Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se snažil konkurovat Číně masivními investicemi do zelených technologií a výroby baterií, Trump dospěl k závěru, že Spojené státy tento závod již prohrály. Ve svém pohledu totiž Čína zvítězila díky nucené práci, státním dotacím a krádežím duševního vlastnictví – a americká snaha konkurovat by podle Trumpa pouze znamenala další prohru.
Trumpova administrativa tak opouští jakýkoliv pokus rozvíjet sektor čisté energie a soustředí se výhradně na ropu, zemní plyn a uhlí – oblasti, v nichž Spojené státy globálně dominují. Podle některých republikánských představitelů tím USA přenechávají trh s čistou energií soupeřům, což vnitřně rozděluje samotnou Republikánskou stranu.
Zatímco konzervativní tvrdé jádro žádá zrušení stovek miliard dolarů daňových úlev, které zavedl Biden pro podporu zelené energie, umírněnější republikáni – především z průmyslových oblastí – argumentují tím, že tyto investice vytvářejí pracovní místa v republikánských státech. Trump však na tyto výtky nereaguje a opakuje, že se o čistou energii nezajímá.
Ministerstvo energetiky pod Trumpovým vedením potvrdilo, že jeho hlavní prioritou je ropa, nikoliv zelené technologie. Oficiální prohlášení hovoří o „odstranění byrokracie“ a „uvolnění spolehlivé americké energie“. Daňové úlevy pro projekty čisté energie, které byly zavedeny v rámci Bidenova zákona o snižování inflace, by měly být podle Trumpových stoupenců buď zcela zrušeny, nebo alespoň přísně omezeny tak, aby vylučovaly jakýkoliv čínský podíl ve výrobních řetězcích.
Analýzy však ukazují, že tyto změny by mohly zlikvidovat zárodky americké výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů. Výzkumníci z univerzity Johnse Hopkinse odhadují, že USA by mohly přijít o trh v hodnotě 50 miliard dolarů a o investice za dalších 80 miliard, které by se přesunuly do zahraničí – převážně do Číny.
Ekonomové upozorňují, že Trumpova strategie znamená nejen odliv pracovních míst, ale i možný prodej amerického know-how zahraničním zájemcům. Jakmile totiž domácí podniky ukončí činnost, jejich technologie a duševní vlastnictví se mohou stát snadno dostupnými k odkoupení.
I když Trump slibuje zavedení cel na dovoz zelených technologií, většina expertů se shoduje, že to nebude stačit. „Čína bude hlavním vítězem, ale zisk pocítí celý zbytek světa,“ uvedl analytik Tim Sahay. „Je to v podstatě obrácená verze Bidenova programu IRA. Teď, když je pryč, ostatní země říkají: ‚Tak tohle je naše šance.‘“
Někteří konzervativní zastánci čisté energie stále doufají, že Trump přehodnotí svůj postoj a ponechá alespoň některé pobídky pro americkou výrobu. Upozorňují, že továrny na baterie či solární panely rostou zejména v republikánských státech a tvoří tisíce pracovních míst. Prozatím však prezident upřednostňuje tvrdou linii a vystupuje proti „klimatickému alarmismu“, který označuje za nástroj k omezování svobody.
Ministr energetiky Chris Wright při své cestě do východní Evropy vyzýval tamní země, aby se připojily k iniciativě „Tým energetické svobody“, jejímž cílem je odmítnutí klimatických závazků a podpora ropy, plynu a jaderné energie. Jeho náměstek Tommy Joyce šel ještě dál, když tvrdil, že „neexistují žádné větrné turbíny bez ústupků nebo nátlaku ze strany Číny“.
Zatímco USA couvají, Čína dál investuje a rozšiřuje svůj náskok. Čínské společnosti jako BYD nebo CATL oznámily vývoj baterií, které dokážou elektromobilům zajistit dojezd až 500 kilometrů za pouhých pět minut nabíjení. Oproti tomu americká Tesla dosahuje podobného dojezdu za trojnásobný čas.
Navrhované republikánské škrty navíc ohrožují i další technologie, které Trump sám propagoval – například fúzní nebo geotermální energii. Výrazné snížení financování výzkumu a inovací by mohlo zcela zastavit vývoj v těchto oblastech.
Zatímco Bidenův přístup hledal způsob, jak s Čínou soupeřit, Trump dospěl k závěru, že je lepší ze hry odstoupit. Tento postoj má přímé důsledky nejen pro klima, ale i pro americké pracovníky, výzkum, technologický pokrok a geopolitický vliv Spojených států. Jak to výstižně shrnul bývalý australský diplomat Thom Woodroofe: „Co mě překvapuje, je ochota Trumpovy administrativy nejen změnit kurz, ale přímo sabotovat jakoukoliv jinou cestu – i když tím přichází o americká pracovní místa.“
Chystá se další dějství války o Rozárku mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem. Bývalí partneři dlouhodobě vedou spor o to, jak by měla vypadat péče o holčičku. V současnosti se oba střídají. Hanychová se to snaží změnit, a to doopravdy všelijak.
Nejvýznamnější osobností karlovarského filmového festivalu vždy byl zesnulý Jiří Bartoška, ale nedílnou součástí akce je každoročně i Marek Eben. Moderátor již odhalil, že se do lázeňského města na západě Čech chystá i letos. A samozřejmě tam bude s hosty na Bartošku vzpomínat.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Ivana Gottová zákonitě musela po smrti Karla Gotta začít nový život, jehož hlavní náplní je péče o odkaz zesnulého manžela. Vdova učinila zásadní rozhodnutí, když se s rodinou přestěhovala z Bertramky. Jak na známé osobnosti reagují jejich noví sousedé?
Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
