Afrika chce přepsat mapy světa. Je jinak velká, než se zobrazuje

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 1. září 2025 16:02
Sdílej:

Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.

Mercatorovo zobrazení záměrně zkresluje velikost zemí, které jsou blíž k pólům, a zveličuje rozlohu severní Ameriky a Eurasie. Naopak zmenšuje velikost jižní Ameriky a většiny afrického kontinentu. Vzhledem k tomu, že je Afrika největším kontinentem na globálním Jihu, je podle webu The Conversation obětí kartografické nerovnosti.

Kampaň #CorrectTheMap volá po přechodu na mapovou projekci Equal Earth, kterou vytvořil v roce 2018 mezinárodní tým kartografů. Tato projekce řeší zkreslení, ke kterým dochází u Mercatorova zobrazení. Kartografové dlouhodobě diskutují o tom, jak mapy zkreslují vnímání světa a roli, kterou v něm lidé hrají. Podle Africké unie je změna mapy mnohem víc než pouhá oprava technické chyby. Je to šance ovlivnit, jak současní i budoucí uživatelé map Afriku vnímají.

Kartografové věnují pozornost společenskému a komunikačnímu významu map, protože pomáhají utvářet to, jak vnímáme svět. I ty nejjednodušší detaily na mapách mohou mít geopolitické důsledky.

Existuje více než 200 hlavních mapových zobrazení. Každá mapa zkresluje obraz Země jiným způsobem, a proto není výběr konkrétního zobrazení neutrálním rozhodnutím. Například americký inženýr Buckminster Fuller vyvinul Dymaxion projekci, aby zpochybnil názory na sever a jih. Mapy jsou formou vyprávění, ale zároveň i zdrojem informací. To, jakým způsobem jsou na mapě zobrazeny linie, barvy, symboly a velikosti regionů, má velký sociální význam. Subtilně, ale mocně tak mapy učí lidi, od školáků až po světové lídry, o tom, co a kdo je důležitý.

Tento problém se projevil i nedávno, když americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o koupi Grónska s poukazem na jeho velkou rozlohu. Je pravděpodobné, že ho ovlivnilo právě zkreslení Mercatorovy projekce, která ukazuje Grónsko téměř stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Afrika 14krát větší.

Kartografie navíc hrála důležitou roli v historii kolonialismu. Mapy a západní vyprávění stereotipizovaly a snižovaly význam Afriky. Mapy totiž často ignorovaly znalosti původních obyvatel a označovaly kontinent jako nevyužitý prostor, plný obchodních cest a zdrojů, které čekaly na kolonizaci. Na toto téma se zaměřila i Berlínská konference v roce 1885, na které se evropské mocnosti dohodly na rozdělení kontinentu, bez přítomnosti jediného afrického zástupce.

Změna zobrazení mapy ale nebude snadná. Globální produkci map totiž neřídí jediná autorita. I kdyby OSN přijala projekci Equal Earth, mapy světa by se mohly nadále kreslit v jiných zobrazeních. Další problém spočívá v tom, že mentální obraz světa se u lidí upevňuje už v mládí. Efekty přechodu na projekci Equal Earth by se tak projevily až za několik let. Dřívější snahy o opuštění Mercatorova zobrazení, například v bostonských veřejných školách v roce 2017, narazily na odpor kartografů i rodičů.

Podpora projekce Equal Earth je prvním krokem k tomu, aby globální komunita začala vnímat svět spravedlivěji a přehodnotila, jakým způsobem hodnotí Afriku. Kampaň si klade za cíl mobilizovat veřejnou podporu pro novou mapu prostřednictvím workshopů se vzdělavateli, diplomatické advokacie a fór s vydavateli učebnic, novináři a africkými korporátními partnery.

Sám přechod na projekci Equal Earth nevrátí staletí zkresleného zobrazování a ani nezaručí spravedlivější globální vztahy. Je to ale důležitý krok k tomu, aby se Africe vrátila její zasloužená viditelnost na světové scéně. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Emmanuel Macron

Bez Britů byste mluvili francouzsky, řekl Karel III. Trumpovi. Následně se ozval Macron

Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“. 

Novinky
Sociální sítě

Meta porušuje legislativu Evropské unie. Nedokáže zabránit mladým v přístupu na sociální sítě

Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.

Novinky
Gustavo Petro

Z Kolumbie přichází vážné varování: Současný kapitalismus ohrožuje samotné přežití lidstva

Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.

Novinky
Ursula von der Leyen

Von der Leyenová: Válka v Íránu stojí Evropskou unii půl miliardy eur denně

Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.