Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Jedním z nejhlasitějších lidí, kteří tuto spekulaci rozvíjejí, je novinář Michael Wolff. Ve své známé knize Fire and Fury líčí atmosféru uvnitř Bílého domu během prvního Trumpova funkčního období, upozornil server Medium.
Podle Wolffa měl tehdejší šéf štábu Reince Priebus konstatovat, že prezident není schopen číst delší texty a že mu musely být všechny podklady předávány ve zjednodušené formě. Složitější věty nebo odborný jazyk Trump podle něj nedokázal zpracovat.
Kritika ale nezůstala pouze u Wolffa. Řada bývalých zaměstnanců Bílého domu a Trumpových spolupracovníků opakovaně naznačovala, že čtení nikdy nepatřilo mezi prezidentovy silné stránky. Mnozí tvrdí, že se mu aktivně vyhýbal, a že se raději spoléhal na vizuální a ústní přenos informací. Často prý dával přednost televizním zprávám, zatímco písemné podklady zůstávaly bez povšimnutí.
K podobnému závěru se přiklonila i Ivana Trumpová, Trumpova bývalá manželka, která pro Vanity Fair uvedla, že Donald Trump „nikdy nečetl knihy“ a že byl v podstatě „nečtenář“. Tato slova vyvolala další vlnu spekulací a opět otevřela otázku, do jaké míry je Trump schopný pracovat s psaným slovem.
Snad nejostřejší výrok však pronesl bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, který měl podle několika zdrojů prezidenta označit za „funkčně negramotného“. Tím se rozumí člověk, který sice zvládá základní čtení, ale není schopen porozumět složitějším textům a souvislostem. I další členové jeho administrativy popsali prezidenta jako podrážděného a netrpělivého, když byl konfrontován s dokumenty, které vyžadovaly pozorné čtení.
Trumpovo chování na veřejnosti navíc často podporuje pochybnosti o jeho vztahu k textu. Často je vidět s dokumenty, které drží obráceně nebo nečte vůbec. Jeho podpis připomíná neuspořádanou změť čar a jeho veřejná vystoupení jsou proslulá neobratným jazykem, zjednodušenou slovní zásobou a často i gramatickými chybami.
Zvlášť ikonickým momentem byla scéna z června 2020, kdy Trump pózoval s Biblí před kostelem sv. Jana ve Washingtonu. Kritici si tehdy všimli, že držel Bibli vzhůru nohama a bez sebemenšího povědomí o jejím obsahu. Tato událost se okamžitě stala symbolem jeho údajné negramotnosti a neschopnosti se orientovat v textech.
Trump se přitom snaží prezentovat jako silný vůdce, který vše řídí pevnou rukou. Nicméně jeho kritici tvrdí, že za touto fasádou se skrývá muž, který je závislý na svém nejbližším okolí a televizních zprávách, protože není schopen sám analyzovat složitější psané informace. To by mohlo vysvětlovat, proč během svého prezidentství často činil rozhodnutí na základě intuice nebo doporučení několika vybraných poradců.
Spekulace o jeho (ne)gramotnosti tak zůstávají součástí širší debaty o tom, jakým způsobem Donald Trump skutečně funguje jako lídr. Ačkoliv nikdy nebyly oficiálně potvrzeny, neustále se vracejí jako součást politického obrazu muže, který rozděluje Ameriku i celý svět.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
