Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
První místo v žebříčku obsadil James Buchanan, prezident z let 1857 až 1861, který podle historiků fatálně selhal v kritickém okamžiku amerických dějin. Jeho nečinnost během rostoucího napětí mezi Severem a Jihem a odmítnutí zasáhnout proti secesi států Unie připravily půdu pro občanskou válku, která si vyžádala stovky tisíc životů.
Na druhé příčce skončil Andrew Johnson, nástupce zavražděného Abrahama Lincolna. Ten zmařil poválečnou obnovu jihu (Rekonstrukci) a postavil se proti právům osvobozených otroků. Opozičním kongresmanům vzdoroval natolik, že se stal prvním prezidentem, na kterého byla podána ústavní žaloba.
Třetí místo připadlo Georgi W. Bushovi, prezidentovi v letech 2001 až 2009. Kritici mu vyčítají zejména invazi do Iráku založenou na nepravdivých tvrzeních o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ a napomohla vzniku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní roli hrál i jeho podíl na finanční krizi v roce 2008, kterou zhoršila deregulace trhu a špatný dohled nad hypotéčním trhem.
Čtvrtý v pořadí skončil Herbert Hoover, prezident během Velké hospodářské krize. Jeho neochota k rozsáhlejším vládním zásahům v době masové nezaměstnanosti a krachu bankovního systému vedla k prohloubení chudoby a zoufalství obyvatel. Slovo „Hooverville“ se tehdy vžilo jako označení pro chudinské osady bezdomovců.
Pátý v seznamu je Franklin Pierce, který v polovině 19. století podepsal kontroverzní zákon Kansas-Nebraska Act. Ten umožnil státům rozhodnout o otázce otroctví lidovým hlasováním, což vedlo k násilnostem známým jako „krvavý Kansas“ a prohloubilo rozkol mezi Severem a Jihem. Pierce navíc vynucoval Zákon o uprchlých otrocích, čímž ještě více naštval odpůrce otroctví.
Společným znakem všech těchto prezidentů je jejich selhání v době národních krizí. Ať už šlo o občanskou válku, rasovou nerovnost, globální konflikty či ekonomický kolaps, jejich neschopnost reagovat nebo jejich aktivní poškozování státu zanechalo hluboké jizvy, které Amerika cítí dodnes.
Zajímavé je, že žádný z nedávných prezidentů – ani Donald Trump, ani Joe Biden – se do tohoto seznamu nedostal. Autoři žebříčku připomínají, že hodnocení současných prezidentů je vždy ovlivněno aktuální politickou polarizací a médii. Dlouhodobý historický dopad jejich rozhodnutí bude možné objektivně zhodnotit až s odstupem času.
Přesto se objevují náznaky kritiky i jejich působení. U Donalda Trumpa se často zmiňuje jeho odpor k demokratickým normám, zejména v souvislosti s událostmi po volbách v roce 2020 a útokem na Kapitol. Joe Biden pak čelí výtkám kvůli inflaci, neřešené situaci na hranicích nebo otázkám týkajícím se jeho fyzické i mentální kondice. Ani jeden z nich ale zatím nebyl vystaven krizi rozsahu občanské války nebo světové hospodářské deprese, která by je mohla katapultovat do historicky nejhorší kategorie.
Závěrem text varuje, že špatné prezidentství není jen o nepopulárních rozhodnutích, ale především o hlubokém a trvalém poškození národních institucí, práv a důvěry občanů. A právě v tomto směru se Buchanan, Johnson, Bush, Hoover a Pierce podle expertů zapsali do dějin jako nejtemnější postavy v čele Spojených států.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.