Harry a Meghan se konečně ozvali... Královský pár prolomil mlčení poté, co o víkendu vypukla bouře kolem šokující spekulace.
Nová bouře kolem prince Harryho a Meghan Markleová. Britský tisk přišel s tvrzením, že slavný pár měl dostat nabídku na natočení dokumentu o zesnulé princezně Dianě k 30. výročí její tragické smrti.
Princ Harry měl podle britských médií dostat nabídku na natočení dokumentu o princezně Dianě k 30. výročí její smrti.
„Myšlenka je taková, že by to byl sólový projekt pro Harryho, který by byl co-výkonným producentem a zároveň by moderoval a vyprávěl seriál,“ uvedl zdroj pro The Express.
Dodal, že vévoda ze Sussexu má „jedinečné postavení, nejen mluvit o ženě, kterou znal jako svou matku, ale také zkoumat její roli jako trvalé společenské a kulturní ikony, kterou stále tolik miluje“.
Jenže podle informací The Independent „zprávy jednoduše nejsou pravdivé“, jak tvrdí zdroj blízký páru. To však nezabránilo bouřlivé reakci veřejnosti.
Na sociálních sítích se strhla vlna kritiky. „Nakonec Harry prodává svou mrtvou matku za dolary. Pokud je to pravda, je to naprosto opovrženíhodné,“ napsal jeden z uživatelů Redditu.
Streamovací gigant Netflix prý plánoval tento projekt jako součást nové mnohamilionové dohody s vévodou a vévodkyní ze Sussexu.
"Měl by to být Harryho sólový projekt, kde by nejen moderoval a vyprávěl, ale také se podílel na jeho produkci," citoval britský deník The Express nejmenovaný zdroj.
Jenže zatímco se sociální sítě zaplavily ostrou kritikou, kde padala slova jako "opovrženíhodné" a "Harry prodává svou mrtvou matku", pár se konečně ozval. Podle zdroje blízkého Sussexům jsou všechny tyto spekulace "naprostý nesmysl".
To ale neznamená, že Harry a Meghan nemají co obhajovat. Jejich dohoda s Netflixem v hodnotě 100 milionů dolarů zatím přinesla několik nepřesvědčivých projektů – od nepříliš sledovaného dokumentu o pólu až po pořad S láskou, Meghan, který kritici roztrhali na kusy. Přesto se na konec roku chystá druhá řada lifestylového seriálu bývalé herečky.
Bude mít tentokrát větší úspěch? Nebo se Sussexové opět ocitnou pod palbou fanoušků královské rodiny?
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
