Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Mezi nejhorší praktiky patří to, co ruští vojáci nazývají "obětí Babě Jaze", mytické slovanské čarodějnici. V jednom z videí je voják přivázán ke stromu a ponechán osudu, který mu má připravit ukrajinský útočný dron. Rozkaz k tomuto trestu za dezerci byl zachycen na rádiovém odposlechu, kde ruský velitel nařizuje podřízenému, aby byl "do půl hodiny" takto přivázán.
Velitel ukrajinského dronového praporu, s volacím znakem Munin, potvrdil, že byl svědkem dvou takových událostí a o mnoha dalších se dozvěděl z odposlechů. Říká, že "jakýkoli velký ukrajinský dron nazývají Babou Jagou. Šíří strašnou paniku mezi lidmi. Pro ně je to nějaký děsivý mýtus, který přiletí a zabije každého."
Kromě toho se na sociálních sítích objevují další záznamy o krutém zacházení. Na jednom videu jsou dva muži, zřejmě dezertéři, donuceni bojovat proti sobě v mělké jámě, s tím, že pouze vítěz smí ven. Jiné záběry ukazují svlečené muže držené v nádrži, přičemž hlas za kamerou se vysmívá: "Čas nakrmit zvířata!"
Jedno video, natočené zřejmě minulou zimu, detailně ukazuje muže z ruského města Kamensk-Uralsky, přivázaného ke stromu. Vypráví, že uprchl z pozice, když ho vyděsil ukrajinský dron. Jeho spolubojovník ho pak dohnal a nabídl mu, že ho "zraní" (termín "300" v ruské armádě znamená zraněného bojovníka), aby mohl být stažen z války. Měl ho střelit a on na oplátku střelil jeho. Muž tvrdí, že odmítl, ale spolubojovník ho přesto střelil, což ho usnadnilo zajetí. Klip končí tím, že muž s obavami hledí na oblohu, zatímco hlas za kamerou ho varuje před blížícím se dronem.
Rusko oficiálně o dezerci nemluví, ale kanály na sociálních sítích, zejména Telegram, poskytují pohled na hlubokou úzkost a zoufalství mnoha vojáků a jejich rodin. Jsou zde zveřejňovány i zoufalé výzvy přímo prezidentovi Putinovi.
Jeden muž, identifikovaný jako Jurij Durjagin, se ve videu osobně obrací na Putina s prosbou o pomoc. Popisuje boj v ukrajinské Doněcké oblasti, kde kvůli špatnému vybavení a nedostatku munice přežilo jen 32 mužů z jeho roty. Tvrdí, že dostal méně než pětinu platu a že nadřízení ignorují stížnosti.
Podle Durjagina jsou úmrtí na bojišti často utajována, aby se předešlo výplatě odškodnění rodinám padlých. Dokonce obvinil jednoho velitele ze střílení těch, kteří odmítli jít do boje, slovy, že "stavěl lidi ke zdi, protože prostě odmítli jít proti kulometu."
Grigorij Sverdlin, zakladatel organizace "Idite Lesom" (Ztraťte se), která pomáhá ruským mužům dezertovat nebo se vyhnout odvodu, tvrdí, že násilí udržuje ruskou armádu pohromadě.
Jeho organizace, která sídlí v Barceloně, pomohla od začátku invaze asi 1 700 lidem dezertovat. Celkový počet dezercí se odhaduje na desítky tisíc, přičemž Institut pro studium války (ISW) na základě uniklých dat z ruského ministerstva obrany uvádí až 50 000 případů.
Mnozí dezertují ještě před nasazením kvůli špatnému výcviku trvajícímu jen jeden až tři týdny. Ti, kteří opouštějí jednotky během nasazení, často popisují kulturu poznamenanou nihilismem. "Jejich životy nemají pro velitele žádnou cenu. Pro ruské důstojníky je ztráta tanku nebo vozidla mnohem horší než ztráta například deseti nebo dvaceti lidí," uvedl Sverdlin.
Další videa ukazují muže kopaného do obličeje, s oranžovým opaskem uvázaným k noze a k džípu, který ho pak vleče po poli. Tato metoda je hovorově známá jako "kolotoč". Jiný záznam zachycuje muže přivázaného ke stromu s rezavým kbelíkem na hlavě. Poté, co mu je kbelík sundán, je opakovaně kopán do obličeje a zřejmě je na něj močeno.
Ruské ministerstvo obrany na dotazy ohledně těchto videí nereagovalo. Západní vlády a akademické instituce odhadují počet zabitých nebo zraněných Rusů od února 2022 na přibližně jeden milion. Generální tajemník NATO nedávno uvedl, že jen v roce 2025 zemřelo 100 000 ruských vojáků.
Ukrajina má také problémy s morálkou a dezercí, ale u jejích vojáků je pravděpodobně mnohem méně rozšířen nedostatek víry v cíl boje. Sverdlin říká, že od ruských vojáků, kterým pomáhá dezertovat, slyší nejčastěji: "Nechci tady umřít" a "tohle není moje válka, tohle není naše válka… Nerozumím, co tady k čertu děláme."
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.