Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
To znamená, že prostor pro další citelné zdražování rozhodně nezmizel. O tom, zda se naplní, rozhodne především vývoj konfliktu kolem Íránu a ochota velkých hráčů dále obětovat část svých marží.
Na první pohled se může zdát, že konkurence mezi čerpacími stanicemi zesílila. Ve skutečnosti jde spíše o doznívající efekt státní regulace. Ta sice formálně skončila, změnila však očekávání spotřebitelů i cenovou strategii firem. Velké řetězce si uvědomují, že motoristé i média dnes ceny sledují mnohem citlivěji než dříve a že příliš rychlé zdražení by mohlo vést ke ztrátě zákazníků i poškození reputace. Nikdo z velkých hráčů proto nechce být prvním, kdo ceny výrazně zvýší.
Čerpadláři a další tak dočasně přijímají nižší marže, než jaké by za běžných okolností pravděpodobně dokázali prosadit. Krátkodobě jsou ochotny „krvácet“, aby si udrželi tržní podíl. Regulace tak neskončila okamžikem svého zrušení – její psychologický i ekonomický efekt na trhu přetrvává.
Při pohledu na celý trh ale vyvstává důležitý paradox. Přestože některé čerpací stanice stále dobrovolně drží ceny níže, než by jim umožňovala jejich tržní síla, rozdíl mezi cenou ropy Brent a cenou benzinu či nafty v korunách je nyní takřka nejvyšší minimálně od roku 2006. Jinými slovy, čeští motoristé dnes platí za litr pohonných hmot v poměru k ceně ropy téměř nejvíce v historii – nebo alespoň za posledních dvacet let.
To dokládá, že konečnou cenu i čerpací stanice neurčuje pouze samotná ropa. Zásadní roli – často spíše přehlíženou – hrají náklady na rafinaci, logistiku, distribuci, financování zásob, povinné biosložky, daně a také marže jednotlivých článků dodavatelského řetězce. Samotný pokles ceny ropy proto automaticky neznamená stejně výrazné zlevnění u čerpacích stojanů, nyní tedy zejména těch mimo dálnice, kde jsou marže blíže úrovním obvyklým před zahájením regulace cen.
Největším rizikem pro další vývoj zůstává geopolitika. Konflikt kolem Íránu představuje hrozbu pro dopravu v Hormuzském průlivu, kterým prochází zhruba pětina světového obchodu s ropou. Jakékoli další narušení přepravy by opět zdražilo nejen samotnou ropu Brent, která od čtvrtečního dopoledne minulého týdne zlevnila o více než pět procent, ale také pojištění tankerů, námořní dopravu a velkoobchodní ceny pohonných hmot v Evropě. Například velkoobchodní cena nafty na burze v Rotterdamu včera uzavřela na hodnotě 1342 dolarů za tunu. To je nejvyšší uzavírací hodnota od letošního 9. dubna, tedy od prvních dní regulace cen pohonných hmot v ČR. Paradoxně jsou dnes velkoobchodní ceny nafty na té samé úrovni, které v dubnu českou vládu vedly k zahájení stropování cen a k zahájení uplatňování snížené spotřební daně z motorové nafty. Nyní však přes srovnatelné podmínky na velkoobchodním trhu česká vláda o zavedení (obnovení) regulací neuvažuje, i když vlády v Itálii, v Polsku či třeba Rumunsku regulace obnovují či jejich obnovení nebo zesílení signalizují.
Pokud by se dále zvedne cena ropy a náklady spjaté s pokračováním blízkovýchodního konfliktu, velké čerpací sítě v Česku by měly poměrně značný prostor promítnout je do konečných cen. Dost možná jen čekají na záminku a vhodný „příběh“, jemuž by média a veřejnost uvěřily natolik, že by čerpadláři a další mohli plně obnovit své marže z doby před regulací, na dokonce si začít ušlé zisky kompenzovat nad rámec běžných předregulačních marží. Současný rozdíl vůči ceně ropy sice naznačuje, že maloobchodní ceny se již dnes pohybují na historicky vysokých úrovních vzhledem k ceně suroviny, což ale odráží drahotu v Rotterdamu a neznamená to, že čerpací stanice v ČR budou ochotny podstupovat své současné maržové „krvácení“ donekonečna – byť jej po určitý čas mohou tlumit navýšením marží doplňkového prodeje, tedy na bagetách, potravinách, kafích, nápojích či třeba prostředcích pro ošetření vozu, které mnohdy prodávají též, vedle vlastních paliv.
Současný vývoj je příkladem toho, že státní regulace může ovlivňovat chování trhu ještě i po svém skončení. Současně ale připomíná i její limity. Zejména pokud se kvůli Íránu nebo jiným geopolitickým rizikům zvýší náklady v celém dodavatelském řetězci, ekonomická realita se nakonec prosadí. Otázkou proto není, zda se ceny mohou znovu vydat vzhůru, ale jak dlouho budou největší hráči ochotni odkládat návrat ke svým obvyklým (nebo ještě vyšším) maržím.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.