V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Nejhlasitěji se ozvala Francie, která dlouhodobě prosazuje větší vojenskou autonomii kontinentu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X Ruttemu vzkázal, že Evropané nejen mohou, ale dokonce musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Podle něj je právě toto základním kamenem takzvaného evropského pilíře NATO. Europoslankyně Nathalie Loiseau pak označila Rutteho vystoupení za „hanebné“ a dodala, že Aliance nepotřebuje fanatického stoupence Donalda Trumpa, ale spíše vyvážení sil mezi USA a Evropou.
Napětí mezi Ruttem a evropskými metropolemi eskalovalo i kvůli nedávné krizi kolem Grónska. Ačkoli se generálnímu tajemníkovi podařilo Trumpa přesvědčit, aby upustil od výhrůžek anexí tohoto ostrova, kritici se ptají, jakou cenu za to Evropa zaplatila. Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor se Rutteho během vyostřené debaty v parlamentu přímo zeptal, zda se cítí být spíše velvyslancem USA při NATO, nebo generálním tajemníkem, který má zastupovat zájmy všech členů Aliance.
Spor odhaluje hluboký rozkol uvnitř Aliance. Rutte je skálopevně přesvědčen, že jediný způsob, jak udržet NATO pohromadě, je předcházet si Donalda Trumpa a za každou cenu ho udržet v partnerském svazku. Naproti tomu evropské lídry stále více děsí představa, že tato strategie vede k postupnému vyprazdňování Aliance a k její naprosté podřízenosti americkým zájmům. Stále častěji se proto ozývají hlasy volající po vytvoření ryze evropských bezpečnostních struktur, nebo dokonce kontinentální armády nezávislé na NATO.
Zatímco Rutteho odpůrci hovoří o „ponižujícím nadbíhání“ americkému prezidentovi, jeho zastánci vyzdvihují jeho pragmatismus. Poukazují na to, že Rutte je mistrem v řešení krizí, což dokázal i v Davosu, kde s Trumpem dojednal rámcovou dohodu o bezpečnosti v Arktidě. Podle nich Rutte v soukromí mluví s Trumpem mnohem otevřeněji a tvrději, než jak se prezentuje na veřejnosti. Pro Rutteho je prý prioritou udržení funkčnosti celku, i když to znamená, že ne všech 32 členů bude vždy spokojeno.
Diplomatické kruhy však varují, že Rutteho přístup je pouze dočasnou náplastí, která navíc odcizuje klíčové evropské spojence. Jeden z diplomatů NATO trefně poznamenal, že Aliance je spolkem dvaatřiceti států, nikoliv klubem „USA plus 31 komparzistů“. Podle něj Rutteho veřejná lichocení Trumpovi, kdy ho v minulosti dokonce nazval „tátou“ (daddy), podkopávají důvěryhodnost NATO v očích ostatních partnerů a vytvářejí nebezpečný precedens.
Na pozadí těchto sporů stojí i otázka financování. NATO se loni dohodlo, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na rekordních 5 % HDP. Rutte v pondělí prohlásil, že by se tak nikdy nestalo bez soustavného tlaku z Bílého domu. Toto tvrzení potvrzuje i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, podle níž Trump udělal pro NATO více než kdokoli jiný a jeho úspěch v prosazení pětiprocentního závazku nutí Evropu převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu.
Otázkou zůstává, kde tato strategie „zaříkávání“ skončí. Pokud bude Rutte i nadále v rámci zachování Aliance ustupovat Trumpovu egu, může to amerického prezidenta v budoucnu povzbudit k ještě odvážnějším a rizikovějším krokům. Evropa se tak ocitá v situaci, kdy sice díky Ruttemu prozatím zažehnala nejhorší krizi s Grónskem, ale zároveň se vnitřně drolí v otázce, zda je její bezpečnostní budoucnost stále neodmyslitelně spjata s Washingtonem, nebo zda je čas vydat se vlastní cestou.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.