Na ukrajinském bojišti probíhá tichá revoluce, která může otřást globální bezpečností. Drony řízené umělou inteligencí, schopné samostatného rozhodování a vybíjení cílů bez lidského zásahu, se stávají klíčovým prvkem v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Obě strany využívají čím dál pokročilejší technologie – a obě je zároveň rychle vylepšují, protože tradiční metody vedení války přestávají fungovat.
Začátkem června ukrajinská armáda nasadila nový dron Gogol-M, který působí jako „mateřská loď“ pro menší útočné stroje. Ten přeletěl 200 km na ruské území, kde vypustil dvě menší bezpilotní jednotky. Tyto menší drony, s nízkým letem mimo dosah radarů, automaticky vyhledaly a zničily cíle – bez jakéhokoli lidského zásahu při výběru objektu útoku. Celá mise stála pouhých 10 tisíc dolarů, což je zlomek ceny tradičních raketových systémů.
Vrcholem dosavadního vývoje byla operace Spiderweb z 1. června, kdy 117 ukrajinských dronů zasáhlo ruské letecké základny a údajně poškodilo strategické bombardéry schopné nést jaderné zbraně. Drony byly vypouštěny z nákladních vozidel a byly naprogramovány tak, aby samostatně navigovaly ke svému cíli, i když došlo k rušení signálu.
Podobné zbraně už ovšem používá i Rusko. Jejich drony typu V2U, obdobné ukrajinskému Gogolu-M, se údajně nasazují až 50krát denně. Vybaveny vizuální navigací dokážou samy najít a zasáhnout cíl, i bez spojení s operátorem.
Podle expertů z obou stran fronty se ukrajinsko-ruský konflikt stal laboratoří, kde se rychlost technologických inovací měří na týdny. Nové modely dronů se testují a zavádějí během několika měsíců – technologie, která funguje déle než tři měsíce, je považována za zastaralou.
Vedle vzdušných dronů se rozvíjejí i autonomní pozemní jednotky s palebnými systémy. Společnosti jako DevDroid pracují na plně automatizovaných pozemních strojích vybavených kulomety, které budou schopny rozeznávat cíle, vyhýbat se civilistům a jednat bez lidského zásahu.
Zejména Ukrajina vnímá vývoj jako „technologickou válku“ a usiluje o plnou autonomii svých strojů. Místopředseda vlády Mychajlo Fedorov uvedl, že ukrajinské drony jsou školeny na rozpoznávání cílů, včetně prioritizace, a že už nyní probíhají testy dronových rojů, které by mohly spolupracovat při likvidaci protivníka – například uzavřením únikových cest.
Primárním cílem nejsou jen tanky nebo letadla, ale stále častěji samotní vojáci. „Válka se změnila – těžká technika se používá méně a hlavní hrozbou jsou menší pěší jednotky,“ říká Fedorov. Cílem je vyvinout levné autonomní drony určené přímo k eliminaci pěchoty.
Vědci a vývojáři, kteří na těchto systémech pracují, varují, že v civilním prostředí může být tato technologie zneužita. „Dnes už nemusíte propašovat bombu do letadla – stačí počkat venku s dronem,“ říká Anton Skrypnyk z firmy Roboneers. „Tisíc dronů může bez problémů zaútočit na letiště. Vaše protijamovací systémy nebudou fungovat.“
Na mezinárodní úrovni se téma dostává do popředí. Na květnovém jednání OSN o autonomních zbraních přednesl ministr zahraničí Sierry Leone Musa Kabba emotivní apel, ve kterém citoval básníka Yeatse a varoval, že „algoritmy by nikdy neměly rozhodovat o životě a smrti“.
Navzdory osmi letům jednání v rámci ženevské konvence OSN nedošlo k žádnému pokroku – není ani definice, co to přesně je „smrtící autonomní zbraň“. Většina zemí ale nyní podporuje myšlenku nové mezinárodní dohody, podobné Ottawské úmluvě zakazující nášlapné miny. Generální tajemník OSN António Guterres označil tuto otázku za „definující problém naší doby“ a vyzval k přijetí závazného dokumentu do roku 2026.
