Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
První místo v žebříčku obsadil James Buchanan, prezident z let 1857 až 1861, který podle historiků fatálně selhal v kritickém okamžiku amerických dějin. Jeho nečinnost během rostoucího napětí mezi Severem a Jihem a odmítnutí zasáhnout proti secesi států Unie připravily půdu pro občanskou válku, která si vyžádala stovky tisíc životů.
Na druhé příčce skončil Andrew Johnson, nástupce zavražděného Abrahama Lincolna. Ten zmařil poválečnou obnovu jihu (Rekonstrukci) a postavil se proti právům osvobozených otroků. Opozičním kongresmanům vzdoroval natolik, že se stal prvním prezidentem, na kterého byla podána ústavní žaloba.
Třetí místo připadlo Georgi W. Bushovi, prezidentovi v letech 2001 až 2009. Kritici mu vyčítají zejména invazi do Iráku založenou na nepravdivých tvrzeních o zbraních hromadného ničení, která destabilizovala celý Blízký východ a napomohla vzniku teroristické organizace Islámský stát. Zásadní roli hrál i jeho podíl na finanční krizi v roce 2008, kterou zhoršila deregulace trhu a špatný dohled nad hypotéčním trhem.
Čtvrtý v pořadí skončil Herbert Hoover, prezident během Velké hospodářské krize. Jeho neochota k rozsáhlejším vládním zásahům v době masové nezaměstnanosti a krachu bankovního systému vedla k prohloubení chudoby a zoufalství obyvatel. Slovo „Hooverville“ se tehdy vžilo jako označení pro chudinské osady bezdomovců.
Pátý v seznamu je Franklin Pierce, který v polovině 19. století podepsal kontroverzní zákon Kansas-Nebraska Act. Ten umožnil státům rozhodnout o otázce otroctví lidovým hlasováním, což vedlo k násilnostem známým jako „krvavý Kansas“ a prohloubilo rozkol mezi Severem a Jihem. Pierce navíc vynucoval Zákon o uprchlých otrocích, čímž ještě více naštval odpůrce otroctví.
Společným znakem všech těchto prezidentů je jejich selhání v době národních krizí. Ať už šlo o občanskou válku, rasovou nerovnost, globální konflikty či ekonomický kolaps, jejich neschopnost reagovat nebo jejich aktivní poškozování státu zanechalo hluboké jizvy, které Amerika cítí dodnes.
Zajímavé je, že žádný z nedávných prezidentů – ani Donald Trump, ani Joe Biden – se do tohoto seznamu nedostal. Autoři žebříčku připomínají, že hodnocení současných prezidentů je vždy ovlivněno aktuální politickou polarizací a médii. Dlouhodobý historický dopad jejich rozhodnutí bude možné objektivně zhodnotit až s odstupem času.
Přesto se objevují náznaky kritiky i jejich působení. U Donalda Trumpa se často zmiňuje jeho odpor k demokratickým normám, zejména v souvislosti s událostmi po volbách v roce 2020 a útokem na Kapitol. Joe Biden pak čelí výtkám kvůli inflaci, neřešené situaci na hranicích nebo otázkám týkajícím se jeho fyzické i mentální kondice. Ani jeden z nich ale zatím nebyl vystaven krizi rozsahu občanské války nebo světové hospodářské deprese, která by je mohla katapultovat do historicky nejhorší kategorie.
Závěrem text varuje, že špatné prezidentství není jen o nepopulárních rozhodnutích, ale především o hlubokém a trvalém poškození národních institucí, práv a důvěry občanů. A právě v tomto směru se Buchanan, Johnson, Bush, Hoover a Pierce podle expertů zapsali do dějin jako nejtemnější postavy v čele Spojených států.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.