Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mercatorovo zobrazení záměrně zkresluje velikost zemí, které jsou blíž k pólům, a zveličuje rozlohu severní Ameriky a Eurasie. Naopak zmenšuje velikost jižní Ameriky a většiny afrického kontinentu. Vzhledem k tomu, že je Afrika největším kontinentem na globálním Jihu, je podle webu The Conversation obětí kartografické nerovnosti.
Kampaň #CorrectTheMap volá po přechodu na mapovou projekci Equal Earth, kterou vytvořil v roce 2018 mezinárodní tým kartografů. Tato projekce řeší zkreslení, ke kterým dochází u Mercatorova zobrazení. Kartografové dlouhodobě diskutují o tom, jak mapy zkreslují vnímání světa a roli, kterou v něm lidé hrají. Podle Africké unie je změna mapy mnohem víc než pouhá oprava technické chyby. Je to šance ovlivnit, jak současní i budoucí uživatelé map Afriku vnímají.
Kartografové věnují pozornost společenskému a komunikačnímu významu map, protože pomáhají utvářet to, jak vnímáme svět. I ty nejjednodušší detaily na mapách mohou mít geopolitické důsledky.
Existuje více než 200 hlavních mapových zobrazení. Každá mapa zkresluje obraz Země jiným způsobem, a proto není výběr konkrétního zobrazení neutrálním rozhodnutím. Například americký inženýr Buckminster Fuller vyvinul Dymaxion projekci, aby zpochybnil názory na sever a jih. Mapy jsou formou vyprávění, ale zároveň i zdrojem informací. To, jakým způsobem jsou na mapě zobrazeny linie, barvy, symboly a velikosti regionů, má velký sociální význam. Subtilně, ale mocně tak mapy učí lidi, od školáků až po světové lídry, o tom, co a kdo je důležitý.
Tento problém se projevil i nedávno, když americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o koupi Grónska s poukazem na jeho velkou rozlohu. Je pravděpodobné, že ho ovlivnilo právě zkreslení Mercatorovy projekce, která ukazuje Grónsko téměř stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Afrika 14krát větší.
Kartografie navíc hrála důležitou roli v historii kolonialismu. Mapy a západní vyprávění stereotipizovaly a snižovaly význam Afriky. Mapy totiž často ignorovaly znalosti původních obyvatel a označovaly kontinent jako nevyužitý prostor, plný obchodních cest a zdrojů, které čekaly na kolonizaci. Na toto téma se zaměřila i Berlínská konference v roce 1885, na které se evropské mocnosti dohodly na rozdělení kontinentu, bez přítomnosti jediného afrického zástupce.
Změna zobrazení mapy ale nebude snadná. Globální produkci map totiž neřídí jediná autorita. I kdyby OSN přijala projekci Equal Earth, mapy světa by se mohly nadále kreslit v jiných zobrazeních. Další problém spočívá v tom, že mentální obraz světa se u lidí upevňuje už v mládí. Efekty přechodu na projekci Equal Earth by se tak projevily až za několik let. Dřívější snahy o opuštění Mercatorova zobrazení, například v bostonských veřejných školách v roce 2017, narazily na odpor kartografů i rodičů.
Podpora projekce Equal Earth je prvním krokem k tomu, aby globální komunita začala vnímat svět spravedlivěji a přehodnotila, jakým způsobem hodnotí Afriku. Kampaň si klade za cíl mobilizovat veřejnou podporu pro novou mapu prostřednictvím workshopů se vzdělavateli, diplomatické advokacie a fór s vydavateli učebnic, novináři a africkými korporátními partnery.
Sám přechod na projekci Equal Earth nevrátí staletí zkresleného zobrazování a ani nezaručí spravedlivější globální vztahy. Je to ale důležitý krok k tomu, aby se Africe vrátila její zasloužená viditelnost na světové scéně.
Americká armáda zmařila překvapivý raketový útok z Íránu a spojila síly se Saúdskou Arábií k odvetným úderům na pozice proíránských milic v Íráku. K obnovení bojových akcí došlo poté, co Teherán odpálil sérii balistických střel namířených na americké vojenské základny na Blízkém východě, konkrétně v Jordánsku. Všechny íránské rakety byly podle amerického centrálního velení včas zachyceny a zničeny.
