Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Cesta krále Karla do Ottawy bude historickým milníkem – poprvé od roku 1977 totiž monarcha pronese projev z trůnu při slavnostním otevření kanadského parlamentu. Nový kanadský premiér Mark Carney označil návštěvu za „vzkaz suverenity“.
Ve chvíli, kdy americký prezident opakovaně uvaluje cla na kanadské zboží a hovoří o zpochybnění vztahů s Ottawou, přichází britská koruna s opačným gestem – posílením přátelství a jednoty.
Karel III. je králem nejen Spojeného království, ale i Kanady, která je jednou ze 14 nezávislých zemí Commonwealthu. A jeho vztah k této zemi je osobní – stejně jako u jeho matky, zesnulé královny Alžběty II., která považovala svůj vztah k Commonwealthu za zásadní součást královského poslání.
Podle zasvěcených zdrojů nebyla návštěva rozhodně náhodná. Král už od svého nástupu na trůn v roce 2022 dával najevo, že by rád Kanadu navštívil. Když byl Carney v březnu jmenován premiérem, rychle využil příležitosti a královskou návštěvu oficiálně pozval. Tým krále Karla – složený z bývalých diplomatických špiček – tuto nabídku s nadšením přijal.
Od té doby král systematicky připomíná své spojení s Kanadou: od srdečného vzkazu ke Dni vlajky přes schůzku s Carneyem v červené kravatě až po nedávnou návštěvu Kanadského domu v Londýně u příležitosti 100. výročí jeho založení.
Cesta krále však není bez rizik. Britský premiér Keir Starmer se snaží o smířlivý přístup k Trumpovi a dokonce mu nabídl druhou státní návštěvu v králově jménu – což v Kanadě vyvolalo nelibost. Carney se mezitím netají kritikou amerického prezidenta a podporou evropských a britských spojenců. Král tak bude muset balancovat mezi loajalitou ke dvěma vládám – v Londýně a Ottawě.
Důležitým momentem cesty bude pondělní zápas pouličního hokeje v Ottawě, kde král slavnostně vhodí puk. V úterý pak bude vévodit slavnostnímu zahájení parlamentního zasedání, které zakončí vojenská přehlídka a přelet stíhaček. Camilla bude při této příležitosti jmenována do Rady pro záležitosti krále, což jí dává formální roli poradkyně panovníka v kanadských záležitostech.
Ale králova aktivita nenechává chladnými ani kritiky monarchie. Kanadští republikáni doufají, že takto viditelná role Karla III. vyvolá debatu o smyslu monarchie v moderní Kanadě. Ředitel organizace Citizens for a Canadian Republic Tom Freda přiznal, že právě tato návštěva zvýšila zájem médií o jejich hnutí. „Mnozí se diví, proč by měl britský král otevírat kanadský parlament. Ale my si myslíme, že to může pomoci naší věci,“ uvedl.
Zatímco lídr separatistického Bloku Québécois Yves-François Blanchet se chystá královský projev bojkotovat, průzkumy ukazují, že republikanismus v Kanadě zdaleka nezískává takovou sílu jako třeba v Austrálii. Podle analytiků se Kanaďané smířili s tím, že monarchie je součástí jejich dědictví – a nevidí důvod to měnit.
I přesto se očekává, že každé gesto krále Karla bude bedlivě sledováno. Komentátoři spekulují, zda například nebude na slavnostní večeři servírován javorový sirup – jako nenápadný, ale jasný symbol loajality ke kanadské identitě.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.
Ivana Gottová zákonitě musela po smrti Karla Gotta začít nový život, jehož hlavní náplní je péče o odkaz zesnulého manžela. Vdova učinila zásadní rozhodnutí, když se s rodinou přestěhovala z Bertramky. Jak na známé osobnosti reagují jejich noví sousedé?
Když Rusko v únoru 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, počítalo s rychlou třídenní operací, která měla vyvrcholit pádem Kyjeva a instalací proruské vlády. Místo toho ale narazilo na tvrdý odpor a po více než třech letech válčení je fronta stále bez zásadního průlomu. Evropa mezitím čelí rostoucím obavám, že ruské ambice se nezastaví na ukrajinských hranicích. Přesto by podle bezpečnostního experta případný střet mezi Moskvou a NATO vypadal zcela odlišně od současného konfliktu.
Dovolená snů se během několika vteřin změnila v noční můru. Dvaadvacetiletá Hannah Smithová, čerstvá absolventka Miles College v americké Alabamě, se stala obětí děsivé nehody v bahamském přístavu, když ji pod hladinu vtáhl lodní šroub. Nehoda jí částečně amputovala obě dolní končetiny a mladá žena nyní bojuje o život.
Po mimořádně suchém jaru, které sužovalo severozápadní Evropu, přichází výrazná změna počasí. Meteorologové varují, že už během víkendu se nad region převalí silné deště a větry, které ukončí nadvládu dlouhodobé oblasti vysokého tlaku. Zatímco v Evropě se očekává vítané ochlazení a vláha pro zemědělskou půdu, v jižní Africe hrozí sníh, silný vítr a rozbouřené moře.
