Kolik lidí v Česku žádá o předčasný starobní důchod? Příslušný úřad se rozhodl shromáždit data za posledních deset let. Jak se ukázalo, největší zájem o brzký odchod do penze měli lidé v letech 2022 a 2023. Tehdy bylo nutné zpracovat téměř 180 tisíc žádostí.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dlouhodobě zveřejňuje statistické údaje o počtu nově podaných žádostí o předčasný starobní důchod. V souvislosti s aktuálním zájmem o vývoj počtu těchto žádostí nyní přináší souhrnný přehled dat za období let 2016 až 2026, který umožňuje zasadit průběžně zveřejňované statistiky do širšího časového kontextu.
Počty nově podaných žádostí o předčasný starobní důchod se v jednotlivých letech nevyvíjejí izolovaně. Ovlivňuje je celá řada faktorů, například změny právních předpisů, ekonomická situace, demografický vývoj nebo různé mimořádné okolnosti. Proto je při interpretaci průběžně zveřejňovaných údajů vhodné sledovat delší časové období, nikoliv pouze jednotlivé měsíce nebo čtvrtletí.
Z dlouhodobé časové řady je patrné, že v letech 2016 až 2021 se počet nově podaných žádostí o předčasný starobní důchod pohyboval přibližně mezi 27 a 35 tisíci ročně. Výraznou odchylku představují roky 2022 a zejména 2023, kdy ČSSZ evidovala mimořádně vysoký počet podaných žádostí.
Výrazný nárůst počtu žádostí v letech 2022 a 2023 souvisel s několika souběžnými faktory. Významnou roli sehrály tři mimořádné a jedna řádná valorizace důchodů v letech 2022 a 2023, stejně jako změny podmínek pro přiznání předčasného starobního důchodu od 1. října 2023. Ty zahrnovaly zpřísnění podmínek nároku, zvýšení krácení za předčasnost a úpravu pravidel valorizace předčasných starobních důchodů. Tyto změny vedly řadu pojištěnců v předdůchodovém věku k podání žádosti ještě podle dřívějších podmínek. V letech 2022 a 2023 tak bylo podáno téměř 180 tisíc nových žádostí o předčasný starobní důchod.
Tyto mimořádné okolnosti ovlivnily také počty nově podaných žádostí v následujících letech. V roce 2024 evidovala ČSSZ 14 336 nově podaných žádostí a v roce 2025 pak 9 230 žádostí, přičemž vývoj v těchto letech byl ovlivněn mimořádně vysokým počtem žádostí podaných v letech 2022 a 2023. Průběžné údaje za leden až květen 2026 zatím naznačují návrat počtu nově podaných žádostí k úrovním obvyklým v předchozích letech, což může být způsobeno i změnou výpočtu předčasného starobního důchodu s účinností od 1. 1. 2026 (nově má pojištěnec, který získal alespoň 45 let pojištění, nárok na mírnější krácení důchodu za předčasnost). Rok 2026 však dosud není uzavřen, a proto bude možné jeho celkové výsledky objektivně vyhodnotit až po zpracování údajů za celý kalendářní rok.
ČSSZ zároveň připomíná, že žádost o starobní i předčasný starobní důchod lze podat osobně
na kterékoliv okresní správě sociálního zabezpečení nebo pohodlně online prostřednictvím ePortálu ČSSZ. Podrobné informace o podmínkách nároku i způsobech podání žádosti jsou
k dispozici v sekci Důchody snadně a přehledně na webových stránkách ČSSZ.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
