Českou kulturní scénou otřásla tragická zpráva. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka a herečka Anna Slováčková. Talentovaná a oblíbená dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka podlehla zákeřné nemoci, se kterou bojovala s mimořádnou odvahou a klidem. Její smrt hluboce zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také tisíce fanoušků po celé republice.
Anna dlouhodobě čelila rakovině. Přestože její zdravotní stav byl vážný, nikdy nepřestala rozdávat pozitivní energii a naději. Na veřejnosti vystupovala s úsměvem a vírou, že každý den navíc má cenu. I když věděla, že prognózy nejsou příznivé, dál skládala hudbu, zpívala a snažila se inspirovat ostatní, kteří procházejí podobně těžkým obdobím.
V roce 2019 jí byla poprvé diagnostikována rakovina prsu. Tehdy ji porazila, vrátila se na pódia a dokázala znovu rozjet kariéru. Její návrat byl triumfální – stala se symbolem naděje a síly. O to krutější byla zpráva z roku 2023, kdy se nemoc vrátila, tentokrát v mnohem závažnější formě – jako rakovina plic.
Ve svých rozhovorech o nemoci mluvila s obdivuhodnou otevřeností i nadhledem. Přesto se často snažila zlehčovat situaci, aby nevyvolávala obavy. V podcastu Bellis Pink Talks tehdy řekla: „Já jsem nikdy neposlouchala to, co říkají lidi, takže si pojedu to svoje a budu bojovat za to, abych tady byla déle.“ Slova, která dnes zní o to silněji, neboť Anna skutečně bojovala do poslední chvíle.
Felix Slováček, který svou dceru po celou dobu nemoci podporoval, se s bolestí podělil o těžké chvíle, které společně zažívali. V rozhovoru pro eXtra.cz přiznal, že už v prosinci měl tušení, že se blíží konec. Byl přítomen i u okamžiku, kdy lékaři Aničce sdělili krutou pravdu. Přestože doporučili, aby si dala věci do pořádku, nevzdala se a rozhodla se plnit si poslední přání. Jedním z nich byla i cesta do USA.
I v nejtěžších chvílích si zachovala svou lidskost, vřelost a laskavost. Lidé, kteří ji znali osobně, na ni vzpomínají jako na ženu, která nikdy neztratila víru, naději ani úsměv. Veřejnost si ji bude pamatovat jako talentovanou zpěvačku, výbornou herečku, ale především jako člověka s velkým srdcem.
Slováčková se v průběhu své kariéry objevila v mnoha televizních pořadech, seriálech i muzikálech. Její hlas rozezníval koncertní pódia a její písně pomáhaly lidem překonávat těžké chvíle. V roce 2020 například nazpívala s Pokáčem dojemnou píseň „I když jsme plešatý“ na podporu onkologicky nemocných dětí, čímž si získala obdiv a respekt celé společnosti.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
