Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
Režim na tuto masivní mobilizaci odpověděl brutální silou. Odhady nevládních organizací hovoří o tom, že zásahy bezpečnostních složek si vyžádaly již více než 2 000 obětí, přičemž norské uskupení Iran Human Rights (IHR) varuje, že reálná čísla jsou pravděpodobně mnohem vyšší. Po celé zemi bylo zatčeno přes 10 000 osob. Podle Cavatorty fakt, že bezpečnostní složky střílejí do davů z bezprostřední blízkosti, naznačuje, že se íránské vedení cítí být ve smrtelném nebezpečí.
Hněv obyvatel umocňuje pocit nespravedlnosti – zatímco režim po lidech žádá neustálé oběti, není schopen zajistit základní životní potřeby. Olej do ohně přililo nedávné americké a izraelské bombardování v regionu, které v Íráncích vyvolalo pocit bezmoci. Společná frustrace smazala rozdíly mezi regiony; protesty se šíří bleskově i navzdory blokádě internetu, protože lidé využívají k předávání informací mobilní sítě a zkušenosti z minulých dekád odboje.
Do situace se ostře vložil americký prezident Donald Trump, který pohrozil tvrdým úderem v případě další eskalace. Analytici jsou však k případné vojenské intervenci skeptičtí. Přímý útok na velitelství Revolučních gard nebo ministerstvo vnitra by sice mohl zastrašit vedení, ale nevyřešil by strukturální problémy země. Historie iráckého konfliktu ukazuje, že spoléhat na rychlou změnu skrze vnější zásah je riskantní, zvláště když je íránský státní aparát hluboce zakořeněný.
Zajímavým faktorem je role diaspory a exilových postav. Jméno Rezy Pahlavího, syna posledního íránského šáha, se často objevuje na transparentech a zaznívá v provoláních demonstrantů. Nicméně vliv exilu je po padesáti letech od revoluce omezený. Demonstranti sice jednotně volají po pádu režimu, ale zatím chybí jasně identifikovatelní národní lídři, kteří by dokázali definovat, co přesně má následovat po případném zhroucení islámské republiky.
Budoucnost Íránu nabízí dva hlavní scénáře. Buď represe povede k vleklé a krvavé občanské válce po vzoru Sýrie, nebo se režim pod tlakem pokusí o vnitřní reformu a novou ústavu, aby si zachoval alespoň zbytky legitimity. Cavatorta připomíná, že i pád šáha v roce 1979 nebyl otázkou dnů, ale trval déle než rok, než se k moci definitivně dostal ajatolláh Chomejní a prosadil svůj teokratický model.
V zemi s 80 miliony obyvatel, která je rozdělena etnicky i nábožensky a disponuje obrovskými zásobami ropy, je jakákoli předpověď riskantní. Jisté je jen to, že legitimita současné vlády se s každým dalším zabitým demonstrantem nezvratně hroutí. I kdyby se režimu podařilo současné nepokoje dočasně potlačit silou, podhoubí pro další explozi násilí zůstává aktivní.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.