Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
První fáze izraelské operace se soustředila na likvidaci íránského vojenského a vědeckého vedení, stejně jako na téměř úplné zničení protivzdušné obrany. Výsledkem je, že izraelská letadla nyní operují nad íránským územím s relativní svobodou, mohou doplňovat palivo ve vzduchu a nasazovat speciální jednotky k přesným útokům na skrytá nebo dobře chráněná zařízení.
Od začátku konfliktu Netanjahu jasně formuloval dva cíle: zničení íránského jaderného programu a svržení duchovního režimu v Teheránu. Otázkou však zůstává, zda jsou tyto cíle reálně dosažitelné – a jakým způsobem by mohl celý konflikt skončit.
Zatímco prezident Donald Trump vyslal svého zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa k dalšímu kolu jednání s Íránem, Netanjahu vyjednávání odmítá. Izraelský premiér byl proti původní dohodě z roku 2015 a pochybuje o upřímnosti Íránu při jakýchkoli nových dohodách. Přerušení bombardování výměnou za obnovení jednání je pro něj nepřijatelné – znamenalo by to politické selhání a oslabení jeho image po útocích Hamasu v říjnu 2023.
Tento scénář by vyžadoval útoky na všechna známá jaderná zařízení, včetně těžce chráněného komplexu Fordow, který se nachází asi 100 km jižně od Teheránu a je umístěn půl kilometru pod zemí. Ani americké hluboko pronikající pumy pravděpodobně nejsou schopny zařízení zcela zničit.
Zbývá možnost vyslat speciální jednotky – což není nemožné, vzhledem k dřívějším izraelským operacím na íránském území. Otázkou ale zůstává, jak důkladně lze zařízení zničit a jak rychle by mohlo být opět vybudováno. Navíc by bylo nutné zlikvidovat i zásoby již obohaceného uranu, který má potenciál k výrobě až deseti jaderných hlavic. Je však velmi nejisté, zda izraelská rozvědka vůbec ví, kde se tyto zásoby nacházejí.
Svržení íránského režimu zůstává teoretickou možností. Izrael již zabil několik klíčových vojenských vůdců, včetně špiček Revolučních gard. V minulosti režim čelil rozsáhlým protestům, například během hnutí Ženy, život, svoboda po smrti Mahsy Amini v roce 2022.
Ale Teherán přežil už řadu krizí – osmiletou válku s Irákem, dlouhé roky sankcí i domácí nepokoje. Jeho represivní aparát je vysoce efektivní. Navíc existuje riziko, že izraelské útoky na civilní cíle vyvolají vlnu vlastenectví a sjednotí Íránce za současnou vládou.
Netanjahu sice tvrdí, že někteří vysocí představitelé režimu balí kufry a chystají se uprchnout, ale důkazy pro to nepředložil.
Není vyloučeno, že se do konfliktu zapojí Spojené státy. Írán obvinil USA z pomoci při izraelských útocích, což je pravděpodobné vzhledem k úzké zpravodajské spolupráci mezi oběma zeměmi. Někteří republikáni, včetně senátora Lindseyho Grahama, vyzývají prezidenta Trumpa, aby vojensky podpořil Izrael.
Trump se ovšem dlouhodobě staví proti novým „věčným válkám“ a pravděpodobně bude chtít válku ukončit co nejdříve. Pokud by však Írán či jeho spojenci napadli americké jednotky, tlak na americkou odvetu by výrazně vzrostl.
Zapojení Ruska na straně Íránu je zatím nepravděpodobné. Moskva sice útok odsoudila, ale v Sýrii nezasáhla ani při kolapsu Asadova režimu a zcela se soustředí na válku na Ukrajině. Země Perského zálivu jako Saúdská Arábie či SAE se do bojů pravděpodobně nezapojí – v posledních letech se jejich vztahy s Íránem zlepšily a nechtějí riskovat novou eskalaci.
Nejasné zůstává, jak silný je íránský raketový arzenál. Při počáteční odvetě se Teheránu podařilo částečně prorazit izraelský obranný systém Iron Dome, což vedlo k civilním obětem. Pokud by Írán opakoval podobné útoky, mohla by veřejnost v Izraeli, rozladěná už kvůli válce v Gaze, začít zpochybňovat Netanjahuovo rozhodnutí zahájit další konflikt.
Přesto se zdá, že většina Izraelců v tuto chvíli podporuje premiérovy kroky a útoky na íránská jaderná zařízení vnímá jako obranu národní bezpečnosti. Netanjahu zároveň pohrozil, že „Teherán shoří“, pokud Írán začne cíleně útočit na izraelské civilisty.
Zásadní otázkou zůstává, co bude po válce. Írán pravděpodobně odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zakáže inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii. I když Izrael zničí současnou infrastrukturu, je téměř jisté, že Teherán dříve nebo později obnoví svůj jaderný program.
