Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Dominantním prvkem vzdušných úderů se staly neviditelné bombardéry B-2 Spirit, z nichž každý má hodnotu přes miliardu dolarů. Tyto stroje s charakteristickým tvarem létajícího křídla jsou schopny nést konvenční i jaderné zbraně a operovat na mezikontinentální vzdálenosti. Podle informací CENTCOM tentokrát B-2 použily dvoutisícilibrové bomby k likvidaci íránských zařízení pro balistické rakety, přičemž v minulosti byly tyto letouny využity i k útokům na jaderné komplexy pomocí mnohem těžších pum.
Historický milník v rámci operace „Epic Fury“ představuje první bojové nasazení dronů LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System). Tyto bezpilotní letouny jsou v podstatě americkou verzí íránských dronů Šahíd, které se staly známými během ruské invaze na Ukrajinu. Jednotka Task Force Scorpion Strike, vytvořená koncem loňského roku, má za úkol rychle dodávat tyto levné a efektivní útočné systémy přímo do rukou vojáků, čímž nyní symbolicky vrací Íránu jeho vlastní technologii.
Na moři operují dvě americké letadlové lodě, USS Abraham Lincoln v Arabském moři a USS Gerald R. Ford ve Středozemním moři u břehů Izraele. Z paluby lodi Lincoln vzlétají stíhačky F/A-18 Super Hornet a nejmodernější stroje F-35. Přestože Írán tvrdil, že se mu podařilo letadlovou loď Lincoln zasáhnout balistickými raketami, velitelství CENTCOM toto tvrzení rezolutně popřelo a označilo ho za lživé.
Klíčovou roli v ofenzivě hrají také torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou vybaveny střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Jeden takový torpédoborec může nést až 96 těchto raket určených k přesnému zasažení pozemních cílů. Kromě útočných kapacit zajišťují tyto lodě díky systému Aegis také protiraketovou obranu pro celou flotilu i spojenecké pozemní cíle v regionu.
K ochraně před tisíci íránskými drony a raketami, které Teherán vyslal na cíle po celém Blízkém východě, využívají USA systémy Patriot a THAAD. Analytici však vyjadřují obavy o zásoby těchto obranných raket, které jsou vyčerpány nejen předchozími konflikty v regionu, ale také dodávkami na Ukrajinu. Pokud bude Írán v masivních odvetných úderech pokračovat delší dobu, mohl by nastat nedostatek těchto klíčových zachycovačů.
Vzdušný prostor nad bojištěm ovládá široká škála stíhacích letounů, včetně strojů F-16, F-22 a bitevníků A-10. Specializovanou roli hrají letouny EA-18G Growler, které slouží k elektronickému boji, rušení nepřátelských radarů a likvidaci komunikačních center. Tyto stroje jsou nezbytné pro oslepení íránské protivzdušné obrany a zajištění bezpečného průletu ostatních útočných formací.
Koordinaci celého bojiště zajišťují letouny včasné výstrahy AWACS, konkrétně E-3 Sentry a palubní E-2 Hawkeye. S dosahem radaru kolem 400 kilometrů dokážou identifikovat nepřátelská letadla i lodě a sdílet detailní informace s velitelstvími. Doprovázejí je komunikační letouny EA-11, přezdívané „Wi-Fi na nebi“, které zajišťují spojení mezi leteckými a pozemními silami i v náročném terénu.
Průzkum a zpravodajskou činnost v reálném čase provádějí letouny RC-135 a námořní P-8A Poseidon, určené původně k lovu ponorek. Nad bojištěm také dlouhé hodiny krouží drony MQ-9 Reaper, které vyhledávají vysoce hodnotné a pohyblivé cíle. Na zemi pak operuje dělostřelecký systém HIMARS, který díky své mobilitě umožňuje vypálit rakety s dosahem přes 480 kilometrů a rychle změnit pozici před případným protiúderem.
Nezbytnou podporu celé operaci poskytují tankovací letouny KC-135 a KC-46, bez nichž by bombardéry B-2 nezvládly cestu z USA a stíhačky by nemohly zůstávat nad bojištěm tak dlouho. Námořní síly jsou doplňovány přímo na otevřeném moři zásobovacími loděmi. Celou logistickou operaci, včetně přepravy munice a tisíců vojáků do oblasti, zajistily obří nákladní letouny C-17 Globemaster a transportní C-130 Hercules.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.