Na ukrajinském bojišti probíhá tichá revoluce, která může otřást globální bezpečností. Drony řízené umělou inteligencí, schopné samostatného rozhodování a vybíjení cílů bez lidského zásahu, se stávají klíčovým prvkem v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany využívají čím dál pokročilejší technologie – a obě je zároveň rychle vylepšují, protože tradiční metody vedení války přestávají fungovat.
Začátkem června ukrajinská armáda nasadila nový dron Gogol-M, který působí jako „mateřská loď“ pro menší útočné stroje. Ten přeletěl 200 km na ruské území, kde vypustil dvě menší bezpilotní jednotky. Tyto menší drony, s nízkým letem mimo dosah radarů, automaticky vyhledaly a zničily cíle – bez jakéhokoli lidského zásahu při výběru objektu útoku. Celá mise stála pouhých 10 tisíc dolarů, což je zlomek ceny tradičních raketových systémů.
Vrcholem dosavadního vývoje byla operace Spiderweb z 1. června, kdy 117 ukrajinských dronů zasáhlo ruské letecké základny a údajně poškodilo strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Drony byly vypouštěny z nákladních vozidel a byly naprogramovány tak, aby samostatně navigovaly ke svému cíli, i když došlo k rušení signálu.
Podobné zbraně už ovšem používá i Rusko. Jejich drony typu V2U, obdobné ukrajinskému Gogolu-M, se údajně nasazují až 50krát denně. Vybaveny vizuální navigací dokážou samy najít a zasáhnout cíl, i bez spojení s operátorem.
Podle expertů z obou stran fronty se ukrajinsko-ruský konflikt stal laboratoří, kde se rychlost technologických inovací měří na týdny. Nové modely dronů se testují a zavádějí během několika měsíců – technologie, která funguje déle než tři měsíce, je považována za zastaralou.
Vedle vzdušných dronů se rozvíjejí i autonomní pozemní jednotky s palebnými systémy. Společnosti jako DevDroid pracují na plně automatizovaných pozemních strojích vybavených kulomety, které budou schopny rozeznávat cíle, vyhýbat se civilistům a jednat bez lidského zásahu.
Zejména Ukrajina vnímá vývoj jako „technologickou válku“ a usiluje o plnou autonomii svých strojů. Místopředseda vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinské drony jsou školeny na rozpoznávání cílů, včetně prioritizace, a že už nyní probíhají testy dronových rojů, které by mohly spolupracovat při likvidaci protivníka – například uzavřením únikových cest.
Primárním cílem nejsou jen tanky nebo letadla, ale stále častěji samotní vojáci. „Válka se změnila – těžká technika se používá méně a hlavní hrozbou jsou menší pěší jednotky,“ říká Fedorov. Cílem je vyvinout levné autonomní drony určené přímo k eliminaci pěchoty.
Vědci a vývojáři, kteří na těchto systémech pracují, varují, že v civilním prostředí může být tato technologie zneužita. „Dnes už nemusíte propašovat bombu do letadla – stačí počkat venku s dronem,“ říká Anton Skrypnyk z firmy Roboneers. „Tisíc dronů může bez problémů zaútočit na letiště. Vaše protijamovací systémy nebudou fungovat.“
Na mezinárodní úrovni se téma dostává do popředí. Na květnovém jednání OSN o autonomních zbraních přednesl ministr zahraničí Sierry Leone Musa Kabba emotivní apel, ve kterém citoval básníka Yeatse a varoval, že „algoritmy by nikdy neměly rozhodovat o životě a smrti“.
Navzdory osmi letům jednání v rámci ženevské konvence OSN nedošlo k žádnému pokroku – není ani definice, co to přesně je „smrtící autonomní zbraň“. Většina zemí ale nyní podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody, podobné Ottawské úmluvě zakazující nášlapné miny. Generální tajemník OSN António Guterres označil tuto otázku za „definující problém naší doby“ a vyzval k přijetí závazného dokumentu do roku 2026.
Skeptici ovšem poukazují na to, že i Ottawská úmluva dnes ztrácí účinnost – Pobaltí a Polsko z ní odstoupily kvůli nerovnováze mezi signatáři a nesignatáři.
