Khaby Lame, aktuálně nejsledovanější osobnost na TikToku, musel opustit území Spojených států poté, co byl na mezinárodním letišti v Las Vegas zadržen imigračními úředníky kvůli překročení doby povoleného pobytu. Podle vyjádření americké imigrační a celní správy (ICE) mu bylo umožněno zemi opustit dobrovolně, bez oficiálního deportačního příkazu.
Tento postup znamená, že Lame nebude mít ve své imigrační historii záznam o deportaci, což je zásadní – právě deportace totiž obvykle znemožňuje návrat do USA až na deset let.
Lame přiletěl do Spojených států 30. dubna, ale podle ICE porušil podmínky svého víza. K celé záležitosti se zatím veřejně nevyjádřil a na žádosti médií o komentář nereagoval.
Khaby Lame, vlastním jménem Seringe Khabane Lame, se narodil v Senegalu, ale vyrůstal v Itálii, kam se s rodiči přestěhoval jako malý chlapec. Ačkoli pochází z dělnického prostředí, během pandemie se mu podařilo změnit svůj život od základů.
V roce 2020 přišel o práci a začal nahrávat videa na TikTok. Proslavil se tím, že mlčky reagoval na přehnané a zbytečně komplikované „life hacky“. Jeho typická mimika a gesto rukama se rychle staly virálními a oslovily miliony lidí po celém světě – a to bez použití jediného slova.
Jeho obsah je postavený na jednoduchosti, srozumitelnosti a univerzálním humoru, což z něj udělalo globální fenomén. V roce 2022 se stal nejsledovanější osobností na TikToku a od té doby spolupracuje s velkými značkami, například s módním domem Hugo Boss. V lednu 2025 byl jmenován důvěrníkem dobré vůle UNICEF, kde se věnuje podpoře práv dětí a rovného přístupu ke vzdělání.
Lame byl v USA teprve několik týdnů a během té doby se zúčastnil řady prestižních událostí – mimo jiné i Met Gala v New Yorku. Jeho přítomnost v Americe měla být součástí širšího rozvoje jeho mezinárodní kariéry. Plány ale narušilo jeho zadržení na letišti v Las Vegas, kde úředníci zjistili, že mu vypršelo vízum.
Situace přichází ve chvíli, kdy prezident Donald Trump zesiluje tlak na imigrační politiku, což zahrnuje mimo jiné i razie ve velkých městech, včetně Los Angeles, které vyvolaly protesty proti praktikám ICE.
Khaby Lame zatím neoznámil, zda se pokusí do USA znovu vrátit, nebo zda zaměří své aktivity jinam. Díky své popularitě ale zůstává vyhledávanou osobností po celém světě a jeho kariéra zatím nevykazuje žádné známky zpomalení. Dobrovolné opuštění USA sice může zkomplikovat jeho působení v americkém mediálním prostoru, ale zároveň mu zůstávají otevřené dveře ke spolupráci v Evropě, Africe i Asii.
Fanoušci po celém světě nadále sledují jeho tvorbu, která navzdory jednoduchému formátu stále rezonuje s lidmi napříč kulturami. Incident s americkými úřady je tak spíš epizodou v jeho příběhu než překážkou, která by ho mohla zastavit.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
