Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Corrêa do Lago, který mluvil s novináři v brazilském Belém v Amazonii, kde konference probíhá, řekl, že pokles zápalu na globálním severu ukazuje na posun globálního jihu. Podle něj Čína, přestože je největším světovým emitentem skleníkových plynů, zároveň přichází s řešeními prospěšnými pro všechny. Jako příklad uvedl solární panely, které jsou cenově tak konkurenceschopné vůči fosilním palivům, že jsou nyní všude, což je pro boj s klimatickou změnou pozitivní.
Na konferenci Cop30 se setkávají ministři a vysocí úředníci ze 194 zemí s cílem vytvořit plány, které by udržely oteplení co nejblíže k limitu 1,5 °C stanovenému Pařížskou dohodou. Mezi hlavní témata patří vypracování cestovní mapy pro postupné ukončení využívání fosilních paliv a zajištění pomoci chudým zemím. Prioritou jsou také národní plány na snížení emisí, které by v současné podobě vedly ke zničujícímu oteplení o 2,5 °C.
Brazilští hostitelé se soustředí na "implementaci" již přijatých závazků, jako je ztrojení obnovitelné energie do roku 2030 a zdvojnásobení energetické účinnosti. Ilana Seid, velvyslankyně Palau v OSN a mluvčí Aliance malých ostrovních států (Aosis), však zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 °C je nezbytný plán pro hlubší a rychlejší snižování emisí. Chudé země rovněž požadují záruky pro přislíbené finanční prostředky na ochranu před dopady klimatické krize.
Navzdory snahám Brazílie se už na začátku konference očekávají spory o to, co by mělo být hlavním předmětem jednání. Navíc data satelitní společnosti Kayrros ukazují, že klíčový Globální slib o metanu, uzavřený na Cop26 v Glasgow, je již narušován. Tento slib vyžadoval snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030. Nicméně, emise ze šesti největších signatářů, včetně USA, Turkmenistánu a Iráku, jsou nyní 8,5 % nad úrovní roku 2020. Emise z ropných a plynových operací v USA vzrostly dokonce o 18 %.
Metan je skleníkový plyn, který je 80krát silnější než oxid uhličitý a je zodpovědný za přibližně třetinu nedávno zaznamenaného oteplování. Omezení jeho úniku by mohlo působit jako "nouzová brzda" pro globální teploty. Antoine Rostand, prezident Kayrros, uvedl, že navzdory opakovaným slibům emise metanu stoupají. Durwood Zaelke z Institutu pro správu a udržitelný rozvoj proto vyzval k uzavření nové, závazné globální dohody o metanu, protože současný dobrovolný slib k dosažení klimatických cílů nestačí.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že se jeho plánovaná cesta do Číny uskuteční v polovině května. Původní termín návštěvy, stanovený na konec března, musel být odložen kvůli probíhajícímu vojenskému konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle nových informací se Trump setká s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem v Pekingu ve dnech 14. až 15. května.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un využil probíhající válečný konflikt mezi Spojenými státy a Íránem jako klíčový argument pro zachování a další rozšiřování svého jaderného arzenálu. Ve svém projevu k Nejvyššímu lidovému shromáždění prohlásil, že současná situace na Blízkém východě jasně potvrzuje správnost rozhodnutí Pchjongjangu nikdy se nevzdat svých atomových zbraní. Podle Kima je nyní jaderný status Severní Koreje „nezvratný“.
Jarní dny po oslavách perského nového roku, Nourúzu, bývají v Teheránu tradičně ve znamení rozkvétajících stromů a návratu dětí do škol. Letos je však všechno jinak. Íránci se sice snaží zachovat zdání normálního života, ale dělají to na pozadí neustálých explozí, leteckých útoků a konfliktu, o kterém se mnozí obávají, že se protáhne na dlouhé měsíce.