Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Cesta krále Karla do Ottawy bude historickým milníkem – poprvé od roku 1977 totiž monarcha pronese projev z trůnu při slavnostním otevření kanadského parlamentu. Nový kanadský premiér Mark Carney označil návštěvu za „vzkaz suverenity“.
Ve chvíli, kdy americký prezident opakovaně uvaluje cla na kanadské zboží a hovoří o zpochybnění vztahů s Ottawou, přichází britská koruna s opačným gestem – posílením přátelství a jednoty.
Karel III. je králem nejen Spojeného království, ale i Kanady, která je jednou ze 14 nezávislých zemí Commonwealthu. A jeho vztah k této zemi je osobní – stejně jako u jeho matky, zesnulé královny Alžběty II., která považovala svůj vztah k Commonwealthu za zásadní součást královského poslání.
Podle zasvěcených zdrojů nebyla návštěva rozhodně náhodná. Král už od svého nástupu na trůn v roce 2022 dával najevo, že by rád Kanadu navštívil. Když byl Carney v březnu jmenován premiérem, rychle využil příležitosti a královskou návštěvu oficiálně pozval. Tým krále Karla – složený z bývalých diplomatických špiček – tuto nabídku s nadšením přijal.
Od té doby král systematicky připomíná své spojení s Kanadou: od srdečného vzkazu ke Dni vlajky přes schůzku s Carneyem v červené kravatě až po nedávnou návštěvu Kanadského domu v Londýně u příležitosti 100. výročí jeho založení.
Cesta krále však není bez rizik. Britský premiér Keir Starmer se snaží o smířlivý přístup k Trumpovi a dokonce mu nabídl druhou státní návštěvu v králově jménu – což v Kanadě vyvolalo nelibost. Carney se mezitím netají kritikou amerického prezidenta a podporou evropských a britských spojenců. Král tak bude muset balancovat mezi loajalitou ke dvěma vládám – v Londýně a Ottawě.
Důležitým momentem cesty bude pondělní zápas pouličního hokeje v Ottawě, kde král slavnostně vhodí puk. V úterý pak bude vévodit slavnostnímu zahájení parlamentního zasedání, které zakončí vojenská přehlídka a přelet stíhaček. Camilla bude při této příležitosti jmenována do Rady pro záležitosti krále, což jí dává formální roli poradkyně panovníka v kanadských záležitostech.
Ale králova aktivita nenechává chladnými ani kritiky monarchie. Kanadští republikáni doufají, že takto viditelná role Karla III. vyvolá debatu o smyslu monarchie v moderní Kanadě. Ředitel organizace Citizens for a Canadian Republic Tom Freda přiznal, že právě tato návštěva zvýšila zájem médií o jejich hnutí. „Mnozí se diví, proč by měl britský král otevírat kanadský parlament. Ale my si myslíme, že to může pomoci naší věci,“ uvedl.
Zatímco lídr separatistického Bloku Québécois Yves-François Blanchet se chystá královský projev bojkotovat, průzkumy ukazují, že republikanismus v Kanadě zdaleka nezískává takovou sílu jako třeba v Austrálii. Podle analytiků se Kanaďané smířili s tím, že monarchie je součástí jejich dědictví – a nevidí důvod to měnit.
I přesto se očekává, že každé gesto krále Karla bude bedlivě sledováno. Komentátoři spekulují, zda například nebude na slavnostní večeři servírován javorový sirup – jako nenápadný, ale jasný symbol loajality ke kanadské identitě.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.