Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je největší výhrou, když kulturní elity pohrdají jeho výběrem laureátů Ceny Kennedyho centra. On sám si užívá pozornost, kterou získal po zveřejnění jmen hvězd, které se budou na konci roku účastnit slavnostního galavečera. Tento výběr mnohé vysvětluje o něm, jeho moci a o tom, proč se stal prezidentem.
Trumpovy letošní nominace, mezi nimiž figurují herec Sylvester Stallone, muzikálová legenda Michael Crawford, disco ikona Gloria Gaynor, country zpěvák George Strait a glamrocková kapela KISS, jsou daleko více populistické než „vysoká“ kultura. To ale neznamená, že by si ocenění nezasloužili.
Kdo by mohl tvrdit, že Stallone nezanechal ve svém umění „nesmazatelnou stopu“, ptá se CNN? To je přitom jedno z kritérií pro výběr oceněných. Ocenění Kennedyho centra se však již po desítky let čím dál více posouvají směrem k populárnímu umění, a to za prezidentů obou politických stran.
Jako vždy Trump nastražil past na své politické nepřátele. Jakákoli kritika jeho výběru, který je považován za příliš lidový či nehodný, jen posílí jeho tvrzení, že je ničitelem establishmentu. Navíc ho to ještě více přiblíží jeho voličům, kteří v něm vidí outsidera a hrdinu. Kritici vnímají jeho převzetí Kennedyho centra a snahy zničit progresivní hodnoty v umění jako kulturní válku. Trump s tím v podstatě souhlasí a prohlašuje, že svůj seznam „očistil od wokesters“.
Přiznal se také, že zvažoval, že své nově nabyté pravomoci v citadele amerického kulturního života použije k tomu, aby ocenil sám sebe. Není tedy divu, že ho kritici vnímají jako domnělého autoritáře, který chce ovládnout a diktovat každý aspekt amerického života.
Prezidenti si obvykle nevybírají oceněné sami. Očekávalo by se, že nejmocnější muž světa má na práci důležitější věci. Většina prezidentů jen uspořádá recepci v Bílém domě a dostaví se na představení. Trump je ale nenasytný konzument popkultury a umí ji využít pro politický zisk. Je výkonným producentem svého vlastního života a politické kariéry. Neměl proto šanci vzdát se příležitosti režírovat tuto show – a dokonce plánuje, že bude sám galavečer moderovat.
Jeho převzetí Cen Kennedyho centra je dalším důležitým vítězstvím pro hnutí „Make America Great Again“ a pro jeho nepřátelské převzetí washingtonských institucí. Trump řekl, že do výběrového procesu byl zapojen asi z 98 %. „Ne, všichni museli projít přes mě... Hodně jsem jich odmítl. Byli příliš woke. Měl jsem tam pár ‚wokesterů‘,“ prohlásil Trump.
Pro Trumpovy voliče a mnoho dalších konzervativců se jedná o důležitý politický rozměr. Podle nich strávily liberální elity desítky let ideologickým převzetím mnoha oblastí amerického života. Trumpovi voliči se přiklonili ke kandidátovi, který byl zesměšňován pro své drzé způsoby ze strany sofistikovaných obyvatel Manhattanu.
Právě proto se nelichotivá urážka Trumpových příznivců jako „ubohých“ ze strany Hillary Clintonové v roce 2016 stala odznakem cti a zdrojem moci pro prezidenta. Když Trumpovi kritici lamentují nad převzetím předních politických a kulturních institucí, jeho fanoušci si myslí, že je vrací zpět.
Dříve byli laureáti Kennedyho centra vybíráni nestrannou komisí, která byla složena z významných osobností umění a zábavního průmyslu. Bylo by ale těžké přesvědčit konzervativce o nestrannosti těchto porotců, jelikož pocházeli z liberálního uměleckého prostředí, které se Trump snaží zničit.
Svoji dominanci nad touto další liberální baštou oslavil Trump tím, že se přiznal k její politizaci. Prohlásil: „Neměl bych to dělat politickým, protože udělali politické Oscary a šly do kopru. Takže řeknou, ‚Trump to udělal politickým‘, ale já myslím, že pokud to uděláme po našem, tak půjdeme nahoru, OK?“
Trumpovy činy jsou znepokojující. Jeho převzetí Kennedyho centra by se dalo vnímat jako bizarní, ale v kontextu všeho, co dělá, jde o vážný problém. Prezident zneužil ministerstvo spravedlnosti proti svým politickým nepřátelům, dosadil své loajalisty do vedení důležitých institucí a podnikl nekonečné útoky na soudce. Tyto kroky zrcadlí taktiku autoritářských vládců.
Trumpova administrativa plánuje například očistit exponáty v muzeu Smithsonian tak, aby nebyly v rozporu s jeho tvrdými názory. Jeho pokusy o kontrolu osnov elitních univerzit a útoky na média, spolu s jeho dominancí v Kennedyho centru, vyvolávají dojem, že se snaží kontrolovat, co Američané sledují, učí se a co dělají ve svém volném čase.
