Americký prezident Donald Trump naplňuje svoji hrozbu masivních cel. Na dovoz z Kanady a Mexika zavádí nové clo ve výši 25 procent, s výjimkou dovozu energetických surovin z Kanady (na které uplatní clo desetiprocentní). Na Čínu pak uplatní nově sazbu desetiprocentní, když už však na její dovoz v únoru zavedl nové, rovněž desetiprocentní clo.
Nyní zaváděná cla se dotknou dovozu do USA v objemu zhruba 1,5 bilionu dolarů ročně. Kanada a Čína na nová americká cla hbitě odpověděly odvetnými cly, Mexiko se může uchýlit k podobnému kroku.
Svět se tak ocitá v obchodní válce, která v éře moderní globalizace nemá obdoby. Vždyť největší ekonomika světa nyní aplikuje průměrnou celní sazbu, jež je nejvyšší od roku 1943. A to Trump hrozí dalším clem, 25procentním, Evropské unii, přičemž rovněž slibuje produktová cla na měď a dřevo, když už dříve zavedl cla na ocel a hliník.
Odveta dotčených zemí však není adekvátní prvotnímu americkému „výstřelu“ v obchodní válce. Je patrná zřetelná snaha situaci příliš neeskalovat.
Tak například. Zatímco Trump od svého nástupu do Bílého domu letos v lednu zvýšil clo na dovoz z Číny dohromady o 20 procent, tedy celkové clo narostlo o dalších 20 procentních bodů, Čína odpověděla v souhrnu navýšením své celkové celní sazby na dovoz z USA pouze o necelé tři procentní body. To je dáno nejen nižší maximální sazbou nového čínského cla, jež činí 15 procent, ale také jeho zacílenou povahou, na rozdíl od plošné povahy Trumpova cla.
Čína cílí například na dovoz zemědělské produkce z USA. Čína taká překvapivě nezavádí nové restrikce na vývoz strategicky důležitých nerostů do USA, jakou jsou kovy vzácných zemin. Přitom na únorové Trumpovo desetiprocentní nové clo ještě odpověděla omezením vývozu kovů, jako je wolfram nebo molybden.
A další příklad. Kanada v odvetě zasahuje dovoz z USA pouze ve výši přibližně 20 miliard dolarů ročně, což je dramaticky méně, než jaký je zásah Spojených států, jejichž loňský dovoz z Kanady činil zhruba 413 miliard dolarů.
Podle banky Goldman Sachs si Američané kvůli novému desetiprocentnímu clu na dovoz energetických surovin z Kanady připlatí za benzín a naftu u čerpacích stanic v USA. V přepočtu na domácnost budou navýšené výdaje za paliva odpovídat 170 dolarům ročně, což je v přepočtu mírně přes 4000 korun.
I kvůli hrozbě trvaleji dražších pohonných hmot narůstají dlouhodobá inflační očekávání řadových Američanů. Během dalších pěti až deseti let vyhlížejí průměrnou roční inflaci 3,5 procenta, což je nejvyšší údaj od roku 1995, tedy za posledních třicet let. Vyplývá to z nejnovějších, únorových dat z pravidelného šetření Michiganské univerzity.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
