Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Cesta krále Karla do Ottawy bude historickým milníkem – poprvé od roku 1977 totiž monarcha pronese projev z trůnu při slavnostním otevření kanadského parlamentu. Nový kanadský premiér Mark Carney označil návštěvu za „vzkaz suverenity“.
Ve chvíli, kdy americký prezident opakovaně uvaluje cla na kanadské zboží a hovoří o zpochybnění vztahů s Ottawou, přichází britská koruna s opačným gestem – posílením přátelství a jednoty.
Karel III. je králem nejen Spojeného království, ale i Kanady, která je jednou ze 14 nezávislých zemí Commonwealthu. A jeho vztah k této zemi je osobní – stejně jako u jeho matky, zesnulé královny Alžběty II., která považovala svůj vztah k Commonwealthu za zásadní součást královského poslání.
Podle zasvěcených zdrojů nebyla návštěva rozhodně náhodná. Král už od svého nástupu na trůn v roce 2022 dával najevo, že by rád Kanadu navštívil. Když byl Carney v březnu jmenován premiérem, rychle využil příležitosti a královskou návštěvu oficiálně pozval. Tým krále Karla – složený z bývalých diplomatických špiček – tuto nabídku s nadšením přijal.
Od té doby král systematicky připomíná své spojení s Kanadou: od srdečného vzkazu ke Dni vlajky přes schůzku s Carneyem v červené kravatě až po nedávnou návštěvu Kanadského domu v Londýně u příležitosti 100. výročí jeho založení.
Cesta krále však není bez rizik. Britský premiér Keir Starmer se snaží o smířlivý přístup k Trumpovi a dokonce mu nabídl druhou státní návštěvu v králově jménu – což v Kanadě vyvolalo nelibost. Carney se mezitím netají kritikou amerického prezidenta a podporou evropských a britských spojenců. Král tak bude muset balancovat mezi loajalitou ke dvěma vládám – v Londýně a Ottawě.
Důležitým momentem cesty bude pondělní zápas pouličního hokeje v Ottawě, kde král slavnostně vhodí puk. V úterý pak bude vévodit slavnostnímu zahájení parlamentního zasedání, které zakončí vojenská přehlídka a přelet stíhaček. Camilla bude při této příležitosti jmenována do Rady pro záležitosti krále, což jí dává formální roli poradkyně panovníka v kanadských záležitostech.
Ale králova aktivita nenechává chladnými ani kritiky monarchie. Kanadští republikáni doufají, že takto viditelná role Karla III. vyvolá debatu o smyslu monarchie v moderní Kanadě. Ředitel organizace Citizens for a Canadian Republic Tom Freda přiznal, že právě tato návštěva zvýšila zájem médií o jejich hnutí. „Mnozí se diví, proč by měl britský král otevírat kanadský parlament. Ale my si myslíme, že to může pomoci naší věci,“ uvedl.
Zatímco lídr separatistického Bloku Québécois Yves-François Blanchet se chystá královský projev bojkotovat, průzkumy ukazují, že republikanismus v Kanadě zdaleka nezískává takovou sílu jako třeba v Austrálii. Podle analytiků se Kanaďané smířili s tím, že monarchie je součástí jejich dědictví – a nevidí důvod to měnit.
I přesto se očekává, že každé gesto krále Karla bude bedlivě sledováno. Komentátoři spekulují, zda například nebude na slavnostní večeři servírován javorový sirup – jako nenápadný, ale jasný symbol loajality ke kanadské identitě.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.
Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.
Hlavní administrativní představitel Mezinárodního trestního soudu na webu deníku Politico vyzval Evropskou komisi k okamžité akci. Tajemník soudu Osvaldo Zavala Giler požaduje co nejrychlejší poskytnutí jasných pokynů ohledně nedávných amerických sankcí namířených proti této mezinárodní instituci. Nejasný postoj Bruselu podle něj nechává soukromé společnosti i nevládní organizace v hluboké nejistotě.
Francouzská vláda mobilizuje do ulic sedmdesát tisíc policistů a četníků, kteří mají dohlížet na bezpečnost během nadcházejícího víkendu. Opatření se týká příslušníků národní policie i vojenských četníků sloužících v policejních složkách. Ministr vnitra uvedl, že do akce budou nasazeny také jednotky rychlého nasazení a další specializované týmy.
Ukrajinské ozbrojené síly nadále hlásí přetrvávající potíže a omezení fungování satelitní sítě Starlink. K těmto problémům dochází navzdory tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Elon Musk již plný provoz obnovil. Omezení klíčového komunikačního systému tak i nadále komplikují operace na frontové linii.
Po dvou desítkách let poklesu začal ve Spojených státech opět prudce růst počet poprav. V loňském roce bylo k smrti odsouzeno a popraveno 47 lidí, což představuje nejvyšší číslo za více než patnáct let. Dalších 31 lidí bylo popraveno v průběhu roku 2026. Tento nárůst doprovází nová vlna kontroverzí ohledně trestu smrti.
Snahy o obnovení energetického obchodu s Ruskem jako součást mírových návrhů pro Ukrajinu nemohou přinést trvalý mír ani změnit chování Moskvy. Podle analýzy politologa Andrease Umlanda publikované v magazínu The National Interest by předčasné zrušení sankcí a oživení dodávek plynu odměnilo ruskou agresi, aniž by vedlo k ukončení konfliktu. Takový krok podle odborníka ignoruje skutečné motivy ruského vedení.
Farmaceutické společnosti Merck a Moderna zveřejnily výsledky pozdní fáze klinického testování, které ukazují, že experimentální personalizovaná mRNA vakcína snížila riziko návratu melanomu o 42 procent. Pacienti, kteří obdrželi tuto vakcínu společně se schváleným lékem Keytruda, čelili výrazně nižší pravděpodobnosti návratu rakoviny či úmrtí než ti, kteří užívali pouze samotnou Keytrudu. Tyto slibné výsledky otevírají zcela novou cestu v léčbě tohoto typu onkologického onemocnění.
Společnost Google čelí ostré kritice poté, co bez řádného povolení vykácela čtvrt milionu stromů na severu Finska kvůli výstavbě rozsáhlého datového centra. Finský licenční a dozorový úřad nařídil firmě okamžité pozastavení přípravných prací na dvou lokalitách v obcích Muhos a Otanmäki. Důvodem je skutečnost, že technologický gigant zahájil kácení bez předchozího dokončení povinných posouzení vlivů na životní prostředí. Tento incident vyvolal v zemi celonárodní debatu o rychlém rozšiřování infrastruktury pro umělou inteligenci.
Sociální sítě po letech spoléhání na automatické doporučovací algoritmy zavádějí nové nástroje, které uživatelům vrací kontrolu nad obsahem jejich kanálů. Společnosti jako Meta, TikTok či YouTube reagují na nespokojenost lidí a umožňují jim specifikovat témata, která chtějí vidět, nebo se jim naopak vyhnout. Pokroky v oblasti umělé inteligence nyní platformám umožňují zpracovávat konkrétní slovní požadavky uživatelů namísto pouhých odhadů založených na předchozí aktivitě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že v následujících dnech budou zakázány takzvané nelegitimní demonstrace. Reaguje tím na vlnu občanských nepokojů a nejhorší uliční násilí za poslední roky, která vypukla o víkendu na okrajích protestů proti rostoucím životním nákladům. Opatření mají za cíl ochránit centra měst, veřejné budovy a podniky před dalším ničením.
