Bezpečnostní konference v Mnichově se obává stínu Trumpova nového světového řádu

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 10. února 2026 08:46
Sdílej:

Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.

Bílý dům pod Trumpovým vedením zavedl represivní cla na spojence i nepřátele a provedl nečekaně odvážnou razii ve Venezuele. Washington také prosazuje mír na Ukrajině za podmínek, které jsou výhodné pro Moskvu, a objevily se i bizarní požadavky, aby se Kanada stala 51. státem USA. Letošní mnichovská konference, které se zúčastní americká delegace pod vedením Marca Rubia a více než 50 dalších světových lídrů, se tak odehrává v atmosféře rostoucí nejistoty ohledně evropské bezpečnosti.

Nová americká národní bezpečnostní strategie z konce loňského roku otevřeně vyzývá Evropu, aby se postavila na vlastní nohy a převzala primární odpovědnost za svou obranu. Tím se prohlubují obavy, že Spojené státy již nechtějí být hlavním garantem bezpečnosti kontinentu. Napětí v transatlantických vztazích navíc v poslední době vyhrotila krize kolem Grónska, které chce Donald Trump ovládnout v zájmu globální bezpečnosti, přičemž původně nevyloučil ani použití síly.

Dánská premiérka v reakci na tyto ambice uvedla, že nepřátelské převzetí Grónska by znamenalo konec aliance NATO, která zajišťuje bezpečnost Evropy již 77 let. Ačkoli se napětí kolem ostrova v tuto chvíli částečně zmírnilo, mnichovská konference se bude muset vyrovnat s otázkou, zda jsou bezpečnostní vazby mezi Evropou a USA nenávratně poškozeny. Podle bývalého šéfa britské tajné služby MI6 Alexe Youngera sice vztahy prošly zásadní proměnou, ale zcela se nerozpadly.

Younger se domnívá, že Trump má pravdu v požadavku, aby Evropa nesla větší břemeno vlastní obrany. Podle něj není udržitelné, aby kontinent s 500 miliony obyvatel spoléhal na ochranu od státu s 300 miliony obyvatel před hrozbou z Ruska. Nerovnováha v obranných výdajích, kdy například Španělsko nedosahuje ani dvouprocentního minima HDP, zatímco Rusko vydává na armádu přes 7 %, je dlouhodobým zdrojem rozhořčení současné americké administrativy.

Rozpory mezi oběma stranami se však netýkají pouze peněz, ale i hlubokých rozdílů v názorech na obchod, migraci a svobodu slova. Evropské vlády znepokojuje Trumpův vztah k Vladimiru Putinovi a jeho tendence připisovat vinu za ruskou invazi samotné Ukrajině. Analytici upozorňují na zásadní rozchod s americkou poválečnou strategií, která dříve stála na multilaterálních institucích a demokratických hodnotách, jež nyní Trumpova vláda zpochybňuje.

Americká strategie dokonce hovoří o podpoře skupin, které jsou nepřátelské vůči současným evropským vládám, a varuje před "civilizačním vymazáním" Evropy v důsledku její migrační politiky. Tato rétorika vyvolává u spojenců podobný šok jako loňský projev JD Vance. V sázce je nyní především důvěryhodnost článku 5 charty NATO o kolektivní obraně, jehož funkčnost v případě ruského útoku na pobaltské státy nebo arktické souostroví Špicberky začíná být kvůli Trumpově nepředvídatelnosti nejasná.

Stalo se