Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Analýza zpravodajců naznačuje, že Alí Chameneí vnímal svého syna Modžtabu jako osobu, která není příliš bystrá a postrádá kvalifikaci nezbytnou pro úřad nejvyššího vůdce. Kromě nedostatku intelektuálních předpokladů měly tajné služby shromáždit také indicie o tom, že otec věděl o jistých problémech v Modžtabově osobním životě. Tyto okolnosti z něj v očích jeho otce dělaly nevhodného kandidáta na post, který Chameneí starší zastával desítky let.
Modžtaba Chameneí byl přesto minulý víkend vybrán radou náboženských učenců jako třetí nejvyšší vůdce Íránu v historii od islámské revoluce v roce 1979. K jeho jmenování došlo krátce poté, co byl Alí Chameneí zabit při izraelském raketovém útoku, který odstartoval současný válečný konflikt. Tato dynastická posloupnost je v Íránu vnímána velmi kontroverzně, neboť samotná revoluce před necelými padesáti lety svrhla dědičnou monarchii šáha Pahlavího.
Prezident Donald Trump, viceprezident JD Vance a další vysocí představitelé USA byli o těchto zpravodajských poznatcích podrobně informováni. Trump se však v soukromých rozhovorech nechal slyšet, že pochybuje o relevanci těchto informací pro aktuální vývoj. Podle jeho názoru je Írán v tuto chvíli v podstatě bez vedení, a dokonce spekuluje o tom, že Modžtaba Chameneí mohl podlehnout zraněním, která utrpěl při stejném útoku jako jeho otec.
Bílý dům zastává teorii, že skutečnou moc v zemi nyní převzaly íránské revoluční gardy. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, znamenalo by to zásadní odklon od tradiční teokratické diktatury, která v zemi existuje od roku 1979. Faktická vláda armádních složek místo náboženských autorit by zcela změnila strukturu moci v Íránu a mohla by mít nepředvídatelné důsledky pro další průběh války.
Prezident Trump na nedostatek důvěry otce v syna veřejně narážel již v pátečním rozhovoru pro Fox News. Prohlásil, že íránské první i druhé vedení je pryč a to třetí se nachází v obrovských problémech. Přímo uvedl, že současný vůdce je někým, koho na tomto místě nechtěl ani jeho vlastní otec. Trump Modžtabu Chameneího označil za „lehkou váhu“ a zdůraznil, že takový vůdce je pro Spojené státy naprosto nepřijatelný.
Americká administrativa mezitím stupňuje tlak na íránské představitele. Federální vláda v pátek vypsala odměnu ve výši deseti milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení Modžtaby Chameneího a dalších devíti klíčových představitelů režimu. Tato iniciativa přichází ve chvíli, kdy USA již více než dva týdny usilují o úplné zničení íránského politického systému. Ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že mladší Chameneí je po útoku pravděpodobně znetvořený, i když jeho přesný stav zůstává nejasný.
Zatímco íránský ministr zahraničí Arákčí tvrdí, že Modžtaba je v dobrém zdravotním stavu a plně situaci kontroluje, americká strana tyto zprávy zpochybňuje. Absence nového vůdce na veřejnosti a jeho nahrazení televizním hlasatelem při projevu k národu jen posiluje americké přesvědčení, že íránské vedení je v hlubokém rozkladu.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala drastický nárůst cen ropy a zablokovala klíčové námořní trasy, což ochromilo dodávky potravin, léků a paliv pro miliony nejzranitelnějších lidí. Nevládní organizace proto nyní naléhavě volají po zřízení „humanitárního koridoru“ skrze Hormuzský průliv, aby se k potřebným dostala pomoc, která je v současnosti zablokovaná v logistických centrech.
Prezident Donald Trump během státní večeře v Bílém domě vyzdvihl úzké obranné partnerství mezi Spojenými státy a Velkou Británií. Při svém projevu se nevyhnul ani kontroverznějším tématům mezinárodní politiky. Tvrdil totiž, že britský král Karel III. plně souhlasí s jeho úsilím zabránit Íránu v získání jaderných zbraní, a to i přesto, že Londýn se veřejně zdráhá poskytnout plnou vojenskou podporu americko-izraelským operacím proti Teheránu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky své země, kteří v bojích na Ukrajině spáchali sebevraždu odpálením granátu, aby se vyhnuli zajetí. Toto vyjádření potvrdilo dlouholetá podezření ohledně bojových instrukcí, kterými se severokorejská armáda řídí. Kim tak učinil během projevu v Pchjongjangu, kde odhalil památník padlým vojákům.
Britský král Karel III. vystoupil před americkým Kongresem, kde svou přítomností připomněl hodnoty, na nichž americká republika stojí. Ve světě, který prochází bouřlivými změnami, působilo vystoupení panovníka jako zdůraznění významu vlády zákona a demokracie. Ačkoliv královské projevy bývají často opatrné a nejednoznačné, tentokrát byl králův tón nezvykle přímý.