Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
Režim na tuto masivní mobilizaci odpověděl brutální silou. Odhady nevládních organizací hovoří o tom, že zásahy bezpečnostních složek si vyžádaly již více než 2 000 obětí, přičemž norské uskupení Iran Human Rights (IHR) varuje, že reálná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Po celé zemi bylo zatčeno přes 10 000 osob. Podle Cavatorty fakt, že bezpečnostní složky střílejí do davů z bezprostřední blízkosti, naznačuje, že se íránské vedení cítí být ve smrtelném nebezpečí.
Hněv obyvatel umocňuje pocit nespravedlnosti – zatímco režim po lidech žádá neustálé oběti, není schopen zajistit základní životní potřeby. Olej do ohně přililo nedávné americké a izraelské bombardování v regionu, které v Íráncích vyvolalo pocit bezmoci. Společná frustrace smazala rozdíly mezi regiony; protesty se šíří bleskově i navzdory blokádě internetu, protože lidé využívají k předávání informací mobilní sítě a zkušenosti z minulých dekád odboje.
Do situace se ostře vložil americký prezident Donald Trump, který pohrozil tvrdým úderem v případě další eskalace. Analytici jsou však k případné vojenské intervenci skeptičtí. Přímý útok na velitelství Revolučních gard nebo ministerstvo vnitra by sice mohl zastrašit vedení, ale nevyřešil by strukturální problémy země. Historie iráckého konfliktu ukazuje, že spoléhat na rychlou změnu skrze vnější zásah je riskantní, zvláště když je íránský státní aparát hluboce zakořeněný.
Zajímavým faktorem je role diaspory a exilových postav. Jméno Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha, se často objevuje na transparentech a zaznívá v provoláních demonstrantů. Nicméně vliv exilu je po padesáti letech od revoluce omezený. Demonstranti sice jednotně volají po pádu režimu, ale zatím chybí jasně identifikovatelní národní lídři, kteří by dokázali definovat, co přesně má následovat po případném zhroucení islámské republiky.
Budoucnost Íránu nabízí dva hlavní scénáře. Buď represe povede k vleklé a krvavé občanské válce po vzoru Sýrie, nebo se režim pod tlakem pokusí o vnitřní reformu a novou ústavu, aby si zachoval alespoň zbytky legitimity. Cavatorta připomíná, že i pád šáha v roce 1979 nebyl otázkou dnů, ale trval déle než rok, než se k moci definitivně dostal ajatolláh Chomejní a prosadil svůj teokratický model.
V zemi s 80 miliony obyvatel, která je rozdělena etnicky i nábožensky a disponuje obrovskými zásobami ropy, je jakákoli předpověď riskantní. Jisté je jen to, že legitimita současné vlády se s každým dalším zabitým demonstrantem nezvratně hroutí. I kdyby se režimu podařilo současné nepokoje dočasně potlačit silou, podhoubí pro další explozi násilí zůstává aktivní.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.