Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je největší výhrou, když kulturní elity pohrdají jeho výběrem laureátů Ceny Kennedyho centra. On sám si užívá pozornost, kterou získal po zveřejnění jmen hvězd, které se budou na konci roku účastnit slavnostního galavečera. Tento výběr mnohé vysvětluje o něm, jeho moci a o tom, proč se stal prezidentem.
Trumpovy letošní nominace, mezi nimiž figurují herec Sylvester Stallone, muzikálová legenda Michael Crawford, disco ikona Gloria Gaynor, country zpěvák George Strait a glamrocková kapela KISS, jsou daleko více populistické než „vysoká“ kultura. To ale neznamená, že by si ocenění nezasloužili.
Kdo by mohl tvrdit, že Stallone nezanechal ve svém umění „nesmazatelnou stopu“, ptá se CNN? To je přitom jedno z kritérií pro výběr oceněných. Ocenění Kennedyho centra se však již po desítky let čím dál více posouvají směrem k populárnímu umění, a to za prezidentů obou politických stran.
Jako vždy Trump nastražil past na své politické nepřátele. Jakákoli kritika jeho výběru, který je považován za příliš lidový či nehodný, jen posílí jeho tvrzení, že je ničitelem establishmentu. Navíc ho to ještě více přiblíží jeho voličům, kteří v něm vidí outsidera a hrdinu. Kritici vnímají jeho převzetí Kennedyho centra a snahy zničit progresivní hodnoty v umění jako kulturní válku. Trump s tím v podstatě souhlasí a prohlašuje, že svůj seznam „očistil od wokesters“.
Přiznal se také, že zvažoval, že své nově nabyté pravomoci v citadele amerického kulturního života použije k tomu, aby ocenil sám sebe. Není tedy divu, že ho kritici vnímají jako domnělého autoritáře, který chce ovládnout a diktovat každý aspekt amerického života.
Prezidenti si obvykle nevybírají oceněné sami. Očekávalo by se, že nejmocnější muž světa má na práci důležitější věci. Většina prezidentů jen uspořádá recepci v Bílém domě a dostaví se na představení. Trump je ale nenasytný konzument popkultury a umí ji využít pro politický zisk. Je výkonným producentem svého vlastního života a politické kariéry. Neměl proto šanci vzdát se příležitosti režírovat tuto show – a dokonce plánuje, že bude sám galavečer moderovat.
Jeho převzetí Cen Kennedyho centra je dalším důležitým vítězstvím pro hnutí „Make America Great Again“ a pro jeho nepřátelské převzetí washingtonských institucí. Trump řekl, že do výběrového procesu byl zapojen asi z 98 %. „Ne, všichni museli projít přes mě... Hodně jsem jich odmítl. Byli příliš woke. Měl jsem tam pár ‚wokesterů‘,“ prohlásil Trump.
Pro Trumpovy voliče a mnoho dalších konzervativců se jedná o důležitý politický rozměr. Podle nich strávily liberální elity desítky let ideologickým převzetím mnoha oblastí amerického života. Trumpovi voliči se přiklonili ke kandidátovi, který byl zesměšňován pro své drzé způsoby ze strany sofistikovaných obyvatel Manhattanu.
Právě proto se nelichotivá urážka Trumpových příznivců jako „ubohých“ ze strany Hillary Clintonové v roce 2016 stala odznakem cti a zdrojem moci pro prezidenta. Když Trumpovi kritici lamentují nad převzetím předních politických a kulturních institucí, jeho fanoušci si myslí, že je vrací zpět.
Dříve byli laureáti Kennedyho centra vybíráni nestrannou komisí, která byla složena z významných osobností umění a zábavního průmyslu. Bylo by ale těžké přesvědčit konzervativce o nestrannosti těchto porotců, jelikož pocházeli z liberálního uměleckého prostředí, které se Trump snaží zničit.
Svoji dominanci nad touto další liberální baštou oslavil Trump tím, že se přiznal k její politizaci. Prohlásil: „Neměl bych to dělat politickým, protože udělali politické Oscary a šly do kopru. Takže řeknou, ‚Trump to udělal politickým‘, ale já myslím, že pokud to uděláme po našem, tak půjdeme nahoru, OK?“
Trumpovy činy jsou znepokojující. Jeho převzetí Kennedyho centra by se dalo vnímat jako bizarní, ale v kontextu všeho, co dělá, jde o vážný problém. Prezident zneužil ministerstvo spravedlnosti proti svým politickým nepřátelům, dosadil své loajalisty do vedení důležitých institucí a podnikl nekonečné útoky na soudce. Tyto kroky zrcadlí taktiku autoritářských vládců.
Trumpova administrativa plánuje například očistit exponáty v muzeu Smithsonian tak, aby nebyly v rozporu s jeho tvrdými názory. Jeho pokusy o kontrolu osnov elitních univerzit a útoky na média, spolu s jeho dominancí v Kennedyho centru, vyvolávají dojem, že se snaží kontrolovat, co Američané sledují, učí se a co dělají ve svém volném čase.
Je snadné uvěřit, že si Trump vybral laureáty sám, protože každý z nich odráží aspekt jeho osobnosti. Sylvester Stallone hraje drsné chlapíky, jako je Rocky Balboa či John J. Rambo, kteří pošlapali politickou korektnost. Není těžké si představit, že se v nich Trump vidí. George Strait je obrovská hvězda, známá jako „král country“. Jeho tradiční styl evokuje lidovou přitažlivost, kterou se snaží Trump napodobit.
Michael Crawford, hvězda původního londýnského a broadwayského zpracování „Fantoma opery“, ukazuje prezidentovu zálibu v muzikálech. Podobně jako Trump byl i muzikál velký hit v New Yorku v 80. letech. Crawford je také známý pro svou roli P. T. Barnuma, showmana z 19. století, jehož cirkusácký styl by se dal označit za předzvěst Trumpa.
KISS, kapela s řadou platinových alb, je známá pro svou extravagantní show. A není lepší hymny pro Trumpův život plný osobních, obchodních i politických skandálů, které ho nikdy zcela nezničí, než je největší hit Glorie Gaynor „I Will Survive“.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
