Afrika už nechce být ignorována. Vyzvala svět, aby s extrémním počasím něco dělal

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 12. září 2025 12:49
Sdílej:

Účastníci druhého Afrického klimatického summitu vyzvali k přehodnocení celosvětového systému financování klimatických opatření. Lídři afrického kontinentu se snažili sjednotit svůj hlas před nadcházející konferencí COP30. Chtějí, aby Afrika nebyla pouze přítomna, ale aby se podílela na utváření globální agendy.

Africké státy usilují o změnu globálního finančního systému. Chtějí, aby se přešlo od systému, který je řízen prioritami dárců, k takovému, který bude řešit potřeby zemí postižených změnami klimatu.

Současný globální finanční systém není podle Hanse Olava Ibrekka z norského ministerstva zahraničí vhodný pro tento účel. Je roztříštěný, pomalý, nechce podstupovat rizika a není v souladu s prioritami Afriky a dalších rozvojových zemí.

Přestože je kriticky důležité podporovat adaptační řešení, která snižují zranitelnost komunit vůči klimatickým změnám, jsou stále nedostatečně financována. Důvodem je podle Jacoba Thoppila z Climate Investment Funds nedostatek naléhavosti a neochota přijmout fakt, že se svět nachází v klimatické krizi. Richard Sherman, spolupředseda Fondu pro reakci na ztráty a škody, vyzval rozvinuté ekonomiky, aby plnily své sliby, a pokud to nedokážou, ať to na rovinu přiznají. 

Na konferenci COP27 v roce 2022 dosáhly rozvojové země významného vítězství vytvořením Fondu pro reakci na ztráty a škody, který má poskytovat finanční podporu nejzranitelnějším zemím. Na následujících konferencích COP28 a COP29 pak různé státy přislíbily do fondu finanční příspěvky.

Vedoucí představitelé Afrického klimatického summitu se shodli na tom, že je potřeba udržet si dynamiku a jednotu, aby uspěli na budoucích jednáních. Jak řekl etiopský prezident Taye Atske Selassie, „Budoucnost Afriky je v rukou Afriky.“ Afrika by se tak měla stát zelenějším, prosperujícím a jednotnějším kontinentem.

Africké národy se spojily, aby společně čelily klimatické krizi a hájily své zájmy na mezinárodní scéně.

Stalo se
Novinky
Steve Witkoff

Trumpova obnovená snaha o ukončení války na Ukrajině naráží na tvrdou realitu

Obnovená diplomatická iniciativa Spojených států zaměřená na ukončení války na Ukrajině naráží na realitu přímo na bojišti i na mezinárodní scéně. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin má zájem o uzavření dohody, a vyjádřil přání, aby se stejně postavil k vyjednávání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Novinky
Ilustrační foto

Evropská unie se konce světa způsobného AI nebojí. Věří, že je připravena

Příspěvek bývalého výzkumníka společností Anthropic a OpenAI Jacoba Coxona na sociálních sítích vyvolal značný poplach varováním, že vývojáři umělé inteligence riskují se lidskými životy. Výzkumník při svém odchodu z firmy uvedl, že tvůrci pokročilých modelů věří v možnost hrozby konce lidstva do konce tohoto desetiletí. V Bruselu však tato dramatická varování vyvolala spíše klidnou reakci spojenou s přesvědčením, že Evropská unie již na podobná rizika včas zareagovala. Zástupci unijních institucí považují současnou paniku v Silicon Valley za potvrzení správnosti evropské regulace.

Novinky
Evropská unie

EU současnosti posuzuje, jestli má Ukrajina dostatek peněz na další válku s Ruskem

Evropská komise v současnosti posuzuje, zda se Ukrajina potýká s nedostatkem finančních prostředků na udržení svého válečného úsilí. Tento krok přichází v době obnoveného tlaku na využití zmrazeného ruského majetku k pomoci Kyjevu. Unijní představitelé reagují na nedávné zprávy o možné finanční mezeře v ukrajinském rozpočtu. Evropská unie se snaží detailně zmapovat aktuální hospodářskou situaci napadené země.

Novinky
Ilustrační foto

Stovky uprchlíků, kteří byli nuceně vráceni z Británie do Francie, zmizely neznámo kam

Stovky žadatelů o azyl, kteří byli v rámci oboustranné dohody nuceně vráceni ze Spojeného království do Francie, beze stopy zmizely. Podle lidskoprávních organizací je mezi pohřešovanými také nejméně jedenačtyřicet dětí, jejichž věk britské úřady zpochybnily, píše The Guardian. Pilotní projekt označovaný jako systém kus za kus měl omezit nelegální přechody Lamanšského průlivu. Lidé se však po svém návratu na francouzské území postupně vytratili z dohledu úřadů.