Evropská komise chce v novém rozpočtovém rámci podmínit rozvojovou pomoc spoluprací afrických zemí při omezení nelegální migrace. Pokud státy nebudou migranty zadržovat, může být jejich financování zastaveno. Plán navazuje na dohodu s Tuniskem a má sjednotit unijní pomoc pod Fond pro globální Evropu. Návrh reflektuje posun EU k tvrdší migrační politice po loňských eurovolbách.
Evropská komise připravuje návrh, který by v rámci nadcházejícího sedmiletého rozpočtového rámce umožnil pozastavit rozvojovou pomoc africkým zemím, jež se nedokáží účinně zapojit do omezení nelegálních migračních toků směřujících do Evropy.
Podle informací serveru Politico tento záměr odráží posun v migrační politice Evropské unie, který je důsledkem nárůstu podpory pravicových a protiimigračních stran po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Podle návrhu Komise má nově vznikající koncepce rozvojové pomoci více reflektovat strategické zájmy členských států a posílit soulad mezi vnější pomocí a migrační politikou EU. Cílem je motivovat partnerské země, zejména v Africe, k aktivní spolupráci při řízení migrace – například posilováním hraniční kontroly, zadržováním pašeráků lidí či efektivnějším zpětným přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl.
„Bude kombinovat všechny vhodné nástroje a nezbytné páky prostřednictvím flexibilního motivačního přístupu, případně v tomto kontextu i možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací,“ uvádí oficiální dokument Komise.
Tento přístup má potenciálně narušit tradiční model humanitárně orientované pomoci a přiblížit unijní praxi strategii Spojených států a Velké Británie, které zahraniční pomoc podmiňují politickými a bezpečnostními závazky.
Součástí návrhu je rovněž plán na reorganizaci dosavadních nástrojů zahraniční spolupráce. Různé programy by měly být sloučeny do jediného rámce s názvem Fond pro globální Evropu, jehož prostředky budou alokovány podle geografických zón.
Komise vytyčila šest klíčových regionů: Evropu, Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv, subsaharskou Afriku, Asii a Tichomoří, Ameriku a Karibik a tzv. globální oblast, která bude zahrnovat nadregionální a tematické priority. Přesné finanční alokace zatím zveřejněny nebyly a mají být sděleny interně až krátce před formálním představením návrhu.
Navržená opatření navazují na kontroverzní dohodu mezi EU a Tuniskem z roku 2023, v níž Unie poskytla finanční podporu výměnou za zpřísnění tuniské kontroly nad nelegální migrací. Tato dohoda má nyní sloužit jako model pro další bilaterální partnerství s africkými státy.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi migrační, azylovou a vnější politikou. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím účinněji řídit migraci,“ uvádí Komise.
Přestože konkrétní podoba návrhu zatím není finální, záměr jasně signalizuje, že Brusel hodlá migrační politiku více provazovat s nástroji zahraniční pomoci – a to i za cenu redefinice dosavadních rozvojových priorit. Tento přístup již nyní vyvolává debaty o etických a právních dopadech podmíněnosti pomoci a může narážet na odpor části členských států i humanitárních organizací.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.