Král Karel III. se chystá na cestu do Kanady a v očích mnohých tím dává jasně najevo, kdo je hlavou kanadského státu – a že to rozhodně není Donald Trump. Prezident Spojených států v posledních měsících stupňuje rétoriku vůči severnímu sousedovi a dokonce naznačoval územní ambice. Britský panovník ale vysílá do světa jiný signál: Kanada není na prodej.
Cesta krále Karla do Ottawy bude historickým milníkem – poprvé od roku 1977 totiž monarcha pronese projev z trůnu při slavnostním otevření kanadského parlamentu. Nový kanadský premiér Mark Carney označil návštěvu za „vzkaz suverenity“.
Ve chvíli, kdy americký prezident opakovaně uvaluje cla na kanadské zboží a hovoří o zpochybnění vztahů s Ottawou, přichází britská koruna s opačným gestem – posílením přátelství a jednoty.
Karel III. je králem nejen Spojeného království, ale i Kanady, která je jednou ze 14 nezávislých zemí Commonwealthu. A jeho vztah k této zemi je osobní – stejně jako u jeho matky, zesnulé královny Alžběty II., která považovala svůj vztah k Commonwealthu za zásadní součást královského poslání.
Podle zasvěcených zdrojů nebyla návštěva rozhodně náhodná. Král už od svého nástupu na trůn v roce 2022 dával najevo, že by rád Kanadu navštívil. Když byl Carney v březnu jmenován premiérem, rychle využil příležitosti a královskou návštěvu oficiálně pozval. Tým krále Karla – složený z bývalých diplomatických špiček – tuto nabídku s nadšením přijal.
Od té doby král systematicky připomíná své spojení s Kanadou: od srdečného vzkazu ke Dni vlajky přes schůzku s Carneyem v červené kravatě až po nedávnou návštěvu Kanadského domu v Londýně u příležitosti 100. výročí jeho založení.
Cesta krále však není bez rizik. Britský premiér Keir Starmer se snaží o smířlivý přístup k Trumpovi a dokonce mu nabídl druhou státní návštěvu v králově jménu – což v Kanadě vyvolalo nelibost. Carney se mezitím netají kritikou amerického prezidenta a podporou evropských a britských spojenců. Král tak bude muset balancovat mezi loajalitou ke dvěma vládám – v Londýně a Ottawě.
Důležitým momentem cesty bude pondělní zápas pouličního hokeje v Ottawě, kde král slavnostně vhodí puk. V úterý pak bude vévodit slavnostnímu zahájení parlamentního zasedání, které zakončí vojenská přehlídka a přelet stíhaček. Camilla bude při této příležitosti jmenována do Rady pro záležitosti krále, což jí dává formální roli poradkyně panovníka v kanadských záležitostech.
Ale králova aktivita nenechává chladnými ani kritiky monarchie. Kanadští republikáni doufají, že takto viditelná role Karla III. vyvolá debatu o smyslu monarchie v moderní Kanadě. Ředitel organizace Citizens for a Canadian Republic Tom Freda přiznal, že právě tato návštěva zvýšila zájem médií o jejich hnutí. „Mnozí se diví, proč by měl britský král otevírat kanadský parlament. Ale my si myslíme, že to může pomoci naší věci,“ uvedl.
Zatímco lídr separatistického Bloku Québécois Yves-François Blanchet se chystá královský projev bojkotovat, průzkumy ukazují, že republikanismus v Kanadě zdaleka nezískává takovou sílu jako třeba v Austrálii. Podle analytiků se Kanaďané smířili s tím, že monarchie je součástí jejich dědictví – a nevidí důvod to měnit.
I přesto se očekává, že každé gesto krále Karla bude bedlivě sledováno. Komentátoři spekulují, zda například nebude na slavnostní večeři servírován javorový sirup – jako nenápadný, ale jasný symbol loajality ke kanadské identitě.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
