Princ Harry obvinil britský deník The Sun z cíleného útoku na svou osobu. Dle jeho tvrzení bulvární médium zveřejnilo „lživý a ponižující“ článek, který jej neprávem spojil s americkým rapperem Seanem „Diddym“ Combsem, jenž čelí vážnému obvinění z obchodování se ženami. Tato informace vyšla najevo v nově odtajněném soudním dokumentu, který je součástí širšího sporu mezi Harrym a vydavatelstvím News Group Newspapers (NGN), ovládaným mediálním magnátem Rupertem Murdochem.
Zmiňovaný článek vyšel 27. března 2024 na titulní straně The Sun pod titulkem „Harry jmenován v případu sexuálního obchodu P. Diddyho“. Přestože se v samotném textu objevila poznámka, že proti vévodovi ze Sussexu nebylo vzneseno žádné obvinění, jeho jméno bylo podle právníků neoprávněně spojeno s vážným zločinem. Harry v soudním podání tvrdí, že zveřejněním jeho jména v tomto kontextu redakce vědomě poškodila jeho pověst a ohrozila duševní zdraví nejen jeho, ale i jeho manželky Meghan a jejich dvou dětí.
Článek byl součástí rozsáhlejšího balíku textů, které měly podle Harryho představovat odvetu ze strany NGN za jeho žalobu z minulosti, týkající se nezákonného získávání informací. Právní dokumenty jeho týmu tvrdí, že se The Sun v uplynulých letech opakovaně dopouštěl „vymyšlených a hanlivých útoků“ a vykresloval vévodu jako zrádce vlastní rodiny a země.
Vydavatelství NGN však obvinění z pomsty razantně odmítá. Zástupci deníku trvají na tom, že informace zveřejněné v článku byly přesné a že Harry byl zmíněn výhradně proto, že jeho jméno figurovalo v soudní žalobě podané producentem Rodney Jonesem proti rapperovi Diddymu. Ten tvrdil, že Combs zneužíval Harryho jméno k legitimizaci svých večírků – přestože se s princem údajně setkal pouze jednou, a to při benefičním koncertu v roce 2007.
Podle právního podání sehrál článek v The Sun klíčovou roli v dalším zhoršení Harryho vztahů s britskou královskou rodinou. Vévoda je přesvědčen, že podobné mediální tlaky byly hlavním důvodem, proč se spolu s rodinou rozhodl opustit Spojené království a natrvalo se usadit v Severní Americe. Jak uvedl Harry ve svém podání, byl „donucen vzdát se všeho, co znal a co mu bylo drahé“.
Kauza se sice nedostala před soud – už v lednu 2025 byla uzavřena mimosoudním vyrovnáním, v jehož rámci měl Harry získat částku přesahující deset milionů liber – přesto zůstává živým tématem veřejné diskuse. NGN se tehdy princovi omluvil za telefonní odposlechy a další zásahy do jeho soukromí, ke kterým mělo docházet mezi lety 1996 a 2011, a to v souvislosti s tehdy populárním, dnes již zaniklým deníkem News of the World.
Harryho právníci však nyní využívají zveřejněné soudní dokumenty k posílení své kritiky britského bulváru a jeho dlouhodobého působení vůči členům královské rodiny. V textu se píše o „systematickém zneužívání postavení médií k poškozování lidských životů“, přičemž Harry je dle svých slov jednou z nejvýraznějších obětí této praktiky.
The Sun i nadále tvrdí, že reflektuje oprávněný zájem veřejnosti o chování veřejně známých osobností a že princ Harry, přestože se již čtyři roky neangažuje v oficiálních funkcích královské rodiny, zůstává objektem veřejné pozornosti. Čas ukáže, zda se vévoda rozhodne podniknout další právní kroky i v souvislosti s tímto konkrétním článkem.
Asii zasáhlo extrémní počasí, které je důsledkem probíhajících klimatických změn. Zatímco Čínu, Pákistán a části Indie sužují přívalové deště, Japonsko a Jižní Koreu trápí úmorné vedro. Tyto extrémní výkyvy počasí si v regionu vyžádaly už stovky životů. Vědci uvádí, že klimatické změny způsobují, že jsou tyto výkyvy intenzivnější, častější a hůře předvídatelné. Podle Světové meteorologické organizace se Asie otepluje téměř dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr.
Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Podle vyjádření vysokého poradce Kremlu a bývalého ruského velvyslance v USA Jurije Ušakova se Rusko a USA „v podstatě dohodly“ na tom, že se v nejbližších dnech uskuteční setkání prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Ušakov v televizi řekl, že s americkými kolegy už začínají s „konkrétními přípravami“.
Americký prezident Donald Trump hlásí „obrovský pokrok“ v snaze o ukončení války na Ukrajině a brzy by se mohl setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Je ale otázkou, zda Putin amerického prezidenta opět jen nevodí za nos. Trump, který v posledních týdnech kritizoval „odporné“ nálety na Kyjev a označil Putina za „naprosto šíleného“, nyní po tříhodinové schůzce svého zvláštního velvyslance Steva Witkoffa v Kremlu změnil rétoriku.
Americký prezident Donald Trump by se mohl setkat s Vladimirem Putinem, aby projednali válečný konflikt na Ukrajině. Bílý dům naznačuje, že k summitu by mohlo dojít už příští týden.
Velký pokrok nastal podle Donalda Trumpa v jednáních mezi americkou a ruskou stranou ohledně ukončení války na Ukrajině. Trump o posledním vývoji informoval spojence v čele s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten zmínil, že Kyjev stojí o trvalý mír.
Již pozítří se lidé rozloučí s legendárním hercem Jiřím Krampolem, který zemřel během posledního červencového víkendu ve věku 87 let. Po pohřbu ve strašnickém krematoriu dojde k uložení jeho ostatků na místo posledního odpočinku. Kde to ale bude?
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas v rozhovoru pro Financial Times upozornil, že evropská dopravní síť není připravena na případnou válku s Ruskem. Podle něj je současná infrastruktura v Evropě příliš pomalá a neefektivní na to, aby dokázala dostatečně rychle přesunout vojenské jednotky v případě eskalace konfliktu.
Spojené státy eskalují obchodní válku s Indií. Prezident Donald Trump oznámil, že na indické zboží uvalí další 25% clo za nákupy ruské ropy. Celkové clo na indický dovoz tak dosáhne 50 %, což se řadí mezi nejvyšší, jaké USA na své obchodní partnery uvalují.
"Nežijeme v zemi, která by nám dovolila studovat," říká Nargis, jedna z dívek, která v Afghánistánu usiluje o vzdělání. Po návratu Tálibánu k moci jsou běžné školy pro dívky od 12 let uzavřené, stejně jako univerzity a další vzdělávací instituce.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
