V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Nejhlasitěji se ozvala Francie, která dlouhodobě prosazuje větší vojenskou autonomii kontinentu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X Ruttemu vzkázal, že Evropané nejen mohou, ale dokonce musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Podle něj je právě toto základním kamenem takzvaného evropského pilíře NATO. Europoslankyně Nathalie Loiseau pak označila Rutteho vystoupení za „hanebné“ a dodala, že Aliance nepotřebuje fanatického stoupence Donalda Trumpa, ale spíše vyvážení sil mezi USA a Evropou.
Napětí mezi Ruttem a evropskými metropolemi eskalovalo i kvůli nedávné krizi kolem Grónska. Ačkoli se generálnímu tajemníkovi podařilo Trumpa přesvědčit, aby upustil od výhrůžek anexí tohoto ostrova, kritici se ptají, jakou cenu za to Evropa zaplatila. Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor se Rutteho během vyostřené debaty v parlamentu přímo zeptal, zda se cítí být spíše velvyslancem USA při NATO, nebo generálním tajemníkem, který má zastupovat zájmy všech členů Aliance.
Spor odhaluje hluboký rozkol uvnitř Aliance. Rutte je skálopevně přesvědčen, že jediný způsob, jak udržet NATO pohromadě, je předcházet si Donalda Trumpa a za každou cenu ho udržet v partnerském svazku. Naproti tomu evropské lídry stále více děsí představa, že tato strategie vede k postupnému vyprazdňování Aliance a k její naprosté podřízenosti americkým zájmům. Stále častěji se proto ozývají hlasy volající po vytvoření ryze evropských bezpečnostních struktur, nebo dokonce kontinentální armády nezávislé na NATO.
Zatímco Rutteho odpůrci hovoří o „ponižujícím nadbíhání“ americkému prezidentovi, jeho zastánci vyzdvihují jeho pragmatismus. Poukazují na to, že Rutte je mistrem v řešení krizí, což dokázal i v Davosu, kde s Trumpem dojednal rámcovou dohodu o bezpečnosti v Arktidě. Podle nich Rutte v soukromí mluví s Trumpem mnohem otevřeněji a tvrději, než jak se prezentuje na veřejnosti. Pro Rutteho je prý prioritou udržení funkčnosti celku, i když to znamená, že ne všech 32 členů bude vždy spokojeno.
Diplomatické kruhy však varují, že Rutteho přístup je pouze dočasnou náplastí, která navíc odcizuje klíčové evropské spojence. Jeden z diplomatů NATO trefně poznamenal, že Aliance je spolkem dvaatřiceti států, nikoliv klubem „USA plus 31 komparzistů“. Podle něj Rutteho veřejná lichocení Trumpovi, kdy ho v minulosti dokonce nazval „tátou“ (daddy), podkopávají důvěryhodnost NATO v očích ostatních partnerů a vytvářejí nebezpečný precedens.
Na pozadí těchto sporů stojí i otázka financování. NATO se loni dohodlo, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na rekordních 5 % HDP. Rutte v pondělí prohlásil, že by se tak nikdy nestalo bez soustavného tlaku z Bílého domu. Toto tvrzení potvrzuje i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, podle níž Trump udělal pro NATO více než kdokoli jiný a jeho úspěch v prosazení pětiprocentního závazku nutí Evropu převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu.
Otázkou zůstává, kde tato strategie „zaříkávání“ skončí. Pokud bude Rutte i nadále v rámci zachování Aliance ustupovat Trumpovu egu, může to amerického prezidenta v budoucnu povzbudit k ještě odvážnějším a rizikovějším krokům. Evropa se tak ocitá v situaci, kdy sice díky Ruttemu prozatím zažehnala nejhorší krizi s Grónskem, ale zároveň se vnitřně drolí v otázce, zda je její bezpečnostní budoucnost stále neodmyslitelně spjata s Washingtonem, nebo zda je čas vydat se vlastní cestou.
Mele jako kolovrátek. Tak by se stručně daly komentovat opakující se reakce britské královské rodiny na nová zjištění, která se týkají bývalého prince Andrewa. Buckinghamský palác si zjevně vystačí s jedním jediným vyjádřením.
Pokud se vám zatím nelíbilo relativně chladné počasí v úvodu meteorologického léta, které začalo prvního červnového dne, bude se vám líbit změna, kterou nabídne příští týden. Meteorologové už mají jasno.
Thajsko v týdnu zasáhla smutná zpráva, na kterou kondolencí reagoval i český prezident Petr Pavel. Ve věku pouhých 47 let zemřela princezna Bajrakitiyabha, která strávila poslední roky života v kómatu kvůli vážným zdravotním problémům.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech hrozil dalšími masivními údery na Írán, které však na poslední chvíli odvolal, aby vzápětí oznámil, že se blíží podpis mírové dohody. K obratu měli zásadně přispět zástupci zemí Perského zálivu, odhalil web Politico.
Druhá červnová sobota patřila ve Velké Británii každoroční akci zvané Trooping the Colour, při které se slaví narozeniny monarchy. Králi Karlovi III. ovšem bude 78 let až v listopadu. Tradice se ale musí dodržovat.
Přijetí eura bývá často líčeno jako cesta k levnějším hypotékám. A tedy jako možná úleva pro mladé domácnosti, které dnes jen obtížně dosahují na vlastní bydlení. Jenže právě zde se skrývá podstatné riziko. V českých podmínkách může euro porodnosti nikoli pomoci, ale naopak ji dále srazit.
Po květnové oslavě narozenin nebylo o Jiřině Bohdalové nějaký čas slyšet. Až nyní se zase objevila informace, která se jí týká. Legendární herečka totiž nemohla chybět na zásadní rodinné události na prominentním místě v Praze.
Obchody v Česku upravují otevírací dobu prakticky jen během vybraných státních svátků, kdy je k tomu nutí zákon. V červnu ale nastane jedna speciální situace. Příští týden uzavře jeden z tuzemských řetězců své prodejny předčasně kvůli fotbalu.
Počasí se vám v posledních dnech nemusí líbit, ale vodákům přeje. Situace na tuzemských řekách se totiž během hlavní vodácké sezóny zlepšuje. Podle předpovědi se ale už v příštím týdnu vrátí do Česka tropické teploty.
Slovensko ze všech možných úhlů řeší rozchod bývalé prezidentky Zuzany Čaputové s Jurajem Rizmanem, který byl po jejím boku šest let. Dvojice bude muset vyřešit jednu nepříjemnou záležitost.
Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou.
Mírová dohoda, která by ukončila boje v Íránu, je blízko a počítá s opětovným otevřením Hormuzského průlivu, potvrdil jeden z íránských představitelů. Informovala o tom BBC. V Teheránu ale stále nepanuje shoda na tom, zda dohodu přijmout.