Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Tato diplomatická roztržka gradovala tuto středu přímo v Bílém domě. Zatímco viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio jednali s dánskými a grónskými diplomaty, Trump na sociálních sítích nešetřil silnými slovy. Prohlásil, že Spojené státy Grónsko „nutně potřebují“ pro budování svého nového vesmírného štítu s názvem Golden Dome. Jakákoliv jiná varianta než americká kontrola nad ostrovem je pro něj podle jeho slov „nepřijatelná“.
Navzdory prezidentovu zápalu jsou čísla z průzkumů pro Bílý dům neúprosná. Průzkum Reuters-Ipsos ukázal, že pouze 17 % Američanů podporuje aktivní kroky k získání Grónska. Ještě dramatičtější je odpor k případnému použití síly – proti vojenskému řešení se staví 71 % obyvatel, a to včetně šedesáti procent republikánů. Ukazuje se, že i Trumpovi nejvěrnější voliči mají v otázce narušování suverenity dlouholetého spojence své limity.
Evropské diplomaty a část amerických zákonodárců tato situace hluboce znepokojuje. Republikánský senátor Thom Tillis dokonce otevřeně zkritizoval prezidentovy „expanzivní sny“. Obavy panují především o osud NATO. Zatímco Trump tvrdí, že s Grónskem v amerických rukou bude aliance silnější, devět z deseti demokratů a téměř polovina republikánů se obává, že tento nátlak může transatlantické spojenectví naopak nenávratně zničit.
Napětí ilustruje i provokativní karikatura, kterou Bílý dům zveřejnil v den klíčových jednání. Obrázek zachycuje grónské psí spřežení na rozcestí, kde jedna cesta vede k Washingtonu a druhá k ruskému Kremlu a Velké čínské zdi. Podle Trumpa nemá Grónsko jinou možnost volby, protože Dánsko ho prý nedokáže ochránit. Kodaň na tyto výpady reagovala okamžitým zvýšením vojenské přítomnosti v Arktidě a vysláním dalších jednotek k ochraně ostrova.
Trump má dlouhou historii prosazování zdánlivě absurdních nápadů, které jeho základna nakonec přijme za své. Podobně šokoval, když loni mluvil o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA, nebo když nechal v lednu speciální jednotky vpadnout do Venezuely a zatknout Nicoláse Madura. U Venezuely se mu podařilo podporu u republikánů během dvou týdnů téměř zdvojnásobit. Otázkou zůstává, zda mu podobný kousek vyjde i s Grónskem.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po schůzce v Bílém domě přiznal, že se názory obou stran stále zásadně rozcházejí. Shodli se pouze na vzniku pracovní skupiny, která má v příštích týdnech zkoumat americké bezpečnostní obavy. Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen byl ještě ostřejší – prohlásil, že pokud si mají vybrat mezi Kodaní a Washingtonem, volí Dánsko. Trump na to reagoval podrážděně a varoval, že to pro premiéra bude „velký problém“.
Prezident USA sází na to, že časem otupí odpor dánské vlády i vlastních občanů. Pro spojence v NATO je však tento spor testem, jak daleko jsou ochotni zajít při obraně své suverenity proti svému největšímu partnerovi. Zatímco Trump dál „prodává“ Grónsko Američanům, svět s napětím sleduje, zda tento diplomatický požár skutečně povede k něčemu víc než jen k ostrým příspěvkům na internetu.
Státy Evropské unie se ani po třech dnech intenzivních jednání nedokázaly shodnout na podobě nového, v pořadí již jednadvacátého balíčku sankcí proti Rusku. Kvůli chybějící dohodě museli velvyslanci členských zemí přistoupit k dočasnému zmrazení cenového stropu na ruskou ropu o další týden, aby zabránili jeho automatickému zvýšení. Současný limit ve výši 44,10 dolaru za barel tak zůstane v platnosti minimálně do 23. července. Další jednání, které by mělo patovou situaci vyřešit, je naplánováno na 22. července pod vedením irského předsednictví.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.