Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
V tomto zlatém věku polární kartografie dominoval Richard Edes Harrison, který veřejnost naučil dívat se na svět skrze azimutální ekvidistantní projekci. Tato metoda sice deformuje tvary kontinentů, ale zachovává přesné vzdálenosti od středu mapy. Právě tento pohled umožnil lidem pochopit nastupující „věk letectví“. Ukázal totiž, že přes severní pól vedou nejkratší trasy nejen pro komerční lety, ale především pro strategické bombardéry a rakety směřující ze Sovětského svazu do USA a naopak.
Zatímco však poválečné mapy sloužily k budování konsenzu o kolektivní odpovědnosti a posilování aliancí jako NATO, Donald Trump si z nich podle Cheshirea vzal jiný závěr. Vzal tehdejší geografii hrozeb a příležitostí, ale aplikoval na ni doktrínu „America First“. Příkladem je jeho neutuchající zájem o anexi Grónska, které v jeho očích nepředstavuje bod pro společnou obranu spojenců, ale strategickou nemovitost a územní páku v duchu jednostranného rozhodování.
Zajímavým faktorem je i vliv běžně používaného Mercatorova zobrazení, které dominuje dnešním digitálním mapám. Toto zobrazení extrémně zvětšuje oblasti blíže k pólům, což opticky činí Grónsko mnohem rozlehlejším, než ve skutečnosti je. Někteří odborníci spekulují, že právě tato vizuální deformace, kdy Grónsko vypadá téměř stejně velké jako Afrika, zvyšuje v Trumpových očích jeho „realitní“ atraktivitu a strategickou hodnotu.
Dnešní digitální mapy mají tendenci geopolitické soupeření vizuálně vyhlazovat do uniformního zobrazení. Oproti tomu mapy z 40. a 50. let byly o argumentech a novém světovém řádu. Trumpova generace vyrůstala s vědomím těchto rivalit, které byly na papíře jasně narýsovány. Dnes, o 80 let později, se tento řád sice otřásá, ale historické mapy nám stále připomínají, co je v Arktidě skutečně v sázce a jak snadno se může obranná strategie změnit v územní expanzi.
Mapy tedy zůstávají jedním z nejdůvěryhodnějších důkazů ve veřejném životě, ale James Cheshire varuje, že mohou být stejně tak o faktech jako o mocenských ambicích. Trumpův návrat do úřadu oživuje svět, který se pohybuje mimo předpoklady poválečného uspořádání, oslabuje aliance a zachází s územím jako s pouhým nástrojem vlivu. Staré polární mapy nám tak pomáhají pochopit, že dnešní konflikt o Arktidu není nový, jen se na něj začínáme dívat skrze staronovou, dravější optiku.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.