Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Bílý dům pod Trumpovým vedením zavedl represivní cla na spojence i nepřátele a provedl nečekaně odvážnou razii ve Venezuele. Washington také prosazuje mír na Ukrajině za podmínek, které jsou výhodné pro Moskvu, a objevily se i bizarní požadavky, aby se Kanada stala 51. státem USA. Letošní mnichovská konference, které se zúčastní americká delegace pod vedením Marca Rubia a více než 50 dalších světových lídrů, se tak odehrává v atmosféře rostoucí nejistoty ohledně evropské bezpečnosti.
Nová americká národní bezpečnostní strategie z konce loňského roku otevřeně vyzývá Evropu, aby se postavila na vlastní nohy a převzala primární odpovědnost za svou obranu. Tím se prohlubují obavy, že Spojené státy již nechtějí být hlavním garantem bezpečnosti kontinentu. Napětí v transatlantických vztazích navíc v poslední době vyhrotila krize kolem Grónska, které chce Donald Trump ovládnout v zájmu globální bezpečnosti, přičemž původně nevyloučil ani použití síly.
Dánská premiérka v reakci na tyto ambice uvedla, že nepřátelské převzetí Grónska by znamenalo konec aliance NATO, která zajišťuje bezpečnost Evropy již 77 let. Ačkoli se napětí kolem ostrova v tuto chvíli částečně zmírnilo, mnichovská konference se bude muset vyrovnat s otázkou, zda jsou bezpečnostní vazby mezi Evropou a USA nenávratně poškozeny. Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Alexe Youngera sice vztahy prošly zásadní proměnou, ale zcela se nerozpadly.
Younger se domnívá, že Trump má pravdu v požadavku, aby Evropa nesla větší břemeno vlastní obrany. Podle něj není udržitelné, aby kontinent s 500 miliony obyvatel spoléhal na ochranu od státu s 300 miliony obyvatel před hrozbou z Ruska. Nerovnováha v obranných výdajích, kdy například Španělsko nedosahuje ani dvouprocentního minima HDP, zatímco Rusko vydává na armádu přes 7 %, je dlouhodobým zdrojem rozhořčení současné americké administrativy.
Rozpory mezi oběma stranami se však netýkají pouze peněz, ale i hlubokých rozdílů v názorech na obchod, migraci a svobodu slova. Evropské vlády znepokojuje Trumpův vztah k Vladimiru Putinovi a jeho tendence připisovat vinu za ruskou invazi samotné Ukrajině. Analytici upozorňují na zásadní rozchod s americkou poválečnou strategií, která dříve stála na multilaterálních institucích a demokratických hodnotách, jež nyní Trumpova vláda zpochybňuje.
Americká strategie dokonce hovoří o podpoře skupin, které jsou nepřátelské vůči současným evropským vládám, a varuje před "civilizačním vymazáním" Evropy v důsledku její migrační politiky. Tato rétorika vyvolává u spojenců podobný šok jako loňský projev JD Vance. V sázce je nyní především důvěryhodnost článku 5 charty NATO o kolektivní obraně, jehož funkčnost v případě ruského útoku na pobaltské státy nebo arktické souostroví Špicberky začíná být kvůli Trumpově nepředvídatelnosti nejasná.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.