Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.
Corrêa do Lago, který mluvil s novináři v brazilském Belém v Amazonii, kde konference probíhá, řekl, že pokles zápalu na globálním severu ukazuje na posun globálního jihu. Podle něj Čína, přestože je největším světovým emitentem skleníkových plynů, zároveň přichází s řešeními prospěšnými pro všechny. Jako příklad uvedl solární panely, které jsou cenově tak konkurenceschopné vůči fosilním palivům, že jsou nyní všude, což je pro boj s klimatickou změnou pozitivní.
Na konferenci Cop30 se setkávají ministři a vysocí úředníci ze 194 zemí s cílem vytvořit plány, které by udržely oteplení co nejblíže k limitu 1,5 °C stanovenému Pařížskou dohodou. Mezi hlavní témata patří vypracování cestovní mapy pro postupné ukončení využívání fosilních paliv a zajištění pomoci chudým zemím. Prioritou jsou také národní plány na snížení emisí, které by v současné podobě vedly ke zničujícímu oteplení o 2,5 °C.
Brazilští hostitelé se soustředí na "implementaci" již přijatých závazků, jako je ztrojení obnovitelné energie do roku 2030 a zdvojnásobení energetické účinnosti. Ilana Seid, velvyslankyně Palau v OSN a mluvčí Aliance malých ostrovních států (Aosis), však zdůraznila, že pro udržení cíle 1,5 °C je nezbytný plán pro hlubší a rychlejší snižování emisí. Chudé země rovněž požadují záruky pro přislíbené finanční prostředky na ochranu před dopady klimatické krize.
Navzdory snahám Brazílie se už na začátku konference očekávají spory o to, co by mělo být hlavním předmětem jednání. Navíc data satelitní společnosti Kayrros ukazují, že klíčový Globální slib o metanu, uzavřený na Cop26 v Glasgow, je již narušován. Tento slib vyžadoval snížení emisí metanu o 30 % do roku 2030. Nicméně, emise ze šesti největších signatářů, včetně USA, Turkmenistánu a Iráku, jsou nyní 8,5 % nad úrovní roku 2020. Emise z ropných a plynových operací v USA vzrostly dokonce o 18 %.
Metan je skleníkový plyn, který je 80krát silnější než oxid uhličitý a je zodpovědný za přibližně třetinu nedávno zaznamenaného oteplování. Omezení jeho úniku by mohlo působit jako "nouzová brzda" pro globální teploty. Antoine Rostand, prezident Kayrros, uvedl, že navzdory opakovaným slibům emise metanu stoupají. Durwood Zaelke z Institutu pro správu a udržitelný rozvoj proto vyzval k uzavření nové, závazné globální dohody o metanu, protože současný dobrovolný slib k dosažení klimatických cílů nestačí.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
