Ať už věříte na UFO, nebo ne, teď na tom vůbec nezáleží. Podstatné je, že mnoho lidí v mocenských strukturách Spojených států tomu věří – a na základě této víry dělají rozhodnutí, která mohou ovlivnit nás všechny, varuje server Daily Beast v článku s názvem Zapomeňte na spisy o JFK. Trump by měl zveřejnit všechno, co USA vědí o UFO.
Říká se: „Není důležité, jestli věříš v Boha. Důležité je, jestli Bůh věří v tebe.“ S UFO je to podobné. Nejde o vaši víru, ale o to, že řada vlivných osob v politice, armádě i tajných službách to bere vážně. Tito lidé tvoří zákony, vedou zpravodajské služby, sedí ve výborech a mají přístup k informacím, které běžný občan nikdy neuvidí.
Výčet je překvapivě dlouhý. Patří sem například ministr zahraničí Marco Rubio, šéf CIA John Ratcliffe, senátoři Chuck Schumer, Mike Rounds, Kirsten Gillibrand, bývalý vůdce demokratů v Senátu Harry Reid, poslanci Anna Paulina Luna, Tim Burchett, Jared Moskowitz nebo i miliardáři jako Peter Thiel a Robert Bigelow. A pak bývalí prezidenti – Clinton, Obama, Carter – a dokonce i Donald Trump a George W. Bush, kteří o UFO mluvili velmi neurčitě, ale přece jen mluvili.
Většina z těchto lidí hovoří o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) především v kontextu národní bezpečnosti. A není divu.
Desítky let přicházejí zprávy o neidentifikovatelných objektech, které se pohybují nad vojenskými a jadernými zařízeními – a nejen v USA. Nedávné případy dronů nad základnami v New Jersey a Virginii jsou jen špičkou ledovce. Pentagon dosud neví, kdo tyto objekty ovládá, odkud startují, ani jakou technologii používají. Co je ale nejzávažnější – jejich schopnosti převyšují možnosti americké armády. Samotný velitel NORAD přiznal, že doufá v „řešení do roka“.
Problém ale sahá daleko do minulosti – už během druhé světové války si piloti spojenců i nacistů stěžovali na záhadná světla sledující jejich letouny. Každý si myslel, že jde o tajnou technologii toho druhého. Vysvětlení nepřišlo nikdy.
V roce 2017 přinesl The New York Times odhalení o tajném programu Pentagonu zaměřeném na výzkum UFO. Od té doby vypovídali před Kongresem různí svědci – civilní i vojenští. Mezi nejznámější patří David Grusch, bývalý člen zpravodajské služby, který v roce 2023 prohlásil, že americká vláda má v držení havarované mimozemské lodě, včetně „nehumánních biologických pozůstatků“. Tvrdí také, že některé z těchto technologií byly předány soukromým firmám kvůli zpětnému inženýrství.
Pentagon mezitím stále tvrdí, že „nenašel žádné ověřitelné důkazy o existenci mimozemšťanů“. Ale Američané jim to nevěří – podle průzkumu agentury YouGov z roku 2024 si 60 % obyvatel USA myslí, že vláda tají informace o UFO.
Technologicky může být situace srovnatelná s vynálezem třmenu – který kdysi změnil válečnictví. Představte si, že někdo ovládá technologii schopnou překonat všechny fyzikální limity – bez viditelného pohonu, rychlejší než cokoli na Zemi, schopnou se pohybovat ve vzduchu, ve vodě i ve vesmíru. Takový náskok by mohl změnit rovnováhu sil ve světě.
Ale změna by nebyla jen vojenská. Představte si, že například Lockheed Martin by představil loď nepozemského původu. A co kdyby ukázali i tělo? V ten okamžik se mění svět. Věda, náboženství, ekonomika, politika – všechno.
V roce 2024 senátoři Schumer a Rounds navrhli zákon „UAP Disclosure Act“, který měl přikázat zveřejnění většiny tajných dokumentů o UFO. Schumer tehdy řekl: „Americká veřejnost má právo znát informace o technologiích neznámého původu, nehumánní inteligenci a nevysvětlitelných jevech.“ Zákon ale neprošel.
Mezitím se ve Sněmovně formuje „task force pro odtajnění federálních tajemství“, která slibuje otevření spisů nejen o JFK, ale možná i o Epsteinovi – a právě o UFO. Prezident Trump sám naznačil, že by mohl veřejnosti zpřístupnit vše, co vláda ví.
Nikdo z nás neví, co přesně ví vlády světa. Ale jedno je jisté – o UFO se nejen mluví, ale i rozhoduje v zákulisí nejvyšších mocenských struktur. A to by mělo stačit k tomu, abychom to přestali brát jako vtip a začali se seriózně ptát: Co skutečně víme? A proč to zatím nevíme všichni?
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.