Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí ráno dostavil na Národní třídu, kde si lidé budou po celý den připomínat události vedoucí k pádu komunistického režimu na konci roku 1989.
Babiš nedorazil k památníku na Národní třídě sám, společnost mu dělali místopředsedové hnutí ANO Karel Havlíček a Alena Schillerová. Trojice politiků se dočkala pískotu od přítomných lidí. Pravděpodobný příští premiér na nevoli občanů nijak zvlášť nereagoval, na místě zapálil svíčku a odešel.
Babiš už v neděli označil 17. listopad za nejvýznamnější svátek v novodobé historii země. "Strašně mě mrzí, že Václav Havel neprosadil většinový systém. Chtěl to jak ve Spojených státech, dvě velké strany, které se střídají, a lidi je volí," uvedl ve svém videu.
"Už bychom měli dávno vládu, kdybychom měli většinový systém. Je to problém u nás i v celé Evropě," konstatoval předseda hnutí ANO, které jasně zvítězilo v říjnových sněmovních volbách a nyní pracuje na vzniku vlády v koalici s Motoristy a SPD.
Babiš v souvislosti s dnešním státním svátkem kritizoval i to, jak proběhla privatizace. "Mohli jste jít aspoň do toho Bavorska se zeptat, jak budovat tržní ekonomiku, ten kapitalismus. A byli by nám možná poradili, nechte si vodu, elektřinu, plyn, topení, to je ten základ. Proto každý rok odchází z naší země 280 miliard (korun) dividend do zahraničí," poznamenal.
Na 17. listopad každoročně připadá Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva. Česko si připomíná události z roku 1939, kdy nacisté zakročili proti vysokoškolským studentům, a z roku 1989, kdy totéž udělali komunisté. Před 36 lety to odstartovalo sametovou revoluci, která ukončila vládu jedné strany v Československu.
Železniční trať v Polsku poškodila sabotáž, uvedl polský premiér Donald Tusk v pondělí na sociální síti. Dosud neznámí pachatelé měli použít výbušniny. Polské úřady zatím nechtějí spekulovat o tom, zda jsou za čin zodpovědní Rusové.
Uplynul měsíc od chvíle, kdy Veronika Arichteva sdělila veřejnosti tu nejsmutnější možnou zprávu a následně se z pochopitelných důvodů odmlčela. Až ve čtvrtek konečně našla síly prozradit, jak s rodinou prožila uplynulé týdny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí ráno dostavil na Národní třídu, kde si lidé budou po celý den připomínat události vedoucí k pádu komunistického režimu na konci roku 1989.
Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla do ústraní. Pozastavila projekt muzea v manželově vile na Bertramce a naposledy nepřišla ani na akci spojenou s televizním pořadem, jehož hlavní tváří svého času byla. Dokonce i na Slovensku tak zesílily spekulace ohledně jejího zdravotního stavu.
Astronomové se domnívají, že poprvé zachytili obrovský výbuch plazmatu u hvězdy mimo naši sluneční soustavu, který je v některých ohledech podobný slunečním bouřím, jež vyvolávají polární záře. V tomto případě šlo však o erupci s mnohem většími a hrozivějšími rozměry. Místo pestrobarevné polární záře by taková silná exploze pravděpodobně měla katastrofické následky pro jakoukoli planetu v blízkosti.
Vyslání letadlové lodi USS Gerald Ford ke břehům Venezuely vyvolalo obavu, že Washington zvažuje vojenskou invazi, která by destabilizovala nejen celý Karibik. Caracas reaguje mobilizací, Londýn odmítá sdílet zpravodajské informace a evropští spojenci po zkušenostech z Afghánistánu či Iráku zřejmě brzy dají jasně najevo, že v tom jsou USA samy. Pokud by skutečně vstoupily do Venezuely silou, hrozí rozpad západní jednoty, prudká regionální eskalace a opakování scénáře, který Západ sám odsuzuje na Ukrajině. V sázce je mnohem víc než pád jednoho režimu.
Michail Chodorkovskij, jeden z nejvýraznějších odpůrců Kremlu, vyslal Evropě důrazné varování. Podle něj by se kontinent měl připravit na dlouhodobou konfrontaci s Ruskem, která potrvá nejméně deset let. Bývalý ropný magnát je přesvědčen, že tato situace nastane bez ohledu na to, jak se nakonec vyvine válka na Ukrajině. Během soukromé akce v Bruselu předpověděl, že „určitý druh studené války potrvá nejméně deset let“, jak uvedl pro server Politico.
Ačkoli Slovensko neřadí 17. listopad mezi oficiální státní svátky, výročí „sametové revoluce“ se letos stalo podnětem pro rozsáhlé protestní akce. Odpůrci předsedy vlády Roberta Fica volí nekonvenční formu odporu: na veřejné plochy křídou píší vzkazy kritizující aktuální politickou situaci. Tento fenomén, označovaný jako „Křídový protest“, byl odstartován událostmi v Popradu minulý týden a poukázal na výrazné napětí mezi vládou a mladou generací.
Armádě Vladimira Putina zbývají pouhé týdny na to, aby získala „symbolické“ vítězství v klíčovém ukrajinském městě. V opačném případě budou muset jeho vojáci čelit kruté ukrajinské zimě v zákopech. Ruský diktátor nasadil do svého ustrnulého mlýnku na maso téměř 200 000 vojáků ve snaze dobýt Pokrovsk. Tento boj probíhá již 18 měsíců.
Jedna z nejprestižnějších indických univerzit, Dillíská univerzita, čelí obvinění z ohrožení akademické svobody poté, co zrušila seminář o demokracii ve stejný den, kdy vydala pokyn zaměstnancům k propagaci summitu o dobrých životních podmínkách krav. Krávy jsou uctívány jako posvátné mnoha hinduisty, avšak kritici tvrdí, že vládnoucí strana Bharátyja Džanáta (BJP) premiéra Narendry Modiho využívá indickou oddanost tomuto zvířeti jako politický nástroj k prosazování své hinduisticko-nacionalistické agendy.
Málokdo předpověděl, že se úsilí prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války v Gaze setká s úspěchem. Na Blízkém východě, a zejména v souvislosti s arabsko-izraelským konfliktem, vždy platilo, že snahy o mír selžou. Vždy se něco pokazí a rozdíly mezi stranami jsou příliš velké. Strany se často chovají iracionálně, a ti, kteří chtějí jednání zmařit, s radostí vloží klacek do loukoťového kola. Proto jen malá menšina „beznadějných optimistů“ věřila v úspěch snah prezidenta Trumpa o ukončení války v Gaze.
Svět každoročně přichází o rozsáhlé plochy lesů kvůli zemědělství, těžbě dřeva, hornictví a požárům. Jen v roce 2024 to bylo více než 20 milionů akrů, což se rovná přibližné rozloze Jižní Karolíny. Ztráta tropických lesů je obzvláště znepokojivá, protože tyto ekosystémy regulují srážky, poskytují útočiště pro rostlinné a živočišné druhy a fungují jako termostat planety tím, že ukládají uhlík a brání jeho úniku do atmosféry. Odlesňování a degradace lesů celosvětově přispívají k přibližně 11 % celkových emisí skleníkových plynů.