Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Jedním z nejhlasitějších lidí, kteří tuto spekulaci rozvíjejí, je novinář Michael Wolff. Ve své známé knize Fire and Fury líčí atmosféru uvnitř Bílého domu během prvního Trumpova funkčního období, upozornil server Medium.
Podle Wolffa měl tehdejší šéf štábu Reince Priebus konstatovat, že prezident není schopen číst delší texty a že mu musely být všechny podklady předávány ve zjednodušené formě. Složitější věty nebo odborný jazyk Trump podle něj nedokázal zpracovat.
Kritika ale nezůstala pouze u Wolffa. Řada bývalých zaměstnanců Bílého domu a Trumpových spolupracovníků opakovaně naznačovala, že čtení nikdy nepatřilo mezi prezidentovy silné stránky. Mnozí tvrdí, že se mu aktivně vyhýbal, a že se raději spoléhal na vizuální a ústní přenos informací. Často prý dával přednost televizním zprávám, zatímco písemné podklady zůstávaly bez povšimnutí.
K podobnému závěru se přiklonila i Ivana Trumpová, Trumpova bývalá manželka, která pro Vanity Fair uvedla, že Donald Trump „nikdy nečetl knihy“ a že byl v podstatě „nečtenář“. Tato slova vyvolala další vlnu spekulací a opět otevřela otázku, do jaké míry je Trump schopný pracovat s psaným slovem.
Snad nejostřejší výrok však pronesl bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, který měl podle několika zdrojů prezidenta označit za „funkčně negramotného“. Tím se rozumí člověk, který sice zvládá základní čtení, ale není schopen porozumět složitějším textům a souvislostem. I další členové jeho administrativy popsali prezidenta jako podrážděného a netrpělivého, když byl konfrontován s dokumenty, které vyžadovaly pozorné čtení.
Trumpovo chování na veřejnosti navíc často podporuje pochybnosti o jeho vztahu k textu. Často je vidět s dokumenty, které drží obráceně nebo nečte vůbec. Jeho podpis připomíná neuspořádanou změť čar a jeho veřejná vystoupení jsou proslulá neobratným jazykem, zjednodušenou slovní zásobou a často i gramatickými chybami.
Zvlášť ikonickým momentem byla scéna z června 2020, kdy Trump pózoval s Biblí před kostelem sv. Jana ve Washingtonu. Kritici si tehdy všimli, že držel Bibli vzhůru nohama a bez sebemenšího povědomí o jejím obsahu. Tato událost se okamžitě stala symbolem jeho údajné negramotnosti a neschopnosti se orientovat v textech.
Trump se přitom snaží prezentovat jako silný vůdce, který vše řídí pevnou rukou. Nicméně jeho kritici tvrdí, že za touto fasádou se skrývá muž, který je závislý na svém nejbližším okolí a televizních zprávách, protože není schopen sám analyzovat složitější psané informace. To by mohlo vysvětlovat, proč během svého prezidentství často činil rozhodnutí na základě intuice nebo doporučení několika vybraných poradců.
Spekulace o jeho (ne)gramotnosti tak zůstávají součástí širší debaty o tom, jakým způsobem Donald Trump skutečně funguje jako lídr. Ačkoliv nikdy nebyly oficiálně potvrzeny, neustále se vracejí jako součást politického obrazu muže, který rozděluje Ameriku i celý svět.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
