Bude se slavit ve velkém! Jiřina Bohdalová už ví, kdo jí přijde pogratulovat

Jiřina Bohdalová
Jiřina Bohdalová, foto: Herminapress
Mariana Nová 3. dubna 2026 13:21
Sdílej:

Jiřina Bohdalová bude mít v květnu půlkulaté 95. narozeniny. Jednu oslavu si s pomocí blízkých organizuje sama, jinou akci připravuje Český rozhlas. Jak se povede, to ještě nevíme, ale jedno je jisté už teď. Legendární herečka nalákala opravdu největší jména našeho šoubyznysu. 

Pro Bohdalovou se plánuje speciální natáčení pořadu Tobogan, které Český rozhlas označuje za jedinou veřejnou oslavu 95. narozenin legendární herečky. Proběhne v neděli 26. dubna v pražském Divadle Hybernia. 

"Pozvání zatím přijali Miroslav Donutil, Bolek Polívka, Karel Šíp, Carmen Mayerová, Petr Kostka, Jaroslav Satoranský, Libor Bouček, Jakub Prachař, Ondřej Gregor Brzobohatý, Simona Stašová a Jožka Šmukař s kapelou," uvádí Rozhlas na webu. Dá se tak konstatovat, že sestava hostů bude opravdu hvězdná. 

Podle dostupných informací je v plánu i soukromá oslava půlkulatin, o které se hvězda tuzemské kinematografie zmínila, kdy před časem zavítala ke zmíněnému Karlu Šípovi do jeho televizní talk show Všechnopárty.

Baviče totiž zajímalo, zda letos bude nějaká oslava. "Já už jsem totiž pozvaný," podotkl. "O to už se stará tolik lidí, že uvažuju, že odjedu," reagovala herečka pohotově. "Ne, ne, ne. Ty půlkulaté a celé se slaví vždycky," řekl Šíp a dostal za pravdu. "To se musí vždycky," dodala Bohdalová. 

Soukromý večírek by se měl uskutečnit týden po natáčení rozhlasového pořadu a také by ho mělo hostit zmíněné divadlo. 

Stalo se
Novinky
USA, ilustrační foto

Den nezávislosti v USA: Jakou roli v něm sehrála Francie?

Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Amerika se stala synonymem svobody právě díky migrantům, vyčetl papež Trumpovi

Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země. 

Novinky
Donald Tusk

Nečekejte, že uděláme vstřícný krok, vzkázal Ukrajině Tusk

Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.

Počasí
Ilustrační foto

Pokud nezastavíme oteplování, počasí bude stále extrémnější, varují vědci

Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.