Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident USA Donald Trump zdůvodnil zahájení ofenzivy snahou definitivně zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Ve svém videovzkazu na platformě Truth Social varoval íránské ozbrojené síly, že pokud nesloží zbraně, čelí jisté smrti, zatímco v případě kapitulace jim přislíbil imunitu. Zároveň vyzval íránský lid k převratu a svržení klerikálního režimu s tím, že jde o jedinečnou šanci pro celé generace.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil společnou operaci za nezbytný krok k odstranění existenční hrozby, kterou pro jeho zemi íránský režim představuje. Izraelské letectvo nasadilo do akce přibližně 200 stíhaček, které se zaměřily především na raketové systémy a protivzdušnou obranu v západním a centrálním Íránu. V neděli pak Izrael ohlásil další vlnu útoků směřujících přímo do srdce Teheránu, kde došlo k destrukci vojenské infrastruktury a velitelských center.
Zasažená území v Íránu se potýkají s katastrofálními následky, kdy Red Crescent uvádí přes 200 mrtvých a stovky zraněných po sobotních náletech. Exploze byly hlášeny z mnoha měst včetně Karadže, Isfahánu nebo Qomu, přičemž tragická bilance zahrnuje i 153 obětí výbuchu ve škole na jihu země. Kromě civilních ztrát přišel režim o přibližně 40 vysokých úředníků a sedm klíčových představitelů obrany, mezi nimiž byl i ministr obrany Azíz Nasírzáde.
Odveta Íránu na sebe nenechala dlouho čekat a zahrnovala masivní nasazení balistických raket a dronů proti cílům v Izraeli, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech. V izraelském Bejt Šemeš zničil útok synagogu a vyžádal si nejméně devět lidských životů. V Bahrajnu způsobil zásah dronem na americké námořní základně rozsáhlý požár, zatímco v Emirátech a Kuvajtu jsou hlášeny další oběti v důsledku útoků na přístavy a letiště.
Pentagon potvrdil, že v bojích zahynuli tři američtí vojáci a dalších pět utrpělo vážná zranění, i když velitelství Centcom deklarovalo úspěšné zneškodnění stovek íránských hrozeb. Situace na moři je rovněž kritická, neboť Írán vyhlásil blokádu Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové produkce ropy. Tři ropné tankery byly zasaženy raketami a hoří, což přimělo misi EU EUNAVFOR ASPIDES k posílení přítomnosti v Rudém moři a Indickém oceánu.
Vnitrostátní situace v Íránu je chaotická i kvůli téměř úplnému výpadku internetu a uzavření vzdušného prostoru. Po smrti Chameneího byl prozatímním vůdcem jmenován Alíreza Arafí, nicméně formální volba nového nejvyššího vůdce sborem 88 duchovních bude za současného válečného stavu velmi komplikovaná. Novým vrchním velitelem Revolučních gard se mezitím stal Ahmad Vahídí, který má řídit další vojenské operace.
Konflikt způsobil bezprecedentní kolaps mezinárodní letecké dopravy, kdy tisíce letů do regionu byly zrušeny. Společnosti jako Lufthansa, Emirates, British Airways či Wizz Air pozastavily své linky do Tel Avivu, Dubaje, Ammánu i Teheránu, v mnoha případech minimálně do 7. března. Jordánsko, Irák a další země zcela uzavřely svůj vzdušný prostor, což v oblasti uvěznilo tisíce cizinců včetně českých občanů, pro které vláda organizuje repatriační lety.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.