Afrika chce přepsat mapy světa. Je jinak velká, než se zobrazuje

Mercatorovo zobrazení záměrně zkresluje velikost zemí, které jsou blíž k pólům, a zveličuje rozlohu severní Ameriky a Eurasie. Naopak zmenšuje velikost jižní Ameriky a většiny afrického kontinentu. Vzhledem k tomu, že je Afrika největším kontinentem na globálním Jihu, je podle webu The Conversation obětí kartografické nerovnosti.

Kampaň #CorrectTheMap volá po přechodu na mapovou projekci Equal Earth, kterou vytvořil v roce 2018 mezinárodní tým kartografů. Tato projekce řeší zkreslení, ke kterým dochází u Mercatorova zobrazení. Kartografové dlouhodobě diskutují o tom, jak mapy zkreslují vnímání světa a roli, kterou v něm lidé hrají. Podle Africké unie je změna mapy mnohem víc než pouhá oprava technické chyby. Je to šance ovlivnit, jak současní i budoucí uživatelé map Afriku vnímají.

Kartografové věnují pozornost společenskému a komunikačnímu významu map, protože pomáhají utvářet to, jak vnímáme svět. I ty nejjednodušší detaily na mapách mohou mít geopolitické důsledky.

Existuje více než 200 hlavních mapových zobrazení. Každá mapa zkresluje obraz Země jiným způsobem, a proto není výběr konkrétního zobrazení neutrálním rozhodnutím. Například americký inženýr Buckminster Fuller vyvinul Dymaxion projekci, aby zpochybnil názory na sever a jih. Mapy jsou formou vyprávění, ale zároveň i zdrojem informací. To, jakým způsobem jsou na mapě zobrazeny linie, barvy, symboly a velikosti regionů, má velký sociální význam. Subtilně, ale mocně tak mapy učí lidi, od školáků až po světové lídry, o tom, co a kdo je důležitý.

Tento problém se projevil i nedávno, když americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o koupi Grónska s poukazem na jeho velkou rozlohu. Je pravděpodobné, že ho ovlivnilo právě zkreslení Mercatorovy projekce, která ukazuje Grónsko téměř stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Afrika 14krát větší.

Kartografie navíc hrála důležitou roli v historii kolonialismu. Mapy a západní vyprávění stereotipizovaly a snižovaly význam Afriky. Mapy totiž často ignorovaly znalosti původních obyvatel a označovaly kontinent jako nevyužitý prostor, plný obchodních cest a zdrojů, které čekaly na kolonizaci. Na toto téma se zaměřila i Berlínská konference v roce 1885, na které se evropské mocnosti dohodly na rozdělení kontinentu, bez přítomnosti jediného afrického zástupce.

Změna zobrazení mapy ale nebude snadná. Globální produkci map totiž neřídí jediná autorita. I kdyby OSN přijala projekci Equal Earth, mapy světa by se mohly nadále kreslit v jiných zobrazeních. Další problém spočívá v tom, že mentální obraz světa se u lidí upevňuje už v mládí. Efekty přechodu na projekci Equal Earth by se tak projevily až za několik let. Dřívější snahy o opuštění Mercatorova zobrazení, například v bostonských veřejných školách v roce 2017, narazily na odpor kartografů i rodičů.

Podpora projekce Equal Earth je prvním krokem k tomu, aby globální komunita začala vnímat svět spravedlivěji a přehodnotila, jakým způsobem hodnotí Afriku. Kampaň si klade za cíl mobilizovat veřejnou podporu pro novou mapu prostřednictvím workshopů se vzdělavateli, diplomatické advokacie a fór s vydavateli učebnic, novináři a africkými korporátními partnery.

Sám přechod na projekci Equal Earth nevrátí staletí zkresleného zobrazování a ani nezaručí spravedlivější globální vztahy. Je to ale důležitý krok k tomu, aby se Africe vrátila její zasloužená viditelnost na světové scéně.