Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Tato diplomatická roztržka gradovala tuto středu přímo v Bílém domě. Zatímco viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými diplomaty, Trump na sociálních sítích nešetřil silnými slovy. Prohlásil, že Spojené státy Grónsko „nutně potřebují“ pro budování svého nového vesmírného štítu s názvem Golden Dome. Jakákoliv jiná varianta než americká kontrola nad ostrovem je pro něj podle jeho slov „nepřijatelná“.
Navzdory prezidentovu zápalu jsou čísla z průzkumů pro Bílý dům neúprosná. Průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že pouze 17 % Američanů podporuje aktivní kroky k získání Grónska. Ještě dramatičtější je odpor k případnému použití síly – proti vojenskému řešení se staví 71 % obyvatel, a to včetně šedesáti procent republikánů. Ukazuje se, že i Trumpovi nejvěrnější voliči mají v otázce narušování suverenity dlouholetého spojence své limity.
Evropské diplomaty a část amerických zákonodárců tato situace hluboce znepokojuje. Republikánský senátor Thom Tillis dokonce otevřeně zkritizoval prezidentovy „expanzivní sny“. Obavy panují především o osud NATO. Zatímco Trump tvrdí, že s Grónskem v amerických rukou bude aliance silnější, devět z deseti demokratů a téměř polovina republikánů se obává, že tento nátlak může transatlantické spojenectví naopak nenávratně zničit.
Napětí ilustruje i provokativní karikatura, kterou Bílý dům zveřejnil v den klíčových jednání. Obrázek zachycuje grónské psí spřežení na rozcestí, kde jedna cesta vede k Washingtonu a druhá k ruskému Kremlu a Velké čínské zdi. Podle Trumpa nemá Grónsko jinou možnost volby, protože Dánsko ho prý nedokáže ochránit. Kodaň na tyto výpady reagovala okamžitým zvýšením vojenské přítomnosti v Arktidě a vysláním dalších jednotek k ochraně ostrova.
Trump má dlouhou historii prosazování zdánlivě absurdních nápadů, které jeho základna nakonec přijme za své. Podobně šokoval, když loni mluvil o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, nebo když nechal v lednu speciální jednotky vpadnout do Venezuely a zatknout Nicoláse Madura. U Venezuely se mu podařilo podporu u republikánů během dvou týdnů téměř zdvojnásobit. Otázkou zůstává, zda mu podobný kousek vyjde i s Grónskem.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po schůzce v Bílém domě přiznal, že se názory obou stran stále zásadně rozcházejí. Shodli se pouze na vzniku pracovní skupiny, která má v příštích týdnech zkoumat americké bezpečnostní obavy. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen byl ještě ostřejší – prohlásil, že pokud si mají vybrat mezi Kodaní a Washingtonem, volí Dánsko. Trump na to reagoval podrážděně a varoval, že to pro premiéra bude „velký problém“.
Prezident USA sází na to, že časem otupí odpor dánské vlády i vlastních občanů. Pro spojence v NATO je však tento spor testem, jak daleko jsou ochotni zajít při obraně své suverenity proti svému největšímu partnerovi. Zatímco Trump dál „prodává“ Grónsko Američanům, svět s napětím sleduje, zda tento diplomatický požár skutečně povede k něčemu víc než jen k ostrým příspěvkům na internetu.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.
Papež Lev XIV. podstoupil v římské nemocnici Gemelli úspěšnou operaci, při níž mu byl odstraněn dolní lalok pravé plíce. Jak uvedl Vatikán v oficiálním lékařském bulletinu, zákrok následoval po diagnóze plicního adenokarcinomu, který byl u hlavy katolické církve odhalen během preventivních vyšetření.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.