Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
První fáze izraelské operace se soustředila na likvidaci íránského vojenského a vědeckého vedení, stejně jako na téměř úplné zničení protivzdušné obrany. Výsledkem je, že izraelská letadla nyní operují nad íránským územím s relativní svobodou, mohou doplňovat palivo ve vzduchu a nasazovat speciální jednotky k přesným útokům na skrytá nebo dobře chráněná zařízení.
Od začátku konfliktu Netanjahu jasně formuloval dva cíle: zničení íránského jaderného programu a svržení duchovního režimu v Teheránu. Otázkou však zůstává, zda jsou tyto cíle reálně dosažitelné – a jakým způsobem by mohl celý konflikt skončit.
Zatímco prezident Donald Trump vyslal svého zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa k dalšímu kolu jednání s Íránem, Netanjahu vyjednávání odmítá. Izraelský premiér byl proti původní dohodě z roku 2015 a pochybuje o upřímnosti Íránu při jakýchkoli nových dohodách. Přerušení bombardování výměnou za obnovení jednání je pro něj nepřijatelné – znamenalo by to politické selhání a oslabení jeho image po útocích Hamasu v říjnu 2023.
Tento scénář by vyžadoval útoky na všechna známá jaderná zařízení, včetně těžce chráněného komplexu Fordow, který se nachází asi 100 km jižně od Teheránu a je umístěn půl kilometru pod zemí. Ani americké hluboko pronikající pumy pravděpodobně nejsou schopny zařízení zcela zničit.
Zbývá možnost vyslat speciální jednotky – což není nemožné, vzhledem k dřívějším izraelským operacím na íránském území. Otázkou ale zůstává, jak důkladně lze zařízení zničit a jak rychle by mohlo být opět vybudováno. Navíc by bylo nutné zlikvidovat i zásoby již obohaceného uranu, který má potenciál k výrobě až deseti jaderných hlavic. Je však velmi nejisté, zda izraelská rozvědka vůbec ví, kde se tyto zásoby nacházejí.
Svržení íránského režimu zůstává teoretickou možností. Izrael již zabil několik klíčových vojenských vůdců, včetně špiček Revolučních gard. V minulosti režim čelil rozsáhlým protestům, například během hnutí Ženy, život, svoboda po smrti Mahsy Amini v roce 2022.
Ale Teherán přežil už řadu krizí – osmiletou válku s Irákem, dlouhé roky sankcí i domácí nepokoje. Jeho represivní aparát je vysoce efektivní. Navíc existuje riziko, že izraelské útoky na civilní cíle vyvolají vlnu vlastenectví a sjednotí Íránce za současnou vládou.
Netanjahu sice tvrdí, že někteří vysocí představitelé režimu balí kufry a chystají se uprchnout, ale důkazy pro to nepředložil.
Není vyloučeno, že se do konfliktu zapojí Spojené státy. Írán obvinil USA z pomoci při izraelských útocích, což je pravděpodobné vzhledem k úzké zpravodajské spolupráci mezi oběma zeměmi. Někteří republikáni, včetně senátora Lindseyho Grahama, vyzývají prezidenta Trumpa, aby vojensky podpořil Izrael.
Trump se ovšem dlouhodobě staví proti novým „věčným válkám“ a pravděpodobně bude chtít válku ukončit co nejdříve. Pokud by však Írán či jeho spojenci napadli americké jednotky, tlak na americkou odvetu by výrazně vzrostl.
Zapojení Ruska na straně Íránu je zatím nepravděpodobné. Moskva sice útok odsoudila, ale v Sýrii nezasáhla ani při kolapsu Asadova režimu a zcela se soustředí na válku na Ukrajině. Země Perského zálivu jako Saúdská Arábie či SAE se do bojů pravděpodobně nezapojí – v posledních letech se jejich vztahy s Íránem zlepšily a nechtějí riskovat novou eskalaci.
Nejasné zůstává, jak silný je íránský raketový arzenál. Při počáteční odvetě se Teheránu podařilo částečně prorazit izraelský obranný systém Iron Dome, což vedlo k civilním obětem. Pokud by Írán opakoval podobné útoky, mohla by veřejnost v Izraeli, rozladěná už kvůli válce v Gaze, začít zpochybňovat Netanjahuovo rozhodnutí zahájit další konflikt.
Přesto se zdá, že většina Izraelců v tuto chvíli podporuje premiérovy kroky a útoky na íránská jaderná zařízení vnímá jako obranu národní bezpečnosti. Netanjahu zároveň pohrozil, že „Teherán shoří“, pokud Írán začne cíleně útočit na izraelské civilisty.
Zásadní otázkou zůstává, co bude po válce. Írán pravděpodobně odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zakáže inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii. I když Izrael zničí současnou infrastrukturu, je téměř jisté, že Teherán dříve nebo později obnoví svůj jaderný program.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
