Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
První místo v žebříčku obsadil James Buchanan, prezident z let 1857 až 1861, který podle historiků fatálně selhal v kritickém okamžiku amerických dějin. Jeho nečinnost během rostoucího napětí mezi Severem a Jihem a odmítnutí zasáhnout proti secesi států Unie připravily půdu pro občanskou válku, která si vyžádala stovky tisíc životů.
Na druhé příčce skončil Andrew Johnson, nástupce zavražděného Abrahama Lincolna. Ten zmařil poválečnou obnovu jihu (Rekonstrukci) a postavil se proti právům osvobozených otroků. Opozičním kongresmanům vzdoroval natolik, že se stal prvním prezidentem, na kterého byla podána ústavní žaloba.
Třetí místo připadlo Georgi W. Bushovi, prezidentovi v letech 2001 až 2009. Kritici mu vyčítají zejména invazi do Iráku založenou na nepravdivých tvrzeních o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ a napomohla vzniku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní roli hrál i jeho podíl na finanční krizi v roce 2008, kterou zhoršila deregulace trhu a špatný dohled nad hypotéčním trhem.
Čtvrtý v pořadí skončil Herbert Hoover, prezident během Velké hospodářské krize. Jeho neochota k rozsáhlejším vládním zásahům v době masové nezaměstnanosti a krachu bankovního systému vedla k prohloubení chudoby a zoufalství obyvatel. Slovo „Hooverville“ se tehdy vžilo jako označení pro chudinské osady bezdomovců.
Pátý v seznamu je Franklin Pierce, který v polovině 19. století podepsal kontroverzní zákon Kansas-Nebraska Act. Ten umožnil státům rozhodnout o otázce otroctví lidovým hlasováním, což vedlo k násilnostem známým jako „krvavý Kansas“ a prohloubilo rozkol mezi Severem a Jihem. Pierce navíc vynucoval Zákon o uprchlých otrocích, čímž ještě více naštval odpůrce otroctví.
Společným znakem všech těchto prezidentů je jejich selhání v době národních krizí. Ať už šlo o občanskou válku, rasovou nerovnost, globální konflikty či ekonomický kolaps, jejich neschopnost reagovat nebo jejich aktivní poškozování státu zanechalo hluboké jizvy, které Amerika cítí dodnes.
Zajímavé je, že žádný z nedávných prezidentů – ani Donald Trump, ani Joe Biden – se do tohoto seznamu nedostal. Autoři žebříčku připomínají, že hodnocení současných prezidentů je vždy ovlivněno aktuální politickou polarizací a médii. Dlouhodobý historický dopad jejich rozhodnutí bude možné objektivně zhodnotit až s odstupem času.
Přesto se objevují náznaky kritiky i jejich působení. U Donalda Trumpa se často zmiňuje jeho odpor k demokratickým normám, zejména v souvislosti s událostmi po volbách v roce 2020 a útokem na Kapitol. Joe Biden pak čelí výtkám kvůli inflaci, neřešené situaci na hranicích nebo otázkám týkajícím se jeho fyzické i mentální kondice. Ani jeden z nich ale zatím nebyl vystaven krizi rozsahu občanské války nebo světové hospodářské deprese, která by je mohla katapultovat do historicky nejhorší kategorie.
Závěrem text varuje, že špatné prezidentství není jen o nepopulárních rozhodnutích, ale především o hlubokém a trvalém poškození národních institucí, práv a důvěry občanů. A právě v tomto směru se Buchanan, Johnson, Bush, Hoover a Pierce podle expertů zapsali do dějin jako nejtemnější postavy v čele Spojených států.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.