Českou kulturní scénou otřásla tragická zpráva. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka a herečka Anna Slováčková. Talentovaná a oblíbená dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka podlehla zákeřné nemoci, se kterou bojovala s mimořádnou odvahou a klidem. Její smrt hluboce zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také tisíce fanoušků po celé republice.
Anna dlouhodobě čelila rakovině. Přestože její zdravotní stav byl vážný, nikdy nepřestala rozdávat pozitivní energii a naději. Na veřejnosti vystupovala s úsměvem a vírou, že každý den navíc má cenu. I když věděla, že prognózy nejsou příznivé, dál skládala hudbu, zpívala a snažila se inspirovat ostatní, kteří procházejí podobně těžkým obdobím.
V roce 2019 jí byla poprvé diagnostikována rakovina prsu. Tehdy ji porazila, vrátila se na pódia a dokázala znovu rozjet kariéru. Její návrat byl triumfální – stala se symbolem naděje a síly. O to krutější byla zpráva z roku 2023, kdy se nemoc vrátila, tentokrát v mnohem závažnější formě – jako rakovina plic.
Ve svých rozhovorech o nemoci mluvila s obdivuhodnou otevřeností i nadhledem. Přesto se často snažila zlehčovat situaci, aby nevyvolávala obavy. V podcastu Bellis Pink Talks tehdy řekla: „Já jsem nikdy neposlouchala to, co říkají lidi, takže si pojedu to svoje a budu bojovat za to, abych tady byla déle.“ Slova, která dnes zní o to silněji, neboť Anna skutečně bojovala do poslední chvíle.
Felix Slováček, který svou dceru po celou dobu nemoci podporoval, se s bolestí podělil o těžké chvíle, které společně zažívali. V rozhovoru pro eXtra.cz přiznal, že už v prosinci měl tušení, že se blíží konec. Byl přítomen i u okamžiku, kdy lékaři Aničce sdělili krutou pravdu. Přestože doporučili, aby si dala věci do pořádku, nevzdala se a rozhodla se plnit si poslední přání. Jedním z nich byla i cesta do USA.
I v nejtěžších chvílích si zachovala svou lidskost, vřelost a laskavost. Lidé, kteří ji znali osobně, na ni vzpomínají jako na ženu, která nikdy neztratila víru, naději ani úsměv. Veřejnost si ji bude pamatovat jako talentovanou zpěvačku, výbornou herečku, ale především jako člověka s velkým srdcem.
Slováčková se v průběhu své kariéry objevila v mnoha televizních pořadech, seriálech i muzikálech. Její hlas rozezníval koncertní pódia a její písně pomáhaly lidem překonávat těžké chvíle. V roce 2020 například nazpívala s Pokáčem dojemnou píseň „I když jsme plešatý“ na podporu onkologicky nemocných dětí, čímž si získala obdiv a respekt celé společnosti.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
Nedávné rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua odmítnout mírový plán pro Pásmo Gazy, sponzorovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem, vyvolalo značné obavy, ačkoliv není příliš překvapivé. Patnáctibodový plán, vypracovaný takzvanou Radou pro mír, předpokládá odzbrojení hnutí Hamás a postupné stažení izraelských sil. Místní správu by podle této nabídky převzal přechodný Národní výbor pro správu Gazy tvořený palestinskými odborníky s podporou Spojených států. Tento postup v listopadu schválila Rada bezpečnosti OSN ve své rezoluci číslo 2803.
