Bezprecedentní hrozba pro stabilitu režimu. Expert vysvětlil, v čem jsou protesty v Íránu jiné

Demonstrace v Íránu
Demonstrace v Íránu, foto: reprofoto X
Klára Marková 16. ledna 2026 14:28
Sdílej:

Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.

Režim na tuto masivní mobilizaci odpověděl brutální silou. Odhady nevládních organizací hovoří o tom, že zásahy bezpečnostních složek si vyžádaly již více než 2 000 obětí, přičemž norské uskupení Iran Human Rights (IHR) varuje, že reálná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Po celé zemi bylo zatčeno přes 10 000 osob. Podle Cavatorty fakt, že bezpečnostní složky střílejí do davů z bezprostřední blízkosti, naznačuje, že se íránské vedení cítí být ve smrtelném nebezpečí.

Hněv obyvatel umocňuje pocit nespravedlnosti – zatímco režim po lidech žádá neustálé oběti, není schopen zajistit základní životní potřeby. Olej do ohně přililo nedávné americké a izraelské bombardování v regionu, které v Íráncích vyvolalo pocit bezmoci. Společná frustrace smazala rozdíly mezi regiony; protesty se šíří bleskově i navzdory blokádě internetu, protože lidé využívají k předávání informací mobilní sítě a zkušenosti z minulých dekád odboje.

Do situace se ostře vložil americký prezident Donald Trump, který pohrozil tvrdým úderem v případě další eskalace. Analytici jsou však k případné vojenské intervenci skeptičtí. Přímý útok na velitelství Revolučních gard nebo ministerstvo vnitra by sice mohl zastrašit vedení, ale nevyřešil by strukturální problémy země. Historie iráckého konfliktu ukazuje, že spoléhat na rychlou změnu skrze vnější zásah je riskantní, zvláště když je íránský státní aparát hluboce zakořeněný.

Zajímavým faktorem je role diaspory a exilových postav. Jméno Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha, se často objevuje na transparentech a zaznívá v provoláních demonstrantů. Nicméně vliv exilu je po padesáti letech od revoluce omezený. Demonstranti sice jednotně volají po pádu režimu, ale zatím chybí jasně identifikovatelní národní lídři, kteří by dokázali definovat, co přesně má následovat po případném zhroucení islámské republiky.

Budoucnost Íránu nabízí dva hlavní scénáře. Buď represe povede k vleklé a krvavé občanské válce po vzoru Sýrie, nebo se režim pod tlakem pokusí o vnitřní reformu a novou ústavu, aby si zachoval alespoň zbytky legitimity. Cavatorta připomíná, že i pád šáha v roce 1979 nebyl otázkou dnů, ale trval déle než rok, než se k moci definitivně dostal ajatolláh Chomejní a prosadil svůj teokratický model.

V zemi s 80 miliony obyvatel, která je rozdělena etnicky i nábožensky a disponuje obrovskými zásobami ropy, je jakákoli předpověď riskantní. Jisté je jen to, že legitimita současné vlády se s každým dalším zabitým demonstrantem nezvratně hroutí. I kdyby se režimu podařilo současné nepokoje dočasně potlačit silou, podhoubí pro další explozi násilí zůstává aktivní.

Stalo se
Novinky
Import a export

Británie odmítla tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz

Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.

Novinky
Indie

Kam zmizelo 130 milionů voličů? Indická politická scéna čelí hluboké krizi

Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země. 

Novinky
Donald Trump

V Grónsku začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, oznámil překvapivě Trump

Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.

Novinky
Ilustrační fotografie

Evropská komise ustupuje tlaku ropné lobby. Navrhla odklad klíčového nařízení o metanu

Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.