Africká unie podpořila kampaň #CorrectTheMap, která vyzývá OSN a celosvětovou komunitu, aby začaly používat jiný typ mapy světa. V současné době má kampaň více než 4500 podpisů. Nejpoužívanější mapou je Mercatorovo zobrazení, které vzniklo před více než 450 lety pro koloniální výzkum a námořní obchod. V průběhu staletí se z ní ale stala univerzální projekce pro mnohé vlády, vzdělávací instituce i firmy.
Mercatorovo zobrazení záměrně zkresluje velikost zemí, které jsou blíž k pólům, a zveličuje rozlohu severní Ameriky a Eurasie. Naopak zmenšuje velikost jižní Ameriky a většiny afrického kontinentu. Vzhledem k tomu, že je Afrika největším kontinentem na globálním Jihu, je podle webu The Conversation obětí kartografické nerovnosti.
Kampaň #CorrectTheMap volá po přechodu na mapovou projekci Equal Earth, kterou vytvořil v roce 2018 mezinárodní tým kartografů. Tato projekce řeší zkreslení, ke kterým dochází u Mercatorova zobrazení. Kartografové dlouhodobě diskutují o tom, jak mapy zkreslují vnímání světa a roli, kterou v něm lidé hrají. Podle Africké unie je změna mapy mnohem víc než pouhá oprava technické chyby. Je to šance ovlivnit, jak současní i budoucí uživatelé map Afriku vnímají.
Kartografové věnují pozornost společenskému a komunikačnímu významu map, protože pomáhají utvářet to, jak vnímáme svět. I ty nejjednodušší detaily na mapách mohou mít geopolitické důsledky.
Existuje více než 200 hlavních mapových zobrazení. Každá mapa zkresluje obraz Země jiným způsobem, a proto není výběr konkrétního zobrazení neutrálním rozhodnutím. Například americký inženýr Buckminster Fuller vyvinul Dymaxion projekci, aby zpochybnil názory na sever a jih. Mapy jsou formou vyprávění, ale zároveň i zdrojem informací. To, jakým způsobem jsou na mapě zobrazeny linie, barvy, symboly a velikosti regionů, má velký sociální význam. Subtilně, ale mocně tak mapy učí lidi, od školáků až po světové lídry, o tom, co a kdo je důležitý.
Tento problém se projevil i nedávno, když americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem o koupi Grónska s poukazem na jeho velkou rozlohu. Je pravděpodobné, že ho ovlivnilo právě zkreslení Mercatorovy projekce, která ukazuje Grónsko téměř stejně velké jako Afrika. Ve skutečnosti je ale Afrika 14krát větší.
Kartografie navíc hrála důležitou roli v historii kolonialismu. Mapy a západní vyprávění stereotipizovaly a snižovaly význam Afriky. Mapy totiž často ignorovaly znalosti původních obyvatel a označovaly kontinent jako nevyužitý prostor, plný obchodních cest a zdrojů, které čekaly na kolonizaci. Na toto téma se zaměřila i Berlínská konference v roce 1885, na které se evropské mocnosti dohodly na rozdělení kontinentu, bez přítomnosti jediného afrického zástupce.
Změna zobrazení mapy ale nebude snadná. Globální produkci map totiž neřídí jediná autorita. I kdyby OSN přijala projekci Equal Earth, mapy světa by se mohly nadále kreslit v jiných zobrazeních. Další problém spočívá v tom, že mentální obraz světa se u lidí upevňuje už v mládí. Efekty přechodu na projekci Equal Earth by se tak projevily až za několik let. Dřívější snahy o opuštění Mercatorova zobrazení, například v bostonských veřejných školách v roce 2017, narazily na odpor kartografů i rodičů.
Podpora projekce Equal Earth je prvním krokem k tomu, aby globální komunita začala vnímat svět spravedlivěji a přehodnotila, jakým způsobem hodnotí Afriku. Kampaň si klade za cíl mobilizovat veřejnou podporu pro novou mapu prostřednictvím workshopů se vzdělavateli, diplomatické advokacie a fór s vydavateli učebnic, novináři a africkými korporátními partnery.
Sám přechod na projekci Equal Earth nevrátí staletí zkresleného zobrazování a ani nezaručí spravedlivější globální vztahy. Je to ale důležitý krok k tomu, aby se Africe vrátila její zasloužená viditelnost na světové scéně.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.