Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Nyní zaváděná cla se dotknou dovozu do USA v objemu zhruba 1,5 bilionu dolarů ročně. Kanada a Čína na nová americká cla hbitě odpověděly odvetnými cly, Mexiko se může uchýlit k podobnému kroku.
Svět se tak ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť největší ekonomika světa nyní aplikuje průměrnou celní sazbu, jež je nejvyšší od roku 1943. A to Trump hrozí dalším clem, 25procentním, Evropské unii, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník.
Odveta dotčených zemí však není adekvátní prvotnímu americkému „výstřelu“ v obchodní válce. Je patrná zřetelná snaha situaci příliš neeskalovat.
Tak například. Zatímco Trump od svého nástupu do Bílého domu letos v lednu zvýšil clo na dovoz z Číny dohromady o 20 procent, tedy celkové clo narostlo o dalších 20 procentních bodů, Čína odpověděla v souhrnu navýšením své celkové celní sazby na dovoz z USA pouze o necelé tři procentní body. To je dáno nejen nižší maximální sazbou nového čínského cla, jež činí 15 procent, ale také jeho zacílenou povahou, na rozdíl od plošné povahy Trumpova cla.
Čína cílí například na dovoz zemědělské produkce z USA. Čína taká překvapivě nezavádí nové restrikce na vývoz strategicky důležitých nerostů do USA, jakou jsou kovy vzácných zemin. Přitom na únorové Trumpovo desetiprocentní nové clo ještě odpověděla omezením vývozu kovů, jako je wolfram nebo molybden.
A další příklad. Kanada v odvetě zasahuje dovoz z USA pouze ve výši přibližně 20 miliard dolarů ročně, což je dramaticky méně, než jaký je zásah Spojených států, jejichž loňský dovoz z Kanady činil zhruba 413 miliard dolarů.
Podle banky Goldman Sachs si Američané kvůli novému desetiprocentnímu clu na dovoz energetických surovin z Kanady připlatí za benzín a naftu u čerpacích stanic v USA. V přepočtu na domácnost budou navýšené výdaje za paliva odpovídat 170 dolarům ročně, což je v přepočtu mírně přes 4000 korun.
I kvůli hrozbě trvaleji dražších pohonných hmot narůstají dlouhodobá inflační očekávání řadových Američanů. Během dalších pěti až deseti let vyhlížejí průměrnou roční inflaci 3,5 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 1995, tedy za posledních třicet let. Vyplývá to z nejnovějších, únorových dat z pravidelného šetření Michiganské univerzity.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