Spojené státy americké v posledních dnech výrazně posílily svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Ačkoliv Bílý dům nadále mlží ohledně toho, zda prezident Donald Trump nařídí přímý útok na íránské podzemní jaderné zařízení ve Fordo, některé kroky Pentagonu naznačují, že k takovému zásahu může být Washington již technicky připraven.
Ruský prezident Vladimir Putin podle nových satelitních snímků masivně posiluje a modernizuje jaderné základny Ruska postavené nejblíže k Velké Británii. Nejvýraznější změny se týkají silně militarizované enklávy Kaliningrad na pobřeží Baltského moře a základny Asipoviči v Bělorusku. Podle expertů jsou obě lokality připraveny k nasazení raket s jadernými hlavicemi, které jsou schopné zasáhnout britské území během šesti minut.
Slovensko zasáhla nesmírně smutná zpráva, která otřásla nejen zdravotnickou veřejností, ale i širokou společností. Jedenáctiletý chlapec, jenž byl hospitalizován s vážným poškozením mozku způsobeným vzácnou amébou Naegleria fowleri, v nemocnici svůj boj o život bohužel prohrál. Lékaři z Národního ústavu dětských nemocí v Bratislavě potvrdili, že navzdory maximálnímu úsilí a nejmodernější dostupné péči nebylo dítě možné zachránit.
Slovenský premiér Robert Fico v úterý překvapil evropské partnery svým prohlášením, že by pro Slovensko byla neutralita v současném geopolitickém kontextu „velmi vhodná“. Jeho slova zazněla během diskusního fóra, kde zpochybnil rostoucí výdaje na zbrojení a kritizoval „vojensko-průmyslový komplex“. Slovensko je přitom členem Severoatlantické aliance od roku 2004.
Válka mezi Izraelem a Íránem se zrodila z předvídatelné a dlouhodobě se vyhrocující rivality. Nelze o ní říci, že přišla nečekaně – naopak, jedná se o přímý důsledek desítek let akumulované nevraživosti, ideologických střetů a regionálního soupeření. Izraelský preventivní úder a následné íránské odvetné kroky tak nepředstavují izolovaný incident, ale vyvrcholení latentního konfliktu, který se dosud odehrával převážně v šedé zóně asymetrické války a zástupných střetů.
Zápas, který měl být show, skončil slzami a výbuchem emocí. Šestiletá Mia, dcera Jakuba Prachaře a Agáty Hanychové, psychicky nezvládla sledování drsného střetu Jaromíra Soukupa s mladším bijcem. „Musela jsem to vypnout a normálně jsem se rozbrečela,“ přiznala Agáta. A reakce Prachaře na sebe nenechala dlouho čekat – „Tohle už je přes čáru,“ vzkázal přes blízkého člověka herec. Mezitím eskaluje i jejich spor o Rozárku…
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
Vysněná dovolená skončila hrůznou tragédií. Český turista (†40), který se s manželkou vydal na třetí nejvyšší horu Madeiry Pico do Arierio, přišel o život po pádu z vyhlídky. Podle informací TV Nova se snažil pořídit jedinečnou fotografii mimo značenou trasu. "Foukal silný boční vítr, pak vám uklouzne noha a je to," popsala místní žena podmínky na místě neštěstí. Zásah vrtulníku ani záchranářů mu už život nezachránil.
Lesk červeného koberce, hvězdy filmového plátna i závodních tratí a dlouho očekávaná premiéra. V New Yorku se v pondělí večer odehrálo slavnostní uvedení filmu F1: The Movie, v němž hlavní roli ztvárnil Brad Pitt. Na rozdíl od nadšených fanoušků a filmových celebrit ale jeden z účastníků – jezdec Ferrari Carlos Sainz – upozornil, že snímek je především hollywoodskou fikcí.
Ačkoliv to zní neuvěřitelně, někteří lidé opravdu vykazují imunitní reakce na těla jiných lidí. Tento vzácný, ale vážný jev zůstává pro lékaře záhadou, přestože existují případy, které ukazují, že lidské tělo může reagovat na pachy, pot, sliny, nebo dokonce semeno druhých způsobem, který připomíná alergii.
Nejnovější dlouhodobé předpovědi počasí pro Evropu ukazují, že léto 2025 bude velmi dynamické, s bouřlivým startem a stále větší pravděpodobností vln veder v jeho druhé polovině. Zatímco jaro skončilo teplejším a sušším počasím na severozápadě kontinentu, přechod do letní sezóny přinesl výraznou změnu – nízký tlak a ochlazení.
Evropská unie se chystá získat nové pravomoci, které jí umožní postupně omezit a nakonec zcela zakázat dovoz ruského plynu během příštích tří let. Tento krok je součástí bezprecedentního úsilí o ukončení energetické závislosti na Moskvě.