Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Zatímco jeho předchůdce Joe Biden se snažil konkurovat Číně masivními investicemi do zelených technologií a výroby baterií, Trump dospěl k závěru, že Spojené státy tento závod již prohrály. Ve svém pohledu totiž Čína zvítězila díky nucené práci, státním dotacím a krádežím duševního vlastnictví – a americká snaha konkurovat by podle Trumpa pouze znamenala další prohru.
Trumpova administrativa tak opouští jakýkoliv pokus rozvíjet sektor čisté energie a soustředí se výhradně na ropu, zemní plyn a uhlí – oblasti, v nichž Spojené státy globálně dominují. Podle některých republikánských představitelů tím USA přenechávají trh s čistou energií soupeřům, což vnitřně rozděluje samotnou Republikánskou stranu.
Zatímco konzervativní tvrdé jádro žádá zrušení stovek miliard dolarů daňových úlev, které zavedl Biden pro podporu zelené energie, umírněnější republikáni – především z průmyslových oblastí – argumentují tím, že tyto investice vytvářejí pracovní místa v republikánských státech. Trump však na tyto výtky nereaguje a opakuje, že se o čistou energii nezajímá.
Ministerstvo energetiky pod Trumpovým vedením potvrdilo, že jeho hlavní prioritou je ropa, nikoliv zelené technologie. Oficiální prohlášení hovoří o „odstranění byrokracie“ a „uvolnění spolehlivé americké energie“. Daňové úlevy pro projekty čisté energie, které byly zavedeny v rámci Bidenova zákona o snižování inflace, by měly být podle Trumpových stoupenců buď zcela zrušeny, nebo alespoň přísně omezeny tak, aby vylučovaly jakýkoliv čínský podíl ve výrobních řetězcích.
Analýzy však ukazují, že tyto změny by mohly zlikvidovat zárodky americké výroby solárních panelů, baterií a elektromobilů. Výzkumníci z univerzity Johnse Hopkinse odhadují, že USA by mohly přijít o trh v hodnotě 50 miliard dolarů a o investice za dalších 80 miliard, které by se přesunuly do zahraničí – převážně do Číny.
Ekonomové upozorňují, že Trumpova strategie znamená nejen odliv pracovních míst, ale i možný prodej amerického know-how zahraničním zájemcům. Jakmile totiž domácí podniky ukončí činnost, jejich technologie a duševní vlastnictví se mohou stát snadno dostupnými k odkoupení.
I když Trump slibuje zavedení cel na dovoz zelených technologií, většina expertů se shoduje, že to nebude stačit. „Čína bude hlavním vítězem, ale zisk pocítí celý zbytek světa,“ uvedl analytik Tim Sahay. „Je to v podstatě obrácená verze Bidenova programu IRA. Teď, když je pryč, ostatní země říkají: ‚Tak tohle je naše šance.‘“
Někteří konzervativní zastánci čisté energie stále doufají, že Trump přehodnotí svůj postoj a ponechá alespoň některé pobídky pro americkou výrobu. Upozorňují, že továrny na baterie či solární panely rostou zejména v republikánských státech a tvoří tisíce pracovních míst. Prozatím však prezident upřednostňuje tvrdou linii a vystupuje proti „klimatickému alarmismu“, který označuje za nástroj k omezování svobody.
Ministr energetiky Chris Wright při své cestě do východní Evropy vyzýval tamní země, aby se připojily k iniciativě „Tým energetické svobody“, jejímž cílem je odmítnutí klimatických závazků a podpora ropy, plynu a jaderné energie. Jeho náměstek Tommy Joyce šel ještě dál, když tvrdil, že „neexistují žádné větrné turbíny bez ústupků nebo nátlaku ze strany Číny“.
Zatímco USA couvají, Čína dál investuje a rozšiřuje svůj náskok. Čínské společnosti jako BYD nebo CATL oznámily vývoj baterií, které dokážou elektromobilům zajistit dojezd až 500 kilometrů za pouhých pět minut nabíjení. Oproti tomu americká Tesla dosahuje podobného dojezdu za trojnásobný čas.
Navrhované republikánské škrty navíc ohrožují i další technologie, které Trump sám propagoval – například fúzní nebo geotermální energii. Výrazné snížení financování výzkumu a inovací by mohlo zcela zastavit vývoj v těchto oblastech.
Zatímco Bidenův přístup hledal způsob, jak s Čínou soupeřit, Trump dospěl k závěru, že je lepší ze hry odstoupit. Tento postoj má přímé důsledky nejen pro klima, ale i pro americké pracovníky, výzkum, technologický pokrok a geopolitický vliv Spojených států. Jak to výstižně shrnul bývalý australský diplomat Thom Woodroofe: „Co mě překvapuje, je ochota Trumpovy administrativy nejen změnit kurz, ale přímo sabotovat jakoukoliv jinou cestu – i když tím přichází o americká pracovní místa.“
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
