Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nedávno prohlásil, že izraelský útok na íránská jaderná zařízení může trvat nejméně dva týdny. Naznačil tím, že Izraelské obranné síly (IDF) a zpravodajské služby mají připravený pečlivě promyšlený plán s jasnou strategií. Podle webu The Conversation má ale Izrael ještě druhý cíl.
První fáze izraelské operace se soustředila na likvidaci íránského vojenského a vědeckého vedení, stejně jako na téměř úplné zničení protivzdušné obrany. Výsledkem je, že izraelská letadla nyní operují nad íránským územím s relativní svobodou, mohou doplňovat palivo ve vzduchu a nasazovat speciální jednotky k přesným útokům na skrytá nebo dobře chráněná zařízení.
Od začátku konfliktu Netanjahu jasně formuloval dva cíle: zničení íránského jaderného programu a svržení duchovního režimu v Teheránu. Otázkou však zůstává, zda jsou tyto cíle reálně dosažitelné – a jakým způsobem by mohl celý konflikt skončit.
Zatímco prezident Donald Trump vyslal svého zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa k dalšímu kolu jednání s Íránem, Netanjahu vyjednávání odmítá. Izraelský premiér byl proti původní dohodě z roku 2015 a pochybuje o upřímnosti Íránu při jakýchkoli nových dohodách. Přerušení bombardování výměnou za obnovení jednání je pro něj nepřijatelné – znamenalo by to politické selhání a oslabení jeho image po útocích Hamasu v říjnu 2023.
Tento scénář by vyžadoval útoky na všechna známá jaderná zařízení, včetně těžce chráněného komplexu Fordow, který se nachází asi 100 km jižně od Teheránu a je umístěn půl kilometru pod zemí. Ani americké hluboko pronikající pumy pravděpodobně nejsou schopny zařízení zcela zničit.
Zbývá možnost vyslat speciální jednotky – což není nemožné, vzhledem k dřívějším izraelským operacím na íránském území. Otázkou ale zůstává, jak důkladně lze zařízení zničit a jak rychle by mohlo být opět vybudováno. Navíc by bylo nutné zlikvidovat i zásoby již obohaceného uranu, který má potenciál k výrobě až deseti jaderných hlavic. Je však velmi nejisté, zda izraelská rozvědka vůbec ví, kde se tyto zásoby nacházejí.
Svržení íránského režimu zůstává teoretickou možností. Izrael již zabil několik klíčových vojenských vůdců, včetně špiček Revolučních gard. V minulosti režim čelil rozsáhlým protestům, například během hnutí Ženy, život, svoboda po smrti Mahsy Amini v roce 2022.
Ale Teherán přežil už řadu krizí – osmiletou válku s Irákem, dlouhé roky sankcí i domácí nepokoje. Jeho represivní aparát je vysoce efektivní. Navíc existuje riziko, že izraelské útoky na civilní cíle vyvolají vlnu vlastenectví a sjednotí Íránce za současnou vládou.
Netanjahu sice tvrdí, že někteří vysocí představitelé režimu balí kufry a chystají se uprchnout, ale důkazy pro to nepředložil.
Není vyloučeno, že se do konfliktu zapojí Spojené státy. Írán obvinil USA z pomoci při izraelských útocích, což je pravděpodobné vzhledem k úzké zpravodajské spolupráci mezi oběma zeměmi. Někteří republikáni, včetně senátora Lindseyho Grahama, vyzývají prezidenta Trumpa, aby vojensky podpořil Izrael.
Trump se ovšem dlouhodobě staví proti novým „věčným válkám“ a pravděpodobně bude chtít válku ukončit co nejdříve. Pokud by však Írán či jeho spojenci napadli americké jednotky, tlak na americkou odvetu by výrazně vzrostl.
Zapojení Ruska na straně Íránu je zatím nepravděpodobné. Moskva sice útok odsoudila, ale v Sýrii nezasáhla ani při kolapsu Asadova režimu a zcela se soustředí na válku na Ukrajině. Země Perského zálivu jako Saúdská Arábie či SAE se do bojů pravděpodobně nezapojí – v posledních letech se jejich vztahy s Íránem zlepšily a nechtějí riskovat novou eskalaci.
