V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Nejhlasitěji se ozvala Francie, která dlouhodobě prosazuje větší vojenskou autonomii kontinentu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X Ruttemu vzkázal, že Evropané nejen mohou, ale dokonce musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Podle něj je právě toto základním kamenem takzvaného evropského pilíře NATO. Europoslankyně Nathalie Loiseau pak označila Rutteho vystoupení za „hanebné“ a dodala, že Aliance nepotřebuje fanatického stoupence Donalda Trumpa, ale spíše vyvážení sil mezi USA a Evropou.
Napětí mezi Ruttem a evropskými metropolemi eskalovalo i kvůli nedávné krizi kolem Grónska. Ačkoli se generálnímu tajemníkovi podařilo Trumpa přesvědčit, aby upustil od výhrůžek anexí tohoto ostrova, kritici se ptají, jakou cenu za to Evropa zaplatila. Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor se Rutteho během vyostřené debaty v parlamentu přímo zeptal, zda se cítí být spíše velvyslancem USA při NATO, nebo generálním tajemníkem, který má zastupovat zájmy všech členů Aliance.
Spor odhaluje hluboký rozkol uvnitř Aliance. Rutte je skálopevně přesvědčen, že jediný způsob, jak udržet NATO pohromadě, je předcházet si Donalda Trumpa a za každou cenu ho udržet v partnerském svazku. Naproti tomu evropské lídry stále více děsí představa, že tato strategie vede k postupnému vyprazdňování Aliance a k její naprosté podřízenosti americkým zájmům. Stále častěji se proto ozývají hlasy volající po vytvoření ryze evropských bezpečnostních struktur, nebo dokonce kontinentální armády nezávislé na NATO.
Zatímco Rutteho odpůrci hovoří o „ponižujícím nadbíhání“ americkému prezidentovi, jeho zastánci vyzdvihují jeho pragmatismus. Poukazují na to, že Rutte je mistrem v řešení krizí, což dokázal i v Davosu, kde s Trumpem dojednal rámcovou dohodu o bezpečnosti v Arktidě. Podle nich Rutte v soukromí mluví s Trumpem mnohem otevřeněji a tvrději, než jak se prezentuje na veřejnosti. Pro Rutteho je prý prioritou udržení funkčnosti celku, i když to znamená, že ne všech 32 členů bude vždy spokojeno.
Diplomatické kruhy však varují, že Rutteho přístup je pouze dočasnou náplastí, která navíc odcizuje klíčové evropské spojence. Jeden z diplomatů NATO trefně poznamenal, že Aliance je spolkem dvaatřiceti států, nikoliv klubem „USA plus 31 komparzistů“. Podle něj Rutteho veřejná lichocení Trumpovi, kdy ho v minulosti dokonce nazval „tátou“ (daddy), podkopávají důvěryhodnost NATO v očích ostatních partnerů a vytvářejí nebezpečný precedens.
Na pozadí těchto sporů stojí i otázka financování. NATO se loni dohodlo, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na rekordních 5 % HDP. Rutte v pondělí prohlásil, že by se tak nikdy nestalo bez soustavného tlaku z Bílého domu. Toto tvrzení potvrzuje i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, podle níž Trump udělal pro NATO více než kdokoli jiný a jeho úspěch v prosazení pětiprocentního závazku nutí Evropu převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu.
Otázkou zůstává, kde tato strategie „zaříkávání“ skončí. Pokud bude Rutte i nadále v rámci zachování Aliance ustupovat Trumpovu egu, může to amerického prezidenta v budoucnu povzbudit k ještě odvážnějším a rizikovějším krokům. Evropa se tak ocitá v situaci, kdy sice díky Ruttemu prozatím zažehnala nejhorší krizi s Grónskem, ale zároveň se vnitřně drolí v otázce, zda je její bezpečnostní budoucnost stále neodmyslitelně spjata s Washingtonem, nebo zda je čas vydat se vlastní cestou.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.
Itálie čelí vlně rozhořčení kvůli plánovanému nasazení agentů amerického úřadu ICE (Immigration and Customs Enforcement) na zimních olympijských hrách v Miláně. Místní politici i veřejnost ostře kritizují přítomnost těchto agentů, které mnozí vnímají jako kontroverzní jednotku s agresivními metodami. Italský premiérka Giorgia Meloniová je pod tlakem zákonodárců, aby zasáhla a zabránila jejich působení na italské půdě, zejména po nedávných incidentech v Minneapolis, kde během zásahů proti imigrantům došlo k úmrtí dvou osob.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyzval členské státy Evropské unie, aby se při nákupech zbraní pro Ukrajinu neomezovaly pravidlem „kupuj evropské“. Reagoval tak na schválený úvěrový balíček ve výši 90 miliard eur, který má podpořit ukrajinskou armádu. Rutte zdůraznil, že klíčovým kritériem musí být reálné potřeby ukrajinských vojáků na bojišti, nikoliv ochranářská opatření pro evropský obranný průmysl.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.