Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Záznamy o letech Epsteinovým soukromým tryskáčem odhalují, že Donald Trump byl mezi lety 1993 a 1996 pasažérem na nejméně osmi letech. Čtyřikrát byla na palubě přítomna i Epsteinova společnice Ghislaine Maxwellová.
Podle e-mailu prokurátora z roku 2020 doprovázeli Trumpa v různých časech jeho tehdejší manželka Marla Maplesová či děti Tiffany a Eric. Dokumenty zmiňují i let z roku 1993, kde byli jedinými pasažéry Epstein a Trump, a další let, kterého se účastnila tehdy dvacetiletá žena. Samotná přítomnost v dokumentech však neznamená obvinění z trestného činu a úřady neuvádějí, že by zmíněné ženy byly oběťmi.
Bílý dům a ministerstvo spravedlnosti se proti některým tvrzením v dokumentech ostře ohradily. Podle prohlášení ministerstva obsahují některé spisy „nepravdivá a senzacechtivá tvrzení“ předložená FBI těsně před volbami v roce 2020, která postrádají jakoukoli věrohodnost.
Donald Trump dlouhodobě popírá, že by věděl o Epsteinových kriminálních aktivitách, a zdůrazňuje, že se s ním přestal stýkat už v roce 2004. Kritici však poukazují na to, že administrativa původně zveřejnění dokumentů brzdila s tvrzením, že nenašla žádný „seznam klientů“.
Spisy obsahují i bizarní nálezy, jako je fotografie rakouského pasu s Epsteinovou fotkou, ale jménem realitního developera Mariuse Fortelniho. Dále se objevují e-maily zmiňující Davida Copperfielda, který měl být Epsteinovým blízkým přítelem a dívkám údajně dával lístky na svá vystoupení.
Dokumenty také otevírají otázku dalších deseti potenciálních spolupachatelů, které ministerstvo v minulosti prověřovalo. Lídr senátních demokratů Chuck Schumer již vyzval k plné transparentnosti a vysvětlení, proč tito lidé nebyli nikdy stíháni.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.