Evropská komise chce v novém rozpočtovém rámci podmínit rozvojovou pomoc spoluprací afrických zemí při omezení nelegální migrace. Pokud státy nebudou migranty zadržovat, může být jejich financování zastaveno. Plán navazuje na dohodu s Tuniskem a má sjednotit unijní pomoc pod Fond pro globální Evropu. Návrh reflektuje posun EU k tvrdší migrační politice po loňských eurovolbách.
Evropská komise připravuje návrh, který by v rámci nadcházejícího sedmiletého rozpočtového rámce umožnil pozastavit rozvojovou pomoc africkým zemím, jež se nedokáží účinně zapojit do omezení nelegálních migračních toků směřujících do Evropy.
Podle informací serveru Politico tento záměr odráží posun v migrační politice Evropské unie, který je důsledkem nárůstu podpory pravicových a protiimigračních stran po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Podle návrhu Komise má nově vznikající koncepce rozvojové pomoci více reflektovat strategické zájmy členských států a posílit soulad mezi vnější pomocí a migrační politikou EU. Cílem je motivovat partnerské země, zejména v Africe, k aktivní spolupráci při řízení migrace – například posilováním hraniční kontroly, zadržováním pašeráků lidí či efektivnějším zpětným přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl.
„Bude kombinovat všechny vhodné nástroje a nezbytné páky prostřednictvím flexibilního motivačního přístupu, případně v tomto kontextu i možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací,“ uvádí oficiální dokument Komise.
Tento přístup má potenciálně narušit tradiční model humanitárně orientované pomoci a přiblížit unijní praxi strategii Spojených států a Velké Británie, které zahraniční pomoc podmiňují politickými a bezpečnostními závazky.
Součástí návrhu je rovněž plán na reorganizaci dosavadních nástrojů zahraniční spolupráce. Různé programy by měly být sloučeny do jediného rámce s názvem Fond pro globální Evropu, jehož prostředky budou alokovány podle geografických zón.
Komise vytyčila šest klíčových regionů: Evropu, Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv, subsaharskou Afriku, Asii a Tichomoří, Ameriku a Karibik a tzv. globální oblast, která bude zahrnovat nadregionální a tematické priority. Přesné finanční alokace zatím zveřejněny nebyly a mají být sděleny interně až krátce před formálním představením návrhu.
Navržená opatření navazují na kontroverzní dohodu mezi EU a Tuniskem z roku 2023, v níž Unie poskytla finanční podporu výměnou za zpřísnění tuniské kontroly nad nelegální migrací. Tato dohoda má nyní sloužit jako model pro další bilaterální partnerství s africkými státy.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi migrační, azylovou a vnější politikou. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím účinněji řídit migraci,“ uvádí Komise.
Přestože konkrétní podoba návrhu zatím není finální, záměr jasně signalizuje, že Brusel hodlá migrační politiku více provazovat s nástroji zahraniční pomoci – a to i za cenu redefinice dosavadních rozvojových priorit. Tento přístup již nyní vyvolává debaty o etických a právních dopadech podmíněnosti pomoci a může narážet na odpor části členských států i humanitárních organizací.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.
Americký expert na Rusko Thomas Graham navrhl jako řešení ukrajinské války strategii „konkurenční koexistence“, namísto politiky „zadržování“. Tento návrh je sice zajímavý, ale podle politologa Alexandra J. Motyla v konečném důsledku neúčinný. Tvrdí, že k tangu jsou potřeba dva, a ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo, že nemá zájem o pouhý „konkurenční“ vztah se Západem.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pod nátlakem americké vlády revidovalo své dlouhodobé stanovisko k otázce očkování a autismu. Původní směrnice CDC jasně a správně uváděla, že dostupné důkazy neprokazují žádnou souvislost mezi vakcínami a rozvojem autismu. Nová verze prosazená vládou však tvrdí, že „studie podporující spojitost mezi vakcínami a autismem byly zdravotnickými úřady ignorovány“. Dále uvádí, že tvrzení „vakcíny nezpůsobují autismus“ není založeno na důkazech, protože studie nevyloučily možnost, že vakcíny podávané kojencům autismus způsobují.
Ghadir al-Adhamová sdílí stan se svým manželem a šesti dětmi v Gaze, kam neustále prosakuje voda. Její rodina je stále vysídlená po válce a čeká na zahájení rekonstrukce. Řekla BBC, že žijí v ponížení a touží po karavanech, po obnově svých domovů. Prosí o beton, který by je udržel v teple, a každý den pláče kvůli svým dětem.