Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Dominantním prvkem vzdušných úderů se staly neviditelné bombardéry B-2 Spirit, z nichž každý má hodnotu přes miliardu dolarů. Tyto stroje s charakteristickým tvarem létajícího křídla jsou schopny nést konvenční i jaderné zbraně a operovat na mezikontinentální vzdálenosti. Podle informací CENTCOM tentokrát B-2 použily dvoutisícilibrové bomby k likvidaci íránských zařízení pro balistické rakety, přičemž v minulosti byly tyto letouny využity i k útokům na jaderné komplexy pomocí mnohem těžších pum.
Historický milník v rámci operace „Epic Fury“ představuje první bojové nasazení dronů LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System). Tyto bezpilotní letouny jsou v podstatě americkou verzí íránských dronů Šahíd, které se staly známými během ruské invaze na Ukrajinu. Jednotka Task Force Scorpion Strike, vytvořená koncem loňského roku, má za úkol rychle dodávat tyto levné a efektivní útočné systémy přímo do rukou vojáků, čímž nyní symbolicky vrací Íránu jeho vlastní technologii.
Na moři operují dvě americké letadlové lodě, USS Abraham Lincoln v Arabském moři a USS Gerald R. Ford ve Středozemním moři u břehů Izraele. Z paluby lodi Lincoln vzlétají stíhačky F/A-18 Super Hornet a nejmodernější stroje F-35. Přestože Írán tvrdil, že se mu podařilo letadlovou loď Lincoln zasáhnout balistickými raketami, velitelství CENTCOM toto tvrzení rezolutně popřelo a označilo ho za lživé.
Klíčovou roli v ofenzivě hrají také torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou vybaveny střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Jeden takový torpédoborec může nést až 96 těchto raket určených k přesnému zasažení pozemních cílů. Kromě útočných kapacit zajišťují tyto lodě díky systému Aegis také protiraketovou obranu pro celou flotilu i spojenecké pozemní cíle v regionu.
K ochraně před tisíci íránskými drony a raketami, které Teherán vyslal na cíle po celém Blízkém východě, využívají USA systémy Patriot a THAAD. Analytici však vyjadřují obavy o zásoby těchto obranných raket, které jsou vyčerpány nejen předchozími konflikty v regionu, ale také dodávkami na Ukrajinu. Pokud bude Írán v masivních odvetných úderech pokračovat delší dobu, mohl by nastat nedostatek těchto klíčových zachycovačů.
Vzdušný prostor nad bojištěm ovládá široká škála stíhacích letounů, včetně strojů F-16, F-22 a bitevníků A-10. Specializovanou roli hrají letouny EA-18G Growler, které slouží k elektronickému boji, rušení nepřátelských radarů a likvidaci komunikačních center. Tyto stroje jsou nezbytné pro oslepení íránské protivzdušné obrany a zajištění bezpečného průletu ostatních útočných formací.
Koordinaci celého bojiště zajišťují letouny včasné výstrahy AWACS, konkrétně E-3 Sentry a palubní E-2 Hawkeye. S dosahem radaru kolem 400 kilometrů dokážou identifikovat nepřátelská letadla i lodě a sdílet detailní informace s velitelstvími. Doprovázejí je komunikační letouny EA-11, přezdívané „Wi-Fi na nebi“, které zajišťují spojení mezi leteckými a pozemními silami i v náročném terénu.
Průzkum a zpravodajskou činnost v reálném čase provádějí letouny RC-135 a námořní P-8A Poseidon, určené původně k lovu ponorek. Nad bojištěm také dlouhé hodiny krouží drony MQ-9 Reaper, které vyhledávají vysoce hodnotné a pohyblivé cíle. Na zemi pak operuje dělostřelecký systém HIMARS, který díky své mobilitě umožňuje vypálit rakety s dosahem přes 480 kilometrů a rychle změnit pozici před případným protiúderem.
Nezbytnou podporu celé operaci poskytují tankovací letouny KC-135 a KC-46, bez nichž by bombardéry B-2 nezvládly cestu z USA a stíhačky by nemohly zůstávat nad bojištěm tak dlouho. Námořní síly jsou doplňovány přímo na otevřeném moři zásobovacími loděmi. Celou logistickou operaci, včetně přepravy munice a tisíců vojáků do oblasti, zajistily obří nákladní letouny C-17 Globemaster a transportní C-130 Hercules.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
