Ať už věříte na UFO, nebo ne, teď na tom vůbec nezáleží. Podstatné je, že mnoho lidí v mocenských strukturách Spojených států tomu věří – a na základě této víry dělají rozhodnutí, která mohou ovlivnit nás všechny, varuje server Daily Beast v článku s názvem Zapomeňte na spisy o JFK. Trump by měl zveřejnit všechno, co USA vědí o UFO.
Říká se: „Není důležité, jestli věříš v Boha. Důležité je, jestli Bůh věří v tebe.“ S UFO je to podobné. Nejde o vaši víru, ale o to, že řada vlivných osob v politice, armádě i tajných službách to bere vážně. Tito lidé tvoří zákony, vedou zpravodajské služby, sedí ve výborech a mají přístup k informacím, které běžný občan nikdy neuvidí.
Výčet je překvapivě dlouhý. Patří sem například ministr zahraničí Marco Rubio, šéf CIA John Ratcliffe, senátoři Chuck Schumer, Mike Rounds, Kirsten Gillibrand, bývalý vůdce demokratů v Senátu Harry Reid, poslanci Anna Paulina Luna, Tim Burchett, Jared Moskowitz nebo i miliardáři jako Peter Thiel a Robert Bigelow. A pak bývalí prezidenti – Clinton, Obama, Carter – a dokonce i Donald Trump a George W. Bush, kteří o UFO mluvili velmi neurčitě, ale přece jen mluvili.
Většina z těchto lidí hovoří o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) především v kontextu národní bezpečnosti. A není divu.
Desítky let přicházejí zprávy o neidentifikovatelných objektech, které se pohybují nad vojenskými a jadernými zařízeními – a nejen v USA. Nedávné případy dronů nad základnami v New Jersey a Virginii jsou jen špičkou ledovce. Pentagon dosud neví, kdo tyto objekty ovládá, odkud startují, ani jakou technologii používají. Co je ale nejzávažnější – jejich schopnosti převyšují možnosti americké armády. Samotný velitel NORAD přiznal, že doufá v „řešení do roka“.
Problém ale sahá daleko do minulosti – už během druhé světové války si piloti spojenců i nacistů stěžovali na záhadná světla sledující jejich letouny. Každý si myslel, že jde o tajnou technologii toho druhého. Vysvětlení nepřišlo nikdy.
V roce 2017 přinesl The New York Times odhalení o tajném programu Pentagonu zaměřeném na výzkum UFO. Od té doby vypovídali před Kongresem různí svědci – civilní i vojenští. Mezi nejznámější patří David Grusch, bývalý člen zpravodajské služby, který v roce 2023 prohlásil, že americká vláda má v držení havarované mimozemské lodě, včetně „nehumánních biologických pozůstatků“. Tvrdí také, že některé z těchto technologií byly předány soukromým firmám kvůli zpětnému inženýrství.
Pentagon mezitím stále tvrdí, že „nenašel žádné ověřitelné důkazy o existenci mimozemšťanů“. Ale Američané jim to nevěří – podle průzkumu agentury YouGov z roku 2024 si 60 % obyvatel USA myslí, že vláda tají informace o UFO.
Technologicky může být situace srovnatelná s vynálezem třmenu – který kdysi změnil válečnictví. Představte si, že někdo ovládá technologii schopnou překonat všechny fyzikální limity – bez viditelného pohonu, rychlejší než cokoli na Zemi, schopnou se pohybovat ve vzduchu, ve vodě i ve vesmíru. Takový náskok by mohl změnit rovnováhu sil ve světě.
Ale změna by nebyla jen vojenská. Představte si, že například Lockheed Martin by představil loď nepozemského původu. A co kdyby ukázali i tělo? V ten okamžik se mění svět. Věda, náboženství, ekonomika, politika – všechno.
V roce 2024 senátoři Schumer a Rounds navrhli zákon „UAP Disclosure Act“, který měl přikázat zveřejnění většiny tajných dokumentů o UFO. Schumer tehdy řekl: „Americká veřejnost má právo znát informace o technologiích neznámého původu, nehumánní inteligenci a nevysvětlitelných jevech.“ Zákon ale neprošel.
Mezitím se ve Sněmovně formuje „task force pro odtajnění federálních tajemství“, která slibuje otevření spisů nejen o JFK, ale možná i o Epsteinovi – a právě o UFO. Prezident Trump sám naznačil, že by mohl veřejnosti zpřístupnit vše, co vláda ví.
Nikdo z nás neví, co přesně ví vlády světa. Ale jedno je jisté – o UFO se nejen mluví, ale i rozhoduje v zákulisí nejvyšších mocenských struktur. A to by mělo stačit k tomu, abychom to přestali brát jako vtip a začali se seriózně ptát: Co skutečně víme? A proč to zatím nevíme všichni?
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.