Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Tato diplomatická roztržka gradovala tuto středu přímo v Bílém domě. Zatímco viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými diplomaty, Trump na sociálních sítích nešetřil silnými slovy. Prohlásil, že Spojené státy Grónsko „nutně potřebují“ pro budování svého nového vesmírného štítu s názvem Golden Dome. Jakákoliv jiná varianta než americká kontrola nad ostrovem je pro něj podle jeho slov „nepřijatelná“.
Navzdory prezidentovu zápalu jsou čísla z průzkumů pro Bílý dům neúprosná. Průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že pouze 17 % Američanů podporuje aktivní kroky k získání Grónska. Ještě dramatičtější je odpor k případnému použití síly – proti vojenskému řešení se staví 71 % obyvatel, a to včetně šedesáti procent republikánů. Ukazuje se, že i Trumpovi nejvěrnější voliči mají v otázce narušování suverenity dlouholetého spojence své limity.
Evropské diplomaty a část amerických zákonodárců tato situace hluboce znepokojuje. Republikánský senátor Thom Tillis dokonce otevřeně zkritizoval prezidentovy „expanzivní sny“. Obavy panují především o osud NATO. Zatímco Trump tvrdí, že s Grónskem v amerických rukou bude aliance silnější, devět z deseti demokratů a téměř polovina republikánů se obává, že tento nátlak může transatlantické spojenectví naopak nenávratně zničit.
Napětí ilustruje i provokativní karikatura, kterou Bílý dům zveřejnil v den klíčových jednání. Obrázek zachycuje grónské psí spřežení na rozcestí, kde jedna cesta vede k Washingtonu a druhá k ruskému Kremlu a Velké čínské zdi. Podle Trumpa nemá Grónsko jinou možnost volby, protože Dánsko ho prý nedokáže ochránit. Kodaň na tyto výpady reagovala okamžitým zvýšením vojenské přítomnosti v Arktidě a vysláním dalších jednotek k ochraně ostrova.
Trump má dlouhou historii prosazování zdánlivě absurdních nápadů, které jeho základna nakonec přijme za své. Podobně šokoval, když loni mluvil o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, nebo když nechal v lednu speciální jednotky vpadnout do Venezuely a zatknout Nicoláse Madura. U Venezuely se mu podařilo podporu u republikánů během dvou týdnů téměř zdvojnásobit. Otázkou zůstává, zda mu podobný kousek vyjde i s Grónskem.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po schůzce v Bílém domě přiznal, že se názory obou stran stále zásadně rozcházejí. Shodli se pouze na vzniku pracovní skupiny, která má v příštích týdnech zkoumat americké bezpečnostní obavy. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen byl ještě ostřejší – prohlásil, že pokud si mají vybrat mezi Kodaní a Washingtonem, volí Dánsko. Trump na to reagoval podrážděně a varoval, že to pro premiéra bude „velký problém“.
Prezident USA sází na to, že časem otupí odpor dánské vlády i vlastních občanů. Pro spojence v NATO je však tento spor testem, jak daleko jsou ochotni zajít při obraně své suverenity proti svému největšímu partnerovi. Zatímco Trump dál „prodává“ Grónsko Američanům, svět s napětím sleduje, zda tento diplomatický požár skutečně povede k něčemu víc než jen k ostrým příspěvkům na internetu.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
Diplomatické napětí mezi Kodaní a Washingtonem ohledně budoucnosti Grónska nabírá na obrátkách. Po středečním setkání dánských a grónských ministrů s americkým viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Marcem Rubiem byla ohlášena vznikající pracovní skupina. Zatímco evropská strana ji vnímá jako platformu pro řešení „zásadních neshod“, Bílý dům interpretuje její účel zcela odlišně.
Spekulace o vážném zdravotním stavu čečenského vůdce Ramzana Kadyrova opět nabývají na síle. Podle nejnovějších zpráv ukrajinské rozvědky trpí devětačtyřicetiletý „silák z Grozného“ selháním ledvin a je odkázán na dialýzu. Ačkoliv byl Kadyrov v minulosti prohlášen za mrtvého či umírajícího již několikrát, současná vlna informací přichází v kritickém momentu, kdy ruská invaze na Ukrajinu vstupuje do svého pátého roku a Kreml si nemůže dovolit nestabilitu na svém neklidném jihu.
Evropská unie zvažuje zásadní reformu procesu rozšiřování, která by umožnila novým členům vstoupit do bloku dříve, ovšem za cenu dočasného omezení jejich hlasovacích práv. Tento návrh na vytvoření „dvourychlostní EU“ vyvolal mezi kandidátskými zeměmi vlnu rozporuplných reakcí a rozdělil je na dva tábory. Zatímco některé země jsou ochotny se vlivu vzdát výměnou za ekonomické výhody, jiné trvají na plnohodnotném partnerství.