Setkání prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa vyvolalo v Rusku více než pozitivní reakce. Ruská média projevovala nadšení, když byl ruský lídr přivítán s potleskem a na vojenské základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce se mu doslova rozvinul červený koberec. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na sociálních sítích napsala, že zatímco se léta hovořilo o izolaci Ruska, dnes mohli všichni vidět, jak červený koberec vítá ruského prezidenta.
Putin podle CNN neustoupil od hlavních požadavků Ruska. Ve svém projevu po setkání prohlásil, že jakákoli dohoda musí „zohlednit všechny oprávněné obavy Ruska a obnovit spravedlivou rovnováhu bezpečnosti v Evropě a ve světě jako celku“.
Není zřejmé, jakého pokroku bylo dosaženo v otázce příměří na Ukrajině, ale oba prezidenti vyjádřili přání normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi a setkat se znovu. Ruský lídr dokonce navrhl, aby se příště sešli v Moskvě.
Ukrajina na tom mohla být po setkání hůře, ale alespoň nebyla uzavřena žádná tajná dohoda, která by se jí dotkla. Americký prezident Donald Trump vypadal po jednání unaveně a rozrušeně, zatímco ruský prezident se jevil neústupně, stále hovořil o „hlavních příčinách“ války a působil nereformovaně. Putin dokonce varoval Kyjev a jeho evropské spojence, aby se nepletli do probíhajícího procesu.
Ruský lídr očekává, že „Kyjev a evropská hlavní města budou vnímat vše konstruktivně a nebudou vytvářet žádné překážky, ani se pokoušet narušit probíhající pokrok provokacemi a zákulisními intrikami.“ Trumpův telefonát do Kyjeva a jeho spojencům z NATO sice mohl poskytnout určitý rámec, který Putin označil za „dohodu“, ale z Trumpova výrazu a slov bylo jasné, že nedošlo k žádné významné dohodě. Prezidenti se dokonce ani společně nenaobědvali a Putin okamžitě odletěl.
Nejkomplikovanější částí jednání jsou vždy detaily, které je potřeba dojednat na konci. Trumpovo prohlášení, že některé „velké“ věci zůstaly nevyřešeny, naznačuje malý pokrok v otázkách, jako je území, které Putin požaduje, a příměří. Putin si z jednání odnesl dvě velká vítězství.
Tím prvním je mimořádně vstřícné přivítání v USA s rudým kobercem a jízdou v „Bestii“, což lze považovat za snahu o rehabilitaci pověsti údajného válečného zločince. Pro mnoho Ukrajinců to byl děsivý pohled, umocněný tím, že šéf Kremlu označil Ukrajinu za „bratrský“ národ, ačkoliv ruská armáda vraždila její civilisty po tři a půl roku.
Druhým vítězstvím je získaný čas. Putin ho získal pro další postup svých vojsk na frontě. Není jasné, zda Trump je dostatečně rozrušený, aby v následujících dnech následovaly další sankce. Putin se však nechoval, jako by spěchal, což naznačuje, že počítá s dalšími jednáními a pokračující prací. Čas je důležitý, protože Putinova letní ofenzíva se blíží k přeměně postupných zisků ve strategická vítězství.
Ukrajina se nakonec probudí do nezměněného světa. Strašlivého světa, ve kterém však nedošlo k náhlému sblížení USA a Ruska ani k dohodě, kterou by musela přijmout.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.