Současné kritické potíže Volkswagenu, největší evropské automobilky, jsou jen špičkou ledovce. V úpadkovém stavu se nachází podstatná část evropského autoprůmyslu. Vždyť index Stoxx Europe 600 Automobiles & Parts je nyní poblíž minim za celou dobu od covidového roku 2020. Ano, jde o lepší výsledek, než jaký vykazuje sám Volkswagen, jehož akcie jsou nyní nejníže dokonce od evropské dluhové krize roku 2010. I tak je to však velmi varovné.
Problémy evropského autoprůmyslu jsou zhusta regulatorním fiaskem Evropské komise. Představme si nyní v sedmi bodech celou tak ničivou genezi.
1) Evropská unie už od konce 90. let minulého století dlouhé roky uměle zvýhodňovala diesel jako nejsnazší cestu ke snižování emisí CO₂. Automobilky proto investovaly miliardy eur do motorů, továren a dodavatelských řetězců, které se později staly technologickou zátěží. Pokud by Brusel nechal výrazněji promlouvat trh, automobilky by investovaly do dieselu méně a více by z uspořených peněz daly například na raný rozvoj elektromobility.
2) Brusel emisní cíle navázal na hmotnost vozů. Výrobci těžších aut tak dostávali mírnější limity, což podporovalo vzestup SUV, výkonu a cen, zatímco segment lehkých a úsporných automobilů vyklízel pozice. Opět: toto by se na normálně fungujícím trhu, bez přeregulování, nedělo.
3) Přehnaná a chybná bruselská regulace zvýhodňovala drahé technické úpravy. Jejich náklady se snadněji rozpustily v ceně prémiového vozu než malého auta, takže z evropského trhu začaly mizet dostupné modely.
4) Regulatorně chybně nastavené laboratorní testy dlouho umožňovaly vykazovat podstatně nižší spotřebu a emise než v reálném provozu. Brusel tak vytvářel iluzi úspěchu, zatímco skutečný technologický přechod, včetně dalšího rozvoje elektromobility, se při usnutí na domnělých vavřínech odkládal.
5) Po Dieselgate poloviny minulého desetiletí přišel prudký obrat, který by na běžně fungujícím trhu také nenastal. Náhlá snaha o překotně rychlou elektrifikaci představuje důsledek selhání předchozí politiky: nejprve EU automobilky uzamkla v dieselu, poté je donutila v krátkém čase investovat do zcela jiné technologie. Chtěla svoji chybnou regulaci zbrkle zalepit jinou regulací, což je z povahy věci jen další chyba, a to ovšem fatální.
6) Navíc, elektrifikace zopakovala starou chybu. Místo levných městských elektromobilů EU opět regulatorně sázela na těžká elektrická SUV s velkými bateriemi, vysokou cenou a vyšší materiálovou náročností.
7) EU zpřísnila klimatické cíle dříve, než vybudovala vlastní bateriový, surovinový a softwarový řetězec. Evropské automobilky tak nesou náklady transformace, zatímco její klíčové technologie a podstatnou část přidané hodnoty ovládla Čína.
Americký Nejvyšší soud zrušil předběžné opatření nižšího soudu a umožnil prezidentu Donald Trumpovi zahájit provádění částí jeho březnového prezidentského výnosu. Tento výnos si klade za cíl výrazně omezit a zpřísnit pravidla pro korespondenční hlasování v nadcházejících listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí nejvyšší soudní instance sice přináší Trumpově administrativě interimní vítězství, zároveň však vnáší do organizace volební procedury značnou nejistotu. Podle odborníků oslovených webem CNN mohou navíc další probíhající právní spory faktickému zavedení nových pravidel před volbami zabránit.
Zatímco pozornost světových médií přitahují humanoidní roboti, v čínských továrnách a učebnách probíhá tichá, ale zásadní průmyslová revoluce. Čína upevňuje svou pozici globálního lídra v oblasti automatizace a v současnosti provozuje přes dva miliony průmyslových robotů, což je nejvíce na světě. Zemi se navíc daří vyrábět více než polovinu všech průmyslových robotů globálně.
Spojené státy oznámily zahájení rozsáhlé hospodářské kampaně s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplné odříznutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent označil tato opatření za nejsilnější finanční ofenzívu, která má zablokovat veškeré zdroje příjmů íránského režimu. Vláda ve Washingtonu zároveň varovala všechny třetí země a jejich podniky, že v případě pokračování v obchodu s Íránem budou rovněž čelit ekonomické izolaci.
Spojené státy pohrozily zavedením tvrdých sankcí vůči všem zemím a subjektům, které udržují ekonomické vztahy s Íránem. Washington se tímto krokem snaží dosáhnout prostřednictvím hospodářského tlaku toho, co se mu dosud nepodařilo vojenskou cestou. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak zahájila rozsáhlou kampaň, jejímž cílem je izolovat teheránský režim od globální ekonomiky.
Americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa navrhla zavedení nového poplatku za víza typu H-1B ve výši 103 265 dolarů. Tento krok přichází poté, co federální soudce v červnu zrušil předchozí pokus o zavedení stotisícového poplatku.
Evropa se stala nejrychleji se oteplujícím kontinentem na světě a důsledky tohoto vývoje jsou stále tragičtější. Oteplování na evropském světadílu probíhá dvakrát rychlejším tempem než ve zbytku světa, což si jen během letošního léta vyžádalo desítky tisíc obětí v důsledku extrémních vln veder.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
