Na ukrajinském bojišti probíhá tichá revoluce, která může otřást globální bezpečností. Drony řízené umělou inteligencí, schopné samostatného rozhodování a vybíjení cílů bez lidského zásahu, se stávají klíčovým prvkem v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany využívají čím dál pokročilejší technologie – a obě je zároveň rychle vylepšují, protože tradiční metody vedení války přestávají fungovat.
Začátkem června ukrajinská armáda nasadila nový dron Gogol-M, který působí jako „mateřská loď“ pro menší útočné stroje. Ten přeletěl 200 km na ruské území, kde vypustil dvě menší bezpilotní jednotky. Tyto menší drony, s nízkým letem mimo dosah radarů, automaticky vyhledaly a zničily cíle – bez jakéhokoli lidského zásahu při výběru objektu útoku. Celá mise stála pouhých 10 tisíc dolarů, což je zlomek ceny tradičních raketových systémů.
Vrcholem dosavadního vývoje byla operace Spiderweb z 1. června, kdy 117 ukrajinských dronů zasáhlo ruské letecké základny a údajně poškodilo strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Drony byly vypouštěny z nákladních vozidel a byly naprogramovány tak, aby samostatně navigovaly ke svému cíli, i když došlo k rušení signálu.
Podobné zbraně už ovšem používá i Rusko. Jejich drony typu V2U, obdobné ukrajinskému Gogolu-M, se údajně nasazují až 50krát denně. Vybaveny vizuální navigací dokážou samy najít a zasáhnout cíl, i bez spojení s operátorem.
Podle expertů z obou stran fronty se ukrajinsko-ruský konflikt stal laboratoří, kde se rychlost technologických inovací měří na týdny. Nové modely dronů se testují a zavádějí během několika měsíců – technologie, která funguje déle než tři měsíce, je považována za zastaralou.
Vedle vzdušných dronů se rozvíjejí i autonomní pozemní jednotky s palebnými systémy. Společnosti jako DevDroid pracují na plně automatizovaných pozemních strojích vybavených kulomety, které budou schopny rozeznávat cíle, vyhýbat se civilistům a jednat bez lidského zásahu.
Zejména Ukrajina vnímá vývoj jako „technologickou válku“ a usiluje o plnou autonomii svých strojů. Místopředseda vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinské drony jsou školeny na rozpoznávání cílů, včetně prioritizace, a že už nyní probíhají testy dronových rojů, které by mohly spolupracovat při likvidaci protivníka – například uzavřením únikových cest.
Primárním cílem nejsou jen tanky nebo letadla, ale stále častěji samotní vojáci. „Válka se změnila – těžká technika se používá méně a hlavní hrozbou jsou menší pěší jednotky,“ říká Fedorov. Cílem je vyvinout levné autonomní drony určené přímo k eliminaci pěchoty.
Vědci a vývojáři, kteří na těchto systémech pracují, varují, že v civilním prostředí může být tato technologie zneužita. „Dnes už nemusíte propašovat bombu do letadla – stačí počkat venku s dronem,“ říká Anton Skrypnyk z firmy Roboneers. „Tisíc dronů může bez problémů zaútočit na letiště. Vaše protijamovací systémy nebudou fungovat.“
Na mezinárodní úrovni se téma dostává do popředí. Na květnovém jednání OSN o autonomních zbraních přednesl ministr zahraničí Sierry Leone Musa Kabba emotivní apel, ve kterém citoval básníka Yeatse a varoval, že „algoritmy by nikdy neměly rozhodovat o životě a smrti“.
Navzdory osmi letům jednání v rámci ženevské konvence OSN nedošlo k žádnému pokroku – není ani definice, co to přesně je „smrtící autonomní zbraň“. Většina zemí ale nyní podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody, podobné Ottawské úmluvě zakazující nášlapné miny. Generální tajemník OSN António Guterres označil tuto otázku za „definující problém naší doby“ a vyzval k přijetí závazného dokumentu do roku 2026.
Skeptici ovšem poukazují na to, že i Ottawská úmluva dnes ztrácí účinnost – Pobaltí a Polsko z ní odstoupily kvůli nerovnováze mezi signatáři a nesignatáři.
Zatímco OSN se snaží dohodnout na definici a regulaci, v ukrajských polích dál probíhají testy autonomních strojů. „Tohle je existenční válka,“ říká Oleksij Babenko z firmy Vyriy, která se zaměřuje na vývoj rojových technologií. „Nemáme jinou možnost.“
Válka na Ukrajině přinesla světu levné, snadno použitelné a smrtící technologie, které se mohou brzy rozšířit mimo bojiště. A otázka, kterou si svět musí položit, je naléhavější než kdy dřív: Co se stane, až tyto zbraně přestanou být pod kontrolou?
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.