Skeptici ovšem poukazují na to, že i Ottawská úmluva dnes ztrácí účinnost – Pobaltí a Polsko z ní odstoupily kvůli nerovnováze mezi signatáři a nesignatáři.
Zatímco OSN se snaží dohodnout na definici a regulaci, v ukrajských polích dál probíhají testy autonomních strojů. „Tohle je existenční válka,“ říká Oleksij Babenko z firmy Vyriy, která se zaměřuje na vývoj rojových technologií. „Nemáme jinou možnost.“
Válka na Ukrajině přinesla světu levné, snadno použitelné a smrtící technologie, které se mohou brzy rozšířit mimo bojiště. A otázka, kterou si svět musí položit, je naléhavější než kdy dřív: Co se stane, až tyto zbraně přestanou být pod kontrolou?
Všechno nasvědčuje tomu, že se blíží okamžik, kdy bude Andrej Babiš opět českým premiérem. Jedna věc je ale tentokrát jinak. Šéf hnutí ANO je sice stále ženatý, ale s manželkou už oficiálně netvoří pár. Alespoň to tedy oba tvrdí. V poslední době se ale začalo spekulovat o tom, zda se k sobě nevrátili.
Česká ekonomika zaznamenala meziroční růst o více než dva a půl procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Helenu Vondráčkovou dnes čeká koncert na akci, kde byste ji možná nečekali. Na pražskou hokejovou bitvu si ji totiž pozvali vysokoškolští studenti, kteří ještě nebyli naživu, když ona už dávno byla slavnou zpěvačkou.
Kriminalisté z Olomouckého kraje vyšetřují případ vraždy na rodinné oslavě. Trestnímu stíhání čelí devatenáctiletý mladík, který měl nožem způsobit smrtelná zranění otčímovi. V případě odsouzení mu hrozí až osmnáctiletý trest odnětí svobody.
Už ve středu nastal zlom a počasí v Česku se zlepšilo. Nyní by mělo být relativně stabilní, maxima nad 10 stupňů se očekávají i v první polovině příštího týdne. Potvrzuje to aktuální předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Trojice uskupení, která chtějí utvořit novou vládu, ve středu oznámila, že dokončila jednání ohledně programu. O personáliích se dnes bavit nechtěla. Podle zákulisních informací je však stále možné, že prezident Petr Pavel obdrží návrh na jmenování Filipa Turka ministrem zahraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin je podle aktuálních závěrů amerických zpravodajců ještě odhodlanější pokračovat ve válce na Ukrajině a uspět na bojišti. Informovala o tom americká stanice NBC News. Putin se měl v minulém týdnu setkat s americkým protějškem, ale Donald Trump nakonec jednání zrušil.
Ulice je na televizní obrazovce přes dvacet let a k jejím základním kamenům patří Rudolf Hrušínský mladší. Toho nedávno údajně potkaly zdravotní potíže, ale fanoušci se ničeho obávat nemusí. Tvůrci seriálu potvrdili, že s ním nadále počítají.
Pozoruhodnou novelu zákona v úterý schválili slovenští poslanci. U našich sousedů se zavádí maximální rychlost pohybu na chodnících. Limit šest kilometrů za hodinu se týká nejen cyklistů či jezdců na koloběžkách, ale i chodců. Podle předkladatelů se má zvýšit právě jejich bezpečnost.
ANO, SPD a Motoristé dokončili jednání ohledně programu příští české vlády, uvedl první místopředseda vítězného hnutí Karel Havlíček. Podle jeho slov nedošlo k žádným rozporům. Strany zatím nechtějí prozradit, koho do kabinetu nominují. Ministerstva si každopádně rozdělily již dříve.
Za necelý měsíc měl do Česka dorazit legendární Chuck Norris, ale nakonec je všechno jinak. Společnost, která zajišťovala akci, jejíž hlavní hvězdou měl být, oznámila špatnou zprávu. Slavný akční herec letos nepřijede.
Státní vyznamenání většinou dostávají lidé, kteří už toho mají hodně za sebou. To až tak úplně neplatí pro Šimona Malého, čerstvého držitele Medaile Za hrdinství. Žák prvního stupně základní školy zachránil život blízkého.