Změny v evidenci obětí amerických vojáků v kontextu konfliktu s Íránem vyvolávají řadu otázek a pochybností. Když ministerstvo obrany před týdnem z oficiálního webu dočasně odstranilo údaje o čtyřech nedávno padlých vojácích, zdůvodňovalo tento krok pouhou technickou chybou a dočasným výpadkem systému. Vývoj posledních dnů ale podle CNN ukazuje, že šlo o daleko složitější proces. Reakce Pentagonu tak zapadá do širšího vzorce chování Trumpovy administrativy, která se opakovaně potýká s politicky citlivou tématikou vojenských ztrát.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz rázně odmítl původní návrh rozpočtu Evropské unie, který v objemu téměř dvou bilionů eur předložila Evropská komise. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem v Dublinu prohlásil, že chystaný finanční plán je zcela nevyvážený a nepřijatelný. Merz zdůraznil, že Unie vyžaduje plošné škrty dosahující výše několika stovek miliard eur, aniž by však upřesnil, zda trvá na dříve zmiňované redukci ve výši čtyř set miliard eur.
Spojené státy se v kontextu obnoveného vojenského konfliktu s Íránem znovu potýkají s iluzí takzvaného klamu utopených nákladů, který v minulosti opakovaně vedl k prodlužování neúspěšných zahraničních intervencí. Vstup do války se teheránským režimem se ukázal jako strategický omyl, neboť původních cílů, kterými bylo zamezení Íránu v získání jaderné zbraně a zničení jeho schopnosti projektovat sílu za hranice, nebylo dosaženo. Írán si podle webu National Interest stále udržuje sedmdesát procent své předválečné raketové kapacity, zatímco americká strana čelí vyčerpání zásob pokročilé munice a novým hospodářským tlakům na globálních energetických trzích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal hlavního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského, čímž vyvrcholil týden plný dramatických změn ve vedení ukrajinské armády i ministerstva obrany. K tomuto kroku došlo krátce poté, co z funkce odešel také ministr obrany Mychajlo Fedorov, který byl veřejností považován za hlavního architekta úspěšné ukrajinské strategie bezpilotních letounů.
Spojené státy procházejí výraznou přehodnocovací fází své strategie v Tichomoří, v jejímž středu dochází k odsunutí Indie a naopak k upevnění pozice Japonska jako absolutně klíčového asijského spojence Washingtonu.
Globální finanční systém se může nacházet v bublině přehodnocení technologií umělé inteligence, která připomíná nemovitostní krizi z roku 2008. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil generální tajemník Rady pro finanční stabilitu John Schindler. Reagoval tak na rekordní ocenění technologických společností a masivní příliv investic do odvětví umělé inteligence v posledních letech.
Kaspické moře se stává novým ohniskem globálního napětí. Největší vnitrozemské jezero světa totiž představuje pro Teherán i Moskvu zcela zásadní logistickou a obchodní tepnu. Význam této trasy dramaticky vzrostl v důsledku západních sankcí a námořních blokád v oblasti Perského i Ománského zálivu.
V největší íránské věznici Ghezel Hesar nedaleko Teheránu došlo k dramatickému vyostření protestů proti vlně poprav. Nejméně 1 500 vězňů odsouzených k trestu smrti zde vstoupilo do hromadné hladovky, přičemž někteří z nich si na znamení odporu dokonce sešili rty nití. Vlna nespokojenosti vypukla poté, co úřady přeložily šest mužů odsouzených za drogové delikty na samotky, což obvykle předchází bezprostřednímu výkonu trestu.
Přestože nadcházející schůzka mezi Donaldem Trumpem a Benjaminem Netanjahuem zapadá do dlouhé řady jejich vzájemných jednání, dosavadní osvědčený scénář plný vřelých gest se tentokrát opakovat nemusí. Vztahy obou státníků totiž od jejich posledního setkání v polovině zimy prošly znatelným ochlazením. Zatímco zpočátku americký prezident oceňoval společný postup vůči Íránu, protahující se konflikt a patová situace na Blízkém východě přinesly do vzájemné komunikace značnou frustraci i neobvykle ostrá slova.
Ve Washingtonu začínají dvoudenní smuteční obřady na počest zesnulého republikánského senátora Lindseyho Grahama. Mezi smutečními hosty nechybí izraelský premiér Benjamin Netanjahu ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Oba lídři využijí svou přítomnost v americké metropoli také ke klíčovým jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě.
Nová vědecká studie naznačuje, že konzumace veškerého denního jídla v časovém okně devíti hodin může zpomalit klesající mentální výkonnost a snížit riziko vzniku demence. Výzkum zaměřený na přerušovaný půst ukázal, že omezení doby pro stravování vedlo u sledovaných osob k lepšímu prostorovému plánování, efektivnějšímu řešení problémů a nižšímu výskytu chyb v paměťových testech. Vědci však upozorňují, že šlo o poměrně malý vzorek účastníků a k definitivním závěrům bude potřeba provést ještě další odborné studie.