Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mercatorovo zobrazení záměrně zkresluje velikost zemí, které jsou blíž k pólům, a zveličuje rozlohu severní Ameriky a Eurasie. Naopak zmenšuje velikost jižní Ameriky a většiny afrického kontinentu. Vzhledem k tomu, že je Afrika největším kontinentem na globálním Jihu, je podle webu The Conversation obětí kartografické nerovnosti.
Kampaň #CorrectTheMap volá po přechodu na mapovou projekci Equal Earth, kterou vytvořil v roce 2018 mezinárodní tým kartografů. Tato projekce řeší zkreslení, ke kterým dochází u Mercatorova zobrazení. Kartografové dlouhodobě diskutují o tom, jak mapy zkreslují vnímání světa a roli, kterou v něm lidé hrají. Podle Africké unie je změna mapy mnohem víc než pouhá oprava technické chyby. Je to šance ovlivnit, jak současní i budoucí uživatelé map Afriku vnímají.
Kartografové věnují pozornost společenskému a komunikačnímu významu map, protože pomáhají utvářet to, jak vnímáme svět. I ty nejjednodušší detaily na mapách mohou mít geopolitické důsledky.
Existuje více než 200 hlavních mapových zobrazení. Každá mapa zkresluje obraz Země jiným způsobem, a proto není výběr konkrétního zobrazení neutrálním rozhodnutím. Například americký inženýr Buckminster Fuller vyvinul Dymaxion projekci, aby zpochybnil názory na sever a jih. Mapy jsou formou vyprávění, ale zároveň i zdrojem informací. To, jakým způsobem jsou na mapě zobrazeny linie, barvy, symboly a velikosti regionů, má velký sociální význam. Subtilně, ale mocně tak mapy učí lidi, od školáků až po světové lídry, o tom, co a kdo je důležitý.
Tento problém se projevil i nedávno, když americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o koupi Grónska s poukazem na jeho velkou rozlohu. Je pravděpodobné, že ho ovlivnilo právě zkreslení Mercatorovy projekce, která ukazuje Grónsko téměř stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Afrika 14krát větší.
Kartografie navíc hrála důležitou roli v historii kolonialismu. Mapy a západní vyprávění stereotipizovaly a snižovaly význam Afriky. Mapy totiž často ignorovaly znalosti původních obyvatel a označovaly kontinent jako nevyužitý prostor, plný obchodních cest a zdrojů, které čekaly na kolonizaci. Na toto téma se zaměřila i Berlínská konference v roce 1885, na které se evropské mocnosti dohodly na rozdělení kontinentu, bez přítomnosti jediného afrického zástupce.
Změna zobrazení mapy ale nebude snadná. Globální produkci map totiž neřídí jediná autorita. I kdyby OSN přijala projekci Equal Earth, mapy světa by se mohly nadále kreslit v jiných zobrazeních. Další problém spočívá v tom, že mentální obraz světa se u lidí upevňuje už v mládí. Efekty přechodu na projekci Equal Earth by se tak projevily až za několik let. Dřívější snahy o opuštění Mercatorova zobrazení, například v bostonských veřejných školách v roce 2017, narazily na odpor kartografů i rodičů.
Podpora projekce Equal Earth je prvním krokem k tomu, aby globální komunita začala vnímat svět spravedlivěji a přehodnotila, jakým způsobem hodnotí Afriku. Kampaň si klade za cíl mobilizovat veřejnou podporu pro novou mapu prostřednictvím workshopů se vzdělavateli, diplomatické advokacie a fór s vydavateli učebnic, novináři a africkými korporátními partnery.
Sám přechod na projekci Equal Earth nevrátí staletí zkresleného zobrazování a ani nezaručí spravedlivější globální vztahy. Je to ale důležitý krok k tomu, aby se Africe vrátila její zasloužená viditelnost na světové scéně.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.