Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
První místo v žebříčku obsadil James Buchanan, prezident z let 1857 až 1861, který podle historiků fatálně selhal v kritickém okamžiku amerických dějin. Jeho nečinnost během rostoucího napětí mezi Severem a Jihem a odmítnutí zasáhnout proti secesi států Unie připravily půdu pro občanskou válku, která si vyžádala stovky tisíc životů.
Na druhé příčce skončil Andrew Johnson, nástupce zavražděného Abrahama Lincolna. Ten zmařil poválečnou obnovu jihu (Rekonstrukci) a postavil se proti právům osvobozených otroků. Opozičním kongresmanům vzdoroval natolik, že se stal prvním prezidentem, na kterého byla podána ústavní žaloba.
Třetí místo připadlo Georgi W. Bushovi, prezidentovi v letech 2001 až 2009. Kritici mu vyčítají zejména invazi do Iráku založenou na nepravdivých tvrzeních o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ a napomohla vzniku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní roli hrál i jeho podíl na finanční krizi v roce 2008, kterou zhoršila deregulace trhu a špatný dohled nad hypotéčním trhem.
Čtvrtý v pořadí skončil Herbert Hoover, prezident během Velké hospodářské krize. Jeho neochota k rozsáhlejším vládním zásahům v době masové nezaměstnanosti a krachu bankovního systému vedla k prohloubení chudoby a zoufalství obyvatel. Slovo „Hooverville“ se tehdy vžilo jako označení pro chudinské osady bezdomovců.
Pátý v seznamu je Franklin Pierce, který v polovině 19. století podepsal kontroverzní zákon Kansas-Nebraska Act. Ten umožnil státům rozhodnout o otázce otroctví lidovým hlasováním, což vedlo k násilnostem známým jako „krvavý Kansas“ a prohloubilo rozkol mezi Severem a Jihem. Pierce navíc vynucoval Zákon o uprchlých otrocích, čímž ještě více naštval odpůrce otroctví.
Společným znakem všech těchto prezidentů je jejich selhání v době národních krizí. Ať už šlo o občanskou válku, rasovou nerovnost, globální konflikty či ekonomický kolaps, jejich neschopnost reagovat nebo jejich aktivní poškozování státu zanechalo hluboké jizvy, které Amerika cítí dodnes.
Zajímavé je, že žádný z nedávných prezidentů – ani Donald Trump, ani Joe Biden – se do tohoto seznamu nedostal. Autoři žebříčku připomínají, že hodnocení současných prezidentů je vždy ovlivněno aktuální politickou polarizací a médii. Dlouhodobý historický dopad jejich rozhodnutí bude možné objektivně zhodnotit až s odstupem času.
Přesto se objevují náznaky kritiky i jejich působení. U Donalda Trumpa se často zmiňuje jeho odpor k demokratickým normám, zejména v souvislosti s událostmi po volbách v roce 2020 a útokem na Kapitol. Joe Biden pak čelí výtkám kvůli inflaci, neřešené situaci na hranicích nebo otázkám týkajícím se jeho fyzické i mentální kondice. Ani jeden z nich ale zatím nebyl vystaven krizi rozsahu občanské války nebo světové hospodářské deprese, která by je mohla katapultovat do historicky nejhorší kategorie.
Závěrem text varuje, že špatné prezidentství není jen o nepopulárních rozhodnutích, ale především o hlubokém a trvalém poškození národních institucí, práv a důvěry občanů. A právě v tomto směru se Buchanan, Johnson, Bush, Hoover a Pierce podle expertů zapsali do dějin jako nejtemnější postavy v čele Spojených států.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.
Ministerstvo financí Spojených států oznámilo krok, který nemá v americké historii obdoby. Podpis Donalda Trumpa se objeví na amerických bankovkách, čímž se stane vůbec prvním úřadujícím prezidentem v dějinách, jehož jméno ponese národní měna. Tato novinka má podle oficiálního vyjádření úřadu připomínat blížící se 250. výročí založení Spojených států.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.