Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Tato diplomatická roztržka gradovala tuto středu přímo v Bílém domě. Zatímco viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými diplomaty, Trump na sociálních sítích nešetřil silnými slovy. Prohlásil, že Spojené státy Grónsko „nutně potřebují“ pro budování svého nového vesmírného štítu s názvem Golden Dome. Jakákoliv jiná varianta než americká kontrola nad ostrovem je pro něj podle jeho slov „nepřijatelná“.
Navzdory prezidentovu zápalu jsou čísla z průzkumů pro Bílý dům neúprosná. Průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že pouze 17 % Američanů podporuje aktivní kroky k získání Grónska. Ještě dramatičtější je odpor k případnému použití síly – proti vojenskému řešení se staví 71 % obyvatel, a to včetně šedesáti procent republikánů. Ukazuje se, že i Trumpovi nejvěrnější voliči mají v otázce narušování suverenity dlouholetého spojence své limity.
Evropské diplomaty a část amerických zákonodárců tato situace hluboce znepokojuje. Republikánský senátor Thom Tillis dokonce otevřeně zkritizoval prezidentovy „expanzivní sny“. Obavy panují především o osud NATO. Zatímco Trump tvrdí, že s Grónskem v amerických rukou bude aliance silnější, devět z deseti demokratů a téměř polovina republikánů se obává, že tento nátlak může transatlantické spojenectví naopak nenávratně zničit.
Napětí ilustruje i provokativní karikatura, kterou Bílý dům zveřejnil v den klíčových jednání. Obrázek zachycuje grónské psí spřežení na rozcestí, kde jedna cesta vede k Washingtonu a druhá k ruskému Kremlu a Velké čínské zdi. Podle Trumpa nemá Grónsko jinou možnost volby, protože Dánsko ho prý nedokáže ochránit. Kodaň na tyto výpady reagovala okamžitým zvýšením vojenské přítomnosti v Arktidě a vysláním dalších jednotek k ochraně ostrova.
Trump má dlouhou historii prosazování zdánlivě absurdních nápadů, které jeho základna nakonec přijme za své. Podobně šokoval, když loni mluvil o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, nebo když nechal v lednu speciální jednotky vpadnout do Venezuely a zatknout Nicoláse Madura. U Venezuely se mu podařilo podporu u republikánů během dvou týdnů téměř zdvojnásobit. Otázkou zůstává, zda mu podobný kousek vyjde i s Grónskem.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po schůzce v Bílém domě přiznal, že se názory obou stran stále zásadně rozcházejí. Shodli se pouze na vzniku pracovní skupiny, která má v příštích týdnech zkoumat americké bezpečnostní obavy. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen byl ještě ostřejší – prohlásil, že pokud si mají vybrat mezi Kodaní a Washingtonem, volí Dánsko. Trump na to reagoval podrážděně a varoval, že to pro premiéra bude „velký problém“.
Prezident USA sází na to, že časem otupí odpor dánské vlády i vlastních občanů. Pro spojence v NATO je však tento spor testem, jak daleko jsou ochotni zajít při obraně své suverenity proti svému největšímu partnerovi. Zatímco Trump dál „prodává“ Grónsko Američanům, svět s napětím sleduje, zda tento diplomatický požár skutečně povede k něčemu víc než jen k ostrým příspěvkům na internetu.
Policie obvinila staršího z mužů, kteří se zúčastnili středečního konfliktu v Jaroměři, z pokusu o vraždu. Kriminalisté také zjistili, že v případu sehrály zásadní roli drogy. Napadený muž je momentálně ve stabilizovaném stavu.
Největší nadějí české olympijské výpravy během úvodního dne her v Itálii měla v sobotu být Martina Sáblíková. Trojnásobná olympijská vítězka se ale ze zdravotních důvodů nezúčastní závodu na 3000 metrů, v němž získala dva ze svých sedmi cenných kovů.
Mrazivé počasí v posledních dnech na většině míst ustoupilo. Teploty vystoupaly nad nulu a dostavila se obleva. Kvalita sněhových podmínek se zhoršila i na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zajímavý moment přinesl zahajovací ceremoniál zimních olympijských her na slavném milánském fotbalovém stadionu San Siro. Když se na obrazovce objevil jeden ze zahraničních státníků, rozezněl se pískot. Na zahájení byl přítomen i český prezident Petr Pavel.
Česko zasáhla před víkendem smutná zpráva. Nejen herecká obec smutní kvůli úmrtí legendární Jany Brejchové, bylo jí 86 let. Hned v pátek večer se objevily první reakce na odchod této velké osobnosti tuzemské kulturní scény.
Americký prezident Donald Trump se postaral o další kontroverzi během svého druhého mandátu. Na sociálních sítích zveřejnil rasistický klip, v němž byli jeho předchůdce Barack Obama s manželkou Michelle vyobrazeni jako opice. Trump již video smazal.
Štefanu Margitovi vrcholí přípravy na premiéru posledního představení v dlouholeté a úspěšné operní kariéře. On sám možná nečekal, co zaujme jeho fanoušky. Někteří totiž pojali podezření, že si nechal udělat tetování. Kde je pravda?
Česká kinematografie přišla o jednu ze svých nejvýraznějších tváří, herečku Janu Brejchovou, která odešla ve věku 86 let. Smutnou zprávu o jejím skonu potvrdila dcera Tereza Brodská. Poslední roky života strávila umělkyně v motolském zdravotnickém zařízení pro dlouhodobě nemocné. Do ústraní ji před časem přimělo odejít vážné onemocnění mozku.
Americký prezident Donald Trump odstranil ze své sociální sítě Truth Social video, které obsahovalo rasistický záběr zobrazující manžele Obamovy jako lidoopy. Tento incident, jenž se odehrál v prvním únorovém týdnu roku 2026, vyvolal vlnu kritiky napříč americkou politickou scénou.
Snaha Donalda Trumpa o získání Grónska, která se kdysi zdála být jen výstředním nápadem, se v roce 2026 stala ústředním bodem americké zahraniční politiky a vyvolala jednu z největších diplomatických krizí posledních let. Kořeny této posedlosti sahají do začátku roku 2018, kdy Trump v Situation Room obdržel zpravodajský brífink o rostoucí aktivitě ruských ponorek a čínských plavidel v Arktidě. Právě tehdy se zrodila jeho myšlenka, že USA potřebují v severním Atlantiku trvalejší a silnější základnu.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová vystoupila na pařížské univerzitě Sciences Po s varováním, že dosavadní globální pořádek definitivně skončil a k původnímu stavu se již nevrátí. Zdůraznila nezbytnost spojenectví Evropy a USA tváří v tvář ruským hrozbám, ačkoliv transatlantické vztahy v posledních týdnech citelně ochladly. Podle dánské předsedkyně vlády Rusko o mír s Evropou nestojí, což vyžaduje jednotnou a nekompromisní reakci celého Západu.
Po dvou letech války přineslo příměří z 10. října do Pásma Gazy nejistý klid, ačkoliv izraelské údery zcela neustaly. Pro osmačtyřicetiletou Hebu je přežití uplynulých let zázrakem, přesto se stále potýká s úzkostí a pocitem ohrožení. Podle ní není nic zaručeno a válka se může kdykoliv vrátit, přičemž humanitární pomoc do enklávy proudí jen ve velmi omezeném množství.