Na ukrajinském bojišti probíhá tichá revoluce, která může otřást globální bezpečností. Drony řízené umělou inteligencí, schopné samostatného rozhodování a vybíjení cílů bez lidského zásahu, se stávají klíčovým prvkem v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany využívají čím dál pokročilejší technologie – a obě je zároveň rychle vylepšují, protože tradiční metody vedení války přestávají fungovat.
Začátkem června ukrajinská armáda nasadila nový dron Gogol-M, který působí jako „mateřská loď“ pro menší útočné stroje. Ten přeletěl 200 km na ruské území, kde vypustil dvě menší bezpilotní jednotky. Tyto menší drony, s nízkým letem mimo dosah radarů, automaticky vyhledaly a zničily cíle – bez jakéhokoli lidského zásahu při výběru objektu útoku. Celá mise stála pouhých 10 tisíc dolarů, což je zlomek ceny tradičních raketových systémů.
Vrcholem dosavadního vývoje byla operace Spiderweb z 1. června, kdy 117 ukrajinských dronů zasáhlo ruské letecké základny a údajně poškodilo strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Drony byly vypouštěny z nákladních vozidel a byly naprogramovány tak, aby samostatně navigovaly ke svému cíli, i když došlo k rušení signálu.
Podobné zbraně už ovšem používá i Rusko. Jejich drony typu V2U, obdobné ukrajinskému Gogolu-M, se údajně nasazují až 50krát denně. Vybaveny vizuální navigací dokážou samy najít a zasáhnout cíl, i bez spojení s operátorem.
Podle expertů z obou stran fronty se ukrajinsko-ruský konflikt stal laboratoří, kde se rychlost technologických inovací měří na týdny. Nové modely dronů se testují a zavádějí během několika měsíců – technologie, která funguje déle než tři měsíce, je považována za zastaralou.
Vedle vzdušných dronů se rozvíjejí i autonomní pozemní jednotky s palebnými systémy. Společnosti jako DevDroid pracují na plně automatizovaných pozemních strojích vybavených kulomety, které budou schopny rozeznávat cíle, vyhýbat se civilistům a jednat bez lidského zásahu.
Zejména Ukrajina vnímá vývoj jako „technologickou válku“ a usiluje o plnou autonomii svých strojů. Místopředseda vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinské drony jsou školeny na rozpoznávání cílů, včetně prioritizace, a že už nyní probíhají testy dronových rojů, které by mohly spolupracovat při likvidaci protivníka – například uzavřením únikových cest.
Primárním cílem nejsou jen tanky nebo letadla, ale stále častěji samotní vojáci. „Válka se změnila – těžká technika se používá méně a hlavní hrozbou jsou menší pěší jednotky,“ říká Fedorov. Cílem je vyvinout levné autonomní drony určené přímo k eliminaci pěchoty.
Vědci a vývojáři, kteří na těchto systémech pracují, varují, že v civilním prostředí může být tato technologie zneužita. „Dnes už nemusíte propašovat bombu do letadla – stačí počkat venku s dronem,“ říká Anton Skrypnyk z firmy Roboneers. „Tisíc dronů může bez problémů zaútočit na letiště. Vaše protijamovací systémy nebudou fungovat.“
Na mezinárodní úrovni se téma dostává do popředí. Na květnovém jednání OSN o autonomních zbraních přednesl ministr zahraničí Sierry Leone Musa Kabba emotivní apel, ve kterém citoval básníka Yeatse a varoval, že „algoritmy by nikdy neměly rozhodovat o životě a smrti“.
Navzdory osmi letům jednání v rámci ženevské konvence OSN nedošlo k žádnému pokroku – není ani definice, co to přesně je „smrtící autonomní zbraň“. Většina zemí ale nyní podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody, podobné Ottawské úmluvě zakazující nášlapné miny. Generální tajemník OSN António Guterres označil tuto otázku za „definující problém naší doby“ a vyzval k přijetí závazného dokumentu do roku 2026.
Skeptici ovšem poukazují na to, že i Ottawská úmluva dnes ztrácí účinnost – Pobaltí a Polsko z ní odstoupily kvůli nerovnováze mezi signatáři a nesignatáři.
Zatímco OSN se snaží dohodnout na definici a regulaci, v ukrajských polích dál probíhají testy autonomních strojů. „Tohle je existenční válka,“ říká Oleksij Babenko z firmy Vyriy, která se zaměřuje na vývoj rojových technologií. „Nemáme jinou možnost.“
Válka na Ukrajině přinesla světu levné, snadno použitelné a smrtící technologie, které se mohou brzy rozšířit mimo bojiště. A otázka, kterou si svět musí položit, je naléhavější než kdy dřív: Co se stane, až tyto zbraně přestanou být pod kontrolou?
Severní Korea dokončila v Pchjongjangu výstavbu nové rezidenční čtvrti určené pro rodiny vojáků, kteří zahynuli v bojích na straně ruských sil na Ukrajině. Vůdce země Kim Čong-un se tímto krokem snaží uctít padlé a posílit domácí podporu pro své spojenectví s Moskvou. Nově vybudovaná ulice dostala název Saeppyol a nachází se v oblasti Hawasong v hlavním městě.
Centrum Mnichova je sice proslulé luxusními obchody a drahými vozy, v těchto dnech jsou však jeho ulice lemovány plakáty propagujícími drony nové generace. Na jednom z lešení u známého bulváru upoutají pozornost snímky s nápisem, že bezpečnost Evropy je právě ve výstavbě. Takové veřejné vystavování vojenské síly by bylo v Německu ještě před několika lety nepředstavitelné, ale svět se rychle mění a s ním i tato země. Bavorsko se stalo předním centrem obranných technologií se zaměřením na umělou inteligenci, drony a letectví.
Snaha o záchranu klimatu utrpěla ve Spojených státech tvrdou ránu. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek oznámila zrušení vědeckého poznatku o ohrožení, který dříve umožňoval federální vládě regulovat znečištění oteplující planetu. Tento krok fakticky ukončuje právní pravomoc státu omezovat emise oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů, které vědci spojují s vlnami veder, suchy a extrémním počasím. Podle webu New York Magazine je to zřejmě nejhorší krok, jaký Trump ve svém úřadu zatím udělal.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
