Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Dominantním prvkem vzdušných úderů se staly neviditelné bombardéry B-2 Spirit, z nichž každý má hodnotu přes miliardu dolarů. Tyto stroje s charakteristickým tvarem létajícího křídla jsou schopny nést konvenční i jaderné zbraně a operovat na mezikontinentální vzdálenosti. Podle informací CENTCOM tentokrát B-2 použily dvoutisícilibrové bomby k likvidaci íránských zařízení pro balistické rakety, přičemž v minulosti byly tyto letouny využity i k útokům na jaderné komplexy pomocí mnohem těžších pum.
Historický milník v rámci operace „Epic Fury“ představuje první bojové nasazení dronů LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System). Tyto bezpilotní letouny jsou v podstatě americkou verzí íránských dronů Šahíd, které se staly známými během ruské invaze na Ukrajinu. Jednotka Task Force Scorpion Strike, vytvořená koncem loňského roku, má za úkol rychle dodávat tyto levné a efektivní útočné systémy přímo do rukou vojáků, čímž nyní symbolicky vrací Íránu jeho vlastní technologii.
Na moři operují dvě americké letadlové lodě, USS Abraham Lincoln v Arabském moři a USS Gerald R. Ford ve Středozemním moři u břehů Izraele. Z paluby lodi Lincoln vzlétají stíhačky F/A-18 Super Hornet a nejmodernější stroje F-35. Přestože Írán tvrdil, že se mu podařilo letadlovou loď Lincoln zasáhnout balistickými raketami, velitelství CENTCOM toto tvrzení rezolutně popřelo a označilo ho za lživé.
Klíčovou roli v ofenzivě hrají také torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou vybaveny střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Jeden takový torpédoborec může nést až 96 těchto raket určených k přesnému zasažení pozemních cílů. Kromě útočných kapacit zajišťují tyto lodě díky systému Aegis také protiraketovou obranu pro celou flotilu i spojenecké pozemní cíle v regionu.
K ochraně před tisíci íránskými drony a raketami, které Teherán vyslal na cíle po celém Blízkém východě, využívají USA systémy Patriot a THAAD. Analytici však vyjadřují obavy o zásoby těchto obranných raket, které jsou vyčerpány nejen předchozími konflikty v regionu, ale také dodávkami na Ukrajinu. Pokud bude Írán v masivních odvetných úderech pokračovat delší dobu, mohl by nastat nedostatek těchto klíčových zachycovačů.
Vzdušný prostor nad bojištěm ovládá široká škála stíhacích letounů, včetně strojů F-16, F-22 a bitevníků A-10. Specializovanou roli hrají letouny EA-18G Growler, které slouží k elektronickému boji, rušení nepřátelských radarů a likvidaci komunikačních center. Tyto stroje jsou nezbytné pro oslepení íránské protivzdušné obrany a zajištění bezpečného průletu ostatních útočných formací.
Koordinaci celého bojiště zajišťují letouny včasné výstrahy AWACS, konkrétně E-3 Sentry a palubní E-2 Hawkeye. S dosahem radaru kolem 400 kilometrů dokážou identifikovat nepřátelská letadla i lodě a sdílet detailní informace s velitelstvími. Doprovázejí je komunikační letouny EA-11, přezdívané „Wi-Fi na nebi“, které zajišťují spojení mezi leteckými a pozemními silami i v náročném terénu.
Průzkum a zpravodajskou činnost v reálném čase provádějí letouny RC-135 a námořní P-8A Poseidon, určené původně k lovu ponorek. Nad bojištěm také dlouhé hodiny krouží drony MQ-9 Reaper, které vyhledávají vysoce hodnotné a pohyblivé cíle. Na zemi pak operuje dělostřelecký systém HIMARS, který díky své mobilitě umožňuje vypálit rakety s dosahem přes 480 kilometrů a rychle změnit pozici před případným protiúderem.
Nezbytnou podporu celé operaci poskytují tankovací letouny KC-135 a KC-46, bez nichž by bombardéry B-2 nezvládly cestu z USA a stíhačky by nemohly zůstávat nad bojištěm tak dlouho. Námořní síly jsou doplňovány přímo na otevřeném moři zásobovacími loděmi. Celou logistickou operaci, včetně přepravy munice a tisíců vojáků do oblasti, zajistily obří nákladní letouny C-17 Globemaster a transportní C-130 Hercules.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.