Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
S ohledem na jeho věk a zdravotní stav je stále pravděpodobnější, že během našeho života na trůn usedne princ William. A jak se ukazuje, královský dvůr na tuto eventualitu není nepřipraven – právě naopak. Již existuje důkladně propracovaný plán s kódovým názvem Operace Menai Bridge, který se vztahuje na smrt současného panovníka.
Tento plán nese název podle známého visutého mostu ve Walesu a poprvé byl zmíněn i ve známém seriálu The Crown během epizody, kde princ Charles téměř zahynul v lavině. V epizodě se tajemník královny zmiňuje o „záložních plánech pro všechny členy královské rodiny“ a výslovně jmenuje právě „Menai Bridge“ jako plán pro tehdejšího prince z Walesu.
Bývalý důstojník královské ochranky Simon Morgan už krátce po smrti Alžběty II. potvrdil, že přípravy nové operace započaly ihned poté. „Král sám tehdy prohlásil, že tuto roli bude vykonávat, dokud mu to život umožní,“ uvedl Morgan. „Má 73 let (v té době), a to se musí brát v potaz. Policie musí plánovat dopředu.“
Co se stane v den, kdy král Karel III. zemře?
Podobně jako při úmrtí královny Alžběty II. bude i v tomto případě spuštěn předem připravený řetězec oznámení a ceremonií. Plán bude pravděpodobně velmi podobný Operaci London Bridge, která byla aktivována po smrti Alžběty v září 2022.
Rodina bude informována jako první, následovat bude britský premiér, poté další vlády zemí Commonwealthu, kde je britský panovník hlavou státu, a nakonec veřejnost skrze tiskové agentury.
Oznámení se objeví na bráně Buckinghamského paláce – přesně tak, jak tomu bylo po smrti Alžběty. Vlajky budou spuštěny na půl žerdi a oficiální státní instituce zahájí smuteční protokol.
Co bude následovat?
Existují dvě možnosti. Král se může ještě za života rozhodnout abdikovat kvůli zdraví, čímž by okamžitě předal většinu povinností princi Williamovi. Pravděpodobnější však je, že k přechodu moci dojde až po jeho úmrtí.
Jakmile král Karel zemře, princ William se okamžitě stane králem, i když korunovace se uskuteční až s odstupem několika měsíců. Bude také předneseno prohlášení k národu a William se začne setkávat s klíčovými státníky.
Tělo krále bude nejprve vystaveno v trůnním sále Buckinghamského paláce, odkud bude převezeno do Westminsterského sálu, kde proběhne smuteční rozloučení s veřejností.
Pohřeb proběhne přibližně devět dní po úmrtí a následně bude král Karel uložen k věčnému odpočinku v královské kryptě v pamětní kapli krále Jiřího VI. na hradě Windsor.
I když je doufejme realizace tohoto plánu ještě daleko, je jasné, že britská monarchie má vše promyšlené do nejmenšího detailu – přesně tak, jak tomu bylo po odchodu královny Alžběty.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
