Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Bílý dům pod Trumpovým vedením zavedl represivní cla na spojence i nepřátele a provedl nečekaně odvážnou razii ve Venezuele. Washington také prosazuje mír na Ukrajině za podmínek, které jsou výhodné pro Moskvu, a objevily se i bizarní požadavky, aby se Kanada stala 51. státem USA. Letošní mnichovská konference, které se zúčastní americká delegace pod vedením Marca Rubia a více než 50 dalších světových lídrů, se tak odehrává v atmosféře rostoucí nejistoty ohledně evropské bezpečnosti.
Nová americká národní bezpečnostní strategie z konce loňského roku otevřeně vyzývá Evropu, aby se postavila na vlastní nohy a převzala primární odpovědnost za svou obranu. Tím se prohlubují obavy, že Spojené státy již nechtějí být hlavním garantem bezpečnosti kontinentu. Napětí v transatlantických vztazích navíc v poslední době vyhrotila krize kolem Grónska, které chce Donald Trump ovládnout v zájmu globální bezpečnosti, přičemž původně nevyloučil ani použití síly.
Dánská premiérka v reakci na tyto ambice uvedla, že nepřátelské převzetí Grónska by znamenalo konec aliance NATO, která zajišťuje bezpečnost Evropy již 77 let. Ačkoli se napětí kolem ostrova v tuto chvíli částečně zmírnilo, mnichovská konference se bude muset vyrovnat s otázkou, zda jsou bezpečnostní vazby mezi Evropou a USA nenávratně poškozeny. Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Alexe Youngera sice vztahy prošly zásadní proměnou, ale zcela se nerozpadly.
Younger se domnívá, že Trump má pravdu v požadavku, aby Evropa nesla větší břemeno vlastní obrany. Podle něj není udržitelné, aby kontinent s 500 miliony obyvatel spoléhal na ochranu od státu s 300 miliony obyvatel před hrozbou z Ruska. Nerovnováha v obranných výdajích, kdy například Španělsko nedosahuje ani dvouprocentního minima HDP, zatímco Rusko vydává na armádu přes 7 %, je dlouhodobým zdrojem rozhořčení současné americké administrativy.
Rozpory mezi oběma stranami se však netýkají pouze peněz, ale i hlubokých rozdílů v názorech na obchod, migraci a svobodu slova. Evropské vlády znepokojuje Trumpův vztah k Vladimiru Putinovi a jeho tendence připisovat vinu za ruskou invazi samotné Ukrajině. Analytici upozorňují na zásadní rozchod s americkou poválečnou strategií, která dříve stála na multilaterálních institucích a demokratických hodnotách, jež nyní Trumpova vláda zpochybňuje.
Americká strategie dokonce hovoří o podpoře skupin, které jsou nepřátelské vůči současným evropským vládám, a varuje před "civilizačním vymazáním" Evropy v důsledku její migrační politiky. Tato rétorika vyvolává u spojenců podobný šok jako loňský projev JD Vance. V sázce je nyní především důvěryhodnost článku 5 charty NATO o kolektivní obraně, jehož funkčnost v případě ruského útoku na pobaltské státy nebo arktické souostroví Špicberky začíná být kvůli Trumpově nepředvídatelnosti nejasná.
Rozsáhlé oblasti Pásma Gazy zasáhly silné deště, které zaplavily desítky tisíc stanů určených pro vnitřně vysídlené obyvatele. Podle vyjádření zástupců Organizace spojených národů a tamních úřadů se humanitární situace v celém obléhaném území stala kritickou a téměř všichni obyvatelé nyní akutně potřebují okamžitou pomoc.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se po nedávných kongresových volbách rýsuje podle webu Politico jako hlavní naděje Republikánské strany pro nadcházející prezidentské volby v roce 2028, avšak v novém Kongresu bude čelit silnému tlaku ze strany posílených demokratů.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.