Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Mezi nejhorší praktiky patří to, co ruští vojáci nazývají "obětí Babě Jaze", mytické slovanské čarodějnici. V jednom z videí je voják přivázán ke stromu a ponechán osudu, který mu má připravit ukrajinský útočný dron. Rozkaz k tomuto trestu za dezerci byl zachycen na rádiovém odposlechu, kde ruský velitel nařizuje podřízenému, aby byl "do půl hodiny" takto přivázán.
Velitel ukrajinského dronového praporu, s volacím znakem Munin, potvrdil, že byl svědkem dvou takových událostí a o mnoha dalších se dozvěděl z odposlechů. Říká, že "jakýkoli velký ukrajinský dron nazývají Babou Jagou. Šíří strašnou paniku mezi lidmi. Pro ně je to nějaký děsivý mýtus, který přiletí a zabije každého."
Kromě toho se na sociálních sítích objevují další záznamy o krutém zacházení. Na jednom videu jsou dva muži, zřejmě dezertéři, donuceni bojovat proti sobě v mělké jámě, s tím, že pouze vítěz smí ven. Jiné záběry ukazují svlečené muže držené v nádrži, přičemž hlas za kamerou se vysmívá: "Čas nakrmit zvířata!"
Jedno video, natočené zřejmě minulou zimu, detailně ukazuje muže z ruského města Kamensk-Uralsky, přivázaného ke stromu. Vypráví, že uprchl z pozice, když ho vyděsil ukrajinský dron. Jeho spolubojovník ho pak dohnal a nabídl mu, že ho "zraní" (termín "300" v ruské armádě znamená zraněného bojovníka), aby mohl být stažen z války. Měl ho střelit a on na oplátku střelil jeho. Muž tvrdí, že odmítl, ale spolubojovník ho přesto střelil, což ho usnadnilo zajetí. Klip končí tím, že muž s obavami hledí na oblohu, zatímco hlas za kamerou ho varuje před blížícím se dronem.
Rusko oficiálně o dezerci nemluví, ale kanály na sociálních sítích, zejména Telegram, poskytují pohled na hlubokou úzkost a zoufalství mnoha vojáků a jejich rodin. Jsou zde zveřejňovány i zoufalé výzvy přímo prezidentovi Putinovi.
Jeden muž, identifikovaný jako Jurij Durjagin, se ve videu osobně obrací na Putina s prosbou o pomoc. Popisuje boj v ukrajinské Doněcké oblasti, kde kvůli špatnému vybavení a nedostatku munice přežilo jen 32 mužů z jeho roty. Tvrdí, že dostal méně než pětinu platu a že nadřízení ignorují stížnosti.
Podle Durjagina jsou úmrtí na bojišti často utajována, aby se předešlo výplatě odškodnění rodinám padlých. Dokonce obvinil jednoho velitele ze střílení těch, kteří odmítli jít do boje, slovy, že "stavěl lidi ke zdi, protože prostě odmítli jít proti kulometu."
Grigorij Sverdlin, zakladatel organizace "Idite Lesom" (Ztraťte se), která pomáhá ruským mužům dezertovat nebo se vyhnout odvodu, tvrdí, že násilí udržuje ruskou armádu pohromadě.
Jeho organizace, která sídlí v Barceloně, pomohla od začátku invaze asi 1 700 lidem dezertovat. Celkový počet dezercí se odhaduje na desítky tisíc, přičemž Institut pro studium války (ISW) na základě uniklých dat z ruského ministerstva obrany uvádí až 50 000 případů.
Mnozí dezertují ještě před nasazením kvůli špatnému výcviku trvajícímu jen jeden až tři týdny. Ti, kteří opouštějí jednotky během nasazení, často popisují kulturu poznamenanou nihilismem. "Jejich životy nemají pro velitele žádnou cenu. Pro ruské důstojníky je ztráta tanku nebo vozidla mnohem horší než ztráta například deseti nebo dvaceti lidí," uvedl Sverdlin.
Další videa ukazují muže kopaného do obličeje, s oranžovým opaskem uvázaným k noze a k džípu, který ho pak vleče po poli. Tato metoda je hovorově známá jako "kolotoč". Jiný záznam zachycuje muže přivázaného ke stromu s rezavým kbelíkem na hlavě. Poté, co mu je kbelík sundán, je opakovaně kopán do obličeje a zřejmě je na něj močeno.
Ruské ministerstvo obrany na dotazy ohledně těchto videí nereagovalo. Západní vlády a akademické instituce odhadují počet zabitých nebo zraněných Rusů od února 2022 na přibližně jeden milion. Generální tajemník NATO nedávno uvedl, že jen v roce 2025 zemřelo 100 000 ruských vojáků.
Ukrajina má také problémy s morálkou a dezercí, ale u jejích vojáků je pravděpodobně mnohem méně rozšířen nedostatek víry v cíl boje. Sverdlin říká, že od ruských vojáků, kterým pomáhá dezertovat, slyší nejčastěji: "Nechci tady umřít" a "tohle není moje válka, tohle není naše válka… Nerozumím, co tady k čertu děláme."
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
Podle analýzy Patricka M. Cronina, vedoucího katedry bezpečnosti pro Asii a Tichomoří na Hudsonově institutu, prochází jaderné odstrašování v Asii hlubokou krizí. Zatímco se blíží rok 2027, který byl dříve označován jako kritický milník pro možnou čínskou agresi vůči Taiwanu, americké tajné služby paradoxně projevují nečekaný klid. Ve své výroční zprávě pro rok 2026 uvádějí, že Peking sice své ambice nesnížil, ale nemá pevný plán na invazi v nejbližších letech. Tento optimismus Washingtonu však může být podle autora nebezpečnou strategickou samolibostí.
Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.