Zatímco OSN se snaží dohodnout na definici a regulaci, v ukrajských polích dál probíhají testy autonomních strojů. „Tohle je existenční válka,“ říká Oleksij Babenko z firmy Vyriy, která se zaměřuje na vývoj rojových technologií. „Nemáme jinou možnost.“
Válka na Ukrajině přinesla světu levné, snadno použitelné a smrtící technologie, které se mohou brzy rozšířit mimo bojiště. A otázka, kterou si svět musí položit, je naléhavější než kdy dřív: Co se stane, až tyto zbraně přestanou být pod kontrolou?
Výjimečnou událostí tohoto týdne na televizních obrazovkách byl pondělní návrat Laďky Něrgešové k moderování pořadu ShowTime na stanici CNN Prima News. Jednoduchý nebyl nejen pro samotnou moderátorku, ale i pro její spolupracovníky.
Libor Bouček v tomto týdnu naskočil jako Žolík do vlaku vědomostní show Na lovu, která jede po kolejích Novy. Leckoho překvapilo, že ho Prima, s níž byl vždy spjatý, nechala, aniž by ho jakkoliv "potrestala". Nejnovější informace ale přece jenom něco naznačují.
Polsko muselo v sobotu opět uvést do pohotovosti svou protivzdušnou obranu. Informoval o tom polský premiér Donald Tusk. Varšava tak reagovala na ruské drony operující na ukrajinském území, ale v blízkosti hranic s Polskem.
Někoho pobouřila, jiné lidi si získala. Emma Hemingová Willisová nedávno otevřeně promluvila o životě s indisponovaným hercem Brucem Willisem. Nyní dokonce přiznala, že si v jednu chvíli myslela, že je jejich manželství u konce.
Málokdy zasedne u jednoho stolu tolik zkušeností, kolik jich mají známé osobnosti, které se v týdnu setkali na slovenském velvyslanectví. Exprezident Miloš Zeman se navíc konečně viděl se svou kamarádkou, legendární herečkou Jiřinou Bohdalovou.
Americký prezident Donald Trump dal opět najevo své rozladění z událostí kolem války na Ukrajině. V dopise vyzval členské státy NATO, aby přestaly nakupovat ropu z Ruska. Pokud bude vyslyšen, je podle svých slov připraven společně se spojenci uvalit další sankce na Moskvu.
Dara Rolins oslaví ještě letos 53. narozeniny, z čehož tak nějak vyplývá, že už toho v životě zažila hodně. Má tak spoustu zkušeností a ví, co už nechce nikdy opakovat.
Blíží se šesté výročí smrti Karla Gotta, nejslavnějšího českého zpěváka. Měl celkem čtyři dcery, ale jen jediná se projevuje tak, že by se mohla vydat v jeho stopách. A podle některých informací se Charlotte Ella na podzim opravdu chystá pořádně rozjet vlastní pěveckou kariéru.
Predikce meteorologů se vyplnily. Česko už dnes večer zasáhnou další vydatné srážky, které tentokrát spadnou především v rámci silných bouřek. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) varuje i před vzestupem hladin vodních toků. Ten hrozí od půlnoci na neděli.
Nikdo snad nepochybuje o tom, že Lucie Vondráčková je nadaná žena. Projevuje se to zejména na umělecké scéně, ale známá herečka a zpěvačka ovládá i jiné věci. Nyní prozradila, co je takový její tajný koníček, který by ale klidně mohl být zaměstnáním.
Berenika Kohoutová se v pátek pustila do křížku s poslancem Tomiem Okamurou, respektive opozičním hnutím SPD. Podle zpěvačky totiž dochází k neoprávněnému užívání jedné z jejích písní během předvolebních akcí. Kohoutová již předala věc právníkům.
Erika Kirková v pátek promluvila poprvé po středeční vraždě manžela Charlieho Kirka. Vdova přislíbila jeho příznivcům, že bude pokračovat v rozjetých projektech, ať už jde o veřejné diskuze či úspěšný podcast. Kirk byl zastřelen během veřejného vystoupení, podezřelý už se nachází ve vazbě.