Nejasné zůstává, jak silný je íránský raketový arzenál. Při počáteční odvetě se Teheránu podařilo částečně prorazit izraelský obranný systém Iron Dome, což vedlo k civilním obětem. Pokud by Írán opakoval podobné útoky, mohla by veřejnost v Izraeli, rozladěná už kvůli válce v Gaze, začít zpochybňovat Netanjahuovo rozhodnutí zahájit další konflikt.
Přesto se zdá, že většina Izraelců v tuto chvíli podporuje premiérovy kroky a útoky na íránská jaderná zařízení vnímá jako obranu národní bezpečnosti. Netanjahu zároveň pohrozil, že „Teherán shoří“, pokud Írán začne cíleně útočit na izraelské civilisty.
Zásadní otázkou zůstává, co bude po válce. Írán pravděpodobně odstoupí od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a zakáže inspekce Mezinárodní agentury pro atomovou energii. I když Izrael zničí současnou infrastrukturu, je téměř jisté, že Teherán dříve nebo později obnoví svůj jaderný program.
Čeští hokejisté už v pátek vstoupí do letošního mistrovství světa ve švýcarských městech Curych a Fribourg. Fanoušci se včera večer po posledním přípravném duelu dozvěděli, kdo se pokusí rozšířit sbírku medailí.
Podle Edenred Restaurant Indexu činí průměrná útrata zaměstnanců za polední menu 200 Kč a 70 haléřů. Jde o zatím vůbec nejvyšší zaznamenanou hodnotu. Hranici dvou set korun za oběd překračují Praha, Brno, Plzeň, České Budějovice i Liberec. Blíží se k ní také Pardubice (196,80 Kč) a Ostrava (198,80 Kč). Nejlevnější obědy jsou stále ve Zlíně a v Olomouci. Ceny letos konstantně rostou – na mnoha místech až o korunu za měsíc. Meziročně stouply o 3,1 %, což je přibližně o 1,2 p.b. větší nárůst než inflace. Náklady na stravování proto představují čím dál silnější faktor při výběru restaurace, ale například i při hledání nového zaměstnání.
Francie je další zemí, která potvrdila první případ hantavirové infekce. Nemoc se projevila u ženy, která cestovala na lodi, kde nákaza dokonce několik lidí připravila o život. O případu informovala stanice France24.
Nový hollywoodský film Michael o králi popu Michaelu Jacksonovi nemohl být nekonečný, takže se do scénáře mnohé události jeho života nedostaly. Co například víme o posledním vystoupení legendárního zpěváka?
Babišova vláda v příštím roce poruší své programové prohlášení, když deficit přesáhne 3 % HDP, domnívá se Česká národní banka. ANO, SPD a Motoristé se tak mohou připravit na kritiku ze strany opozice.
Česko v pondělí místy zasáhnou silné bouřky, které bude doprovázet zejména silný déšť. Může spadnout až 50 milimetrů srážek. Vyplývá to z dnes vydané výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman a herečka Jiřina Bohdalová si navzájem pravidelně přejí k narozeninám, protože jsou dobří přátelé. V uplynulých dnech byl na řadě Zeman, který opět prokázal, jak dobře se umí vyjadřovat.
Sobotní večer v pražském Edenu měl být oslavou fotbalu a dost možná i definitivním potvrzením slávistické cesty za mistrovským titulem. Místo toho se však 9. květen 2026 zapíše do historie české kopané temným písmem. Pro vršovický klub může mít i fatální ekonomické následky.
Válka na Blízkém východě se zřejmě neblíží ke konci, ačkoliv se to americký prezident Donald Trump v posledních dnech snažil lidem namluvit. Vyplývá to z jeho ostré reakce na návrh, který Írán odeslal prostřednictvím Pákistánu.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.