Prezidenta Spojených států muselo ohromně zaskočit, že ruský prezident o přímý dialog neprojevil sebemenší zájem. Donald Trump znovu vstoupil do vrcholné politiky s mentalitou obchodníka a agendou zaměřenou na maximalizaci amerického zisku. Zcela však přehlédl podstatnou skutečnost: ocitl se v aréně ostřílených geopolitických aktérů, které představa „znovuzrození Ameriky“ nezajímá a v řadě případů ji považují za hrozbu.
Tito lídři sledují výhradně své národní zájmy. Ruský vládce Vladimir Putin jedná přesně tímto způsobem, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching, kterému Trump ochotně vyhlásil obchodní válku. Jeho slogan „Make America Great Again“ je pro ně bezcenný – jde o ryze domácí politickou frázi, která za hranicemi Spojených států postrádá jakýkoli význam.
Trumpova egocentrická představa o zahraniční politice je v tomto ohledu iluzorní. Na mezinárodní scéně nikdo neusiluje o americkou velikost – a je velmi pravděpodobné, že si to sám prezident ani nepřipouštěl. Jeho vize byla izolovaná, neukotvená ve světové realitě.
V jádru je situace poměrně přímočará. Si Ťin-pching usiluje o to, aby se Čína stala globální mocností. Putin sní o obnovení imperiálního Ruska. Ať už s těmito cíli souhlasíme či nikoliv, nelze těmto aktérům upírat legitimní zájem o vlastní geopolitické postavení. Problém nastává, pokud jsou jejich ambice prosazovány prostřednictvím agrese – v případě Ruska vojenské, v případě Číny ekonomické a strukturální, například prostřednictvím tzv. dluhové diplomacie.
Spojené státy v tomto ohledu nepředstavují výjimku. Trumpova administrativa hájí své zájmy s obdobnou neústupností – prostřednictvím obchodních válek, nátlakové diplomacie a celních ultimát. Neváhá přitom použít donucovací taktiky nejen vůči soupeřům, ale i vůči tradičním spojencům. Tento přístup odhaluje zásadní nepochopení fungování současného světa. Mezinárodní systém se Spojeným státům nepodřídí, pokud z toho nebude plynout vlastní zisk. Amerika přestává být vnímána jako morální arbitr a je stále více vnímána jako další velmoc mezi jinými.
Není překvapivé, že Kreml v logickém vyústění označil Trumpovo jednání za emocionální, dokonce iracionální. A právě to je pro Spojené státy nejhorším možným zjištěním. Rusko dlouhodobě působí na mezinárodní scéně jako cynický a bezohledný aktér, který se nezastaví před ničím, pokud to odpovídá jeho zájmům.
Tímto stylem ruské vedení odhalilo jednu z klíčových slabin amerického prezidenta – a tím i slabinu samotné americké moci. Trump jedná impulzivně, postrádá strategický rámec a podléhá emocím. To z něj činí nejen předvídatelného protivníka, ale především destabilizující faktor. V rukou světové velmoci představuje takové chování zásadní bezpečnostní riziko.
Ve skutečnosti se nemohlo stát nic horšího, než že Rusko pochopilo, že Spojené státy pod Trumpovým vedením oslabují. Dlouhodobá protiváha Moskvy – a nověji i Pekingu – ztrácí vliv, nedokáže efektivně komunikovat ani se spojenci, a tím oslabuje celý Západ. Jde o znepokojivý vývoj, jehož důsledky mohou být zásadní, pokud prezident nepřestane jednat na základě emocí a nezačne vystupovat jako státník s jasnými hodnotami.
Jestliže jeden den prohlásí, že za válku si může Ukrajina sama, a druhý den obviní Putina z útoků na civilní infrastrukturu, pak nejde o konzistentní zahraniční politiku, nýbrž o chaos. A zatímco Ukrajina netuší, co od amerického prezidenta očekávat, což je pro ni fatální nejistota, Moskva si z tohoto chaosu odnáší strategickou výhodu.
Britská monarchie se opět rozrostla. Novým nejmladším členem královské rodiny, v jejímž čele stojí král Karel III., je novorozená dcera princezny Eugenie, jedné z dcer kontroverzního prince Andrewa.
Americký prezident Donald Trump si postěžoval na nelichotivá čísla v průzkumech veřejného mínění. Jejich výsledky napadl a prohlásil, že jeho obliba u občanů je vysoká. Trump dokonce vyjmenoval důvody, proč by tomu tak mělo být.
Česko řeší kritický problém s nedostatkem léku, který slouží především k léčbě rakoviny prsu tím, že blokuje účinky hormonu estrogenu a zastavuje růst nádorových buněk. Pomoci má zvláštní léčebný program.
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Čtyři lidé zemřeli při útoku střelce na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Další osoby utrpěly zranění. Podle dostupných informací útočil voják, který střílel i po svých kolezích. Informovala o tom britská stanice BBC.
Ani současná vlna veder se neobešla bez svých historických rekordů. V úterý bylo vůbec poprvé přes 40 stupňů na území Moravy a Slezska, potvrdili meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úterní maximum ale patří Plzni.
Irsko se v úterý odpoledne v katedrále svatého Patrika v centru Dublinu rozloučilo s úspěšným a uznávaným písničkářem a držitelem Oscara Glenem Hansardem. Hudebník minulý týden tragicky zemřel při nehodě na motorce. Bylo mu 56 let.
Američané mimořádnou společnou devizovou intervencí nezachraňují jen japonský jen. Zachraňují sami sebe. Na první pohled to vypadá, že Spojené státy pomáhají Japonsku zastavit pád jeho měny. Ve skutečnosti však mohou především chránit vlastní peněženku.
Ukrajincům, kteří nesplnili svou vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Dnes bylo zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.
Za záhadu by se dal označit případ, kterým se od pondělí zabývají policisté z Krkonoš. Na horách se totiž objevil muž neznámé totožnosti, jehož se nedaří identifikovat. Mohlo by se jednat o cizince. Policie každopádně žádá o pomoc veřejnost.
V Česku pokračuje vlna veder s nejvyššími teplotami kolem čtyřicítky. Kromě vysokých teplot a hrozby požárů nově meteorologové varují před silnými či dokonce velmi silnými bouřkami, které budou hrozit dnes i zítra. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdo nám lže? Je to Washington, anebo Teherán? Donald Trump trvá na svých slovech, že probíhají diplomatická jednání s Íránem, ačkoliv jeho představitelé to alespoň veřejně popírají. Trump zároveň potvrdil, že americká blokáda Íránu bude pokračovat do okamžiku, než bude dosaženo uspokojivého řešení konfliktu.
