Na první pohled se může zdát, že jde o čistý výmysl, satiru nebo útoky politických oponentů. Přesto se otázka, zda Donald Trump skutečně umí číst, opakovaně objevuje v médiích, knihách i veřejných debatách. A i když může znít neuvěřitelně, existuje množství výpovědí a indicií, které tuto teorii přiživují. Otázka Trumpovy gramotnosti se tak stala zvláštní, ale nepřehlédnutelnou kapitolou moderní americké politiky.
Jedním z nejhlasitějších lidí, kteří tuto spekulaci rozvíjejí, je novinář Michael Wolff. Ve své známé knize Fire and Fury líčí atmosféru uvnitř Bílého domu během prvního Trumpova funkčního období, upozornil server Medium.
Podle Wolffa měl tehdejší šéf štábu Reince Priebus konstatovat, že prezident není schopen číst delší texty a že mu musely být všechny podklady předávány ve zjednodušené formě. Složitější věty nebo odborný jazyk Trump podle něj nedokázal zpracovat.
Kritika ale nezůstala pouze u Wolffa. Řada bývalých zaměstnanců Bílého domu a Trumpových spolupracovníků opakovaně naznačovala, že čtení nikdy nepatřilo mezi prezidentovy silné stránky. Mnozí tvrdí, že se mu aktivně vyhýbal, a že se raději spoléhal na vizuální a ústní přenos informací. Často prý dával přednost televizním zprávám, zatímco písemné podklady zůstávaly bez povšimnutí.
K podobnému závěru se přiklonila i Ivana Trumpová, Trumpova bývalá manželka, která pro Vanity Fair uvedla, že Donald Trump „nikdy nečetl knihy“ a že byl v podstatě „nečtenář“. Tato slova vyvolala další vlnu spekulací a opět otevřela otázku, do jaké míry je Trump schopný pracovat s psaným slovem.
Snad nejostřejší výrok však pronesl bývalý ministr zahraničí Rex Tillerson, který měl podle několika zdrojů prezidenta označit za „funkčně negramotného“. Tím se rozumí člověk, který sice zvládá základní čtení, ale není schopen porozumět složitějším textům a souvislostem. I další členové jeho administrativy popsali prezidenta jako podrážděného a netrpělivého, když byl konfrontován s dokumenty, které vyžadovaly pozorné čtení.
Trumpovo chování na veřejnosti navíc často podporuje pochybnosti o jeho vztahu k textu. Často je vidět s dokumenty, které drží obráceně nebo nečte vůbec. Jeho podpis připomíná neuspořádanou změť čar a jeho veřejná vystoupení jsou proslulá neobratným jazykem, zjednodušenou slovní zásobou a často i gramatickými chybami.
Zvlášť ikonickým momentem byla scéna z června 2020, kdy Trump pózoval s Biblí před kostelem sv. Jana ve Washingtonu. Kritici si tehdy všimli, že držel Bibli vzhůru nohama a bez sebemenšího povědomí o jejím obsahu. Tato událost se okamžitě stala symbolem jeho údajné negramotnosti a neschopnosti se orientovat v textech.
Trump se přitom snaží prezentovat jako silný vůdce, který vše řídí pevnou rukou. Nicméně jeho kritici tvrdí, že za touto fasádou se skrývá muž, který je závislý na svém nejbližším okolí a televizních zprávách, protože není schopen sám analyzovat složitější psané informace. To by mohlo vysvětlovat, proč během svého prezidentství často činil rozhodnutí na základě intuice nebo doporučení několika vybraných poradců.
Spekulace o jeho (ne)gramotnosti tak zůstávají součástí širší debaty o tom, jakým způsobem Donald Trump skutečně funguje jako lídr. Ačkoliv nikdy nebyly oficiálně potvrzeny, neustále se vracejí jako součást politického obrazu muže, který rozděluje Ameriku i celý svět.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
