Král Karel III. se stal britským monarchou okamžikem úmrtí své matky, královny Alžběty II., a jeho oficiální korunovace proběhla v květnu 2023. V únoru 2024 však Buckinghamský palác zveřejnil znepokojivou zprávu: během léčby nezhoubného zvětšení prostaty lékaři odhalili rakovinu. Král se sice dočasně stáhl z veřejných povinností, ale nadále vykonává státní a administrativní agendu.
S ohledem na jeho věk a zdravotní stav je stále pravděpodobnější, že během našeho života na trůn usedne princ William. A jak se ukazuje, královský dvůr na tuto eventualitu není nepřipraven – právě naopak. Již existuje důkladně propracovaný plán s kódovým názvem Operace Menai Bridge, který se vztahuje na smrt současného panovníka.
Tento plán nese název podle známého visutého mostu ve Walesu a poprvé byl zmíněn i ve známém seriálu The Crown během epizody, kde princ Charles téměř zahynul v lavině. V epizodě se tajemník královny zmiňuje o „záložních plánech pro všechny členy královské rodiny“ a výslovně jmenuje právě „Menai Bridge“ jako plán pro tehdejšího prince z Walesu.
Bývalý důstojník královské ochranky Simon Morgan už krátce po smrti Alžběty II. potvrdil, že přípravy nové operace započaly ihned poté. „Král sám tehdy prohlásil, že tuto roli bude vykonávat, dokud mu to život umožní,“ uvedl Morgan. „Má 73 let (v té době), a to se musí brát v potaz. Policie musí plánovat dopředu.“
Co se stane v den, kdy král Karel III. zemře?
Podobně jako při úmrtí královny Alžběty II. bude i v tomto případě spuštěn předem připravený řetězec oznámení a ceremonií. Plán bude pravděpodobně velmi podobný Operaci London Bridge, která byla aktivována po smrti Alžběty v září 2022.
Rodina bude informována jako první, následovat bude britský premiér, poté další vlády zemí Commonwealthu, kde je britský panovník hlavou státu, a nakonec veřejnost skrze tiskové agentury.
Oznámení se objeví na bráně Buckinghamského paláce – přesně tak, jak tomu bylo po smrti Alžběty. Vlajky budou spuštěny na půl žerdi a oficiální státní instituce zahájí smuteční protokol.
Co bude následovat?
Existují dvě možnosti. Král se může ještě za života rozhodnout abdikovat kvůli zdraví, čímž by okamžitě předal většinu povinností princi Williamovi. Pravděpodobnější však je, že k přechodu moci dojde až po jeho úmrtí.
Jakmile král Karel zemře, princ William se okamžitě stane králem, i když korunovace se uskuteční až s odstupem několika měsíců. Bude také předneseno prohlášení k národu a William se začne setkávat s klíčovými státníky.
Tělo krále bude nejprve vystaveno v trůnním sále Buckinghamského paláce, odkud bude převezeno do Westminsterského sálu, kde proběhne smuteční rozloučení s veřejností.
Pohřeb proběhne přibližně devět dní po úmrtí a následně bude král Karel uložen k věčnému odpočinku v královské kryptě v pamětní kapli krále Jiřího VI. na hradě Windsor.
I když je doufejme realizace tohoto plánu ještě daleko, je jasné, že britská monarchie má vše promyšlené do nejmenšího detailu – přesně tak, jak tomu bylo po odchodu královny Alžběty.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
