Evropská komise chce v novém rozpočtovém rámci podmínit rozvojovou pomoc spoluprací afrických zemí při omezení nelegální migrace. Pokud státy nebudou migranty zadržovat, může být jejich financování zastaveno. Plán navazuje na dohodu s Tuniskem a má sjednotit unijní pomoc pod Fond pro globální Evropu. Návrh reflektuje posun EU k tvrdší migrační politice po loňských eurovolbách.
Evropská komise připravuje návrh, který by v rámci nadcházejícího sedmiletého rozpočtového rámce umožnil pozastavit rozvojovou pomoc africkým zemím, jež se nedokáží účinně zapojit do omezení nelegálních migračních toků směřujících do Evropy.
Podle informací serveru Politico tento záměr odráží posun v migrační politice Evropské unie, který je důsledkem nárůstu podpory pravicových a protiimigračních stran po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Podle návrhu Komise má nově vznikající koncepce rozvojové pomoci více reflektovat strategické zájmy členských států a posílit soulad mezi vnější pomocí a migrační politikou EU. Cílem je motivovat partnerské země, zejména v Africe, k aktivní spolupráci při řízení migrace – například posilováním hraniční kontroly, zadržováním pašeráků lidí či efektivnějším zpětným přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl.
„Bude kombinovat všechny vhodné nástroje a nezbytné páky prostřednictvím flexibilního motivačního přístupu, případně v tomto kontextu i možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací,“ uvádí oficiální dokument Komise.
Tento přístup má potenciálně narušit tradiční model humanitárně orientované pomoci a přiblížit unijní praxi strategii Spojených států a Velké Británie, které zahraniční pomoc podmiňují politickými a bezpečnostními závazky.
Součástí návrhu je rovněž plán na reorganizaci dosavadních nástrojů zahraniční spolupráce. Různé programy by měly být sloučeny do jediného rámce s názvem Fond pro globální Evropu, jehož prostředky budou alokovány podle geografických zón.
Komise vytyčila šest klíčových regionů: Evropu, Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv, subsaharskou Afriku, Asii a Tichomoří, Ameriku a Karibik a tzv. globální oblast, která bude zahrnovat nadregionální a tematické priority. Přesné finanční alokace zatím zveřejněny nebyly a mají být sděleny interně až krátce před formálním představením návrhu.
Navržená opatření navazují na kontroverzní dohodu mezi EU a Tuniskem z roku 2023, v níž Unie poskytla finanční podporu výměnou za zpřísnění tuniské kontroly nad nelegální migrací. Tato dohoda má nyní sloužit jako model pro další bilaterální partnerství s africkými státy.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi migrační, azylovou a vnější politikou. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím účinněji řídit migraci,“ uvádí Komise.
Přestože konkrétní podoba návrhu zatím není finální, záměr jasně signalizuje, že Brusel hodlá migrační politiku více provazovat s nástroji zahraniční pomoci – a to i za cenu redefinice dosavadních rozvojových priorit. Tento přístup již nyní vyvolává debaty o etických a právních dopadech podmíněnosti pomoci a může narážet na odpor části členských států i humanitárních organizací.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Představení skládacího iPhonu Duo za 1999 dolarů lze číst nejen jako technologickou novinku, ale také jako promyšlený krok v cenové strategii Applu. Firma totiž současně zdražila iPhone 18 Pro a Pro Max o 100 dolarů, zjevně hlavně kvůli rostoucím nákladům na paměťové čipy.
Evropský průmysl čelí před nadcházející zimou vážným problémům v důsledku prudkého nárůstu cen energií a docházejících zásob plynu. Výrobní podniky od britského hrabství Shropshire až po německý Hamburk zasáhly výpadky v dodávkách a výrazné zvýšení provozních nákladů. Velkoobchodní ceny zemního plynu se v posledních dvou měsících zdvojnásobily v důsledku obnovených bojů mezi Spojenými státy a Íránem. Situaci dále komplikují narušené přepravní trasy na Blízkém východě, které brání plynulému zásobování evropského kontinentu.
Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.
Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.
Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.
Kazachstánská snaha zapojit se do hudební soutěže Eurovize narazila na byrokratické překážky. Evropská vysílací unie oznámila, že tamní státní vysílací společnost Khabar Agency nesplňuje podmínky pro získání plného členství. Žádost o vstup do organizace byla zamítnuta na základě interních stanov unie. Kazachstán se tak na pódiu této prestižní události v dohledné době nepředstaví.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v Calgary setkal s kanadským premiérem Markem Carneym u příležitosti podpisu Deklarace o století partnerství mezi oběma zeměmi. Během společné tiskové konference uvedl, že neočekává zásadní třístranná mírová jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy před nadcházejícími ruskými volbami.
Mezinárodní vesmírný summit pořádaný francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži měl demonstrovat odhodlání Evropy investovat do vlastního kosmického sektoru. Dvoudenní setkání pod skleněnou kopulí paláce Grand Palais však podle webu Politico ukázalo, že evropské země stále nevynakládají dostatek prostředků na snížení závislosti na Spojených státech. Zástupci průmyslu sice na okraj konference oznámili nové soukromé investice v hodnotě miliard eur, akce však nepřinesla očekávané závazky ohledně veřejného financování. Evropě tak i nadále chybí prostředky potřebné k samostatnému přístupu do vesmíru bez americké pomoci.