Senát ve středu odsouhlasil novelu zákona, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nové vojáky až na jeden milion korun. Cílem této legislativní změny je posílení personálního stavu Armády ČR a stabilizace jejích řad. Před samotným hlasováním se senátoři věnovali čtyřhodinové diskusi o bezpečnostní situaci a obraně státu.
Podle nové úpravy se maximální náborový příspěvek zvýší z dosavadních 250 tisíc korun na čtyřnásobek. Tuto částku nově příchozí vojáci obdrží jednorázově, avšak až po úspěšném absolvování tříměsíční zkušební doby. Změna má nejen podpořit nábor, ale také udržet zkušené profesionály v armádě.
Novela rovněž přináší navýšení dalších finančních benefitů, například stabilizačního příspěvku, příspěvku na bydlení či příplatku za službu v zahraničí. Základní stabilizační příspěvek zůstává ve výši 7 000 korun měsíčně, ale v případě určitých specializovaných profesí může dosáhnout až desetinásobku této částky. Zvýhodněni budou především lékaři a další odborníci, jejichž služby jsou v armádě nezbytné.
Vojáci, kteří se zavážou sloužit v regionech, kde ministerstvo obrany dlouhodobě bojuje s nedostatkem personálu – například v Žatci, Jincích nebo Strakonicích – mohou obdržet jednorázový stabilizační příspěvek až ve výši šestinásobku svého služebního tarifu. Podmínkou je však setrvání na daném místě po dobu minimálně čtyř let. Ministerstvo obrany odhaduje, že tato opatření si vyžádají roční náklady ve výši 375 milionů korun.
Novela také zpřesňuje pravidla pro přijímání nových uchazečů do armády, zejména v otázce trestní bezúhonnosti. Nově se u většiny odsouzení bude posuzovat bezúhonnost na základě zahlazení trestu. Přísnější podmínky ale nadále platí pro osoby odsouzené za zvlášť závažné trestné činy a pro ty, kteří byli soudem zbaveni vojenské hodnosti.
Další novinkou je povinnost vojáků informovat nadřízené o cestách do zemí mimo Evropskou unii a NATO. Tento krok má pomoci při posuzování možných bezpečnostních rizik a zároveň zajistit, aby vojáci byli před odjezdem řádně poučeni o situaci v dané oblasti.
Během senátní rozpravy padl i návrh na obnovení základní vojenské služby. Senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL) označil tento krok za žádoucí, avšak podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) není návrat k povinné vojně reálný. Kontroverzi vyvolal výrok senátorky Daniely Kovářové, která uvedla, že nepovažuje ruského prezidenta Vladimira Putina za hrozbu.
Novela nyní míří k prezidentovi k podpisu, po němž by měla vstoupit v platnost.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.