V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Nejhlasitěji se ozvala Francie, která dlouhodobě prosazuje větší vojenskou autonomii kontinentu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot na sociální síti X Ruttemu vzkázal, že Evropané nejen mohou, ale dokonce musí převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. Podle něj je právě toto základním kamenem takzvaného evropského pilíře NATO. Europoslankyně Nathalie Loiseau pak označila Rutteho vystoupení za „hanebné“ a dodala, že Aliance nepotřebuje fanatického stoupence Donalda Trumpa, ale spíše vyvážení sil mezi USA a Evropou.
Napětí mezi Ruttem a evropskými metropolemi eskalovalo i kvůli nedávné krizi kolem Grónska. Ačkoli se generálnímu tajemníkovi podařilo Trumpa přesvědčit, aby upustil od výhrůžek anexí tohoto ostrova, kritici se ptají, jakou cenu za to Evropa zaplatila. Španělský europoslanec Nacho Sánchez Amor se Rutteho během vyostřené debaty v parlamentu přímo zeptal, zda se cítí být spíše velvyslancem USA při NATO, nebo generálním tajemníkem, který má zastupovat zájmy všech členů Aliance.
Spor odhaluje hluboký rozkol uvnitř Aliance. Rutte je skálopevně přesvědčen, že jediný způsob, jak udržet NATO pohromadě, je předcházet si Donalda Trumpa a za každou cenu ho udržet v partnerském svazku. Naproti tomu evropské lídry stále více děsí představa, že tato strategie vede k postupnému vyprazdňování Aliance a k její naprosté podřízenosti americkým zájmům. Stále častěji se proto ozývají hlasy volající po vytvoření ryze evropských bezpečnostních struktur, nebo dokonce kontinentální armády nezávislé na NATO.
Zatímco Rutteho odpůrci hovoří o „ponižujícím nadbíhání“ americkému prezidentovi, jeho zastánci vyzdvihují jeho pragmatismus. Poukazují na to, že Rutte je mistrem v řešení krizí, což dokázal i v Davosu, kde s Trumpem dojednal rámcovou dohodu o bezpečnosti v Arktidě. Podle nich Rutte v soukromí mluví s Trumpem mnohem otevřeněji a tvrději, než jak se prezentuje na veřejnosti. Pro Rutteho je prý prioritou udržení funkčnosti celku, i když to znamená, že ne všech 32 členů bude vždy spokojeno.
Diplomatické kruhy však varují, že Rutteho přístup je pouze dočasnou náplastí, která navíc odcizuje klíčové evropské spojence. Jeden z diplomatů NATO trefně poznamenal, že Aliance je spolkem dvaatřiceti států, nikoliv klubem „USA plus 31 komparzistů“. Podle něj Rutteho veřejná lichocení Trumpovi, kdy ho v minulosti dokonce nazval „tátou“ (daddy), podkopávají důvěryhodnost NATO v očích ostatních partnerů a vytvářejí nebezpečný precedens.
Na pozadí těchto sporů stojí i otázka financování. NATO se loni dohodlo, že do roku 2035 zvýší výdaje na obranu na rekordních 5 % HDP. Rutte v pondělí prohlásil, že by se tak nikdy nestalo bez soustavného tlaku z Bílého domu. Toto tvrzení potvrzuje i mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, podle níž Trump udělal pro NATO více než kdokoli jiný a jeho úspěch v prosazení pětiprocentního závazku nutí Evropu převzít větší zodpovědnost za vlastní obranu.
Otázkou zůstává, kde tato strategie „zaříkávání“ skončí. Pokud bude Rutte i nadále v rámci zachování Aliance ustupovat Trumpovu egu, může to amerického prezidenta v budoucnu povzbudit k ještě odvážnějším a rizikovějším krokům. Evropa se tak ocitá v situaci, kdy sice díky Ruttemu prozatím zažehnala nejhorší krizi s Grónskem, ale zároveň se vnitřně drolí v otázce, zda je její bezpečnostní budoucnost stále neodmyslitelně spjata s Washingtonem, nebo zda je čas vydat se vlastní cestou.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.