Seriál Děcko, který v deseti dílech přinesla Česká televize, se uzavřel úspěšným finále. Závěrečný díl zaujal diváky natolik, že se stal nejsledovanějším pořadem pátečního večera.
Seriál Děcko, který v pátek uzavřel svou desetidílnou pouť na obrazovkách České televize, ukázal, proč by veřejnoprávní médium nemělo přijít o koncesionářské poplatky. I když možná hlavní hrdinka Klára nebyla pro každého diváka sympatická a seriál místy nebyl nejpřehlednější, svou výpovědní hodnotou překonal řadu jiných televizních projektů.
Děcko se nebálo vtáhnout diváky do témat, o kterých má většina lidí jasný názor, aniž by se s nimi někdy osobně setkala. Pěstounství, adopce, surogátní mateřství, stejnopohlavní rodičovství nebo složité rodinné vazby po rozvodu – to všechno jsou otázky, které seriál představil bez patosu a moralizování.
Velký podíl na přesvědčivosti měl skvělý herecký výkon Judit Pecháček dříve Bárdos v hlavní roli matky, která se rozhodne dát své nenarozené dítě k adopci. Vedle ní zaujala i mladá talentovaná herečka Magdaléna Čečo jako pubertální dcera hlavní hrdinky, která prošla zajímavým vývojem od otravné rebelky k empatické dívce.
Zatímco většina lidí si sociální pracovníky představuje jako byrokratické úředníky, seriálová postava Čápa v podání Ondřeje Malého ukázala realističtější a mnohem komplexnější pohled. Jeho věcný, ale zároveň lidský přístup přiblížil divákům profesi, která bývá často vnímána negativně.
Děcko je přesně tím typem pořadu, který ukazuje, proč má smysl financovat veřejnoprávní televizi z koncesionářských poplatků.
Česká televize má za úkol nejen bavit, ale i vzdělávat a otevírat diskuze o důležitých společenských tématech. A když to dokáže takto citlivě a poutavě, není důvod na jejím financování něco měnit. Až zase někdo přijde s nápadem poplatky zrušit, možná by se měl nejdřív podívat na Děcko.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
