Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.
Africké státy usilují o změnu globálního finančního systému. Chtějí, aby se přešlo od systému, který je řízen prioritami dárců, k takovému, který bude řešit potřeby zemí postižených změnami klimatu.
Současný globální finanční systém není podle Hanse Olava Ibrekka z norského ministerstva zahraničí vhodný pro tento účel. Je roztříštěný, pomalý, nechce podstupovat rizika a není v souladu s prioritami Afriky a dalších rozvojových zemí.
Přestože je kriticky důležité podporovat adaptační řešení, která snižují zranitelnost komunit vůči klimatickým změnám, jsou stále nedostatečně financována. Důvodem je podle Jacoba Thoppila z Climate Investment Funds nedostatek naléhavosti a neochota přijmout fakt, že se svět nachází v klimatické krizi. Richard Sherman, spolupředseda Fondu pro reakci na ztráty a škody, vyzval rozvinuté ekonomiky, aby plnily své sliby, a pokud to nedokážou, ať to na rovinu přiznají.
Na konferenci COP27 v roce 2022 dosáhly rozvojové země významného vítězství vytvořením Fondu pro reakci na ztráty a škody, který má poskytovat finanční podporu nejzranitelnějším zemím. Na následujících konferencích COP28 a COP29 pak různé státy přislíbily do fondu finanční příspěvky.
Vedoucí představitelé Afrického klimatického summitu se shodli na tom, že je potřeba udržet si dynamiku a jednotu, aby uspěli na budoucích jednáních. Jak řekl etiopský prezident Taye Atske Selassie, „Budoucnost Afriky je v rukou Afriky.“ Afrika by se tak měla stát zelenějším, prosperujícím a jednotnějším kontinentem.
Africké národy se spojily, aby společně čelily klimatické krizi a hájily své zájmy na mezinárodní scéně.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
Americká popová ikona Madonna vyvolala mezi svými ukrajinskými fanoušky vlnu rozhořčení poté, co se na sociálních sítích objevila v kontroverzním doplňku. Sedmašedesátiletá zpěvačka, která se dosud profilovala jako hlasitá podporovatelka Ukrajiny v boji proti ruské agresi, zveřejnila fotografie v sovětské beranici s rudou hvězdou. Tento krok vyvolal okamžitou kritiku, neboť mnozí považují používání sovětské symboliky za nevhodné a necitlivé vzhledem k probíhajícímu válečnému konfliktu.
Evropská unie oznámila plán vyčlenit 145 milionů eur na humanitární pomoc Ukrajině v reakci na kritickou situaci v zemi. Tyto prostředky mají zajistit základní potřeby, jako jsou přístřeší, potraviny, finanční pomoc a přístup k vodě či zdravotním službám. Součástí balíčku je také psychososociální podpora a asistence zaměřená na ochranu obyvatel, kteří čelí následkům ruských útoků na energetickou infrastrukturu.
Britský premiér Keir Starmer se během své návštěvy Číny setkal s tamním premiérem Li Čchiangem, aby projednali budoucí směřování vzájemných vztahů. Čínský premiér v úvodu jednání prohlásil, že lidé v obou zemích si přejí otevřenou spolupráci a vzájemný prospěch. Podle jeho slov jsou Starmerovy snahy o zlepšení vazeb široce vítány, což dokazuje společný zájem na stabilitě v neustále se měnícím světě.
Astronomové objevili novou potenciálně obyvatelnou planetu, která se nachází přibližně 146 světelných let od naší sluneční soustavy. Tento objekt, který dostal označení HD 137010 b, je svou velikostí velmi podobný Zemi a podle vědců vykazuje podmínky, které jsou v mnoha ohledech srovnatelné s planetou Mars.
Nové video ukazuje, co předcházelo zastřelení Alexe Prettiho federálními agenty. Muž se s nimi poprvé dostal do konfliktu již 11 dní před svou smrtí, potvrdila to i rodina. I tehdy měl u sebe zbraň, ale vůbec po ní nesahal. Agenti ho v prvním případě nechali jít.
Blíží se víkend na přelomu ledna a února, který bude poměrně mrazivý. Ani přes den se totiž teploty nemusí na řadě míst dostat nad nulu. Může také slabě sněžit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.