Ticho kolem manželství Leoše a Moniky Marešových narušila až Helena Harabinová. V rozhovoru pro pořad Face to Face bez okolků promluvila o vztahu své dcery Moniky, změnách v rodině i o tom, co podle ní znamená být skutečnou oporou v dobrém i zlém.
Zatímco Leoš Mareš dál mlčí na sociálních sítích a fanoušci se ptají, co se děje za zdmi luxusního domu jeho rodiny, do veřejného prostoru rázně vstoupila žena, která má do soukromí Marešových blíž než kdokoli jiný – tchyně Helena Harabinová. V otevřeném rozhovoru pro pořad Face to Face nešetřila city, mluvila o své roli babičky, vztahu Moniky a Leoše i o tom, jaké to je žít vedle mediálního obra.
„Je to taková nálož bezpodmínečné lásky. Vnučka mě inspiruje. Někdy v ní vidím i kus sebe – tu chuť po životě, zvídavost, tu energii,“ svěřila se dojatě Helena Harabinová. Malou Alex, dceru Moniky Marešové, vnímá jako dar, který do jejího života přišel v nečekaný okamžik. „Když se narodila, přišlo to ve chvíli, kdy jsem si už myslela, že to nepřijde. O to víc si toho vážím,“ dodala.
Zkušenosti z blízkosti slavného moderátora neskrývá. „Je to určitá zodpovědnost. Když jste spojeni s někým známým, lidé si vás všímají víc. To tak prostě je,“ připustila s klidem. Sama ovšem vztah své dcery hodnotí s nadhledem a bez emocí. „Každý si potřebuje projít svým obdobím. To není výjimečné. Člověk se vyvíjí, bilancuje, uvažuje, co je pro něj důležité. Jestli by to bylo jinak s někým jiným? To těžko říct.“
Na druhé straně, Leoš Mareš se do éteru přestal ozývat. Od ledna prakticky nevystupuje na sociálních sítích a o jeho osobním životě kolují jen dohady. Redakce ŽivotvČesku.cz se proto rozhodla oslovit samotného moderátora. Jeho odpověď byla krátká, ale výmluvná: „Vše je v pořádku. Na sítích jsem teď jen trošku méně, to je pravda.“
Co se za tímto tichem skutečně skrývá, zůstává otázkou. Jasné je jedno – pro Helenu Harabinovou je rodina stále na prvním místě. „Vnučka mi změnila život. Ať se děje cokoli, jsem šťastná, že ji mám,“ uzavírá s úsměvem.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
