Prezidenta Spojených států muselo ohromně zaskočit, že ruský prezident o přímý dialog neprojevil sebemenší zájem. Donald Trump znovu vstoupil do vrcholné politiky s mentalitou obchodníka a agendou zaměřenou na maximalizaci amerického zisku. Zcela však přehlédl podstatnou skutečnost: ocitl se v aréně ostřílených geopolitických aktérů, které představa „znovuzrození Ameriky“ nezajímá a v řadě případů ji považují za hrozbu.
Tito lídři sledují výhradně své národní zájmy. Ruský vládce Vladimir Putin jedná přesně tímto způsobem, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching, kterému Trump ochotně vyhlásil obchodní válku. Jeho slogan „Make America Great Again“ je pro ně bezcenný – jde o ryze domácí politickou frázi, která za hranicemi Spojených států postrádá jakýkoli význam.
Trumpova egocentrická představa o zahraniční politice je v tomto ohledu iluzorní. Na mezinárodní scéně nikdo neusiluje o americkou velikost – a je velmi pravděpodobné, že si to sám prezident ani nepřipouštěl. Jeho vize byla izolovaná, neukotvená ve světové realitě.
V jádru je situace poměrně přímočará. Si Ťin-pching usiluje o to, aby se Čína stala globální mocností. Putin sní o obnovení imperiálního Ruska. Ať už s těmito cíli souhlasíme či nikoliv, nelze těmto aktérům upírat legitimní zájem o vlastní geopolitické postavení. Problém nastává, pokud jsou jejich ambice prosazovány prostřednictvím agrese – v případě Ruska vojenské, v případě Číny ekonomické a strukturální, například prostřednictvím tzv. dluhové diplomacie.
Spojené státy v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Trumpova administrativa hájí své zájmy s obdobnou neústupností – prostřednictvím obchodních válek, nátlakové diplomacie a celních ultimát. Neváhá přitom použít donucovací taktiky nejen vůči soupeřům, ale i vůči tradičním spojencům. Tento přístup odhaluje zásadní nepochopení fungování současného světa. Mezinárodní systém se Spojeným státům nepodřídí, pokud z toho nebude plynout vlastní zisk. Amerika přestává být vnímána jako morální arbitr a je stále více vnímána jako další velmoc mezi jinými.
Není překvapivé, že Kreml v logickém vyústění označil Trumpovo jednání za emocionální, dokonce iracionální. A právě to je pro Spojené státy nejhorším možným zjištěním. Rusko dlouhodobě působí na mezinárodní scéně jako cynický a bezohledný aktér, který se nezastaví před ničím, pokud to odpovídá jeho zájmům.
Tímto stylem ruské vedení odhalilo jednu z klíčových slabin amerického prezidenta – a tím i slabinu samotné americké moci. Trump jedná impulzivně, postrádá strategický rámec a podléhá emocím. To z něj činí nejen předvídatelného protivníka, ale především destabilizující faktor. V rukou světové velmoci představuje takové chování zásadní bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti se nemohlo stát nic horšího, než že Rusko pochopilo, že Spojené státy pod Trumpovým vedením oslabují. Dlouhodobá protiváha Moskvy – a nověji i Pekingu – ztrácí vliv, nedokáže efektivně komunikovat ani se spojenci, a tím oslabuje celý Západ. Jde o znepokojivý vývoj, jehož důsledky mohou být zásadní, pokud prezident nepřestane jednat na základě emocí a nezačne vystupovat jako státník s jasnými hodnotami.
Jestliže jeden den prohlásí, že za válku si může Ukrajina sama, a druhý den obviní Putina z útoků na civilní infrastrukturu, pak nejde o konzistentní zahraniční politiku, nýbrž o chaos. A zatímco Ukrajina netuší, co od amerického prezidenta očekávat, což je pro ni fatální nejistota, Moskva si z tohoto chaosu odnáší strategickou výhodu.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
Už před nedávnou návštěvou krále Karla III. v Kanadském parlamentu, kde přednesl trůnní řeč, bylo zřejmé, že nový kanadský premiér Mark Carney dobře chápe význam symbolických gest v době rostoucího geopolitického napětí. Jak sám uvedl, „tato historická pocta odpovídá vážnosti naší doby“.
Podle šéfa humanitárních operací OSN Toma Fletchera je palestinská Gaza cíleně vystavena hladomoru ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC uvedl, že jde o vážné porušení mezinárodního práva, které by mohlo být kvalifikováno jako válečný zločin.
Evropská unie bude muset s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uzavřít nové dohody o clech, o NATO i o přítomnosti amerických vojsk v Evropě. Obchodní válka s USA by mohla ještě více zpomalit už tak slabý hospodářský růst evropských států. A navíc: Evropa stále nemá jasný plán, jak by se bránila, pokud by se USA stáhly ze zajišťování její bezpečnosti. Přeměna NATO na více „evropské“ uskupení by vyžadovala rozvoj vlastního zbrojního průmyslu – a to je běh na dlouhou trať.
Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
I ve čtvrtém roce plnohodnotné invaze na Ukrajinu vydělává Rusko obrovské sumy na vývozu fosilních paliv. Podle analýzy BBC tak Moskva získává více peněz od západních států než kolik jich tyto země poskytly Ukrajině ve formě pomoci.
Federální odvolací soud dočasně pozastavil středeční verdikt Obchodního soudu Spojených států, který zrušil cla prezidenta Donalda Trumpa. Tím prezident znovu získal pravomoc zavádět cla, jak oznámil začátkem roku na základě mimořádných pravomocí. Obě strany nyní musí předložit soudu písemné vyjádření – termíny jsou stanoveny na začátek června.
Ve čtvrtek došlo v ruském městě Stavropol k explozi, při níž zahynul místní místostarosta Zaur Alexandrovich Gurtsijev, veterán ruské války na Ukrajině. Podle médií mu bylo 34 let. Spolu s ním přišel o život i další muž, jehož totožnost zatím nebyla zveřejněna. Vyšetřovatelé potvrdili, že šlo o výbuch podomácku vyrobené výbušniny, a na místě nadále probíhá ohledání a expertízy s cílem zjistit podrobnosti.
„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Podle nové studie už je téměř 40 % dnešních ledovců předurčeno k roztátí v důsledku emisí skleníkových plynů způsobených spalováním fosilních paliv. A pokud planeta bude nadále směřovat ke zvýšení globální teploty o 2,7 °C – což odpovídá současnému trendu – ztráty ledovců by mohly dosáhnout až 75 %.
Autoritářské režimy v Rusku a Bělorusku mohou brzy čelit nepříjemnému poznání, že se neodvratně blíží konec jejich politické dominance. Naznačují to narůstající problémy se zajištěním základních potravin a jejich prudce rostoucí ceny – symbolicky nejvýrazněji v případě brambor. Právě zdražení této klíčové komodity může v konečném důsledku sehrát roli katalyzátoru, jenž připraví vládnoucí elity o poslední a nejcennější kapitál, který jim ještě zbývá – loajalitu vlastního obyvatelstva.
Ruský rozpočtový schodek pro rok 2025 se podle ukrajinského zmocněnce pro sankční politiku Vladyslava Vlasiuka ztrojnásobil, a to kvůli propadu příjmů z ropy, který je způsoben západními sankcemi a prudkým poklesem cen surové ropy. Kreml nedávno upravil svůj federální rozpočet a zvýšil plánovaný schodek z původních 1,17 bilionu rublů (asi 14,8 miliardy dolarů) na 3,8 bilionu rublů (zhruba 48,3 miliardy dolarů), tedy z 0,5 % na 1,7 % HDP.
