Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Putin podle CNN neustoupil od hlavních požadavků Ruska. Ve svém projevu po setkání prohlásil, že jakákoli dohoda musí „zohlednit všechny oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě jako celku“.
Není zřejmé, jakého pokroku bylo dosaženo v otázce příměří na Ukrajině, ale oba prezidenti vyjádřili přání normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi a setkat se znovu. Ruský lídr dokonce navrhl, aby se příště sešli v Moskvě.
Ukrajina na tom mohla být po setkání hůře, ale alespoň nebyla uzavřena žádná tajná dohoda, která by se jí dotkla. Americký prezident Donald Trump vypadal po jednání unaveně a rozrušeně, zatímco ruský prezident se jevil neústupně, stále hovořil o „hlavních příčinách“ války a působil nereformovaně. Putin dokonce varoval Kyjev a jeho evropské spojence, aby se nepletli do probíhajícího procesu.
Ruský lídr očekává, že „Kyjev a evropská hlavní města budou vnímat vše konstruktivně a nebudou vytvářet žádné překážky, ani se pokoušet narušit probíhající pokrok provokacemi a zákulisními intrikami.“ Trumpův telefonát do Kyjeva a jeho spojencům z NATO sice mohl poskytnout určitý rámec, který Putin označil za „dohodu“, ale z Trumpova výrazu a slov bylo jasné, že nedošlo k žádné významné dohodě. Prezidenti se dokonce ani společně nenaobědvali a Putin okamžitě odletěl.
Nejkomplikovanější částí jednání jsou vždy detaily, které je potřeba dojednat na konci. Trumpovo prohlášení, že některé „velké“ věci zůstaly nevyřešeny, naznačuje malý pokrok v otázkách, jako je území, které Putin požaduje, a příměří. Putin si z jednání odnesl dvě velká vítězství.
Tím prvním je mimořádně vstřícné přivítání v USA s rudým kobercem a jízdou v „Bestii“, což lze považovat za snahu o rehabilitaci pověsti údajného válečného zločince. Pro mnoho Ukrajinců to byl děsivý pohled, umocněný tím, že šéf Kremlu označil Ukrajinu za „bratrský“ národ, ačkoliv ruská armáda vraždila její civilisty po tři a půl roku.
Druhým vítězstvím je získaný čas. Putin ho získal pro další postup svých vojsk na frontě. Není jasné, zda Trump je dostatečně rozrušený, aby v následujících dnech následovaly další sankce. Putin se však nechoval, jako by spěchal, což naznačuje, že počítá s dalšími jednáními a pokračující prací. Čas je důležitý, protože Putinova letní ofenzíva se blíží k přeměně postupných zisků ve strategická vítězství.
Ukrajina se nakonec probudí do nezměněného světa. Strašlivého světa, ve kterém však nedošlo k náhlému sblížení USA a Ruska ani k dohodě, kterou by musela přijmout.
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.
Útok na generálporučíka Vladimira Alexejeva na první pohled nevykazuje znaky typické operace ukrajinských tajných služeb. Přestože Kyjev takovou akci nepochybně schvaluje, k odpovědnosti se dosud nepřihlásil, což je u podobných incidentů neobvyklé. Dosavadní atentáty v Moskvě totiž probíhaly podle zcela jiného scénáře, upozornil Sky News.
Jednání mezi Spojenými státy a Íránem v ománském Maskatu byla prozatím ukončena. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že rozhovory dospěly ke svému závěru, aniž by však upřesnil, kdy nebo zda budou v nejbližší době pokračovat. Krátce před tímto oznámením vydalo americké virtuální velvyslanectví v Íránu naléhavé bezpečnostní varování, v němž vyzvalo občany USA, aby zemi okamžitě opustili.
Nová strategická simulace, kterou v prosinci společně provedli bývalí představitelé NATO, němečtí bývalí činitelé a deník Die Welt, přišla s varovným závěrem pro bezpečnost Evropy. Podle výsledků těchto „válečných her“ by Kreml mohl dosáhnout většiny svých vojenských cílů v Pobaltí během pouhých několika dní. Scénář, zasazený do října 2026, ukázal, že k ovládnutí klíčových oblastí by Rusku stačila relativně malá síla o počtu 15 000 vojáků, pokud by dokázalo využít politické nerozhodnosti Západu.
V Miláně vypukly protesty proti přítomnosti agentů amerického imigračního úřadu ICE, kteří se mají podílet na zajištění bezpečnosti během právě začínajících zimních olympijských her. Stovky demonstrantů, převážně studentů, se sešly na náměstí Piazzale Leonardo da Vinci před budovou Polytechniky. Účastníci nesli transparenty s nápisy jako „ICE pryč“ a kritizovali amerického viceprezidenta JD Vance i ministra zahraničí Marca Rubia, kteří do města dorazili na zahajovací ceremoniál.
Až se v pátek večer bude konat v rámci slavnostního zahájení tradiční defilé všech olympioniků, českou výpravu na slavném milánském stadionu San Siro povede s českou vlajkou v rukách hokejista David Pastrňák. Biatlonistka Lucie Charvátová pak bude vlajkonoškou na dálku ve druhém dějišti letošních Her v Cortině d'Ampezzo. Oba byli vlajkonoši české výpravy zvoleni ostatními českými olympioniky.
Televizní diváci se na prahu nadcházejícího víkendu mají na co těšit. Karel Šíp totiž přivítá ve Všechnopárty, se kterou ji pojí dlouholeté přátelství. Jde navíc o jednu z největších legend českého šoubyznysu.
V Moskvě došlo v pátek ráno k útoku na vysoce postaveného generála ruské armády. Generálporučík Vladimir Aleksejev byl několikrát postřelen v obytném domě na severozápadním okraji ruské metropole. Ihned po incidentu byl převezen do nemocnice, kde bojuje o život.