Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Zelená bankovka za poslední rok odepsala již desetinu své hodnoty a nyní se dotkla úrovní, na kterých byla naposledy v únoru 2022. Podle analytiků stojí za tímto propadem nepředvídatelná politika Bílého domu, včetně nedávných hrozeb ohledně anexe Grónska nebo uvalení dalších cel na evropské spojence. Tyto kroky vyvolávají geopolitické šoky, které investory vyhánějí k tradičním jistotám, jako je zlato nebo švýcarský frank.
Analytik Steve Sosnick ze společnosti Interactive Brokers upozorňuje, že slabý dolar je „mincí o dvou stranách“. Na jedné straně pomáhá nadnárodním korporacím, kterým se příjmy v cizích měnách po přepočtu na dolary zvyšují, což vylepšuje jejich účetní výsledky. Na straně druhé však tento vývoj prodražuje dovážené zboží do USA, což s sebou nese riziko dalšího nárůstu inflace, která by mohla zasáhnout americké spotřebitele.
Pád dolaru katapultoval konkurenční měny na víceletá maxima. Švýcarský frank se vůči dolaru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než deset let, protože obchodníci v něm hledají bezpečný přístav izolovaný od globální volatility. Frank jen od začátku letošního roku posílil o 3 %, čímž navázal na loňský rekordní růst o 14 %. Daří se také euru, které poprvé po dlouhé době překonalo hranici 1,20 USD za euro.
Zcela mimořádnou rallye zažívá zlato, které pokračuje v lámání historických rekordů a překonalo hranici 5 200 dolarů za unci. Jen od pondělí, kdy poprvé v historii pokořilo metu 5 000 dolarů, si drahý kov připsal další zisky. Cena zlata tak od druhé inaugurace Donalda Trumpa před necelým rokem vzrostla o téměř 90 %, což odráží hlubokou nejistotu investorů ohledně dalšího politického a ekonomického vývoje.
Někteří analytici předpovídají další oslabování americké měny kvůli rostoucímu tlaku prezidenta na centrální banku (Fed) a zvyšujícímu se státnímu dluhu USA. Fed má ve středu oznámit své první letošní rozhodnutí o úrokových sazbách. Přestože Trump opakovaně požaduje jejich snížení a nevybíravě útočí na šéfa Fedu Jeroma Powella, očekává se, že banka ponechá sazby beze změny.
Napětí mezi Bílým domem a centrální bankou vyvrcholilo v momentě, kdy ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování Jeroma Powella v souvislosti s renovací sídla Fedu. Trump, který Powella veřejně nazval „hloupým“ a vyhrožoval mu vyhazovem, by mohl jméno jeho nástupce oznámit velmi brzy, jelikož Powellův mandát vyprší v květnu. Nejistota ohledně budoucí nezávislosti centrální banky tak zůstává jedním z hlavních faktorů, které dolar táhnou ke dnu.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová vystoupila na výroční konferenci Evropské obranné agentury s velmi naléhavým projevem o budoucnosti evropské bezpečnosti. Podle jejího hodnocení se krize, kterým kontinent čelí, během posledního roku dramaticky prohloubily. Kallasová zdůraznila, že Evropa se musí urychleně přizpůsobit nové realitě, ve které již nepředstavuje hlavní mocenské těžiště pro Washington, a varovala, že tento posun ve vztazích se Spojenými státy je strukturální a trvalý, nikoliv pouze dočasný.
Mette Frederiksenová, předsedkyně dánské vlády, přednesla na pařížské univerzitě Sciences Po projev plný znepokojení nad vývojem globální stability. Prohlásila, že dosavadní mezinárodní uspořádání definitivně zaniklo a jeho obnova v původním formátu není reálná. Frederiksenová apelovala na nezbytnost úzké kooperace mezi Evropou a USA, jelikož jen společný postup může eliminovat rizika pramenící z ruské politiky.
V australském vnitrozemí, konkrétně v městečku Ouyen v oblasti Mallee, vrcholí vlna veder, která láme historické rekordy státu Victoria. Pro místní obyvatele nejsou horká léta ničím novým, ale současná situace dosahuje extrémů, které i u zkušených usedlíků vyvolávají otázky, zda se minulost dala s dneškem vůbec srovnávat.
Spojené státy americké zahájí v nejbližších dnech rozsáhlé letecké cvičení na Blízkém východě. Tento krok přichází v době eskalujícího napětí mezi Washingtonem a Teheránem, přičemž cílem manévrů je podle generálporučíka Dereka Franceho z velitelství CENTCOM prověřit schopnost letectva operovat a generovat bojové lety v náročných podmínkách. Cvičení má probíhat v úzké koordinaci s regionálními partnery a s důrazem na přesnost a bezpečnost v mezinárodním vzdušném prostoru.
V ruské rétorice ohledně probíhajících mírových hovorů v Abú Dhabí se začal objevovat nový pojem: „formule z Anchorage“. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pondělí uvedl, že územní otázky, které jsou součástí této formule, mají pro ruskou stranu zásadní význam. Také náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov se nechal slyšet, že Moskva usiluje o dohodu, která by odpovídala základním ujednáním mezi Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem z jejich loňského srpnového summitu na Aljašce.