Je snadné uvěřit, že si Trump vybral laureáty sám, protože každý z nich odráží aspekt jeho osobnosti. Sylvester Stallone hraje drsné chlapíky, jako je Rocky Balboa či John J. Rambo, kteří pošlapali politickou korektnost. Není těžké si představit, že se v nich Trump vidí. George Strait je obrovská hvězda, známá jako „král country“. Jeho tradiční styl evokuje lidovou přitažlivost, kterou se snaží Trump napodobit.
Michael Crawford, hvězda původního londýnského a broadwayského zpracování „Fantoma opery“, ukazuje prezidentovu zálibu v muzikálech. Podobně jako Trump byl i muzikál velký hit v New Yorku v 80. letech. Crawford je také známý pro svou roli P. T. Barnuma, showmana z 19. století, jehož cirkusácký styl by se dal označit za předzvěst Trumpa.
KISS, kapela s řadou platinových alb, je známá pro svou extravagantní show. A není lepší hymny pro Trumpův život plný osobních, obchodních i politických skandálů, které ho nikdy zcela nezničí, než je největší hit Glorie Gaynor „I Will Survive“.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.
V Anchorage na Aljašce začala ostře sledovaná schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, která může trvat až sedm hodin. Hlavním tématem jednání bude válka na Ukrajině, jejíž politici nejsou na schůzce zastoupeni.
Šest let uplyne na podzim od smrti Karla Gotta, jenž dlouhá léta žil v domě na Bertramce. Jeho rodina jej v nedávné době opustila a plánovala zpřístupnění vily pro veřejnost. Až do středy, kdy vdova Ivana Gottová oznámila, že k tomu alespoň pro tuto chvíli nedojde. Jaké scénáře se teď nabízejí?
Až sedm hodin může podle Kremlu trvat schůzka prezidentů USA a Ruska, která začne na Aljašce v pátek večer. Hlavním tématem jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem bude válka na Ukrajině, která trvá přes tři roky. Kyjev na summitu zastoupen není.
Nejrůznějších podvodů, které cílí na důvěřivce, je v současnosti opravdu mnoho. Pokud lidé naletí, je jim většinou trapně a málokdo přizná, co se mu přihodilo. Veronika Žilková se ale rozhodla přiznat, že podvodníkům skočila na lep, když si dělala obavy o svou dceru Kordulu.
Před summitem s Vladimirem Putinem na Aljašce uskutečnil americký prezident Donald Trump telefonický hovor s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, který je Putinovým spojencem. Trump na sociální síti Truth Social sdělil, že s „vysoce respektovaným prezidentem Běloruska“ mluvil o řadě témat, včetně Putinovy návštěvy na Aljašce.
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes sejdou na Aljašce, aby projednali válku na Ukrajině. Oba prezidenti dorazí obklopeni svými nejbližšími poradci, kteří mají utvářet jejich pozice na jednání. Delegace obou zemí naznačují, co bude pro oba lídry prioritou, píše The Guardian.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se objevil na summitu na Aljašce s oděvem, který vyvolal debaty a spekulace. Po příletu do Anchorage si pod černou vestu oblékl mikinu s nápisem „CCCP“, tedy zkratkou pro Svaz sovětských socialistických republik. Tato volba oblečení tak okamžitě upoutala pozornost celého světa.
Ztráty na životech během války na Ukrajině patří k nejstřeženějším tajemstvím konfliktu. Přesné počty padlých, zraněných i nezvěstných zůstávají neznámé a dostupné odhady se výrazně liší. V informační válce se i čísla stávají nástrojem propagandy, a záměrné mlžení ze strany zúčastněných států komplikuje jejich ověření. Mnohé statistiky navíc zahrnují různě definované kategorie ztrát, což dále zkresluje celkový obraz lidského utrpení, které tento konflikt přináší.
Navzdory své politice „Amerika na prvním místě“ se Donald Trump v prvních měsících svého druhého funkčního období neustále soustředí na mezinárodní vztahy a vyjednávání. Trump si podle zdrojů z Bílého domu užívá roli mírotvůrce a je přesvědčen, že dokáže uzavřít dohody, které se jeho předchůdcům nepodařily. To podle CNN ukazuje nejen jeho údajnou bystrost, ale také jeho moc.
Neville Chamberlain se v září 1938 snažil odvrátit válku a přinesl si z Mnichova slib, že zajistil "mír pro naši dobu". Ve skutečnosti však ustoupil Hitlerovým požadavkům, což mu dodalo sebevědomí a vedlo k další agresi. Podobná situace se nyní rýsuje před summitem v americké Aljašce, kde se setká Donald Trump s Vladimirem Putinem, varuje Tim Luckhurst, ředitel South Colleg na Durhamově Univerzitě.
Mezinárodní rozhovory o vytvoření přelomové smlouvy, která by ukončila znečištění plasty, opět ztroskotaly. Poslední kolo jednání OSN, které bylo v pořadí už šesté za necelé tři roky, mělo skončit ve čtvrtek, ale země jednaly až do noci ve snaze překonat patovou situaci. Skupina více než 100 států usilovala o omezení výroby plastů, zatímco ropné státy se soustředily na recyklaci.
