Českou kulturní scénou otřásla tragická zpráva. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka a herečka Anna Slováčková. Talentovaná a oblíbená dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka podlehla zákeřné nemoci, se kterou bojovala s mimořádnou odvahou a klidem. Její smrt hluboce zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také tisíce fanoušků po celé republice.
Anna dlouhodobě čelila rakovině. Přestože její zdravotní stav byl vážný, nikdy nepřestala rozdávat pozitivní energii a naději. Na veřejnosti vystupovala s úsměvem a vírou, že každý den navíc má cenu. I když věděla, že prognózy nejsou příznivé, dál skládala hudbu, zpívala a snažila se inspirovat ostatní, kteří procházejí podobně těžkým obdobím.
V roce 2019 jí byla poprvé diagnostikována rakovina prsu. Tehdy ji porazila, vrátila se na pódia a dokázala znovu rozjet kariéru. Její návrat byl triumfální – stala se symbolem naděje a síly. O to krutější byla zpráva z roku 2023, kdy se nemoc vrátila, tentokrát v mnohem závažnější formě – jako rakovina plic.
Ve svých rozhovorech o nemoci mluvila s obdivuhodnou otevřeností i nadhledem. Přesto se často snažila zlehčovat situaci, aby nevyvolávala obavy. V podcastu Bellis Pink Talks tehdy řekla: „Já jsem nikdy neposlouchala to, co říkají lidi, takže si pojedu to svoje a budu bojovat za to, abych tady byla déle.“ Slova, která dnes zní o to silněji, neboť Anna skutečně bojovala do poslední chvíle.
Felix Slováček, který svou dceru po celou dobu nemoci podporoval, se s bolestí podělil o těžké chvíle, které společně zažívali. V rozhovoru pro eXtra.cz přiznal, že už v prosinci měl tušení, že se blíží konec. Byl přítomen i u okamžiku, kdy lékaři Aničce sdělili krutou pravdu. Přestože doporučili, aby si dala věci do pořádku, nevzdala se a rozhodla se plnit si poslední přání. Jedním z nich byla i cesta do USA.
I v nejtěžších chvílích si zachovala svou lidskost, vřelost a laskavost. Lidé, kteří ji znali osobně, na ni vzpomínají jako na ženu, která nikdy neztratila víru, naději ani úsměv. Veřejnost si ji bude pamatovat jako talentovanou zpěvačku, výbornou herečku, ale především jako člověka s velkým srdcem.
Slováčková se v průběhu své kariéry objevila v mnoha televizních pořadech, seriálech i muzikálech. Její hlas rozezníval koncertní pódia a její písně pomáhaly lidem překonávat těžké chvíle. V roce 2020 například nazpívala s Pokáčem dojemnou píseň „I když jsme plešatý“ na podporu onkologicky nemocných dětí, čímž si získala obdiv a respekt celé společnosti.
Měsíc dnes zbývá do zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Ten už proběhne bez osobní přítomnosti prezidenta Jiřího Bartošky, který před necelým měsícem zemřel. Na tuto výraznou osobnost se pochopitelně bude v lázeňském městě na západě Čech vzpomínat.
Jaromír Soukup se ve sporu s Agátou Hanychovou snaží dosáhnout svého, tedy aby dcera Rozárka nadále mohla trávit čas i s otcem. Naposledy si u soudu vyslechl i svědectví Ornelly Koktové. Nyní prozradil, co kamarádka Hanychové říkala.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Rusové podle Trumpa připravují odvetu za víkendovou speciální operaci ukrajinských tajných služeb, při které drony útočily na letadla na ruských leteckých základnách.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
