Českou kulturní scénou otřásla tragická zpráva. Ve věku pouhých 29 let zemřela zpěvačka a herečka Anna Slováčková. Talentovaná a oblíbená dcera herečky Dagmar Patrasové a hudebníka Felixe Slováčka podlehla zákeřné nemoci, se kterou bojovala s mimořádnou odvahou a klidem. Její smrt hluboce zasáhla nejen rodinu a přátele, ale také tisíce fanoušků po celé republice.
Anna dlouhodobě čelila rakovině. Přestože její zdravotní stav byl vážný, nikdy nepřestala rozdávat pozitivní energii a naději. Na veřejnosti vystupovala s úsměvem a vírou, že každý den navíc má cenu. I když věděla, že prognózy nejsou příznivé, dál skládala hudbu, zpívala a snažila se inspirovat ostatní, kteří procházejí podobně těžkým obdobím.
V roce 2019 jí byla poprvé diagnostikována rakovina prsu. Tehdy ji porazila, vrátila se na pódia a dokázala znovu rozjet kariéru. Její návrat byl triumfální – stala se symbolem naděje a síly. O to krutější byla zpráva z roku 2023, kdy se nemoc vrátila, tentokrát v mnohem závažnější formě – jako rakovina plic.
Ve svých rozhovorech o nemoci mluvila s obdivuhodnou otevřeností i nadhledem. Přesto se často snažila zlehčovat situaci, aby nevyvolávala obavy. V podcastu Bellis Pink Talks tehdy řekla: „Já jsem nikdy neposlouchala to, co říkají lidi, takže si pojedu to svoje a budu bojovat za to, abych tady byla déle.“ Slova, která dnes zní o to silněji, neboť Anna skutečně bojovala do poslední chvíle.
Felix Slováček, který svou dceru po celou dobu nemoci podporoval, se s bolestí podělil o těžké chvíle, které společně zažívali. V rozhovoru pro eXtra.cz přiznal, že už v prosinci měl tušení, že se blíží konec. Byl přítomen i u okamžiku, kdy lékaři Aničce sdělili krutou pravdu. Přestože doporučili, aby si dala věci do pořádku, nevzdala se a rozhodla se plnit si poslední přání. Jedním z nich byla i cesta do USA.
I v nejtěžších chvílích si zachovala svou lidskost, vřelost a laskavost. Lidé, kteří ji znali osobně, na ni vzpomínají jako na ženu, která nikdy neztratila víru, naději ani úsměv. Veřejnost si ji bude pamatovat jako talentovanou zpěvačku, výbornou herečku, ale především jako člověka s velkým srdcem.
Slováčková se v průběhu své kariéry objevila v mnoha televizních pořadech, seriálech i muzikálech. Její hlas rozezníval koncertní pódia a její písně pomáhaly lidem překonávat těžké chvíle. V roce 2020 například nazpívala s Pokáčem dojemnou píseň „I když jsme plešatý“ na podporu onkologicky nemocných dětí, čímž si získala obdiv a respekt celé společnosti.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
