Dvacet let patřila mezi nejsledovanější reality show v Česku, teď ale čelí Výměna manželek vážné kauze. Režisér pořadu podle soudu psychicky zdeptal účastníka natolik, že si vzal život – měl ho navíc nutit k rasistickým výrokům. Socioložka médií Irena Reifová v podcastu 5:59 portálu Seznam varuje, že reality show nejen zneužívá své účastníky, ale zároveň představuje extrémně vyčerpávající práci pro štáby, které rodiny sledují v přímém přenosu každodenního soužití.
Okresní soud v Opavě minulý týden nepravomocně rozhodl, že za smrt policisty, který před pěti lety spáchal sebevraždu během natáčení reality show Výměna manželek, nese odpovědnost režisér pořadu. Vyplývá to z informací, které zazněly v aktuálním soudním řízení. Podle výpovědí měl režisér účastníka nutit k urážlivým výrokům vůči vyměněné partnerce.
Televize Nova, která pořad dvacet let vysílá, se proti nařčením brání. „Tým tvůrců, který pro nás pořad vyrábí, je zkušený. U každého natáčení je přítomen psycholog, na kterého se mohou účastníci obrátit,“ uvedla televize ve vyjádření pro média. Zároveň dodala, že neuvažuje o zrušení pořadu, který zůstává divácky velmi úspěšný.
Socioložka médií Irena Reifová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se fenoménem reality TV dlouhodobě zabývá, považuje formát za problematický. „Podle všeho je silným motivem fascinace chudobou, bídou, tím, jak vypadá život lidí, kteří jsou obětí sociální, ekonomické i kulturní deprivace,“ uvedla Reifová v podcastu 5:59.
Podle Reifové pořad reflektuje skryté napětí české společnosti. „Je to něco jako fascinované, užaslé zírání očima střední třídy, která nemůže uvěřit tomu, jak vypadá život na sociálním dně. A je to kombinace fascinace a zhnusení, odporu, stigmatizování a klasifikování této sociální třídy jako ‚těch druhých‘, jako těch, kteří jsou radikálně odlišní od nás, ‚normálních‘,“ vysvětlila Reifová s odkazem na pojem middle-class gaze, užívaný v odborné literatuře.
Zpochybnila i často uváděný argument, že pořad slouží jako prostředek k propojování různých sociálních bublin. „Jistý druh sondy to je, ale v této podobě není zcela žádoucí. Je to vhled, ale není nezaujatý, není to dokumentární, observační pohled. Angažmá kamery je od samého začátku hodnotící, odsuzující, zostuzující,“ řekla Reifová.
Na základě kvalitativního výzkumu, který realizovala se svým kolegou, poukázala i na znepokojivé postupy štábů. „Jeden z respondentů (se svěřil s tím), jak se jej někdo ze štábu snažil přimět k tomu, aby degradoval spolusoutěžící kvůli její postavě. Naléhali na něj a přímo mu říkali, jak má jeho replika vypadat. ‚Řekni, že je tlustá,‘ měl uvést,“ popsala výzkumná zjištění. „On nepodlehnul, ale tyhle situace tam prokazatelně nastávají,“ dodala.
Socioložka zároveň upozornila, že ani členové produkčních týmů nejsou v lehké situaci. „Samy jsou pod velkým tlakem, pracovat pro reality televizi je otročina, není to žádná vysoká pozice v rámci filmového a televizního průmyslu. Těmi, kteří zastávají více kreativní nebo umělecké pozice, je odsuzovaná. I oni jsou tedy předmětem hodnocení, odsuzování a výsměchu,“ uvedla Reifová.
Kauza kolem úmrtí účastníka reality show tak znovu otevírá debatu o etice televizních formátů a o hranicích mezi zábavou a manipulací. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
