Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident USA Donald Trump zdůvodnil zahájení ofenzivy snahou definitivně zabránit Íránu v získání jaderných zbraní. Ve svém videovzkazu na platformě Truth Social varoval íránské ozbrojené síly, že pokud nesloží zbraně, čelí jisté smrti, zatímco v případě kapitulace jim přislíbil imunitu. Zároveň vyzval íránský lid k převratu a svržení klerikálního režimu s tím, že jde o jedinečnou šanci pro celé generace.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu označil společnou operaci za nezbytný krok k odstranění existenční hrozby, kterou pro jeho zemi íránský režim představuje. Izraelské letectvo nasadilo do akce přibližně 200 stíhaček, které se zaměřily především na raketové systémy a protivzdušnou obranu v západním a centrálním Íránu. V neděli pak Izrael ohlásil další vlnu útoků směřujících přímo do srdce Teheránu, kde došlo k destrukci vojenské infrastruktury a velitelských center.
Zasažená území v Íránu se potýkají s katastrofálními následky, kdy Red Crescent uvádí přes 200 mrtvých a stovky zraněných po sobotních náletech. Exploze byly hlášeny z mnoha měst včetně Karadže, Isfahánu nebo Qomu, přičemž tragická bilance zahrnuje i 153 obětí výbuchu ve škole na jihu země. Kromě civilních ztrát přišel režim o přibližně 40 vysokých úředníků a sedm klíčových představitelů obrany, mezi nimiž byl i ministr obrany Azíz Nasírzáde.
Odveta Íránu na sebe nenechala dlouho čekat a zahrnovala masivní nasazení balistických raket a dronů proti cílům v Izraeli, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru a Spojených arabských emirátech. V izraelském Bejt Šemeš zničil útok synagogu a vyžádal si nejméně devět lidských životů. V Bahrajnu způsobil zásah dronem na americké námořní základně rozsáhlý požár, zatímco v Emirátech a Kuvajtu jsou hlášeny další oběti v důsledku útoků na přístavy a letiště.
Pentagon potvrdil, že v bojích zahynuli tři američtí vojáci a dalších pět utrpělo vážná zranění, i když velitelství Centcom deklarovalo úspěšné zneškodnění stovek íránských hrozeb. Situace na moři je rovněž kritická, neboť Írán vyhlásil blokádu Hormuzského průlivu, kudy proudí pětina světové produkce ropy. Tři ropné tankery byly zasaženy raketami a hoří, což přimělo misi EU EUNAVFOR ASPIDES k posílení přítomnosti v Rudém moři a Indickém oceánu.
Vnitrostátní situace v Íránu je chaotická i kvůli téměř úplnému výpadku internetu a uzavření vzdušného prostoru. Po smrti Chameneího byl prozatímním vůdcem jmenován Alíreza Arafí, nicméně formální volba nového nejvyššího vůdce sborem 88 duchovních bude za současného válečného stavu velmi komplikovaná. Novým vrchním velitelem Revolučních gard se mezitím stal Ahmad Vahídí, který má řídit další vojenské operace.
Konflikt způsobil bezprecedentní kolaps mezinárodní letecké dopravy, kdy tisíce letů do regionu byly zrušeny. Společnosti jako Lufthansa, Emirates, British Airways či Wizz Air pozastavily své linky do Tel Avivu, Dubaje, Ammánu i Teheránu, v mnoha případech minimálně do 7. března. Jordánsko, Irák a další země zcela uzavřely svůj vzdušný prostor, což v oblasti uvěznilo tisíce cizinců včetně českých občanů, pro které vláda organizuje repatriační lety.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.
Letecké společnosti napříč Blízkým východem hromadně ruší nebo odklánějí své spoje v důsledku útoků Spojených států a Izraele na Írán a následných odvetných úderů Teheránu. Kvůli uzavírkám vzdušného prostoru jsou až do odvolání pozastaveny veškeré lety z mezinárodního letiště v Dubaji i z letiště Al-Maktúm. Při nočním incidentu na dubajském letišti byli navíc zraněni čtyři zaměstnanci.