Senát ve středu odsouhlasil novelu zákona, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nové vojáky až na jeden milion korun. Cílem této legislativní změny je posílení personálního stavu Armády ČR a stabilizace jejích řad. Před samotným hlasováním se senátoři věnovali čtyřhodinové diskusi o bezpečnostní situaci a obraně státu.
Podle nové úpravy se maximální náborový příspěvek zvýší z dosavadních 250 tisíc korun na čtyřnásobek. Tuto částku nově příchozí vojáci obdrží jednorázově, avšak až po úspěšném absolvování tříměsíční zkušební doby. Změna má nejen podpořit nábor, ale také udržet zkušené profesionály v armádě.
Novela rovněž přináší navýšení dalších finančních benefitů, například stabilizačního příspěvku, příspěvku na bydlení či příplatku za službu v zahraničí. Základní stabilizační příspěvek zůstává ve výši 7 000 korun měsíčně, ale v případě určitých specializovaných profesí může dosáhnout až desetinásobku této částky. Zvýhodněni budou především lékaři a další odborníci, jejichž služby jsou v armádě nezbytné.
Vojáci, kteří se zavážou sloužit v regionech, kde ministerstvo obrany dlouhodobě bojuje s nedostatkem personálu – například v Žatci, Jincích nebo Strakonicích – mohou obdržet jednorázový stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku svého služebního tarifu. Podmínkou je však setrvání na daném místě po dobu minimálně čtyř let. Ministerstvo obrany odhaduje, že tato opatření si vyžádají roční náklady ve výši 375 milionů korun.
Novela také zpřesňuje pravidla pro přijímání nových uchazečů do armády, zejména v otázce trestní bezúhonnosti. Nově se u většiny odsouzení bude posuzovat bezúhonnost na základě zahlazení trestu. Přísnější podmínky ale nadále platí pro osoby odsouzené za zvlášť závažné trestné činy a pro ty, kteří byli soudem zbaveni vojenské hodnosti.
Další novinkou je povinnost vojáků informovat nadřízené o cestách do zemí mimo Evropskou unii a NATO. Tento krok má pomoci při posuzování možných bezpečnostních rizik a zároveň zajistit, aby vojáci byli před odjezdem řádně poučeni o situaci v dané oblasti.
Během senátní rozpravy padl i návrh na obnovení základní vojenské služby. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) označil tento krok za žádoucí, avšak podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) není návrat k povinné vojně reálný. Kontroverzi vyvolal výrok senátorky Daniely Kovářové, která uvedla, že nepovažuje ruského prezidenta Vladimira Putina za hrozbu.
Novela nyní míří k prezidentovi k podpisu, po němž by měla vstoupit v platnost.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.