Dvacet let patřila mezi nejsledovanější reality show v Česku, teď ale čelí Výměna manželek vážné kauze. Režisér pořadu podle soudu psychicky zdeptal účastníka natolik, že si vzal život – měl ho navíc nutit k rasistickým výrokům. Socioložka médií Irena Reifová v podcastu 5:59 portálu Seznam varuje, že reality show nejen zneužívá své účastníky, ale zároveň představuje extrémně vyčerpávající práci pro štáby, které rodiny sledují v přímém přenosu každodenního soužití.
Okresní soud v Opavě minulý týden nepravomocně rozhodl, že za smrt policisty, který před pěti lety spáchal sebevraždu během natáčení reality show Výměna manželek, nese odpovědnost režisér pořadu. Vyplývá to z informací, které zazněly v aktuálním soudním řízení. Podle výpovědí měl režisér účastníka nutit k urážlivým výrokům vůči vyměněné partnerce.
Televize Nova, která pořad dvacet let vysílá, se proti nařčením brání. „Tým tvůrců, který pro nás pořad vyrábí, je zkušený. U každého natáčení je přítomen psycholog, na kterého se mohou účastníci obrátit,“ uvedla televize ve vyjádření pro média. Zároveň dodala, že neuvažuje o zrušení pořadu, který zůstává divácky velmi úspěšný.
Socioložka médií Irena Reifová z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která se fenoménem reality TV dlouhodobě zabývá, považuje formát za problematický. „Podle všeho je silným motivem fascinace chudobou, bídou, tím, jak vypadá život lidí, kteří jsou obětí sociální, ekonomické i kulturní deprivace,“ uvedla Reifová v podcastu 5:59.
Podle Reifové pořad reflektuje skryté napětí české společnosti. „Je to něco jako fascinované, užaslé zírání očima střední třídy, která nemůže uvěřit tomu, jak vypadá život na sociálním dně. A je to kombinace fascinace a zhnusení, odporu, stigmatizování a klasifikování této sociální třídy jako ‚těch druhých‘, jako těch, kteří jsou radikálně odlišní od nás, ‚normálních‘,“ vysvětlila Reifová s odkazem na pojem middle-class gaze, užívaný v odborné literatuře.
Zpochybnila i často uváděný argument, že pořad slouží jako prostředek k propojování různých sociálních bublin. „Jistý druh sondy to je, ale v této podobě není zcela žádoucí. Je to vhled, ale není nezaujatý, není to dokumentární, observační pohled. Angažmá kamery je od samého začátku hodnotící, odsuzující, zostuzující,“ řekla Reifová.
Na základě kvalitativního výzkumu, který realizovala se svým kolegou, poukázala i na znepokojivé postupy štábů. „Jeden z respondentů (se svěřil s tím), jak se jej někdo ze štábu snažil přimět k tomu, aby degradoval spolusoutěžící kvůli její postavě. Naléhali na něj a přímo mu říkali, jak má jeho replika vypadat. ‚Řekni, že je tlustá,‘ měl uvést,“ popsala výzkumná zjištění. „On nepodlehnul, ale tyhle situace tam prokazatelně nastávají,“ dodala.
Socioložka zároveň upozornila, že ani členové produkčních týmů nejsou v lehké situaci. „Samy jsou pod velkým tlakem, pracovat pro reality televizi je otročina, není to žádná vysoká pozice v rámci filmového a televizního průmyslu. Těmi, kteří zastávají více kreativní nebo umělecké pozice, je odsuzovaná. I oni jsou tedy předmětem hodnocení, odsuzování a výsměchu,“ uvedla Reifová.
Kauza kolem úmrtí účastníka reality show tak znovu otevírá debatu o etice televizních formátů a o hranicích mezi zábavou a manipulací. Rozhodnutí soudu zatím není pravomocné.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
