Na ukrajinském bojišti probíhá tichá revoluce, která může otřást globální bezpečností. Drony řízené umělou inteligencí, schopné samostatného rozhodování a vybíjení cílů bez lidského zásahu, se stávají klíčovým prvkem v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany využívají čím dál pokročilejší technologie – a obě je zároveň rychle vylepšují, protože tradiční metody vedení války přestávají fungovat.
Začátkem června ukrajinská armáda nasadila nový dron Gogol-M, který působí jako „mateřská loď“ pro menší útočné stroje. Ten přeletěl 200 km na ruské území, kde vypustil dvě menší bezpilotní jednotky. Tyto menší drony, s nízkým letem mimo dosah radarů, automaticky vyhledaly a zničily cíle – bez jakéhokoli lidského zásahu při výběru objektu útoku. Celá mise stála pouhých 10 tisíc dolarů, což je zlomek ceny tradičních raketových systémů.
Vrcholem dosavadního vývoje byla operace Spiderweb z 1. června, kdy 117 ukrajinských dronů zasáhlo ruské letecké základny a údajně poškodilo strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Drony byly vypouštěny z nákladních vozidel a byly naprogramovány tak, aby samostatně navigovaly ke svému cíli, i když došlo k rušení signálu.
Podobné zbraně už ovšem používá i Rusko. Jejich drony typu V2U, obdobné ukrajinskému Gogolu-M, se údajně nasazují až 50krát denně. Vybaveny vizuální navigací dokážou samy najít a zasáhnout cíl, i bez spojení s operátorem.
Podle expertů z obou stran fronty se ukrajinsko-ruský konflikt stal laboratoří, kde se rychlost technologických inovací měří na týdny. Nové modely dronů se testují a zavádějí během několika měsíců – technologie, která funguje déle než tři měsíce, je považována za zastaralou.
Vedle vzdušných dronů se rozvíjejí i autonomní pozemní jednotky s palebnými systémy. Společnosti jako DevDroid pracují na plně automatizovaných pozemních strojích vybavených kulomety, které budou schopny rozeznávat cíle, vyhýbat se civilistům a jednat bez lidského zásahu.
Zejména Ukrajina vnímá vývoj jako „technologickou válku“ a usiluje o plnou autonomii svých strojů. Místopředseda vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinské drony jsou školeny na rozpoznávání cílů, včetně prioritizace, a že už nyní probíhají testy dronových rojů, které by mohly spolupracovat při likvidaci protivníka – například uzavřením únikových cest.
Primárním cílem nejsou jen tanky nebo letadla, ale stále častěji samotní vojáci. „Válka se změnila – těžká technika se používá méně a hlavní hrozbou jsou menší pěší jednotky,“ říká Fedorov. Cílem je vyvinout levné autonomní drony určené přímo k eliminaci pěchoty.
Vědci a vývojáři, kteří na těchto systémech pracují, varují, že v civilním prostředí může být tato technologie zneužita. „Dnes už nemusíte propašovat bombu do letadla – stačí počkat venku s dronem,“ říká Anton Skrypnyk z firmy Roboneers. „Tisíc dronů může bez problémů zaútočit na letiště. Vaše protijamovací systémy nebudou fungovat.“
Na mezinárodní úrovni se téma dostává do popředí. Na květnovém jednání OSN o autonomních zbraních přednesl ministr zahraničí Sierry Leone Musa Kabba emotivní apel, ve kterém citoval básníka Yeatse a varoval, že „algoritmy by nikdy neměly rozhodovat o životě a smrti“.
Navzdory osmi letům jednání v rámci ženevské konvence OSN nedošlo k žádnému pokroku – není ani definice, co to přesně je „smrtící autonomní zbraň“. Většina zemí ale nyní podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody, podobné Ottawské úmluvě zakazující nášlapné miny. Generální tajemník OSN António Guterres označil tuto otázku za „definující problém naší doby“ a vyzval k přijetí závazného dokumentu do roku 2026.
Skeptici ovšem poukazují na to, že i Ottawská úmluva dnes ztrácí účinnost – Pobaltí a Polsko z ní odstoupily kvůli nerovnováze mezi signatáři a nesignatáři.
Zatímco OSN se snaží dohodnout na definici a regulaci, v ukrajských polích dál probíhají testy autonomních strojů. „Tohle je existenční válka,“ říká Oleksij Babenko z firmy Vyriy, která se zaměřuje na vývoj rojových technologií. „Nemáme jinou možnost.“
Válka na Ukrajině přinesla světu levné, snadno použitelné a smrtící technologie, které se mohou brzy rozšířit mimo bojiště. A otázka, kterou si svět musí položit, je naléhavější než kdy dřív: Co se stane, až tyto zbraně přestanou být pod kontrolou?
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
