Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa je největší výhrou, když kulturní elity pohrdají jeho výběrem laureátů Ceny Kennedyho centra. On sám si užívá pozornost, kterou získal po zveřejnění jmen hvězd, které se budou na konci roku účastnit slavnostního galavečera. Tento výběr mnohé vysvětluje o něm, jeho moci a o tom, proč se stal prezidentem.
Trumpovy letošní nominace, mezi nimiž figurují herec Sylvester Stallone, muzikálová legenda Michael Crawford, disco ikona Gloria Gaynor, country zpěvák George Strait a glamrocková kapela KISS, jsou daleko více populistické než „vysoká“ kultura. To ale neznamená, že by si ocenění nezasloužili.
Kdo by mohl tvrdit, že Stallone nezanechal ve svém umění „nesmazatelnou stopu“, ptá se CNN? To je přitom jedno z kritérií pro výběr oceněných. Ocenění Kennedyho centra se však již po desítky let čím dál více posouvají směrem k populárnímu umění, a to za prezidentů obou politických stran.
Jako vždy Trump nastražil past na své politické nepřátele. Jakákoli kritika jeho výběru, který je považován za příliš lidový či nehodný, jen posílí jeho tvrzení, že je ničitelem establishmentu. Navíc ho to ještě více přiblíží jeho voličům, kteří v něm vidí outsidera a hrdinu. Kritici vnímají jeho převzetí Kennedyho centra a snahy zničit progresivní hodnoty v umění jako kulturní válku. Trump s tím v podstatě souhlasí a prohlašuje, že svůj seznam „očistil od wokesters“.
Přiznal se také, že zvažoval, že své nově nabyté pravomoci v citadele amerického kulturního života použije k tomu, aby ocenil sám sebe. Není tedy divu, že ho kritici vnímají jako domnělého autoritáře, který chce ovládnout a diktovat každý aspekt amerického života.
Prezidenti si obvykle nevybírají oceněné sami. Očekávalo by se, že nejmocnější muž světa má na práci důležitější věci. Většina prezidentů jen uspořádá recepci v Bílém domě a dostaví se na představení. Trump je ale nenasytný konzument popkultury a umí ji využít pro politický zisk. Je výkonným producentem svého vlastního života a politické kariéry. Neměl proto šanci vzdát se příležitosti režírovat tuto show – a dokonce plánuje, že bude sám galavečer moderovat.
Jeho převzetí Cen Kennedyho centra je dalším důležitým vítězstvím pro hnutí „Make America Great Again“ a pro jeho nepřátelské převzetí washingtonských institucí. Trump řekl, že do výběrového procesu byl zapojen asi z 98 %. „Ne, všichni museli projít přes mě... Hodně jsem jich odmítl. Byli příliš woke. Měl jsem tam pár ‚wokesterů‘,“ prohlásil Trump.
Pro Trumpovy voliče a mnoho dalších konzervativců se jedná o důležitý politický rozměr. Podle nich strávily liberální elity desítky let ideologickým převzetím mnoha oblastí amerického života. Trumpovi voliči se přiklonili ke kandidátovi, který byl zesměšňován pro své drzé způsoby ze strany sofistikovaných obyvatel Manhattanu.
Právě proto se nelichotivá urážka Trumpových příznivců jako „ubohých“ ze strany Hillary Clintonové v roce 2016 stala odznakem cti a zdrojem moci pro prezidenta. Když Trumpovi kritici lamentují nad převzetím předních politických a kulturních institucí, jeho fanoušci si myslí, že je vrací zpět.
Dříve byli laureáti Kennedyho centra vybíráni nestrannou komisí, která byla složena z významných osobností umění a zábavního průmyslu. Bylo by ale těžké přesvědčit konzervativce o nestrannosti těchto porotců, jelikož pocházeli z liberálního uměleckého prostředí, které se Trump snaží zničit.
Svoji dominanci nad touto další liberální baštou oslavil Trump tím, že se přiznal k její politizaci. Prohlásil: „Neměl bych to dělat politickým, protože udělali politické Oscary a šly do kopru. Takže řeknou, ‚Trump to udělal politickým‘, ale já myslím, že pokud to uděláme po našem, tak půjdeme nahoru, OK?“
Trumpovy činy jsou znepokojující. Jeho převzetí Kennedyho centra by se dalo vnímat jako bizarní, ale v kontextu všeho, co dělá, jde o vážný problém. Prezident zneužil ministerstvo spravedlnosti proti svým politickým nepřátelům, dosadil své loajalisty do vedení důležitých institucí a podnikl nekonečné útoky na soudce. Tyto kroky zrcadlí taktiku autoritářských vládců.
Trumpova administrativa plánuje například očistit exponáty v muzeu Smithsonian tak, aby nebyly v rozporu s jeho tvrdými názory. Jeho pokusy o kontrolu osnov elitních univerzit a útoky na média, spolu s jeho dominancí v Kennedyho centru, vyvolávají dojem, že se snaží kontrolovat, co Američané sledují, učí se a co dělají ve svém volném čase.
Je snadné uvěřit, že si Trump vybral laureáty sám, protože každý z nich odráží aspekt jeho osobnosti. Sylvester Stallone hraje drsné chlapíky, jako je Rocky Balboa či John J. Rambo, kteří pošlapali politickou korektnost. Není těžké si představit, že se v nich Trump vidí. George Strait je obrovská hvězda, známá jako „král country“. Jeho tradiční styl evokuje lidovou přitažlivost, kterou se snaží Trump napodobit.
Michael Crawford, hvězda původního londýnského a broadwayského zpracování „Fantoma opery“, ukazuje prezidentovu zálibu v muzikálech. Podobně jako Trump byl i muzikál velký hit v New Yorku v 80. letech. Crawford je také známý pro svou roli P. T. Barnuma, showmana z 19. století, jehož cirkusácký styl by se dal označit za předzvěst Trumpa.
KISS, kapela s řadou platinových alb, je známá pro svou extravagantní show. A není lepší hymny pro Trumpův život plný osobních, obchodních i politických skandálů, které ho nikdy zcela nezničí, než je největší hit Glorie Gaynor „I Will Survive“.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
