Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
První fáze izraelské operace se soustředila na likvidaci íránského vojenského a vědeckého vedení, stejně jako na téměř úplné zničení protivzdušné obrany. Výsledkem je, že izraelská letadla nyní operují nad íránským územím s relativní svobodou, mohou doplňovat palivo ve vzduchu a nasazovat speciální jednotky k přesným útokům na skrytá nebo dobře chráněná zařízení.
Od začátku konfliktu Netanjahu jasně formuloval dva cíle: zničení íránského jaderného programu a svržení duchovního režimu v Teheránu. Otázkou však zůstává, zda jsou tyto cíle reálně dosažitelné – a jakým způsobem by mohl celý konflikt skončit.
Zatímco prezident Donald Trump vyslal svého zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa k dalšímu kolu jednání s Íránem, Netanjahu vyjednávání odmítá. Izraelský premiér byl proti původní dohodě z roku 2015 a pochybuje o upřímnosti Íránu při jakýchkoli nových dohodách. Přerušení bombardování výměnou za obnovení jednání je pro něj nepřijatelné – znamenalo by to politické selhání a oslabení jeho image po útocích Hamasu v říjnu 2023.
Tento scénář by vyžadoval útoky na všechna známá jaderná zařízení, včetně těžce chráněného komplexu Fordow, který se nachází asi 100 km jižně od Teheránu a je umístěn půl kilometru pod zemí. Ani americké hluboko pronikající pumy pravděpodobně nejsou schopny zařízení zcela zničit.
Zbývá možnost vyslat speciální jednotky – což není nemožné, vzhledem k dřívějším izraelským operacím na íránském území. Otázkou ale zůstává, jak důkladně lze zařízení zničit a jak rychle by mohlo být opět vybudováno. Navíc by bylo nutné zlikvidovat i zásoby již obohaceného uranu, který má potenciál k výrobě až deseti jaderných hlavic. Je však velmi nejisté, zda izraelská rozvědka vůbec ví, kde se tyto zásoby nacházejí.
Svržení íránského režimu zůstává teoretickou možností. Izrael již zabil několik klíčových vojenských vůdců, včetně špiček Revolučních gard. V minulosti režim čelil rozsáhlým protestům, například během hnutí Ženy, život, svoboda po smrti Mahsy Amini v roce 2022.
Ale Teherán přežil už řadu krizí – osmiletou válku s Irákem, dlouhé roky sankcí i domácí nepokoje. Jeho represivní aparát je vysoce efektivní. Navíc existuje riziko, že izraelské útoky na civilní cíle vyvolají vlnu vlastenectví a sjednotí Íránce za současnou vládou.
Netanjahu sice tvrdí, že někteří vysocí představitelé režimu balí kufry a chystají se uprchnout, ale důkazy pro to nepředložil.
Není vyloučeno, že se do konfliktu zapojí Spojené státy. Írán obvinil USA z pomoci při izraelských útocích, což je pravděpodobné vzhledem k úzké zpravodajské spolupráci mezi oběma zeměmi. Někteří republikáni, včetně senátora Lindseyho Grahama, vyzývají prezidenta Trumpa, aby vojensky podpořil Izrael.
Trump se ovšem dlouhodobě staví proti novým „věčným válkám“ a pravděpodobně bude chtít válku ukončit co nejdříve. Pokud by však Írán či jeho spojenci napadli americké jednotky, tlak na americkou odvetu by výrazně vzrostl.
Zapojení Ruska na straně Íránu je zatím nepravděpodobné. Moskva sice útok odsoudila, ale v Sýrii nezasáhla ani při kolapsu Asadova režimu a zcela se soustředí na válku na Ukrajině. Země Perského zálivu jako Saúdská Arábie či SAE se do bojů pravděpodobně nezapojí – v posledních letech se jejich vztahy s Íránem zlepšily a nechtějí riskovat novou eskalaci.
Nejasné zůstává, jak silný je íránský raketový arzenál. Při počáteční odvetě se Teheránu podařilo částečně prorazit izraelský obranný systém Iron Dome, což vedlo k civilním obětem. Pokud by Írán opakoval podobné útoky, mohla by veřejnost v Izraeli, rozladěná už kvůli válce v Gaze, začít zpochybňovat Netanjahuovo rozhodnutí zahájit další konflikt.
Přesto se zdá, že většina Izraelců v tuto chvíli podporuje premiérovy kroky a útoky na íránská jaderná zařízení vnímá jako obranu národní bezpečnosti. Netanjahu zároveň pohrozil, že „Teherán shoří“, pokud Írán začne cíleně útočit na izraelské civilisty.
Zásadní otázkou zůstává, co bude po válce. Írán pravděpodobně odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zakáže inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii. I když Izrael zničí současnou infrastrukturu, je téměř jisté, že Teherán dříve nebo později obnoví svůj jaderný program.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.