Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Bílý dům pod Trumpovým vedením zavedl represivní cla na spojence i nepřátele a provedl nečekaně odvážnou razii ve Venezuele. Washington také prosazuje mír na Ukrajině za podmínek, které jsou výhodné pro Moskvu, a objevily se i bizarní požadavky, aby se Kanada stala 51. státem USA. Letošní mnichovská konference, které se zúčastní americká delegace pod vedením Marca Rubia a více než 50 dalších světových lídrů, se tak odehrává v atmosféře rostoucí nejistoty ohledně evropské bezpečnosti.
Nová americká národní bezpečnostní strategie z konce loňského roku otevřeně vyzývá Evropu, aby se postavila na vlastní nohy a převzala primární odpovědnost za svou obranu. Tím se prohlubují obavy, že Spojené státy již nechtějí být hlavním garantem bezpečnosti kontinentu. Napětí v transatlantických vztazích navíc v poslední době vyhrotila krize kolem Grónska, které chce Donald Trump ovládnout v zájmu globální bezpečnosti, přičemž původně nevyloučil ani použití síly.
Dánská premiérka v reakci na tyto ambice uvedla, že nepřátelské převzetí Grónska by znamenalo konec aliance NATO, která zajišťuje bezpečnost Evropy již 77 let. Ačkoli se napětí kolem ostrova v tuto chvíli částečně zmírnilo, mnichovská konference se bude muset vyrovnat s otázkou, zda jsou bezpečnostní vazby mezi Evropou a USA nenávratně poškozeny. Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Alexe Youngera sice vztahy prošly zásadní proměnou, ale zcela se nerozpadly.
Younger se domnívá, že Trump má pravdu v požadavku, aby Evropa nesla větší břemeno vlastní obrany. Podle něj není udržitelné, aby kontinent s 500 miliony obyvatel spoléhal na ochranu od státu s 300 miliony obyvatel před hrozbou z Ruska. Nerovnováha v obranných výdajích, kdy například Španělsko nedosahuje ani dvouprocentního minima HDP, zatímco Rusko vydává na armádu přes 7 %, je dlouhodobým zdrojem rozhořčení současné americké administrativy.
Rozpory mezi oběma stranami se však netýkají pouze peněz, ale i hlubokých rozdílů v názorech na obchod, migraci a svobodu slova. Evropské vlády znepokojuje Trumpův vztah k Vladimiru Putinovi a jeho tendence připisovat vinu za ruskou invazi samotné Ukrajině. Analytici upozorňují na zásadní rozchod s americkou poválečnou strategií, která dříve stála na multilaterálních institucích a demokratických hodnotách, jež nyní Trumpova vláda zpochybňuje.
Americká strategie dokonce hovoří o podpoře skupin, které jsou nepřátelské vůči současným evropským vládám, a varuje před "civilizačním vymazáním" Evropy v důsledku její migrační politiky. Tato rétorika vyvolává u spojenců podobný šok jako loňský projev JD Vance. V sázce je nyní především důvěryhodnost článku 5 charty NATO o kolektivní obraně, jehož funkčnost v případě ruského útoku na pobaltské státy nebo arktické souostroví Špicberky začíná být kvůli Trumpově nepředvídatelnosti nejasná.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.
Narůstající intenzita klimatických změn doprovázená záplavami, suchem či bouřemi vyvolává zásadní otázku, do jaké míry tyto faktory ovlivňují migraci obyvatelstva. Výzkum v této oblasti se v posledních desetiletích stal velmi dynamickým, avšak vědecká komunita dosud nedošla k jednotnému závěru. Nový výzkumný projekt publikovaný v časopise Papers se zaměřil na pochopení těchto rozporů, přičemž autoři využili metodu Delphi a vedli rozhovory s mezinárodními experty z oblasti migrace, práva, rozvojové spolupráce a veřejné politiky. Výsledky ukazují, že i přes rostoucí zájem chybí shoda na základních otázkách spojených s mobilitou vyvolanou klimatem.
Britský premiér Keir Starmer, který v červenci 2024 dovedl Labouristickou stranu k drtivému vítězství se silnou většinou v parlamentu, byl po necelých dvou letech nucen oznámit svou rezignaci. Ve svém projevu poukázal na řadu dosažených úspěchů, mezi něž patří zvýšení minimální mzdy, posílení práv zaměstnanců, zkrácení čekacích listin ve zdravotnictví či pokles imigrace.
