Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Corrêa do Lago, který mluvil s novináři v brazilském Belém v Amazonii, kde konference probíhá, řekl, že pokles zápalu na globálním severu ukazuje na posun globálního jihu. Podle něj Čína, přestože je největším světovým emitentem skleníkových plynů, zároveň přichází s řešeními prospěšnými pro všechny. Jako příklad uvedl solární panely, které jsou cenově tak konkurenceschopné vůči fosilním palivům, že jsou nyní všude, což je pro boj s klimatickou změnou pozitivní.
Na konferenci Cop30 se setkávají ministři a vysocí úředníci ze 194 zemí s cílem vytvořit plány, které by udržely oteplení co nejblíže k limitu 1,5 °C stanovenému Pařížskou dohodou. Mezi hlavní témata patří vypracování cestovní mapy pro postupné ukončení využívání fosilních paliv a zajištění pomoci chudým zemím. Prioritou jsou také národní plány na snížení emisí, které by v současné podobě vedly ke zničujícímu oteplení o 2,5 °C.
Brazilští hostitelé se soustředí na "implementaci" již přijatých závazků, jako je ztrojení obnovitelné energie do roku 2030 a zdvojnásobení energetické účinnosti. Ilana Seid, velvyslankyně Palau v OSN a mluvčí Aliance malých ostrovních států (Aosis), však zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 °C je nezbytný plán pro hlubší a rychlejší snižování emisí. Chudé země rovněž požadují záruky pro přislíbené finanční prostředky na ochranu před dopady klimatické krize.
Navzdory snahám Brazílie se už na začátku konference očekávají spory o to, co by mělo být hlavním předmětem jednání. Navíc data satelitní společnosti Kayrros ukazují, že klíčový Globální slib o metanu, uzavřený na Cop26 v Glasgow, je již narušován. Tento slib vyžadoval snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030. Nicméně, emise ze šesti největších signatářů, včetně USA, Turkmenistánu a Iráku, jsou nyní 8,5 % nad úrovní roku 2020. Emise z ropných a plynových operací v USA vzrostly dokonce o 18 %.
Metan je skleníkový plyn, který je 80krát silnější než oxid uhličitý a je zodpovědný za přibližně třetinu nedávno zaznamenaného oteplování. Omezení jeho úniku by mohlo působit jako "nouzová brzda" pro globální teploty. Antoine Rostand, prezident Kayrros, uvedl, že navzdory opakovaným slibům emise metanu stoupají. Durwood Zaelke z Institutu pro správu a udržitelný rozvoj proto vyzval k uzavření nové, závazné globální dohody o metanu, protože současný dobrovolný slib k dosažení klimatických cílů nestačí.
Britská monarchie má problém s novou knihou o zesnulé princezně Dianě, kterou napsal její bratr Charles Spencer. Ten má figurovat i v plánech prince Harryho. Mladší ze synů nynějšího krále si chce maminku náležitě připomenout v příštím roce, kdy uplyne třicet let od její tragické smrti. Může mu to ale přinést problémy.
Česko má před sebou víkend, který vlastně neskončí nedělí. Volno totiž budeme mít i v pondělí, kdy nás čeká státní svátek. Dobrou zprávou je, že již od soboty by mělo panovat příjemné počasí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská komise připravuje nová pravidla, která mají posílit dohled nad nezávislými provozovateli bankomatů a zvýšit transparentnost poplatků za výběr hotovosti. Vyplývá to z odpovědi na písemnou interpelaci pirátské europoslankyně Markéty Gregorové, která upozornila na možné využívání manipulativních praktik v bankomatech společnosti Euronet. Gregorová se nyní obrátila na Českou národní banku (ČNB) s žádostí o prověření těchto praktik.
Čeští důchodci mají od pondělí jasno v tom, kolik dostanou od ledna navíc od státu. O nižší stovky korun se zvýší měsíční výplata důchodu. Jednorázově pak seniorům přistanou na účtech dva tisíce korun. Navzdory kritice ze strany opozice si vládní představitelé za tímto krokem stojí.
Americká vláda platí na svém pětiletém dluhu poprvé po takřka dvaceti letech úrok přes 5 %. Bezprostředním důvodem je včerejší mizerná aukce právě pětiletých dluhopisů. Zvažovaný zákaz vývozu nafty z USA ale snížení výnosů nepomáhá, neboť se po prvotní úlevě projeví inflačně i v USA.
Průměrná cena motorové nafty na čerpacích stanicích napříč Evropskou unií dosáhla nového historického maxima 2,23 eura (54 korun) za litr. Vyplývá to z analýzy dat Evropské komise, kterou zveřejnila agentura AFP. Oproti předchozímu týdnu, kdy se litr nafty prodával za 2,16 eura, jde o výrazný nárůst. Tento čerstvý cenový vrchol odpovídá v přepočtu téměř deseti americkým dolarům za galon.
Polské úřady zahájily vyšetřování podezření ze sabotáže po požáru, který vypukl v pozemní stanici satelitní komunikace Starlink ve středním Polsku. Zařízení ve Wole Krobowské provozované státním operátorem Exatel zajišťuje internetové připojení pro řadu institucí i pro ukrajinskou armádu. Podle polských představitelů byl tento čin úmyslně navržen tak, aby stanici vyřadil z provozu a přerušil klíčové spojení. Incident zapadá do širšího kontextu rostoucího napětí a hybridních hrozeb v regionu.
Americký federální soudce Timothy Kelly nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa, aby okamžitě a dočasně obnovila přístup do Bílého domu novinářům z médií CNN, MS NOW a Politico. Ve svém rozhodnutí soudce dospěl k závěru, že odebrání novinářských akreditací proběhlo bez ústavně odpovídajícího řádného právního procesu. Verdikt padl jen několik hodin předtím, než měl Trump v Bílém domě přivítat čínského lídra Si Ťin-pchinga. Rozhodnutí soudce by mělo zástupcům dotčených redakcí umožnit okamžitý návrat k práci v prezidentském komplexu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.