Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
První místo v žebříčku obsadil James Buchanan, prezident z let 1857 až 1861, který podle historiků fatálně selhal v kritickém okamžiku amerických dějin. Jeho nečinnost během rostoucího napětí mezi Severem a Jihem a odmítnutí zasáhnout proti secesi států Unie připravily půdu pro občanskou válku, která si vyžádala stovky tisíc životů.
Na druhé příčce skončil Andrew Johnson, nástupce zavražděného Abrahama Lincolna. Ten zmařil poválečnou obnovu jihu (Rekonstrukci) a postavil se proti právům osvobozených otroků. Opozičním kongresmanům vzdoroval natolik, že se stal prvním prezidentem, na kterého byla podána ústavní žaloba.
Třetí místo připadlo Georgi W. Bushovi, prezidentovi v letech 2001 až 2009. Kritici mu vyčítají zejména invazi do Iráku založenou na nepravdivých tvrzeních o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ a napomohla vzniku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní roli hrál i jeho podíl na finanční krizi v roce 2008, kterou zhoršila deregulace trhu a špatný dohled nad hypotéčním trhem.
Čtvrtý v pořadí skončil Herbert Hoover, prezident během Velké hospodářské krize. Jeho neochota k rozsáhlejším vládním zásahům v době masové nezaměstnanosti a krachu bankovního systému vedla k prohloubení chudoby a zoufalství obyvatel. Slovo „Hooverville“ se tehdy vžilo jako označení pro chudinské osady bezdomovců.
Pátý v seznamu je Franklin Pierce, který v polovině 19. století podepsal kontroverzní zákon Kansas-Nebraska Act. Ten umožnil státům rozhodnout o otázce otroctví lidovým hlasováním, což vedlo k násilnostem známým jako „krvavý Kansas“ a prohloubilo rozkol mezi Severem a Jihem. Pierce navíc vynucoval Zákon o uprchlých otrocích, čímž ještě více naštval odpůrce otroctví.
Společným znakem všech těchto prezidentů je jejich selhání v době národních krizí. Ať už šlo o občanskou válku, rasovou nerovnost, globální konflikty či ekonomický kolaps, jejich neschopnost reagovat nebo jejich aktivní poškozování státu zanechalo hluboké jizvy, které Amerika cítí dodnes.
Zajímavé je, že žádný z nedávných prezidentů – ani Donald Trump, ani Joe Biden – se do tohoto seznamu nedostal. Autoři žebříčku připomínají, že hodnocení současných prezidentů je vždy ovlivněno aktuální politickou polarizací a médii. Dlouhodobý historický dopad jejich rozhodnutí bude možné objektivně zhodnotit až s odstupem času.
Přesto se objevují náznaky kritiky i jejich působení. U Donalda Trumpa se často zmiňuje jeho odpor k demokratickým normám, zejména v souvislosti s událostmi po volbách v roce 2020 a útokem na Kapitol. Joe Biden pak čelí výtkám kvůli inflaci, neřešené situaci na hranicích nebo otázkám týkajícím se jeho fyzické i mentální kondice. Ani jeden z nich ale zatím nebyl vystaven krizi rozsahu občanské války nebo světové hospodářské deprese, která by je mohla katapultovat do historicky nejhorší kategorie.
Závěrem text varuje, že špatné prezidentství není jen o nepopulárních rozhodnutích, ale především o hlubokém a trvalém poškození národních institucí, práv a důvěry občanů. A právě v tomto směru se Buchanan, Johnson, Bush, Hoover a Pierce podle expertů zapsali do dějin jako nejtemnější postavy v čele Spojených států.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
