Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Zelená bankovka za poslední rok odepsala již desetinu své hodnoty a nyní se dotkla úrovní, na kterých byla naposledy v únoru 2022. Podle analytiků stojí za tímto propadem nepředvídatelná politika Bílého domu, včetně nedávných hrozeb ohledně anexe Grónska nebo uvalení dalších cel na evropské spojence. Tyto kroky vyvolávají geopolitické šoky, které investory vyhánějí k tradičním jistotám, jako je zlato nebo švýcarský frank.
Analytik Steve Sosnick ze společnosti Interactive Brokers upozorňuje, že slabý dolar je „mincí o dvou stranách“. Na jedné straně pomáhá nadnárodním korporacím, kterým se příjmy v cizích měnách po přepočtu na dolary zvyšují, což vylepšuje jejich účetní výsledky. Na straně druhé však tento vývoj prodražuje dovážené zboží do USA, což s sebou nese riziko dalšího nárůstu inflace, která by mohla zasáhnout americké spotřebitele.
Pád dolaru katapultoval konkurenční měny na víceletá maxima. Švýcarský frank se vůči dolaru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než deset let, protože obchodníci v něm hledají bezpečný přístav izolovaný od globální volatility. Frank jen od začátku letošního roku posílil o 3 %, čímž navázal na loňský rekordní růst o 14 %. Daří se také euru, které poprvé po dlouhé době překonalo hranici 1,20 USD za euro.
Zcela mimořádnou rallye zažívá zlato, které pokračuje v lámání historických rekordů a překonalo hranici 5 200 dolarů za unci. Jen od pondělí, kdy poprvé v historii pokořilo metu 5 000 dolarů, si drahý kov připsal další zisky. Cena zlata tak od druhé inaugurace Donalda Trumpa před necelým rokem vzrostla o téměř 90 %, což odráží hlubokou nejistotu investorů ohledně dalšího politického a ekonomického vývoje.
Někteří analytici předpovídají další oslabování americké měny kvůli rostoucímu tlaku prezidenta na centrální banku (Fed) a zvyšujícímu se státnímu dluhu USA. Fed má ve středu oznámit své první letošní rozhodnutí o úrokových sazbách. Přestože Trump opakovaně požaduje jejich snížení a nevybíravě útočí na šéfa Fedu Jeroma Powella, očekává se, že banka ponechá sazby beze změny.
Napětí mezi Bílým domem a centrální bankou vyvrcholilo v momentě, kdy ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování Jeroma Powella v souvislosti s renovací sídla Fedu. Trump, který Powella veřejně nazval „hloupým“ a vyhrožoval mu vyhazovem, by mohl jméno jeho nástupce oznámit velmi brzy, jelikož Powellův mandát vyprší v květnu. Nejistota ohledně budoucí nezávislosti centrální banky tak zůstává jedním z hlavních faktorů, které dolar táhnou ke dnu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.