Prezidenta Spojených států muselo ohromně zaskočit, že ruský prezident o přímý dialog neprojevil sebemenší zájem. Donald Trump znovu vstoupil do vrcholné politiky s mentalitou obchodníka a agendou zaměřenou na maximalizaci amerického zisku. Zcela však přehlédl podstatnou skutečnost: ocitl se v aréně ostřílených geopolitických aktérů, které představa „znovuzrození Ameriky“ nezajímá a v řadě případů ji považují za hrozbu.
Tito lídři sledují výhradně své národní zájmy. Ruský vládce Vladimir Putin jedná přesně tímto způsobem, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching, kterému Trump ochotně vyhlásil obchodní válku. Jeho slogan „Make America Great Again“ je pro ně bezcenný – jde o ryze domácí politickou frázi, která za hranicemi Spojených států postrádá jakýkoli význam.
Trumpova egocentrická představa o zahraniční politice je v tomto ohledu iluzorní. Na mezinárodní scéně nikdo neusiluje o americkou velikost – a je velmi pravděpodobné, že si to sám prezident ani nepřipouštěl. Jeho vize byla izolovaná, neukotvená ve světové realitě.
V jádru je situace poměrně přímočará. Si Ťin-pching usiluje o to, aby se Čína stala globální mocností. Putin sní o obnovení imperiálního Ruska. Ať už s těmito cíli souhlasíme či nikoliv, nelze těmto aktérům upírat legitimní zájem o vlastní geopolitické postavení. Problém nastává, pokud jsou jejich ambice prosazovány prostřednictvím agrese – v případě Ruska vojenské, v případě Číny ekonomické a strukturální, například prostřednictvím tzv. dluhové diplomacie.
Spojené státy v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Trumpova administrativa hájí své zájmy s obdobnou neústupností – prostřednictvím obchodních válek, nátlakové diplomacie a celních ultimát. Neváhá přitom použít donucovací taktiky nejen vůči soupeřům, ale i vůči tradičním spojencům. Tento přístup odhaluje zásadní nepochopení fungování současného světa. Mezinárodní systém se Spojeným státům nepodřídí, pokud z toho nebude plynout vlastní zisk. Amerika přestává být vnímána jako morální arbitr a je stále více vnímána jako další velmoc mezi jinými.
Není překvapivé, že Kreml v logickém vyústění označil Trumpovo jednání za emocionální, dokonce iracionální. A právě to je pro Spojené státy nejhorším možným zjištěním. Rusko dlouhodobě působí na mezinárodní scéně jako cynický a bezohledný aktér, který se nezastaví před ničím, pokud to odpovídá jeho zájmům.
Tímto stylem ruské vedení odhalilo jednu z klíčových slabin amerického prezidenta – a tím i slabinu samotné americké moci. Trump jedná impulzivně, postrádá strategický rámec a podléhá emocím. To z něj činí nejen předvídatelného protivníka, ale především destabilizující faktor. V rukou světové velmoci představuje takové chování zásadní bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti se nemohlo stát nic horšího, než že Rusko pochopilo, že Spojené státy pod Trumpovým vedením oslabují. Dlouhodobá protiváha Moskvy – a nověji i Pekingu – ztrácí vliv, nedokáže efektivně komunikovat ani se spojenci, a tím oslabuje celý Západ. Jde o znepokojivý vývoj, jehož důsledky mohou být zásadní, pokud prezident nepřestane jednat na základě emocí a nezačne vystupovat jako státník s jasnými hodnotami.
Jestliže jeden den prohlásí, že za válku si může Ukrajina sama, a druhý den obviní Putina z útoků na civilní infrastrukturu, pak nejde o konzistentní zahraniční politiku, nýbrž o chaos. A zatímco Ukrajina netuší, co od amerického prezidenta očekávat, což je pro ni fatální nejistota, Moskva si z tohoto chaosu odnáší strategickou výhodu.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.
