Seriál Děcko, který v deseti dílech přinesla Česká televize, se uzavřel úspěšným finále. Závěrečný díl zaujal diváky natolik, že se stal nejsledovanějším pořadem pátečního večera.
Seriál Děcko, který v pátek uzavřel svou desetidílnou pouť na obrazovkách České televize, ukázal, proč by veřejnoprávní médium nemělo přijít o koncesionářské poplatky. I když možná hlavní hrdinka Klára nebyla pro každého diváka sympatická a seriál místy nebyl nejpřehlednější, svou výpovědní hodnotou překonal řadu jiných televizních projektů.
Děcko se nebálo vtáhnout diváky do témat, o kterých má většina lidí jasný názor, aniž by se s nimi někdy osobně setkala. Pěstounství, adopce, surogátní mateřství, stejnopohlavní rodičovství nebo složité rodinné vazby po rozvodu – to všechno jsou otázky, které seriál představil bez patosu a moralizování.
Velký podíl na přesvědčivosti měl skvělý herecký výkon Judit Pecháček dříve Bárdos v hlavní roli matky, která se rozhodne dát své nenarozené dítě k adopci. Vedle ní zaujala i mladá talentovaná herečka Magdaléna Čečo jako pubertální dcera hlavní hrdinky, která prošla zajímavým vývojem od otravné rebelky k empatické dívce.
Zatímco většina lidí si sociální pracovníky představuje jako byrokratické úředníky, seriálová postava Čápa v podání Ondřeje Malého ukázala realističtější a mnohem komplexnější pohled. Jeho věcný, ale zároveň lidský přístup přiblížil divákům profesi, která bývá často vnímána negativně.
Děcko je přesně tím typem pořadu, který ukazuje, proč má smysl financovat veřejnoprávní televizi z koncesionářských poplatků.
Česká televize má za úkol nejen bavit, ale i vzdělávat a otevírat diskuze o důležitých společenských tématech. A když to dokáže takto citlivě a poutavě, není důvod na jejím financování něco měnit. Až zase někdo přijde s nápadem poplatky zrušit, možná by se měl nejdřív podívat na Děcko.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
