Ať už věříte na UFO, nebo ne, teď na tom vůbec nezáleží. Podstatné je, že mnoho lidí v mocenských strukturách Spojených států tomu věří – a na základě této víry dělají rozhodnutí, která mohou ovlivnit nás všechny, varuje server Daily Beast v článku s názvem Zapomeňte na spisy o JFK. Trump by měl zveřejnit všechno, co USA vědí o UFO.
Říká se: „Není důležité, jestli věříš v Boha. Důležité je, jestli Bůh věří v tebe.“ S UFO je to podobné. Nejde o vaši víru, ale o to, že řada vlivných osob v politice, armádě i tajných službách to bere vážně. Tito lidé tvoří zákony, vedou zpravodajské služby, sedí ve výborech a mají přístup k informacím, které běžný občan nikdy neuvidí.
Výčet je překvapivě dlouhý. Patří sem například ministr zahraničí Marco Rubio, šéf CIA John Ratcliffe, senátoři Chuck Schumer, Mike Rounds, Kirsten Gillibrand, bývalý vůdce demokratů v Senátu Harry Reid, poslanci Anna Paulina Luna, Tim Burchett, Jared Moskowitz nebo i miliardáři jako Peter Thiel a Robert Bigelow. A pak bývalí prezidenti – Clinton, Obama, Carter – a dokonce i Donald Trump a George W. Bush, kteří o UFO mluvili velmi neurčitě, ale přece jen mluvili.
Většina z těchto lidí hovoří o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) především v kontextu národní bezpečnosti. A není divu.
Desítky let přicházejí zprávy o neidentifikovatelných objektech, které se pohybují nad vojenskými a jadernými zařízeními – a nejen v USA. Nedávné případy dronů nad základnami v New Jersey a Virginii jsou jen špičkou ledovce. Pentagon dosud neví, kdo tyto objekty ovládá, odkud startují, ani jakou technologii používají. Co je ale nejzávažnější – jejich schopnosti převyšují možnosti americké armády. Samotný velitel NORAD přiznal, že doufá v „řešení do roka“.
Problém ale sahá daleko do minulosti – už během druhé světové války si piloti spojenců i nacistů stěžovali na záhadná světla sledující jejich letouny. Každý si myslel, že jde o tajnou technologii toho druhého. Vysvětlení nepřišlo nikdy.
V roce 2017 přinesl The New York Times odhalení o tajném programu Pentagonu zaměřeném na výzkum UFO. Od té doby vypovídali před Kongresem různí svědci – civilní i vojenští. Mezi nejznámější patří David Grusch, bývalý člen zpravodajské služby, který v roce 2023 prohlásil, že americká vláda má v držení havarované mimozemské lodě, včetně „nehumánních biologických pozůstatků“. Tvrdí také, že některé z těchto technologií byly předány soukromým firmám kvůli zpětnému inženýrství.
Pentagon mezitím stále tvrdí, že „nenašel žádné ověřitelné důkazy o existenci mimozemšťanů“. Ale Američané jim to nevěří – podle průzkumu agentury YouGov z roku 2024 si 60 % obyvatel USA myslí, že vláda tají informace o UFO.
Technologicky může být situace srovnatelná s vynálezem třmenu – který kdysi změnil válečnictví. Představte si, že někdo ovládá technologii schopnou překonat všechny fyzikální limity – bez viditelného pohonu, rychlejší než cokoli na Zemi, schopnou se pohybovat ve vzduchu, ve vodě i ve vesmíru. Takový náskok by mohl změnit rovnováhu sil ve světě.
Ale změna by nebyla jen vojenská. Představte si, že například Lockheed Martin by představil loď nepozemského původu. A co kdyby ukázali i tělo? V ten okamžik se mění svět. Věda, náboženství, ekonomika, politika – všechno.
V roce 2024 senátoři Schumer a Rounds navrhli zákon „UAP Disclosure Act“, který měl přikázat zveřejnění většiny tajných dokumentů o UFO. Schumer tehdy řekl: „Americká veřejnost má právo znát informace o technologiích neznámého původu, nehumánní inteligenci a nevysvětlitelných jevech.“ Zákon ale neprošel.
Mezitím se ve Sněmovně formuje „task force pro odtajnění federálních tajemství“, která slibuje otevření spisů nejen o JFK, ale možná i o Epsteinovi – a právě o UFO. Prezident Trump sám naznačil, že by mohl veřejnosti zpřístupnit vše, co vláda ví.
Nikdo z nás neví, co přesně ví vlády světa. Ale jedno je jisté – o UFO se nejen mluví, ale i rozhoduje v zákulisí nejvyšších mocenských struktur. A to by mělo stačit k tomu, abychom to přestali brát jako vtip a začali se seriózně ptát: Co skutečně víme? A proč to zatím nevíme všichni?
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.