Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se snažil konkurovat Číně masivními investicemi do zelených technologií a výroby baterií, Trump dospěl k závěru, že Spojené státy tento závod již prohrály. Ve svém pohledu totiž Čína zvítězila díky nucené práci, státním dotacím a krádežím duševního vlastnictví – a americká snaha konkurovat by podle Trumpa pouze znamenala další prohru.
Trumpova administrativa tak opouští jakýkoliv pokus rozvíjet sektor čisté energie a soustředí se výhradně na ropu, zemní plyn a uhlí – oblasti, v nichž Spojené státy globálně dominují. Podle některých republikánských představitelů tím USA přenechávají trh s čistou energií soupeřům, což vnitřně rozděluje samotnou Republikánskou stranu.
Zatímco konzervativní tvrdé jádro žádá zrušení stovek miliard dolarů daňových úlev, které zavedl Biden pro podporu zelené energie, umírněnější republikáni – především z průmyslových oblastí – argumentují tím, že tyto investice vytvářejí pracovní místa v republikánských státech. Trump však na tyto výtky nereaguje a opakuje, že se o čistou energii nezajímá.
Ministerstvo energetiky pod Trumpovým vedením potvrdilo, že jeho hlavní prioritou je ropa, nikoliv zelené technologie. Oficiální prohlášení hovoří o „odstranění byrokracie“ a „uvolnění spolehlivé americké energie“. Daňové úlevy pro projekty čisté energie, které byly zavedeny v rámci Bidenova zákona o snižování inflace, by měly být podle Trumpových stoupenců buď zcela zrušeny, nebo alespoň přísně omezeny tak, aby vylučovaly jakýkoliv čínský podíl ve výrobních řetězcích.
Analýzy však ukazují, že tyto změny by mohly zlikvidovat zárodky americké výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů. Výzkumníci z univerzity Johnse Hopkinse odhadují, že USA by mohly přijít o trh v hodnotě 50 miliard dolarů a o investice za dalších 80 miliard, které by se přesunuly do zahraničí – převážně do Číny.
Ekonomové upozorňují, že Trumpova strategie znamená nejen odliv pracovních míst, ale i možný prodej amerického know-how zahraničním zájemcům. Jakmile totiž domácí podniky ukončí činnost, jejich technologie a duševní vlastnictví se mohou stát snadno dostupnými k odkoupení.
I když Trump slibuje zavedení cel na dovoz zelených technologií, většina expertů se shoduje, že to nebude stačit. „Čína bude hlavním vítězem, ale zisk pocítí celý zbytek světa,“ uvedl analytik Tim Sahay. „Je to v podstatě obrácená verze Bidenova programu IRA. Teď, když je pryč, ostatní země říkají: ‚Tak tohle je naše šance.‘“
Někteří konzervativní zastánci čisté energie stále doufají, že Trump přehodnotí svůj postoj a ponechá alespoň některé pobídky pro americkou výrobu. Upozorňují, že továrny na baterie či solární panely rostou zejména v republikánských státech a tvoří tisíce pracovních míst. Prozatím však prezident upřednostňuje tvrdou linii a vystupuje proti „klimatickému alarmismu“, který označuje za nástroj k omezování svobody.
Ministr energetiky Chris Wright při své cestě do východní Evropy vyzýval tamní země, aby se připojily k iniciativě „Tým energetické svobody“, jejímž cílem je odmítnutí klimatických závazků a podpora ropy, plynu a jaderné energie. Jeho náměstek Tommy Joyce šel ještě dál, když tvrdil, že „neexistují žádné větrné turbíny bez ústupků nebo nátlaku ze strany Číny“.
Zatímco USA couvají, Čína dál investuje a rozšiřuje svůj náskok. Čínské společnosti jako BYD nebo CATL oznámily vývoj baterií, které dokážou elektromobilům zajistit dojezd až 500 kilometrů za pouhých pět minut nabíjení. Oproti tomu americká Tesla dosahuje podobného dojezdu za trojnásobný čas.
Navrhované republikánské škrty navíc ohrožují i další technologie, které Trump sám propagoval – například fúzní nebo geotermální energii. Výrazné snížení financování výzkumu a inovací by mohlo zcela zastavit vývoj v těchto oblastech.
Zatímco Bidenův přístup hledal způsob, jak s Čínou soupeřit, Trump dospěl k závěru, že je lepší ze hry odstoupit. Tento postoj má přímé důsledky nejen pro klima, ale i pro americké pracovníky, výzkum, technologický pokrok a geopolitický vliv Spojených států. Jak to výstižně shrnul bývalý australský diplomat Thom Woodroofe: „Co mě překvapuje, je ochota Trumpovy administrativy nejen změnit kurz, ale přímo sabotovat jakoukoliv jinou cestu – i když tím přichází o americká pracovní místa.“
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
