Americký herec Gene Hackman byl ve středu nalezen mrtvý ve svém domě v Novém Mexiku spolu se svou manželkou Betsy Arakawou a jedním z jejich psů. Tragická zpráva o smrti oscarového herce zasáhla nejen filmový svět, ale i jeho blízké a sousedy v komunitě, do níž se Hackman po odchodu z Hollywoodu plně začlenil. Vyšetřovatelé nyní zjišťují přesnou příčinu úmrtí a pracují na sestavení časové osy posledních dnů jeho života.
Podle šerifa okresu Santa Fe Adana Mendozy je složité určit, co přesně se v domě odehrálo, protože Hackman byl soukromá osoba, která se veřejnosti vyhýbala. Podle prvních informací byl nalezen v předsíni u své hole, což naznačuje, že mohl upadnout. Jeho manželka byla objevena v koupelně poblíž zapnutého přímotopu. Testy vyloučily otravu oxidem uhelnatým, takže vyšetřovatelé nyní analyzují mobilní telefony a další důkazy, které by mohly objasnit poslední hodiny slavného herce.
Hackmanova smrt vyvolala silné reakce nejen mezi jeho fanoušky, ale i mezi hollywoodskými kolegy. Herec Morgan Freeman na nedávném předávání Oscarů označil Hackmana za „jednoho z největších filmových herců všech dob“, zatímco režisér Francis Ford Coppola ocenil jeho nezapomenutelný přínos kinematografii.
Vyšetřování nadále pokračuje a policie zatím označuje úmrtí za „podezřelé“, ačkoli podle šerifa Mendozy dosud nebyl nalezen přímý důkaz o cizím zavinění. „Jsme si poměrně jistí, že nedošlo k žádnému násilnému činu, ale stále to nelze zcela vyloučit,“ uvedl. Mezi nevyjasněnými otázkami zůstává i fakt, že jeden z jejich psů byl nalezen mrtvý v uzavřené skříni, zatímco další dva přežili.
Gene Hackman, držitel dvou Oscarů, se proslavil rolemi ve filmech jako Francouzská spojka, Nesmiřitelní nebo Hořící Mississippi. Od roku 2004 žil v ústraní, kdy ukončil svou hereckou kariéru a spolu se svou druhou manželkou Betsy Arakawou se přestěhoval do Santa Fe, kde se věnoval psaní a klidnému životu mimo hollywoodský svět. Výsledky toxikologických testů a další vyšetřovací závěry by měly být známy v následujících týdnech.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
