Prezidenta Spojených států muselo ohromně zaskočit, že ruský prezident o přímý dialog neprojevil sebemenší zájem. Donald Trump znovu vstoupil do vrcholné politiky s mentalitou obchodníka a agendou zaměřenou na maximalizaci amerického zisku. Zcela však přehlédl podstatnou skutečnost: ocitl se v aréně ostřílených geopolitických aktérů, které představa „znovuzrození Ameriky“ nezajímá a v řadě případů ji považují za hrozbu.
Tito lídři sledují výhradně své národní zájmy. Ruský vládce Vladimir Putin jedná přesně tímto způsobem, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching, kterému Trump ochotně vyhlásil obchodní válku. Jeho slogan „Make America Great Again“ je pro ně bezcenný – jde o ryze domácí politickou frázi, která za hranicemi Spojených států postrádá jakýkoli význam.
Trumpova egocentrická představa o zahraniční politice je v tomto ohledu iluzorní. Na mezinárodní scéně nikdo neusiluje o americkou velikost – a je velmi pravděpodobné, že si to sám prezident ani nepřipouštěl. Jeho vize byla izolovaná, neukotvená ve světové realitě.
V jádru je situace poměrně přímočará. Si Ťin-pching usiluje o to, aby se Čína stala globální mocností. Putin sní o obnovení imperiálního Ruska. Ať už s těmito cíli souhlasíme či nikoliv, nelze těmto aktérům upírat legitimní zájem o vlastní geopolitické postavení. Problém nastává, pokud jsou jejich ambice prosazovány prostřednictvím agrese – v případě Ruska vojenské, v případě Číny ekonomické a strukturální, například prostřednictvím tzv. dluhové diplomacie.
Spojené státy v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Trumpova administrativa hájí své zájmy s obdobnou neústupností – prostřednictvím obchodních válek, nátlakové diplomacie a celních ultimát. Neváhá přitom použít donucovací taktiky nejen vůči soupeřům, ale i vůči tradičním spojencům. Tento přístup odhaluje zásadní nepochopení fungování současného světa. Mezinárodní systém se Spojeným státům nepodřídí, pokud z toho nebude plynout vlastní zisk. Amerika přestává být vnímána jako morální arbitr a je stále více vnímána jako další velmoc mezi jinými.
Není překvapivé, že Kreml v logickém vyústění označil Trumpovo jednání za emocionální, dokonce iracionální. A právě to je pro Spojené státy nejhorším možným zjištěním. Rusko dlouhodobě působí na mezinárodní scéně jako cynický a bezohledný aktér, který se nezastaví před ničím, pokud to odpovídá jeho zájmům.
Tímto stylem ruské vedení odhalilo jednu z klíčových slabin amerického prezidenta – a tím i slabinu samotné americké moci. Trump jedná impulzivně, postrádá strategický rámec a podléhá emocím. To z něj činí nejen předvídatelného protivníka, ale především destabilizující faktor. V rukou světové velmoci představuje takové chování zásadní bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti se nemohlo stát nic horšího, než že Rusko pochopilo, že Spojené státy pod Trumpovým vedením oslabují. Dlouhodobá protiváha Moskvy – a nověji i Pekingu – ztrácí vliv, nedokáže efektivně komunikovat ani se spojenci, a tím oslabuje celý Západ. Jde o znepokojivý vývoj, jehož důsledky mohou být zásadní, pokud prezident nepřestane jednat na základě emocí a nezačne vystupovat jako státník s jasnými hodnotami.
Jestliže jeden den prohlásí, že za válku si může Ukrajina sama, a druhý den obviní Putina z útoků na civilní infrastrukturu, pak nejde o konzistentní zahraniční politiku, nýbrž o chaos. A zatímco Ukrajina netuší, co od amerického prezidenta očekávat, což je pro ni fatální nejistota, Moskva si z tohoto chaosu odnáší strategickou výhodu.
Česko bude v úvodu přespříštího roku opět volit prezidenta. Za favorita je považován úřadující prezident Petr Pavel, ačkoliv ještě nepotvrdil, že bude znovu kandidovat. Do této pozice ho staví i nový výzkum agentury STEM/MARK. Ukazuje se však, že by lidi dokázal oslovit i jeden člověk ze šoubyznysu, o kterém se v posledních dnech hodně píše.
Česká republika bude v roce 2027 poprvé ve své historii předsedat ministerskému zasedání OECD. Rozhodla o tom 16. září organizace sdružující 38 nejvyspělejších ekonomik světa. Země tak dostane příležitost prosazovat vlastní priority a posílit svůj hlas mezi vyspělými státy.
Hollywood v srpnu rozesmutnila zpráva o smrti herečky Hayden Panettiere, které bylo pouhých 36 let. Dlouho se nevědělo, proč bývalá partnerka boxera Vladimira Klička zemřela tak mladá. Nyní se v amerických médiích objevila informace, že roli sehrály návykové látky.
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
