Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Cesta krále Karla do Ottawy bude historickým milníkem – poprvé od roku 1977 totiž monarcha pronese projev z trůnu při slavnostním otevření kanadského parlamentu. Nový kanadský premiér Mark Carney označil návštěvu za „vzkaz suverenity“.
Ve chvíli, kdy americký prezident opakovaně uvaluje cla na kanadské zboží a hovoří o zpochybnění vztahů s Ottawou, přichází britská koruna s opačným gestem – posílením přátelství a jednoty.
Karel III. je králem nejen Spojeného království, ale i Kanady, která je jednou ze 14 nezávislých zemí Commonwealthu. A jeho vztah k této zemi je osobní – stejně jako u jeho matky, zesnulé královny Alžběty II., která považovala svůj vztah k Commonwealthu za zásadní součást královského poslání.
Podle zasvěcených zdrojů nebyla návštěva rozhodně náhodná. Král už od svého nástupu na trůn v roce 2022 dával najevo, že by rád Kanadu navštívil. Když byl Carney v březnu jmenován premiérem, rychle využil příležitosti a královskou návštěvu oficiálně pozval. Tým krále Karla – složený z bývalých diplomatických špiček – tuto nabídku s nadšením přijal.
Od té doby král systematicky připomíná své spojení s Kanadou: od srdečného vzkazu ke Dni vlajky přes schůzku s Carneyem v červené kravatě až po nedávnou návštěvu Kanadského domu v Londýně u příležitosti 100. výročí jeho založení.
Cesta krále však není bez rizik. Britský premiér Keir Starmer se snaží o smířlivý přístup k Trumpovi a dokonce mu nabídl druhou státní návštěvu v králově jménu – což v Kanadě vyvolalo nelibost. Carney se mezitím netají kritikou amerického prezidenta a podporou evropských a britských spojenců. Král tak bude muset balancovat mezi loajalitou ke dvěma vládám – v Londýně a Ottawě.
Důležitým momentem cesty bude pondělní zápas pouličního hokeje v Ottawě, kde král slavnostně vhodí puk. V úterý pak bude vévodit slavnostnímu zahájení parlamentního zasedání, které zakončí vojenská přehlídka a přelet stíhaček. Camilla bude při této příležitosti jmenována do Rady pro záležitosti krále, což jí dává formální roli poradkyně panovníka v kanadských záležitostech.
Ale králova aktivita nenechává chladnými ani kritiky monarchie. Kanadští republikáni doufají, že takto viditelná role Karla III. vyvolá debatu o smyslu monarchie v moderní Kanadě. Ředitel organizace Citizens for a Canadian Republic Tom Freda přiznal, že právě tato návštěva zvýšila zájem médií o jejich hnutí. „Mnozí se diví, proč by měl britský král otevírat kanadský parlament. Ale my si myslíme, že to může pomoci naší věci,“ uvedl.
Zatímco lídr separatistického Bloku Québécois Yves-François Blanchet se chystá královský projev bojkotovat, průzkumy ukazují, že republikanismus v Kanadě zdaleka nezískává takovou sílu jako třeba v Austrálii. Podle analytiků se Kanaďané smířili s tím, že monarchie je součástí jejich dědictví – a nevidí důvod to měnit.
I přesto se očekává, že každé gesto krále Karla bude bedlivě sledováno. Komentátoři spekulují, zda například nebude na slavnostní večeři servírován javorový sirup – jako nenápadný, ale jasný symbol loajality ke kanadské identitě.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.