Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Dominantním prvkem vzdušných úderů se staly neviditelné bombardéry B-2 Spirit, z nichž každý má hodnotu přes miliardu dolarů. Tyto stroje s charakteristickým tvarem létajícího křídla jsou schopny nést konvenční i jaderné zbraně a operovat na mezikontinentální vzdálenosti. Podle informací CENTCOM tentokrát B-2 použily dvoutisícilibrové bomby k likvidaci íránských zařízení pro balistické rakety, přičemž v minulosti byly tyto letouny využity i k útokům na jaderné komplexy pomocí mnohem těžších pum.
Historický milník v rámci operace „Epic Fury“ představuje první bojové nasazení dronů LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System). Tyto bezpilotní letouny jsou v podstatě americkou verzí íránských dronů Šahíd, které se staly známými během ruské invaze na Ukrajinu. Jednotka Task Force Scorpion Strike, vytvořená koncem loňského roku, má za úkol rychle dodávat tyto levné a efektivní útočné systémy přímo do rukou vojáků, čímž nyní symbolicky vrací Íránu jeho vlastní technologii.
Na moři operují dvě americké letadlové lodě, USS Abraham Lincoln v Arabském moři a USS Gerald R. Ford ve Středozemním moři u břehů Izraele. Z paluby lodi Lincoln vzlétají stíhačky F/A-18 Super Hornet a nejmodernější stroje F-35. Přestože Írán tvrdil, že se mu podařilo letadlovou loď Lincoln zasáhnout balistickými raketami, velitelství CENTCOM toto tvrzení rezolutně popřelo a označilo ho za lživé.
Klíčovou roli v ofenzivě hrají také torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou vybaveny střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Jeden takový torpédoborec může nést až 96 těchto raket určených k přesnému zasažení pozemních cílů. Kromě útočných kapacit zajišťují tyto lodě díky systému Aegis také protiraketovou obranu pro celou flotilu i spojenecké pozemní cíle v regionu.
K ochraně před tisíci íránskými drony a raketami, které Teherán vyslal na cíle po celém Blízkém východě, využívají USA systémy Patriot a THAAD. Analytici však vyjadřují obavy o zásoby těchto obranných raket, které jsou vyčerpány nejen předchozími konflikty v regionu, ale také dodávkami na Ukrajinu. Pokud bude Írán v masivních odvetných úderech pokračovat delší dobu, mohl by nastat nedostatek těchto klíčových zachycovačů.
Vzdušný prostor nad bojištěm ovládá široká škála stíhacích letounů, včetně strojů F-16, F-22 a bitevníků A-10. Specializovanou roli hrají letouny EA-18G Growler, které slouží k elektronickému boji, rušení nepřátelských radarů a likvidaci komunikačních center. Tyto stroje jsou nezbytné pro oslepení íránské protivzdušné obrany a zajištění bezpečného průletu ostatních útočných formací.
Koordinaci celého bojiště zajišťují letouny včasné výstrahy AWACS, konkrétně E-3 Sentry a palubní E-2 Hawkeye. S dosahem radaru kolem 400 kilometrů dokážou identifikovat nepřátelská letadla i lodě a sdílet detailní informace s velitelstvími. Doprovázejí je komunikační letouny EA-11, přezdívané „Wi-Fi na nebi“, které zajišťují spojení mezi leteckými a pozemními silami i v náročném terénu.
Průzkum a zpravodajskou činnost v reálném čase provádějí letouny RC-135 a námořní P-8A Poseidon, určené původně k lovu ponorek. Nad bojištěm také dlouhé hodiny krouží drony MQ-9 Reaper, které vyhledávají vysoce hodnotné a pohyblivé cíle. Na zemi pak operuje dělostřelecký systém HIMARS, který díky své mobilitě umožňuje vypálit rakety s dosahem přes 480 kilometrů a rychle změnit pozici před případným protiúderem.
Nezbytnou podporu celé operaci poskytují tankovací letouny KC-135 a KC-46, bez nichž by bombardéry B-2 nezvládly cestu z USA a stíhačky by nemohly zůstávat nad bojištěm tak dlouho. Námořní síly jsou doplňovány přímo na otevřeném moři zásobovacími loděmi. Celou logistickou operaci, včetně přepravy munice a tisíců vojáků do oblasti, zajistily obří nákladní letouny C-17 Globemaster a transportní C-130 Hercules.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.