Ať už věříte na UFO, nebo ne, teď na tom vůbec nezáleží. Podstatné je, že mnoho lidí v mocenských strukturách Spojených států tomu věří – a na základě této víry dělají rozhodnutí, která mohou ovlivnit nás všechny, varuje server Daily Beast v článku s názvem Zapomeňte na spisy o JFK. Trump by měl zveřejnit všechno, co USA vědí o UFO.
Říká se: „Není důležité, jestli věříš v Boha. Důležité je, jestli Bůh věří v tebe.“ S UFO je to podobné. Nejde o vaši víru, ale o to, že řada vlivných osob v politice, armádě i tajných službách to bere vážně. Tito lidé tvoří zákony, vedou zpravodajské služby, sedí ve výborech a mají přístup k informacím, které běžný občan nikdy neuvidí.
Výčet je překvapivě dlouhý. Patří sem například ministr zahraničí Marco Rubio, šéf CIA John Ratcliffe, senátoři Chuck Schumer, Mike Rounds, Kirsten Gillibrand, bývalý vůdce demokratů v Senátu Harry Reid, poslanci Anna Paulina Luna, Tim Burchett, Jared Moskowitz nebo i miliardáři jako Peter Thiel a Robert Bigelow. A pak bývalí prezidenti – Clinton, Obama, Carter – a dokonce i Donald Trump a George W. Bush, kteří o UFO mluvili velmi neurčitě, ale přece jen mluvili.
Většina z těchto lidí hovoří o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) především v kontextu národní bezpečnosti. A není divu.
Desítky let přicházejí zprávy o neidentifikovatelných objektech, které se pohybují nad vojenskými a jadernými zařízeními – a nejen v USA. Nedávné případy dronů nad základnami v New Jersey a Virginii jsou jen špičkou ledovce. Pentagon dosud neví, kdo tyto objekty ovládá, odkud startují, ani jakou technologii používají. Co je ale nejzávažnější – jejich schopnosti převyšují možnosti americké armády. Samotný velitel NORAD přiznal, že doufá v „řešení do roka“.
Problém ale sahá daleko do minulosti – už během druhé světové války si piloti spojenců i nacistů stěžovali na záhadná světla sledující jejich letouny. Každý si myslel, že jde o tajnou technologii toho druhého. Vysvětlení nepřišlo nikdy.
V roce 2017 přinesl The New York Times odhalení o tajném programu Pentagonu zaměřeném na výzkum UFO. Od té doby vypovídali před Kongresem různí svědci – civilní i vojenští. Mezi nejznámější patří David Grusch, bývalý člen zpravodajské služby, který v roce 2023 prohlásil, že americká vláda má v držení havarované mimozemské lodě, včetně „nehumánních biologických pozůstatků“. Tvrdí také, že některé z těchto technologií byly předány soukromým firmám kvůli zpětnému inženýrství.
Pentagon mezitím stále tvrdí, že „nenašel žádné ověřitelné důkazy o existenci mimozemšťanů“. Ale Američané jim to nevěří – podle průzkumu agentury YouGov z roku 2024 si 60 % obyvatel USA myslí, že vláda tají informace o UFO.
Technologicky může být situace srovnatelná s vynálezem třmenu – který kdysi změnil válečnictví. Představte si, že někdo ovládá technologii schopnou překonat všechny fyzikální limity – bez viditelného pohonu, rychlejší než cokoli na Zemi, schopnou se pohybovat ve vzduchu, ve vodě i ve vesmíru. Takový náskok by mohl změnit rovnováhu sil ve světě.
Ale změna by nebyla jen vojenská. Představte si, že například Lockheed Martin by představil loď nepozemského původu. A co kdyby ukázali i tělo? V ten okamžik se mění svět. Věda, náboženství, ekonomika, politika – všechno.
V roce 2024 senátoři Schumer a Rounds navrhli zákon „UAP Disclosure Act“, který měl přikázat zveřejnění většiny tajných dokumentů o UFO. Schumer tehdy řekl: „Americká veřejnost má právo znát informace o technologiích neznámého původu, nehumánní inteligenci a nevysvětlitelných jevech.“ Zákon ale neprošel.
