Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident USA Donald Trump zdůvodnil zahájení ofenzivy snahou definitivně zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Ve svém videovzkazu na platformě Truth Social varoval íránské ozbrojené síly, že pokud nesloží zbraně, čelí jisté smrti, zatímco v případě kapitulace jim přislíbil imunitu. Zároveň vyzval íránský lid k převratu a svržení klerikálního režimu s tím, že jde o jedinečnou šanci pro celé generace.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil společnou operaci za nezbytný krok k odstranění existenční hrozby, kterou pro jeho zemi íránský režim představuje. Izraelské letectvo nasadilo do akce přibližně 200 stíhaček, které se zaměřily především na raketové systémy a protivzdušnou obranu v západním a centrálním Íránu. V neděli pak Izrael ohlásil další vlnu útoků směřujících přímo do srdce Teheránu, kde došlo k destrukci vojenské infrastruktury a velitelských center.
Zasažená území v Íránu se potýkají s katastrofálními následky, kdy Red Crescent uvádí přes 200 mrtvých a stovky zraněných po sobotních náletech. Exploze byly hlášeny z mnoha měst včetně Karadže, Isfahánu nebo Qomu, přičemž tragická bilance zahrnuje i 153 obětí výbuchu ve škole na jihu země. Kromě civilních ztrát přišel režim o přibližně 40 vysokých úředníků a sedm klíčových představitelů obrany, mezi nimiž byl i ministr obrany Azíz Nasírzáde.
Odveta Íránu na sebe nenechala dlouho čekat a zahrnovala masivní nasazení balistických raket a dronů proti cílům v Izraeli, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech. V izraelském Bejt Šemeš zničil útok synagogu a vyžádal si nejméně devět lidských životů. V Bahrajnu způsobil zásah dronem na americké námořní základně rozsáhlý požár, zatímco v Emirátech a Kuvajtu jsou hlášeny další oběti v důsledku útoků na přístavy a letiště.
Pentagon potvrdil, že v bojích zahynuli tři američtí vojáci a dalších pět utrpělo vážná zranění, i když velitelství Centcom deklarovalo úspěšné zneškodnění stovek íránských hrozeb. Situace na moři je rovněž kritická, neboť Írán vyhlásil blokádu Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové produkce ropy. Tři ropné tankery byly zasaženy raketami a hoří, což přimělo misi EU EUNAVFOR ASPIDES k posílení přítomnosti v Rudém moři a Indickém oceánu.
Vnitrostátní situace v Íránu je chaotická i kvůli téměř úplnému výpadku internetu a uzavření vzdušného prostoru. Po smrti Chameneího byl prozatímním vůdcem jmenován Alíreza Arafí, nicméně formální volba nového nejvyššího vůdce sborem 88 duchovních bude za současného válečného stavu velmi komplikovaná. Novým vrchním velitelem Revolučních gard se mezitím stal Ahmad Vahídí, který má řídit další vojenské operace.
Konflikt způsobil bezprecedentní kolaps mezinárodní letecké dopravy, kdy tisíce letů do regionu byly zrušeny. Společnosti jako Lufthansa, Emirates, British Airways či Wizz Air pozastavily své linky do Tel Avivu, Dubaje, Ammánu i Teheránu, v mnoha případech minimálně do 7. března. Jordánsko, Irák a další země zcela uzavřely svůj vzdušný prostor, což v oblasti uvěznilo tisíce cizinců včetně českých občanů, pro které vláda organizuje repatriační lety.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.