Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Mezi nejhorší praktiky patří to, co ruští vojáci nazývají "obětí Babě Jaze", mytické slovanské čarodějnici. V jednom z videí je voják přivázán ke stromu a ponechán osudu, který mu má připravit ukrajinský útočný dron. Rozkaz k tomuto trestu za dezerci byl zachycen na rádiovém odposlechu, kde ruský velitel nařizuje podřízenému, aby byl "do půl hodiny" takto přivázán.
Velitel ukrajinského dronového praporu, s volacím znakem Munin, potvrdil, že byl svědkem dvou takových událostí a o mnoha dalších se dozvěděl z odposlechů. Říká, že "jakýkoli velký ukrajinský dron nazývají Babou Jagou. Šíří strašnou paniku mezi lidmi. Pro ně je to nějaký děsivý mýtus, který přiletí a zabije každého."
Kromě toho se na sociálních sítích objevují další záznamy o krutém zacházení. Na jednom videu jsou dva muži, zřejmě dezertéři, donuceni bojovat proti sobě v mělké jámě, s tím, že pouze vítěz smí ven. Jiné záběry ukazují svlečené muže držené v nádrži, přičemž hlas za kamerou se vysmívá: "Čas nakrmit zvířata!"
Jedno video, natočené zřejmě minulou zimu, detailně ukazuje muže z ruského města Kamensk-Uralsky, přivázaného ke stromu. Vypráví, že uprchl z pozice, když ho vyděsil ukrajinský dron. Jeho spolubojovník ho pak dohnal a nabídl mu, že ho "zraní" (termín "300" v ruské armádě znamená zraněného bojovníka), aby mohl být stažen z války. Měl ho střelit a on na oplátku střelil jeho. Muž tvrdí, že odmítl, ale spolubojovník ho přesto střelil, což ho usnadnilo zajetí. Klip končí tím, že muž s obavami hledí na oblohu, zatímco hlas za kamerou ho varuje před blížícím se dronem.
Rusko oficiálně o dezerci nemluví, ale kanály na sociálních sítích, zejména Telegram, poskytují pohled na hlubokou úzkost a zoufalství mnoha vojáků a jejich rodin. Jsou zde zveřejňovány i zoufalé výzvy přímo prezidentovi Putinovi.
Jeden muž, identifikovaný jako Jurij Durjagin, se ve videu osobně obrací na Putina s prosbou o pomoc. Popisuje boj v ukrajinské Doněcké oblasti, kde kvůli špatnému vybavení a nedostatku munice přežilo jen 32 mužů z jeho roty. Tvrdí, že dostal méně než pětinu platu a že nadřízení ignorují stížnosti.
Podle Durjagina jsou úmrtí na bojišti často utajována, aby se předešlo výplatě odškodnění rodinám padlých. Dokonce obvinil jednoho velitele ze střílení těch, kteří odmítli jít do boje, slovy, že "stavěl lidi ke zdi, protože prostě odmítli jít proti kulometu."
Grigorij Sverdlin, zakladatel organizace "Idite Lesom" (Ztraťte se), která pomáhá ruským mužům dezertovat nebo se vyhnout odvodu, tvrdí, že násilí udržuje ruskou armádu pohromadě.
Jeho organizace, která sídlí v Barceloně, pomohla od začátku invaze asi 1 700 lidem dezertovat. Celkový počet dezercí se odhaduje na desítky tisíc, přičemž Institut pro studium války (ISW) na základě uniklých dat z ruského ministerstva obrany uvádí až 50 000 případů.
Mnozí dezertují ještě před nasazením kvůli špatnému výcviku trvajícímu jen jeden až tři týdny. Ti, kteří opouštějí jednotky během nasazení, často popisují kulturu poznamenanou nihilismem. "Jejich životy nemají pro velitele žádnou cenu. Pro ruské důstojníky je ztráta tanku nebo vozidla mnohem horší než ztráta například deseti nebo dvaceti lidí," uvedl Sverdlin.
Další videa ukazují muže kopaného do obličeje, s oranžovým opaskem uvázaným k noze a k džípu, který ho pak vleče po poli. Tato metoda je hovorově známá jako "kolotoč". Jiný záznam zachycuje muže přivázaného ke stromu s rezavým kbelíkem na hlavě. Poté, co mu je kbelík sundán, je opakovaně kopán do obličeje a zřejmě je na něj močeno.
Ruské ministerstvo obrany na dotazy ohledně těchto videí nereagovalo. Západní vlády a akademické instituce odhadují počet zabitých nebo zraněných Rusů od února 2022 na přibližně jeden milion. Generální tajemník NATO nedávno uvedl, že jen v roce 2025 zemřelo 100 000 ruských vojáků.
Ukrajina má také problémy s morálkou a dezercí, ale u jejích vojáků je pravděpodobně mnohem méně rozšířen nedostatek víry v cíl boje. Sverdlin říká, že od ruských vojáků, kterým pomáhá dezertovat, slyší nejčastěji: "Nechci tady umřít" a "tohle není moje válka, tohle není naše válka… Nerozumím, co tady k čertu děláme."
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
Severní mořská cesta, procházející podél severního pobřeží Ruska, se stává klíčovým tranzitním koridorem upevňujícím hospodářské a energetické vazby mezi Moskvou a Pekingem. Přestože je tato drsná trasa po většinu roku pokryta silnou vrstvou ledu a bez doprovodu ledoborců je průjezdná jen během krátkého letního období, proměnila se v rychlou dopravní tepnu pro ruské suroviny. Z analytických dat vyplývá, že mezinárodní tranzit na této trase od počátku ruské invaze na Ukrajinu téměř zcela ovládly obchodní aktivity s Čínou.