Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se snažil konkurovat Číně masivními investicemi do zelených technologií a výroby baterií, Trump dospěl k závěru, že Spojené státy tento závod již prohrály. Ve svém pohledu totiž Čína zvítězila díky nucené práci, státním dotacím a krádežím duševního vlastnictví – a americká snaha konkurovat by podle Trumpa pouze znamenala další prohru.
Trumpova administrativa tak opouští jakýkoliv pokus rozvíjet sektor čisté energie a soustředí se výhradně na ropu, zemní plyn a uhlí – oblasti, v nichž Spojené státy globálně dominují. Podle některých republikánských představitelů tím USA přenechávají trh s čistou energií soupeřům, což vnitřně rozděluje samotnou Republikánskou stranu.
Zatímco konzervativní tvrdé jádro žádá zrušení stovek miliard dolarů daňových úlev, které zavedl Biden pro podporu zelené energie, umírněnější republikáni – především z průmyslových oblastí – argumentují tím, že tyto investice vytvářejí pracovní místa v republikánských státech. Trump však na tyto výtky nereaguje a opakuje, že se o čistou energii nezajímá.
Ministerstvo energetiky pod Trumpovým vedením potvrdilo, že jeho hlavní prioritou je ropa, nikoliv zelené technologie. Oficiální prohlášení hovoří o „odstranění byrokracie“ a „uvolnění spolehlivé americké energie“. Daňové úlevy pro projekty čisté energie, které byly zavedeny v rámci Bidenova zákona o snižování inflace, by měly být podle Trumpových stoupenců buď zcela zrušeny, nebo alespoň přísně omezeny tak, aby vylučovaly jakýkoliv čínský podíl ve výrobních řetězcích.
Analýzy však ukazují, že tyto změny by mohly zlikvidovat zárodky americké výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů. Výzkumníci z univerzity Johnse Hopkinse odhadují, že USA by mohly přijít o trh v hodnotě 50 miliard dolarů a o investice za dalších 80 miliard, které by se přesunuly do zahraničí – převážně do Číny.
Ekonomové upozorňují, že Trumpova strategie znamená nejen odliv pracovních míst, ale i možný prodej amerického know-how zahraničním zájemcům. Jakmile totiž domácí podniky ukončí činnost, jejich technologie a duševní vlastnictví se mohou stát snadno dostupnými k odkoupení.
I když Trump slibuje zavedení cel na dovoz zelených technologií, většina expertů se shoduje, že to nebude stačit. „Čína bude hlavním vítězem, ale zisk pocítí celý zbytek světa,“ uvedl analytik Tim Sahay. „Je to v podstatě obrácená verze Bidenova programu IRA. Teď, když je pryč, ostatní země říkají: ‚Tak tohle je naše šance.‘“
Někteří konzervativní zastánci čisté energie stále doufají, že Trump přehodnotí svůj postoj a ponechá alespoň některé pobídky pro americkou výrobu. Upozorňují, že továrny na baterie či solární panely rostou zejména v republikánských státech a tvoří tisíce pracovních míst. Prozatím však prezident upřednostňuje tvrdou linii a vystupuje proti „klimatickému alarmismu“, který označuje za nástroj k omezování svobody.
Ministr energetiky Chris Wright při své cestě do východní Evropy vyzýval tamní země, aby se připojily k iniciativě „Tým energetické svobody“, jejímž cílem je odmítnutí klimatických závazků a podpora ropy, plynu a jaderné energie. Jeho náměstek Tommy Joyce šel ještě dál, když tvrdil, že „neexistují žádné větrné turbíny bez ústupků nebo nátlaku ze strany Číny“.
Zatímco USA couvají, Čína dál investuje a rozšiřuje svůj náskok. Čínské společnosti jako BYD nebo CATL oznámily vývoj baterií, které dokážou elektromobilům zajistit dojezd až 500 kilometrů za pouhých pět minut nabíjení. Oproti tomu americká Tesla dosahuje podobného dojezdu za trojnásobný čas.
Navrhované republikánské škrty navíc ohrožují i další technologie, které Trump sám propagoval – například fúzní nebo geotermální energii. Výrazné snížení financování výzkumu a inovací by mohlo zcela zastavit vývoj v těchto oblastech.
Zatímco Bidenův přístup hledal způsob, jak s Čínou soupeřit, Trump dospěl k závěru, že je lepší ze hry odstoupit. Tento postoj má přímé důsledky nejen pro klima, ale i pro americké pracovníky, výzkum, technologický pokrok a geopolitický vliv Spojených států. Jak to výstižně shrnul bývalý australský diplomat Thom Woodroofe: „Co mě překvapuje, je ochota Trumpovy administrativy nejen změnit kurz, ale přímo sabotovat jakoukoliv jinou cestu – i když tím přichází o americká pracovní místa.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