Mezitím se ve Sněmovně formuje „task force pro odtajnění federálních tajemství“, která slibuje otevření spisů nejen o JFK, ale možná i o Epsteinovi – a právě o UFO. Prezident Trump sám naznačil, že by mohl veřejnosti zpřístupnit vše, co vláda ví.
Nikdo z nás neví, co přesně ví vlády světa. Ale jedno je jisté – o UFO se nejen mluví, ale i rozhoduje v zákulisí nejvyšších mocenských struktur. A to by mělo stačit k tomu, abychom to přestali brát jako vtip a začali se seriózně ptát: Co skutečně víme? A proč to zatím nevíme všichni?
Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.
Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.
Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.
Od začátku roku uprchlo nebo bylo z Íránu deportováno na 1,4 milionu Afghánců, z toho půl milionu od červnového konfliktu s Izraelem. Zatímco Afghánistán se potýká s hlubokou humanitární krizí, Írán zpřísňuje vůči uprchlíkům represi – od deportací po omezení přístupu k práci či zdravotní péči. Podle některých kritiků využívá Teherán afghánské migranty jako obětní beránky, aby odvedl pozornost od vlastních bezpečnostních selhání. Současně se snaží pragmaticky sblížit s Tálibánem, přestože vztahy zůstávají křehké.
Letní sezóna je v plném proudu a tisíce Čechů vyrážejí na dovolenou letecky. Ať už se chystáte do Řecka, Španělska nebo na exotický ostrov, správně sbalené příruční zavazadlo vám může ušetřit spoustu stresu, času – a někdy i peněz. Co byste v něm rozhodně neměli zapomenout a co vám naopak do kabiny letadla neprojde?
Vladimir Putin seděl sám u stolu. Na monitoru před ním se objevil seznam 339 jmen – dětí unesených z Ukrajiny a podle úřadů v Kyjevě násilně převezených do Ruska. Prezident Ruska však jména ani nečetl. Setkání s jeho poradci probíhalo 4. června, přesně tři roky, tři měsíce a jedenáct dní od začátku invaze na Ukrajinu. Dětí se však debata téměř netýkala. Putin zůstal lhostejný a jednání pokračovalo, píše magazín Time.
Rozhodnutí Moskvy oficiálně uznat vládu Talibanu v Afghánistánu, oznámené počátkem července, nepřišlo náhodou. Nešlo o ideologické gesto, ale o promyšlený geopolitický tah, jehož cílem je posílit ruský vliv ve střední a jižní Asii, oslabit postavení Západu a přispět ke stabilizaci regionu ohrožovaného extremismem, míní expert na zahraniční politiku Eldar Mamedov.
Svět se nadále potýká s klimatickou krizí, ale klíčová otázka zní: jak přesvědčit autoritářské režimy, aby se do boje proti změně klimatu zapojily? Většina světových emisí skleníkových plynů dnes totiž pochází z nedemokratických zemí – a právě tyto státy, mezi které patří například Čína, Rusko, Írán nebo Saúdská Arábie, často zároveň patří mezi největší vývozce ropy a plynu.
Schválení 18. sankčního balíku EU proti Rusku odblokoval až obrat slovenské vlády, kterou k tomu dotlačily energetické záruky. Premiér Robert Fico se přitom dál prezentuje jako obránce národních zájmů, ve skutečnosti však svým lavírováním podkopává evropskou jednotu a nahrává autoritářům. Slovensko ale nemůže dlouhodobě stát jednou nohou v Bruselu a druhou v Moskvě.
Desítky milionů lidí na celém světě se ocitají v bezprostředním ohrožení života kvůli stále častějším a ničivějším obdobím sucha. Nová mezinárodní zpráva upozorňuje, že kombinace klimatických změn a špatného hospodaření s vodními zdroji vede k dramatickému zhoršování humanitární situace.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyzval Rusko, aby během 50 dnů ukončilo válku na Ukrajině, jinak že uvalí přísné sankce. Odborníci oslovení serverem Kyiv Independent ale upozorňují, že tento časový rámec může Moskva naopak využít k rozšíření své letní ofenzivy, která začala v květnu.
Evropská unie přijala nový balík tvrdých sankcí proti Rusku, poté co Slovensko po opakovaném vetu ustoupilo. Osmnáctý balík cílí na ruskou ropu, lodní dopravu, banky i propagandisty války.