Ať už věříte na UFO, nebo ne, teď na tom vůbec nezáleží. Podstatné je, že mnoho lidí v mocenských strukturách Spojených států tomu věří – a na základě této víry dělají rozhodnutí, která mohou ovlivnit nás všechny, varuje server Daily Beast v článku s názvem Zapomeňte na spisy o JFK. Trump by měl zveřejnit všechno, co USA vědí o UFO.
Říká se: „Není důležité, jestli věříš v Boha. Důležité je, jestli Bůh věří v tebe.“ S UFO je to podobné. Nejde o vaši víru, ale o to, že řada vlivných osob v politice, armádě i tajných službách to bere vážně. Tito lidé tvoří zákony, vedou zpravodajské služby, sedí ve výborech a mají přístup k informacím, které běžný občan nikdy neuvidí.
Výčet je překvapivě dlouhý. Patří sem například ministr zahraničí Marco Rubio, šéf CIA John Ratcliffe, senátoři Chuck Schumer, Mike Rounds, Kirsten Gillibrand, bývalý vůdce demokratů v Senátu Harry Reid, poslanci Anna Paulina Luna, Tim Burchett, Jared Moskowitz nebo i miliardáři jako Peter Thiel a Robert Bigelow. A pak bývalí prezidenti – Clinton, Obama, Carter – a dokonce i Donald Trump a George W. Bush, kteří o UFO mluvili velmi neurčitě, ale přece jen mluvili.
Většina z těchto lidí hovoří o UAP (Unidentified Aerial Phenomena) především v kontextu národní bezpečnosti. A není divu.
Desítky let přicházejí zprávy o neidentifikovatelných objektech, které se pohybují nad vojenskými a jadernými zařízeními – a nejen v USA. Nedávné případy dronů nad základnami v New Jersey a Virginii jsou jen špičkou ledovce. Pentagon dosud neví, kdo tyto objekty ovládá, odkud startují, ani jakou technologii používají. Co je ale nejzávažnější – jejich schopnosti převyšují možnosti americké armády. Samotný velitel NORAD přiznal, že doufá v „řešení do roka“.
Problém ale sahá daleko do minulosti – už během druhé světové války si piloti spojenců i nacistů stěžovali na záhadná světla sledující jejich letouny. Každý si myslel, že jde o tajnou technologii toho druhého. Vysvětlení nepřišlo nikdy.
V roce 2017 přinesl The New York Times odhalení o tajném programu Pentagonu zaměřeném na výzkum UFO. Od té doby vypovídali před Kongresem různí svědci – civilní i vojenští. Mezi nejznámější patří David Grusch, bývalý člen zpravodajské služby, který v roce 2023 prohlásil, že americká vláda má v držení havarované mimozemské lodě, včetně „nehumánních biologických pozůstatků“. Tvrdí také, že některé z těchto technologií byly předány soukromým firmám kvůli zpětnému inženýrství.
Pentagon mezitím stále tvrdí, že „nenašel žádné ověřitelné důkazy o existenci mimozemšťanů“. Ale Američané jim to nevěří – podle průzkumu agentury YouGov z roku 2024 si 60 % obyvatel USA myslí, že vláda tají informace o UFO.
Technologicky může být situace srovnatelná s vynálezem třmenu – který kdysi změnil válečnictví. Představte si, že někdo ovládá technologii schopnou překonat všechny fyzikální limity – bez viditelného pohonu, rychlejší než cokoli na Zemi, schopnou se pohybovat ve vzduchu, ve vodě i ve vesmíru. Takový náskok by mohl změnit rovnováhu sil ve světě.
Ale změna by nebyla jen vojenská. Představte si, že například Lockheed Martin by představil loď nepozemského původu. A co kdyby ukázali i tělo? V ten okamžik se mění svět. Věda, náboženství, ekonomika, politika – všechno.
V roce 2024 senátoři Schumer a Rounds navrhli zákon „UAP Disclosure Act“, který měl přikázat zveřejnění většiny tajných dokumentů o UFO. Schumer tehdy řekl: „Americká veřejnost má právo znát informace o technologiích neznámého původu, nehumánní inteligenci a nevysvětlitelných jevech.“ Zákon ale neprošel.
Mezitím se ve Sněmovně formuje „task force pro odtajnění federálních tajemství“, která slibuje otevření spisů nejen o JFK, ale možná i o Epsteinovi – a právě o UFO. Prezident Trump sám naznačil, že by mohl veřejnosti zpřístupnit vše, co vláda ví.
Nikdo z nás neví, co přesně ví vlády světa. Ale jedno je jisté – o UFO se nejen mluví, ale i rozhoduje v zákulisí nejvyšších mocenských struktur. A to by mělo stačit k tomu, abychom to přestali brát jako vtip a začali se seriózně ptát: Co skutečně víme? A proč to zatím nevíme všichni?
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.