Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Nyní zaváděná cla se dotknou dovozu do USA v objemu zhruba 1,5 bilionu dolarů ročně. Kanada a Čína na nová americká cla hbitě odpověděly odvetnými cly, Mexiko se může uchýlit k podobnému kroku.
Svět se tak ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť největší ekonomika světa nyní aplikuje průměrnou celní sazbu, jež je nejvyšší od roku 1943. A to Trump hrozí dalším clem, 25procentním, Evropské unii, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník.
Odveta dotčených zemí však není adekvátní prvotnímu americkému „výstřelu“ v obchodní válce. Je patrná zřetelná snaha situaci příliš neeskalovat.
Tak například. Zatímco Trump od svého nástupu do Bílého domu letos v lednu zvýšil clo na dovoz z Číny dohromady o 20 procent, tedy celkové clo narostlo o dalších 20 procentních bodů, Čína odpověděla v souhrnu navýšením své celkové celní sazby na dovoz z USA pouze o necelé tři procentní body. To je dáno nejen nižší maximální sazbou nového čínského cla, jež činí 15 procent, ale také jeho zacílenou povahou, na rozdíl od plošné povahy Trumpova cla.
Čína cílí například na dovoz zemědělské produkce z USA. Čína taká překvapivě nezavádí nové restrikce na vývoz strategicky důležitých nerostů do USA, jakou jsou kovy vzácných zemin. Přitom na únorové Trumpovo desetiprocentní nové clo ještě odpověděla omezením vývozu kovů, jako je wolfram nebo molybden.
A další příklad. Kanada v odvetě zasahuje dovoz z USA pouze ve výši přibližně 20 miliard dolarů ročně, což je dramaticky méně, než jaký je zásah Spojených států, jejichž loňský dovoz z Kanady činil zhruba 413 miliard dolarů.
Podle banky Goldman Sachs si Američané kvůli novému desetiprocentnímu clu na dovoz energetických surovin z Kanady připlatí za benzín a naftu u čerpacích stanic v USA. V přepočtu na domácnost budou navýšené výdaje za paliva odpovídat 170 dolarům ročně, což je v přepočtu mírně přes 4000 korun.
I kvůli hrozbě trvaleji dražších pohonných hmot narůstají dlouhodobá inflační očekávání řadových Američanů. Během dalších pěti až deseti let vyhlížejí průměrnou roční inflaci 3,5 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 1995, tedy za posledních třicet let. Vyplývá to z nejnovějších, únorových dat z pravidelného šetření Michiganské univerzity.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
