Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Africké státy usilují o změnu globálního finančního systému. Chtějí, aby se přešlo od systému, který je řízen prioritami dárců, k takovému, který bude řešit potřeby zemí postižených změnami klimatu.
Současný globální finanční systém není podle Hanse Olava Ibrekka z norského ministerstva zahraničí vhodný pro tento účel. Je roztříštěný, pomalý, nechce podstupovat rizika a není v souladu s prioritami Afriky a dalších rozvojových zemí.
Přestože je kriticky důležité podporovat adaptační řešení, která snižují zranitelnost komunit vůči klimatickým změnám, jsou stále nedostatečně financována. Důvodem je podle Jacoba Thoppila z Climate Investment Funds nedostatek naléhavosti a neochota přijmout fakt, že se svět nachází v klimatické krizi. Richard Sherman, spolupředseda Fondu pro reakci na ztráty a škody, vyzval rozvinuté ekonomiky, aby plnily své sliby, a pokud to nedokážou, ať to na rovinu přiznají.
Na konferenci COP27 v roce 2022 dosáhly rozvojové země významného vítězství vytvořením Fondu pro reakci na ztráty a škody, který má poskytovat finanční podporu nejzranitelnějším zemím. Na následujících konferencích COP28 a COP29 pak různé státy přislíbily do fondu finanční příspěvky.
Vedoucí představitelé Afrického klimatického summitu se shodli na tom, že je potřeba udržet si dynamiku a jednotu, aby uspěli na budoucích jednáních. Jak řekl etiopský prezident Taye Atske Selassie, „Budoucnost Afriky je v rukou Afriky.“ Afrika by se tak měla stát zelenějším, prosperujícím a jednotnějším kontinentem.
Africké národy se spojily, aby společně čelily klimatické krizi a hájily své zájmy na mezinárodní scéně.
Prezident USA Donald Trump přinesl klíčové novinky ohledně vyšetřování smrti Charlieho Kirka. Během rozhovoru v ranním pořadu "Fox & Friends" prohlásil, že s vysokou mírou jistoty se podařilo podezřelého zadržet. Sdělil také, že se jedná o muže ve věku 28 nebo 29 let, což vyvrací předchozí informace úřadů, které hovořily o osobě ve vysokoškolském věku.
Slovensko čelí obviněním, že jeho úřady využily evropské fondy k výstavbě falešných penzionů, které ve skutečnosti slouží jako luxusní vily pro politické představitele a jejich přátele. Některé z těchto budov dokonce fungují jako soukromé rezidence. Podle opozice jsou desítky milionů eur, určených na rozvoj venkovské turistiky, zneužity.
Život v Severní Koreji se stal za vlády Kim Čong-una mnohem tvrdším a tamní obyvatelé se cítí více ohrožení. Hlavní zpráva OSN konstatuje, že totalitní režim stále častěji uplatňuje trest smrti, a to i na lidi, kteří sledují a sdílejí zahraniční filmy a televizní pořady. Dále se uvádí, že diktatura, která je do značné míry odříznutá od okolního světa, vystavuje své obyvatele nuceným pracím a omezuje jejich svobody.
Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Velká Británie rozšiřuje své jaderné schopnosti a hodlá k tomu využít nové stíhací letouny F-35, které jsou schopny nést jaderné zbraně, jako je například gravitační bomba B61-12. Royal Air Force plánuje koupit 12 stíhaček F-35A Lightning II. Tyto letouny se stanou součástí mise NATO, čímž se Velká Británie po odchodu z NATO v 90. letech znovu zapojí do jaderných dohod.
Přechod od neutrální fáze k La Niñě se podle televize Fox zdá být v nadcházejících měsících stále více pravděpodobný, i když se modely rozcházejí v tom, zda bude jev dostatečně silný, aby se projevil na globálním počasí.
Evropská unie se snaží přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se dohodli na nových finančních sankcích vůči Rusku. Přestože panuje shoda na tom, že je potřeba vyvíjet tlak na Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, obě strany mají rozdílné názory na to, jak toho dosáhnout. Bílý dům preferuje obchodní nástroje, jako jsou cla, zatímco EU upřednostňuje formální sankce na společnosti a finanční instituce, které obchodují s Ruskem.
Princ Harry překvapivě navštívil Kyjev. Cílem jeho cesty bylo vyjádřit podporu zraněným vojákům a podpořit proces jejich rehabilitace. Během své cesty do hlavního města Ukrajiny, kam přijel na pozvání tamní vlády, se s týmem své nadace Invictus Games chystá představit nové iniciativy.
Polsko ohlásilo devatenáct narušení svého vzdušného prostoru ruskými drony. V důsledku toho premiér Donald Tusk oznámil, že země aktivovala článek 4 Severoatlantické smlouvy. Drony byly sestřeleny stíhačkami NATO. Bylo to poprvé od začátku války na Ukrajině, kdy aliance použila střelbu. Polské ministerstvo vnitra informovalo, že se po celém Polsku našlo celkem šestnáct dronů.
Princ Harry je od pondělí na několikadenní návštěvě rodné Velké Británie, která má jasně daný program. Do středečního večera se však nevědělo, zda se setká se svým otcem. Palác nakonec potvrdil, že král Karel III. strávil se synem několik desítek minut, informovala BBC.
Po posledním rozloučení se Jiří Krampol dočkal v pondělí i zádušní mše v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, který se však stal terčem zloby z některých kruhů. Ozvala se například Krampolova exmanželka. Schmiedberger se ale nedal a rozhodl se reagovat.
Karel Šíp je lidem nejvíce na očích ve Všechnopárty. Spousta lidí nejspíš ani neví, že nejde o jeho jediný kšeft. Známý moderátor má totiž i po osmdesátce druhý pořad, s nímž cestuje po celém Česku.