Dominika Mesarošová rozvířila vody českého showbyznysu! Na sociálních sítích se vyjádřila k moderátorovi, o němž se spekuluje v souvislosti s údajnou milenkou. Její slova vzbudila rozruch a fanoušci nyní řeší, co tím vlastně myslela.
Modelka Dominika Mesarošová způsobila rozruch, když na svém Instagramu sdílela fotografii ženy, o níž se spekuluje jako o milence Leoše Mareše. Doplnila ji komentářem, který naznačoval, že jeho manželka Monika Marešová už o jeho nevěře ví. "Bože, tohle není žádná novinka, to se šušká už dávno," napsala Mesarošová a dodala, že manželskému páru fandí a přeje jim, aby to zvládli.
Její slova vyvolala vlnu spekulací, což ji nakonec donutilo couvnout. "Musím uvést na pravou míru svůj původní komentář ke článku serveru Naše Hvězdy. O žádné nevěře ani přítelkyni Leoše Mareše nevím, páru Monika a Leoš fandím. Nějaké to šuškání má pouze věrohodnost šuškání a o každém z nás se toho šušká spousta. Každopádně svůj původní komentář beru zpět, abych nepodpořila jakékoli spekulace či falešné fámy," uvedla Mesarošová pro eXtra.cz.
Leoš Mareš na situaci reagoval pro redakci eXtra.cz a jednoznačně spekulace odmítl. "Na fotografii je moje produkční Kateřina Niklová. Kateřina organizuje turné Jiřího Korna a spolupracuje i na dalších akcích," vysvětlil Mareš, kdo je tajemná žena, kterou Mesarošová zveřejnila.
Fanoušci na sociálních sítích začali spekulace ďále rozebírat. "Tak jestli toto vyměnil za Moniku... tak jako sorry, ale to je ko*ot teda," napsala Maria. "Šušká se to dlouho, ale je to nechutný, myslela jsem si, že tuhle éru má za sebou, je to hnus od něho," sdělila svůj názor Lenka.
Našli se ale i tácí, kteří Mareše bránili. "Blbost, co poslouchám ranní show, jen básní o manželce a o malé, pořád o nich mluví a manželce tam neustále vyznává lásku. Už od té doby, co jsou spolu, a zdá se pořád šťastný. Já tomu nevěřím a tyhle konspirace mi jsou fakt k smíchu, zvlášť od pipky Mesarošové," má jasno Andrea.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová přiznala, že rozhodnutí Spojených států stáhnout tisíce vojáků z Německa evropské lídry zaskočilo. Kallasová to uvedla na summitu Evropského politického společenství v arménském Jerevanu s tím, že ačkoliv se o snižování americké přítomnosti v Evropě hovořilo dlouho, načasování oznámení je nečekané.
Americké centrální velení (CENTCOM) důrazně popřelo zprávy íránských médií, podle kterých měly íránské revoluční gardy zasáhnout americkou válečnou loď v Hormuzském průlivu. Podle íránské agentury Fars byla americká fregata zasažena dvěma střelami poté, co ignorovala varování íránského námořnictva a pokusila se proplout strategickou vodní cestou poblíž ostrova Jask.
Írán sice zatím nečelí úplnému hospodářskému kolapsu, který mu předpovídal Donald Trump, ale kombinace válečných škod a rozvrácené ekonomiky staví teheránské elity před zásadní otázku, jak tvrdý postoj si mohou dovolit vůči americkým vyjednavačům zachovat. Podle odhadů kolujících v íránských médiích dosahují škody způsobené americko-izraelskými útoky devítinásobku loňského státního rozpočtu. Rozvojový program OSN navíc varuje, že do chudoby by mohly upadnout další čtyři miliony Íránců.
Polský prezident Karol Nawrocki jmenoval radu, jejímž úkolem je vypracovat návrh nové ústavy. K oznámení členů tohoto poradního orgánu došlo symbolicky v neděli 3. května, tedy v den, kdy si Polsko připomíná svůj svátek ústavy. Rada je složena především z osobností blízkých nacionalistické straně Právo a spravedlnost (PiS), která Nawrockého v jeho politickém působení podporuje.
Jerevan se stal dějištěm bezprecedentních diplomatických jednání, když do Arménie v pondělí zamířilo více než 30 evropských lídrů spolu s kanadským premiérem. Účastní se summitu Evropského politického společenství (EPC), na který v úterý naváže vůbec první bilaterální summit EU-Arménie. Tato událost má obrovský symbolický význam pro zemi s necelými třemi miliony obyvatel, která byla dlouhodobě považována za nejbližšího spojence Ruska v Zakavkazsku.
Kreml dramaticky zpřísnil osobní bezpečnost prezidenta Vladimira Putina. Podle zprávy evropské zpravodajské služby, kterou získala stanice CNN, byla v domovech blízkých spolupracovníků instalována sledovací zařízení. Tato nová opatření jsou reakcí na vlnu atentátů na vysoké ruské vojenské činitele a rostoucí obavy z možného státního převratu.
