Evropská komise chce v novém rozpočtovém rámci podmínit rozvojovou pomoc spoluprací afrických zemí při omezení nelegální migrace. Pokud státy nebudou migranty zadržovat, může být jejich financování zastaveno. Plán navazuje na dohodu s Tuniskem a má sjednotit unijní pomoc pod Fond pro globální Evropu. Návrh reflektuje posun EU k tvrdší migrační politice po loňských eurovolbách.
Evropská komise připravuje návrh, který by v rámci nadcházejícího sedmiletého rozpočtového rámce umožnil pozastavit rozvojovou pomoc africkým zemím, jež se nedokáží účinně zapojit do omezení nelegálních migračních toků směřujících do Evropy.
Podle informací serveru Politico tento záměr odráží posun v migrační politice Evropské unie, který je důsledkem nárůstu podpory pravicových a protiimigračních stran po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Podle návrhu Komise má nově vznikající koncepce rozvojové pomoci více reflektovat strategické zájmy členských států a posílit soulad mezi vnější pomocí a migrační politikou EU. Cílem je motivovat partnerské země, zejména v Africe, k aktivní spolupráci při řízení migrace – například posilováním hraniční kontroly, zadržováním pašeráků lidí či efektivnějším zpětným přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl.
„Bude kombinovat všechny vhodné nástroje a nezbytné páky prostřednictvím flexibilního motivačního přístupu, případně v tomto kontextu i možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací,“ uvádí oficiální dokument Komise.
Tento přístup má potenciálně narušit tradiční model humanitárně orientované pomoci a přiblížit unijní praxi strategii Spojených států a Velké Británie, které zahraniční pomoc podmiňují politickými a bezpečnostními závazky.
Součástí návrhu je rovněž plán na reorganizaci dosavadních nástrojů zahraniční spolupráce. Různé programy by měly být sloučeny do jediného rámce s názvem Fond pro globální Evropu, jehož prostředky budou alokovány podle geografických zón.
Komise vytyčila šest klíčových regionů: Evropu, Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv, subsaharskou Afriku, Asii a Tichomoří, Ameriku a Karibik a tzv. globální oblast, která bude zahrnovat nadregionální a tematické priority. Přesné finanční alokace zatím zveřejněny nebyly a mají být sděleny interně až krátce před formálním představením návrhu.
Navržená opatření navazují na kontroverzní dohodu mezi EU a Tuniskem z roku 2023, v níž Unie poskytla finanční podporu výměnou za zpřísnění tuniské kontroly nad nelegální migrací. Tato dohoda má nyní sloužit jako model pro další bilaterální partnerství s africkými státy.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi migrační, azylovou a vnější politikou. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím účinněji řídit migraci,“ uvádí Komise.
Přestože konkrétní podoba návrhu zatím není finální, záměr jasně signalizuje, že Brusel hodlá migrační politiku více provazovat s nástroji zahraniční pomoci – a to i za cenu redefinice dosavadních rozvojových priorit. Tento přístup již nyní vyvolává debaty o etických a právních dopadech podmíněnosti pomoci a může narážet na odpor části členských států i humanitárních organizací.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.