Bombardéry, letadlové lodě, tankovací letouny. USA mají na Blízkém východě nejmodernější arzenál

B-2
B-2, foto: Volné dílo
Klára Marková 2. března 2026 09:25
Sdílej:

Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.

Dominantním prvkem vzdušných úderů se staly neviditelné bombardéry B-2 Spirit, z nichž každý má hodnotu přes miliardu dolarů. Tyto stroje s charakteristickým tvarem létajícího křídla jsou schopny nést konvenční i jaderné zbraně a operovat na mezikontinentální vzdálenosti. Podle informací CENTCOM tentokrát B-2 použily dvoutisícilibrové bomby k likvidaci íránských zařízení pro balistické rakety, přičemž v minulosti byly tyto letouny využity i k útokům na jaderné komplexy pomocí mnohem těžších pum.

Historický milník v rámci operace „Epic Fury“ představuje první bojové nasazení dronů LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System). Tyto bezpilotní letouny jsou v podstatě americkou verzí íránských dronů Šahíd, které se staly známými během ruské invaze na Ukrajinu. Jednotka Task Force Scorpion Strike, vytvořená koncem loňského roku, má za úkol rychle dodávat tyto levné a efektivní útočné systémy přímo do rukou vojáků, čímž nyní symbolicky vrací Íránu jeho vlastní technologii.

Na moři operují dvě americké letadlové lodě, USS Abraham Lincoln v Arabském moři a USS Gerald R. Ford ve Středozemním moři u břehů Izraele. Z paluby lodi Lincoln vzlétají stíhačky F/A-18 Super Hornet a nejmodernější stroje F-35. Přestože Írán tvrdil, že se mu podařilo letadlovou loď Lincoln zasáhnout balistickými raketami, velitelství CENTCOM toto tvrzení rezolutně popřelo a označilo ho za lživé.

Klíčovou roli v ofenzivě hrají také torpédoborce třídy Arleigh Burke, které jsou vybaveny střelami s plochou dráhou letu Tomahawk. Jeden takový torpédoborec může nést až 96 těchto raket určených k přesnému zasažení pozemních cílů. Kromě útočných kapacit zajišťují tyto lodě díky systému Aegis také protiraketovou obranu pro celou flotilu i spojenecké pozemní cíle v regionu.

K ochraně před tisíci íránskými drony a raketami, které Teherán vyslal na cíle po celém Blízkém východě, využívají USA systémy Patriot a THAAD. Analytici však vyjadřují obavy o zásoby těchto obranných raket, které jsou vyčerpány nejen předchozími konflikty v regionu, ale také dodávkami na Ukrajinu. Pokud bude Írán v masivních odvetných úderech pokračovat delší dobu, mohl by nastat nedostatek těchto klíčových zachycovačů.

Vzdušný prostor nad bojištěm ovládá široká škála stíhacích letounů, včetně strojů F-16, F-22 a bitevníků A-10. Specializovanou roli hrají letouny EA-18G Growler, které slouží k elektronickému boji, rušení nepřátelských radarů a likvidaci komunikačních center. Tyto stroje jsou nezbytné pro oslepení íránské protivzdušné obrany a zajištění bezpečného průletu ostatních útočných formací.

Koordinaci celého bojiště zajišťují letouny včasné výstrahy AWACS, konkrétně E-3 Sentry a palubní E-2 Hawkeye. S dosahem radaru kolem 400 kilometrů dokážou identifikovat nepřátelská letadla i lodě a sdílet detailní informace s velitelstvími. Doprovázejí je komunikační letouny EA-11, přezdívané „Wi-Fi na nebi“, které zajišťují spojení mezi leteckými a pozemními silami i v náročném terénu.

Průzkum a zpravodajskou činnost v reálném čase provádějí letouny RC-135 a námořní P-8A Poseidon, určené původně k lovu ponorek. Nad bojištěm také dlouhé hodiny krouží drony MQ-9 Reaper, které vyhledávají vysoce hodnotné a pohyblivé cíle. Na zemi pak operuje dělostřelecký systém HIMARS, který díky své mobilitě umožňuje vypálit rakety s dosahem přes 480 kilometrů a rychle změnit pozici před případným protiúderem.

Nezbytnou podporu celé operaci poskytují tankovací letouny KC-135 a KC-46, bez nichž by bombardéry B-2 nezvládly cestu z USA a stíhačky by nemohly zůstávat nad bojištěm tak dlouho. Námořní síly jsou doplňovány přímo na otevřeném moři zásobovacími loděmi. Celou logistickou operaci, včetně přepravy munice a tisíců vojáků do oblasti, zajistily obří nákladní letouny C-17 Globemaster a transportní C-130 Hercules.

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Internet s terčem na zádech? Cloud už není jen abstraktní koncept, válka v Íránu odhalila rizika datových center

Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.

Novinky
WhatsApp

Ruští hackeři zahájili rozsáhlou kybernetickou kampaň. Útočí skrze WhatsApp a Signal

Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.

Novinky
Modžtaba Chámeneí

Modžtaba Chámeneí může být krutější než jeho otec, obávají se Íránci

Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.

Novinky
Francouzské námořnictvo

Macron: Francie připravuje speciální misi pro znovuotevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.