Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Zelená bankovka za poslední rok odepsala již desetinu své hodnoty a nyní se dotkla úrovní, na kterých byla naposledy v únoru 2022. Podle analytiků stojí za tímto propadem nepředvídatelná politika Bílého domu, včetně nedávných hrozeb ohledně anexe Grónska nebo uvalení dalších cel na evropské spojence. Tyto kroky vyvolávají geopolitické šoky, které investory vyhánějí k tradičním jistotám, jako je zlato nebo švýcarský frank.
Analytik Steve Sosnick ze společnosti Interactive Brokers upozorňuje, že slabý dolar je „mincí o dvou stranách“. Na jedné straně pomáhá nadnárodním korporacím, kterým se příjmy v cizích měnách po přepočtu na dolary zvyšují, což vylepšuje jejich účetní výsledky. Na straně druhé však tento vývoj prodražuje dovážené zboží do USA, což s sebou nese riziko dalšího nárůstu inflace, která by mohla zasáhnout americké spotřebitele.
Pád dolaru katapultoval konkurenční měny na víceletá maxima. Švýcarský frank se vůči dolaru vyšplhal na nejvyšší úroveň za více než deset let, protože obchodníci v něm hledají bezpečný přístav izolovaný od globální volatility. Frank jen od začátku letošního roku posílil o 3 %, čímž navázal na loňský rekordní růst o 14 %. Daří se také euru, které poprvé po dlouhé době překonalo hranici 1,20 USD za euro.
Zcela mimořádnou rallye zažívá zlato, které pokračuje v lámání historických rekordů a překonalo hranici 5 200 dolarů za unci. Jen od pondělí, kdy poprvé v historii pokořilo metu 5 000 dolarů, si drahý kov připsal další zisky. Cena zlata tak od druhé inaugurace Donalda Trumpa před necelým rokem vzrostla o téměř 90 %, což odráží hlubokou nejistotu investorů ohledně dalšího politického a ekonomického vývoje.
Někteří analytici předpovídají další oslabování americké měny kvůli rostoucímu tlaku prezidenta na centrální banku (Fed) a zvyšujícímu se státnímu dluhu USA. Fed má ve středu oznámit své první letošní rozhodnutí o úrokových sazbách. Přestože Trump opakovaně požaduje jejich snížení a nevybíravě útočí na šéfa Fedu Jeroma Powella, očekává se, že banka ponechá sazby beze změny.
Napětí mezi Bílým domem a centrální bankou vyvrcholilo v momentě, kdy ministerstvo spravedlnosti zahájilo trestní vyšetřování Jeroma Powella v souvislosti s renovací sídla Fedu. Trump, který Powella veřejně nazval „hloupým“ a vyhrožoval mu vyhazovem, by mohl jméno jeho nástupce oznámit velmi brzy, jelikož Powellův mandát vyprší v květnu. Nejistota ohledně budoucí nezávislosti centrální banky tak zůstává jedním z hlavních faktorů, které dolar táhnou ke dnu.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.
Kanada a evropské státy posilují vzájemnou vojenskou a průmyslovou spolupráci s cílem vytvořit si určitou bezpečnostní pojistku proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a jeho zpochybňování tradičních závazků. Vztahy mezi Ottawou a evropskými vládami se v posledních měsících výrazně zrychlují, avšak toto sbližování má své jasně vymezené hranice, neboť ani jedna strana si nepřeje úplnou roztržku s Washingtonem.
Izraelští voliči zamířili v úterý k volebním urnám v rámci prvních celostátních voleb od teroristických útoků ze 7. října 2023, přičemž volební účast dosáhla historických maxim za posledních pětačtyřicet let. Volební den provází mimořádně vyrovnaný souboj mezi dlouholetým premiérem Benjaminem Netanjahuem a jeho hlavním opozičním vyzyvatelem Gadim Eisenkotem.
Americká armáda zakázala vjezd vozidel čínské značky BYD na svou leteckou základnu Kadena v Japonsku, přičemž tato opatření odůvodnila nepřijatelným bezpečnostním rizikem pro personál i probíhající vojenské mise. Rozhodnutí vyvolalo podle The Guardian mezi odborníky obavy, že podobné restrikce by se v brzké době mohly rozšířit i na další americké vojenské objekty v zahraničí.
V Izraeli pokračují klíčové parlamentní volby, které doprovází nejvyšší volební účast za posledních pětačtyřicet let. Hlasování představuje první celostátní volby od tragických útoků ze 7. října 2023 a zároveň rozhodující referendum o politické budoucnosti dlouholetého premiéra Benjamina Netanjahua.
Pětice hlavních evropských členů Severoatlantické aliance v pondělí v Paříži oznámila, že je připravena převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Skupina označovaná jako E5, kterou tvoří Francie, Německo, Itálie, Polsko a Velká Británie, zároveň potvrdila, že Spojené státy nadále zůstávají nepostradatelným spojencem. Cílem setkání bylo posílení evropské obranné role a prohloubení transatlantické koordinace.
Ruské balistické rakety zasáhly v pondělí pozdě večer univerzitní kampus a okolní obytné čtvrti v Kyjevě. Útok si vyžádal nejméně jeden lidský život a patnáct zraněných osob. Většinu z poškozených tvoří studenti žijící v univerzitních kolejích.
Americký prezident Donald Trump je otevřený uspořádání bezprecedentního třístranného summitu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, ke kterému by mohlo dojít v listopadu na okraj summitu APEC v Šen-čenu. Tento návrh, který údajně vzešel z Moskvy, otevírá širší otázky ohledně směřování americké diplomacie, růstu významu přímých dohod mezi velmocemi a možných dopadů na řešení války na Ukrajině.
Ukrajina a Moldavsko podepsaly novou dohodu o vojenské spolupráci a zavázaly se k společnému postupu při usilování o členství v Evropské unii. Toto stvrzení vzájemných vazeb proběhlo během setkání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a premiéra Serhije Koreckého s moldavským předsedou vlády Vasile Tofanem v Kyjevě. Obě sousední země čelící společným bezpečnostním výzvám deklarovaly pevnou vůli pokračovat v integračním procesu ruku v ruce.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.