Evropská komise chce v novém rozpočtovém rámci podmínit rozvojovou pomoc spoluprací afrických zemí při omezení nelegální migrace. Pokud státy nebudou migranty zadržovat, může být jejich financování zastaveno. Plán navazuje na dohodu s Tuniskem a má sjednotit unijní pomoc pod Fond pro globální Evropu. Návrh reflektuje posun EU k tvrdší migrační politice po loňských eurovolbách.
Evropská komise připravuje návrh, který by v rámci nadcházejícího sedmiletého rozpočtového rámce umožnil pozastavit rozvojovou pomoc africkým zemím, jež se nedokáží účinně zapojit do omezení nelegálních migračních toků směřujících do Evropy.
Podle informací serveru Politico tento záměr odráží posun v migrační politice Evropské unie, který je důsledkem nárůstu podpory pravicových a protiimigračních stran po volbách do Evropského parlamentu v roce 2024.
Podle návrhu Komise má nově vznikající koncepce rozvojové pomoci více reflektovat strategické zájmy členských států a posílit soulad mezi vnější pomocí a migrační politikou EU. Cílem je motivovat partnerské země, zejména v Africe, k aktivní spolupráci při řízení migrace – například posilováním hraniční kontroly, zadržováním pašeráků lidí či efektivnějším zpětným přijímáním neúspěšných žadatelů o azyl.
„Bude kombinovat všechny vhodné nástroje a nezbytné páky prostřednictvím flexibilního motivačního přístupu, případně v tomto kontextu i možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací,“ uvádí oficiální dokument Komise.
Tento přístup má potenciálně narušit tradiční model humanitárně orientované pomoci a přiblížit unijní praxi strategii Spojených států a Velké Británie, které zahraniční pomoc podmiňují politickými a bezpečnostními závazky.
Součástí návrhu je rovněž plán na reorganizaci dosavadních nástrojů zahraniční spolupráce. Různé programy by měly být sloučeny do jediného rámce s názvem Fond pro globální Evropu, jehož prostředky budou alokovány podle geografických zón.
Komise vytyčila šest klíčových regionů: Evropu, Blízký východ, severní Afriku a Perský záliv, subsaharskou Afriku, Asii a Tichomoří, Ameriku a Karibik a tzv. globální oblast, která bude zahrnovat nadregionální a tematické priority. Přesné finanční alokace zatím zveřejněny nebyly a mají být sděleny interně až krátce před formálním představením návrhu.
Navržená opatření navazují na kontroverzní dohodu mezi EU a Tuniskem z roku 2023, v níž Unie poskytla finanční podporu výměnou za zpřísnění tuniské kontroly nad nelegální migrací. Tato dohoda má nyní sloužit jako model pro další bilaterální partnerství s africkými státy.
Evropská komise zdůrazňuje potřebu větší koordinace mezi migrační, azylovou a vnější politikou. „Je zapotřebí větší soudržnost mezi migrační, azylovou a vnější politikou, aby vnější pomoc Unie pomáhala partnerským zemím účinněji řídit migraci,“ uvádí Komise.
Přestože konkrétní podoba návrhu zatím není finální, záměr jasně signalizuje, že Brusel hodlá migrační politiku více provazovat s nástroji zahraniční pomoci – a to i za cenu redefinice dosavadních rozvojových priorit. Tento přístup již nyní vyvolává debaty o etických a právních dopadech podmíněnosti pomoci a může narážet na odpor části členských států i humanitárních organizací.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.