Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
"Rozhodně by to neměla být dohoda," řekl Kelin v rozhovoru pro britskou stanici Channel 4 News, když se jej novinář zeptal na jeho pohled na poslední události kolem americké mírové iniciativy. Šéf Bílého domu Donald Trump se totiž nadále snaží dosáhnout zastavení bojů na Ukrajině.
Podle ruského diplomata by Ukrajinci měli složit zbraně. "V tuto chvíli musíme mluvit o kapitulaci, protože Kyjev by měl přemýšlet nejenom o dohodě, ale především o situaci na bojišti, v ukrajinské ekonomice a v Evropě, kde už nejsou žádné peníze pro Ukrajinu," prohlásil velvyslanec.
Ukrajina čelí v poslední době většímu tlaku ze strany Spojených států amerických, než Rusko, aby souhlasila s předloženými podmínkami mírového plánu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je přitom zřejmé, že Rusové chtějí pokračovat v bojích i v následujícím kalendářním roce.
"Dnes jsme opět slyšeli signály z Moskvy, že se připravují na další rok války. Tyto signály nejsou jen pro nás. Je klíčové, aby je vnímali naši partneři, ale aby na ně odpověděli - zejména partneři ve Spojených státech, kteří často říkají, že Rusko chce ukončit válku," napsal Zelenskyj ve středu na sociální síti X.
Podle lídra napadené země je nutné pochopit nastavení ruské mysli a jednat podle toho. "Když je Rusko takhle nastaveno, bude podkopávat diplomacii, aby maskovalo svůj zájem zničit Ukrajinu a Ukrajince a legitimizovat krádež našeho území," konstatoval ukrajinský prezident.
"Opravdová ochrana je potřeba, budeme pokračovat ve spolupráci se všemi partnery. Bezpečnostní garance jsou nutné, finanční garance také, včetně kroků ohledně ruských aktiv," dodal Zelenskyj.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.