Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se snažil konkurovat Číně masivními investicemi do zelených technologií a výroby baterií, Trump dospěl k závěru, že Spojené státy tento závod již prohrály. Ve svém pohledu totiž Čína zvítězila díky nucené práci, státním dotacím a krádežím duševního vlastnictví – a americká snaha konkurovat by podle Trumpa pouze znamenala další prohru.
Trumpova administrativa tak opouští jakýkoliv pokus rozvíjet sektor čisté energie a soustředí se výhradně na ropu, zemní plyn a uhlí – oblasti, v nichž Spojené státy globálně dominují. Podle některých republikánských představitelů tím USA přenechávají trh s čistou energií soupeřům, což vnitřně rozděluje samotnou Republikánskou stranu.
Zatímco konzervativní tvrdé jádro žádá zrušení stovek miliard dolarů daňových úlev, které zavedl Biden pro podporu zelené energie, umírněnější republikáni – především z průmyslových oblastí – argumentují tím, že tyto investice vytvářejí pracovní místa v republikánských státech. Trump však na tyto výtky nereaguje a opakuje, že se o čistou energii nezajímá.
Ministerstvo energetiky pod Trumpovým vedením potvrdilo, že jeho hlavní prioritou je ropa, nikoliv zelené technologie. Oficiální prohlášení hovoří o „odstranění byrokracie“ a „uvolnění spolehlivé americké energie“. Daňové úlevy pro projekty čisté energie, které byly zavedeny v rámci Bidenova zákona o snižování inflace, by měly být podle Trumpových stoupenců buď zcela zrušeny, nebo alespoň přísně omezeny tak, aby vylučovaly jakýkoliv čínský podíl ve výrobních řetězcích.
Analýzy však ukazují, že tyto změny by mohly zlikvidovat zárodky americké výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů. Výzkumníci z univerzity Johnse Hopkinse odhadují, že USA by mohly přijít o trh v hodnotě 50 miliard dolarů a o investice za dalších 80 miliard, které by se přesunuly do zahraničí – převážně do Číny.
Ekonomové upozorňují, že Trumpova strategie znamená nejen odliv pracovních míst, ale i možný prodej amerického know-how zahraničním zájemcům. Jakmile totiž domácí podniky ukončí činnost, jejich technologie a duševní vlastnictví se mohou stát snadno dostupnými k odkoupení.
I když Trump slibuje zavedení cel na dovoz zelených technologií, většina expertů se shoduje, že to nebude stačit. „Čína bude hlavním vítězem, ale zisk pocítí celý zbytek světa,“ uvedl analytik Tim Sahay. „Je to v podstatě obrácená verze Bidenova programu IRA. Teď, když je pryč, ostatní země říkají: ‚Tak tohle je naše šance.‘“
Někteří konzervativní zastánci čisté energie stále doufají, že Trump přehodnotí svůj postoj a ponechá alespoň některé pobídky pro americkou výrobu. Upozorňují, že továrny na baterie či solární panely rostou zejména v republikánských státech a tvoří tisíce pracovních míst. Prozatím však prezident upřednostňuje tvrdou linii a vystupuje proti „klimatickému alarmismu“, který označuje za nástroj k omezování svobody.
Ministr energetiky Chris Wright při své cestě do východní Evropy vyzýval tamní země, aby se připojily k iniciativě „Tým energetické svobody“, jejímž cílem je odmítnutí klimatických závazků a podpora ropy, plynu a jaderné energie. Jeho náměstek Tommy Joyce šel ještě dál, když tvrdil, že „neexistují žádné větrné turbíny bez ústupků nebo nátlaku ze strany Číny“.
Zatímco USA couvají, Čína dál investuje a rozšiřuje svůj náskok. Čínské společnosti jako BYD nebo CATL oznámily vývoj baterií, které dokážou elektromobilům zajistit dojezd až 500 kilometrů za pouhých pět minut nabíjení. Oproti tomu americká Tesla dosahuje podobného dojezdu za trojnásobný čas.
Navrhované republikánské škrty navíc ohrožují i další technologie, které Trump sám propagoval – například fúzní nebo geotermální energii. Výrazné snížení financování výzkumu a inovací by mohlo zcela zastavit vývoj v těchto oblastech.
Zatímco Bidenův přístup hledal způsob, jak s Čínou soupeřit, Trump dospěl k závěru, že je lepší ze hry odstoupit. Tento postoj má přímé důsledky nejen pro klima, ale i pro americké pracovníky, výzkum, technologický pokrok a geopolitický vliv Spojených států. Jak to výstižně shrnul bývalý australský diplomat Thom Woodroofe: „Co mě překvapuje, je ochota Trumpovy administrativy nejen změnit kurz, ale přímo sabotovat jakoukoliv jinou cestu – i když tím přichází o americká pracovní místa.“
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
