Prezidenta Spojených států muselo ohromně zaskočit, že ruský prezident o přímý dialog neprojevil sebemenší zájem. Donald Trump znovu vstoupil do vrcholné politiky s mentalitou obchodníka a agendou zaměřenou na maximalizaci amerického zisku. Zcela však přehlédl podstatnou skutečnost: ocitl se v aréně ostřílených geopolitických aktérů, které představa „znovuzrození Ameriky“ nezajímá a v řadě případů ji považují za hrozbu.
Tito lídři sledují výhradně své národní zájmy. Ruský vládce Vladimir Putin jedná přesně tímto způsobem, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching, kterému Trump ochotně vyhlásil obchodní válku. Jeho slogan „Make America Great Again“ je pro ně bezcenný – jde o ryze domácí politickou frázi, která za hranicemi Spojených států postrádá jakýkoli význam.
Trumpova egocentrická představa o zahraniční politice je v tomto ohledu iluzorní. Na mezinárodní scéně nikdo neusiluje o americkou velikost – a je velmi pravděpodobné, že si to sám prezident ani nepřipouštěl. Jeho vize byla izolovaná, neukotvená ve světové realitě.
V jádru je situace poměrně přímočará. Si Ťin-pching usiluje o to, aby se Čína stala globální mocností. Putin sní o obnovení imperiálního Ruska. Ať už s těmito cíli souhlasíme či nikoliv, nelze těmto aktérům upírat legitimní zájem o vlastní geopolitické postavení. Problém nastává, pokud jsou jejich ambice prosazovány prostřednictvím agrese – v případě Ruska vojenské, v případě Číny ekonomické a strukturální, například prostřednictvím tzv. dluhové diplomacie.
Spojené státy v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Trumpova administrativa hájí své zájmy s obdobnou neústupností – prostřednictvím obchodních válek, nátlakové diplomacie a celních ultimát. Neváhá přitom použít donucovací taktiky nejen vůči soupeřům, ale i vůči tradičním spojencům. Tento přístup odhaluje zásadní nepochopení fungování současného světa. Mezinárodní systém se Spojeným státům nepodřídí, pokud z toho nebude plynout vlastní zisk. Amerika přestává být vnímána jako morální arbitr a je stále více vnímána jako další velmoc mezi jinými.
Není překvapivé, že Kreml v logickém vyústění označil Trumpovo jednání za emocionální, dokonce iracionální. A právě to je pro Spojené státy nejhorším možným zjištěním. Rusko dlouhodobě působí na mezinárodní scéně jako cynický a bezohledný aktér, který se nezastaví před ničím, pokud to odpovídá jeho zájmům.
Tímto stylem ruské vedení odhalilo jednu z klíčových slabin amerického prezidenta – a tím i slabinu samotné americké moci. Trump jedná impulzivně, postrádá strategický rámec a podléhá emocím. To z něj činí nejen předvídatelného protivníka, ale především destabilizující faktor. V rukou světové velmoci představuje takové chování zásadní bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti se nemohlo stát nic horšího, než že Rusko pochopilo, že Spojené státy pod Trumpovým vedením oslabují. Dlouhodobá protiváha Moskvy – a nověji i Pekingu – ztrácí vliv, nedokáže efektivně komunikovat ani se spojenci, a tím oslabuje celý Západ. Jde o znepokojivý vývoj, jehož důsledky mohou být zásadní, pokud prezident nepřestane jednat na základě emocí a nezačne vystupovat jako státník s jasnými hodnotami.
Jestliže jeden den prohlásí, že za válku si může Ukrajina sama, a druhý den obviní Putina z útoků na civilní infrastrukturu, pak nejde o konzistentní zahraniční politiku, nýbrž o chaos. A zatímco Ukrajina netuší, co od amerického prezidenta očekávat, což je pro ni fatální nejistota, Moskva si z tohoto chaosu odnáší strategickou výhodu.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.
Australský soud poslal Erin Pattersonovou na doživotí do vězení za vraždu tří lidí. Třiapadesátiletá žena otrávila své hosty obědem, který připravila z jedovatých hub. Dále se pokusila usmrtit dalšího muže. Soudní proces trval jedenáct týdnů a porota shledala Pattersonovou vinnou ze všech čtyř obvinění.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
