchez představil desetibodový plán, který má zemi připravit na klimatickou krizi. Varoval, že pokud lidé nechtějí zanechat budoucím generacím zemi „šedou od ohně a plamenů“, nebo „hnědou od povodní“, musí se zasadit o to, aby byla zelenější.
Americký prezident Donald Trump touží po zisku Nobelovy ceny míru. Veřejně se vyjádřil, že ať udělá cokoli, cenu stejně nedostane. Navzdory tomu ho světoví lídři a jeho republikánští spojenci nominují, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je podle nich jeho snaha ukončit válečné konflikty. Nominovat na ocenění může kdokoli, od hlav suverénních států po univerzitní profesory. Vítěze ale vybírá norský Nobelův výbor, který tvoří pět členů vybraných norským parlamentem, a oznámení se očekává v říjnu.
Podle zástupců Trumpovy administrativy je americký prezident čím dál více nespokojený s pomalým pokrokem v jednání o ukončení války na Ukrajině. Zvažuje proto, jak by se měl osobně zapojit do zprostředkování setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem.
Ozbrojené složky soukromé ruské skupiny Wagnerovci, která působila v Africe, nahrazuje nová formace nazvaná Afrika Corps, která je pod přímou kontrolou Kremlu. Experti se podle CNN domnívají, že tato změna má upevnit vliv Ruska na africkém kontinentu, ale pod oficiálním a snadněji kontrolovatelným vojenským uskupením.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
