To je překvapení! Jaromír Soukup má pracovat na televizním comebacku

Jaromír Soukup
Jaromír Soukup, foto: Instagram
Mariana Nová 10. ledna 2026 18:53
Sdílej:

Jaromír Soukup se v poslední době tak nějak ztratil z očí, když přišel o někdejší mediální impérium. Podle nejnovějších informací ale pracuje na velkolepém comebacku. Už brzy by se mohl připomenout televizním divákům. 

Soukup byl původně mužem v pozadí jednoho z tuzemských vydavatelství a později i televize Barrandov. Zakoupil ji v roce 2012 a působil v ní přes deset let, přičemž v posledních letech angažmá byl její výraznou tváří i na obrazovce, protože moderoval hned několik pořadů najednou. 

Svého času dokonce natáčel pravidelné rozhovory s tehdejším prezidentem Milošem Zemanem, ale ani to nepomohlo zachránit televizi od problémů. TV Barrandov sice stále vysílá, ale podnikatel už v ní nijak nefiguruje. 

Soukup ale podle nejnovějších informací pracuje na velkém návratu na obrazovky. Jak napsal Deník N, byznysmen si chce pronajmout budovy v pražském Braníku, které měl dříve ve vlastnictví. Rád by v nich totiž opět spustil televizní vysílání. 

Jde o zajímavou novinku, protože bývalý partner Agáty Hanychové se v poslední době držel převážně v ústraní. Naposledy se o něm psalo před necelým měsícem, když už podruhé nenastoupil do domluveného zápasu s Michalem Vančurou, který měl pod hlavičkou organizace Fight Night Challenge proběhnout v Bratislavě.

Nedávno také vyšlo najevo, že Soukup dosáhl svého ve sporu ohledně péče o dceru Rozárku, kterou má s Hanychovou. Dcera herečky Veroniky Žilkové přiznala, že mu ustoupila. 

Témata:
Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit epidemii eboly?

Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.

Počasí
Ilustrační foto

Extrémní počasí má první mrtvé. Francie hlásí už sedm obětí

Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.

Novinky
Evropská unie

Revolta v EU: Bohaté státy víc platí než dostávají, chtějí zásadní změny

Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.

Novinky
Boeing 737

Masivní deportace migrantů z USA devastují planetu, odhalují nová data

Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.